Hospodaření na rybnících může být ziskové a zároveň šetrné k přírodě

Tak jak připomněl p. Vinkler, rybník by měl především plnit funkci suchého poldru = zachycovat srážkovou vodu a postupně ji uvolňovat = větší pohyb hladiny. Dno by mělo být propustnější a měl by zvyšovat hladinu spodní vody. Je i zásobárna vody v parnu- výparem ochlazuje a zvlhčuje vzduch. Je rovněž místem života vzácnějších živočichů, zvyšuje diverzitu. Před rybníkem by měla být bažinatá oblast se stejnou schopností. Je zásobárna vody pro zvěř, závlahy apod.
Tyto funkce se ale příliš neslučují s tím, kvůli čemu je zakládán - chov ryb. Tak jako produkce dřeva v lese se příliš neslučuje s přírodou. Ale bez zachování funkce přírody nebude ani les, ani voda pro rybníky, ani produkce dřeva a ryb. Jen vyprahlá poušť!!!

Rybník je rybník a suchý poldr je zase tím suchým poldrem. Obojí mají svou vlastní funkci a důvod zřízení. Proč by se produkce dřeva neměla slučovat s přírodou? To jen pomatenci co divočinu v životě neviděli volající po nějaké " divokosti" či "zdivočení" naší přírody. Je zajímavé, že by povětšině sami v té divočině žít nechtěli.
Jen jedna otázka. Co je to to "zachování funkce přírody" bez které nebude ani les?

- to neznamená, že i rybník nebude částečně plnit funkci akumulace vody (tedy ne jako čistý suchý poldr ale jen částečně), tak jako les neplní jen funkci produkce dřeva, ale slouží zároveň i jako akumulátor vody.
- jasně že pro obě funkce se musí najít kompromis
- co je zachování funkce přírody? Nečtete ekolist? No především zavodnění, zastínění, aby nevznikla poušť! Bez vody příroda uschne, to nevíte?

To by bylo dobré, ale není to schůdné. To by musel být stanoven manipulačním řádem rybníka minimální odtok + k tomu odpovědnost za škodu na obsádce. A to lze na příklad u přehrady či poldru.

na tom je vidět, že čím větší regulace, čím přísnější zákony a dozor, tím horší situace.

Chov ryb v rybníce je v prvé řadě o ekonomice chovu ryb a nikoliv o
charitě čekající na dotaci neekonomického chovu. Je to jako u pole,
které musí být ekonomicky v plusu a nikoliv v mínusu. Dva uvedené
případy rybníků obhospodařovaných "přírodně" v plusových hodnotách
je výjimka nerealizovatelná vždy a všude, ale pouze někdy a někde.
Uvedu příklad rybníka mého známého, který bez vlastního příkrmu
jede v plusu. Proč? Protože na něm provozuje sportovní rybolov
pro veřejnost podobný jako v seriálu Chalupáři. U něho si půjčíte
pruty, dostanete nástrahy a co ulovíte vám třeba i zabije a prodá.
Samozřejmě za o mnoho více, než za kolik ryby nakupuje odjinud.
A zájem? V sezóně(v létě) a před Vánoci obrovský. Někdy si není
ani kam sednout a ryby mu musejí znovu navážet. Proč ten zájem?
No protože ceny nepřehání a když si někdo chce ulovit rybu sám,
tak nemusí být držitelem rybářského lístku, drahé povolenky,
dělat brigády ve spolku, kupovat si vybavení a ani umět chytat.
Dravce si nechává k lovu sobě a známým a nakupuje pro ně z výlovů
i drobotinu. Mi se to sice moc nelíbí, ale je v plusu a to je
plus. V plusu může být kdejaký rybník i bez ryb, pokud bude bez
zdanění a nebo dotován. Lze tak ale hospodařit i v lesích a na
zemědělské půdě? Kdo bude zisky ke zdanění a následným dotacím
vytvářet? Svátí z gipsu(sádry)?
Jinak ziskovost se dá počítat různě. Například tři roky budu v
mínusu množit v rybníce drobotinu a začnu nově účtovat až po
vysazení candátů. Při jejich výlovu tak započtu pouze roky jejich
růstu v rybníce, ale nikoliv tři roky namnožení jejich potravy.
Takhle se ale nedá normálně hospodařit. To je jako bych neplatil
70 let z lesa daně a jeho údržbu a pak vytěžil výběrově pár stromů
a tvrdil, že se i výběrová těžba vyplácí. Bez ostatních nákladů
je každý příjem ziskový, ale nereálný v normálním světě ve kterém
ale ekologičtí aktivisté nežijí. Oni žijí ve snech, které nemají
reálný základ a ani budoucnost. Já je snít nechám, ale ať se už
nemontují do ekonomiky zemědělců, lesáků, rybářů atd., když si
myslí, že vśe ztrátové lze dotovat ze zisku těch ziskových.

Některé rybníky, zvláště ty co jsou jako PR, NPR, PP, NP... by měly být obhospodařovány tak, aby v nich byla vysoká biodiverzita. Tedy čistá voda, dostatek, ale ne přebytek rostlin, bezobratlých, obojživelníků, ptáků atd.
No a nikoli vše smradlavý, zelený neprůhledný kapřín provozovaný na vysoký zisk.

No a ty by měly být nejlépe v majetku státu a jejich provoz- údržba dotována.

Proč je stát vracel, prodal, prodává a pronajímá?
No protože není dojná kráva, aby financoval vše, co si usmyslí ochranáři chránit. Jinak v čisté vodě je
leckdy kulové a naopak. Každá voda má úživnost
přirozenou a umělou. Pokud bude do rybníka přítok
odněkud z městské čističky plný živin, tak bude
jako brčál i bez ryb a bez jejich krmení. Naopak
rybník s přítokem na živiny chudým bude tak leda
na koupání a bez bohatého života, který ty živiny
vyžaduje. Zajisti vyrovnaný poměr živin, rostlin
a živočichů není nic jednoduchého a sebemenší
výkyv mívá fatální následky. Výkyvem mohou být
havarijní splachy živin, sinice, kyslíkový deficit
z horka, pod ledem, díky zahnívání rostlin atd.
Odsuzovat extrém jako špatné hospodaření umí pouze
ti, co o tom prd vědí a umí pouze hloupě radit.
Například Orlík není chovný rybník a proč je plný
sinic? Proč zelenají i řeky a v potocích bez ryb bují vodní vegetace? Rybáři krmí imaginární ryby
a hnojí potoky ? To dělají jiní. Jinak kde jsou
ryby, tak je i kalná voda, protože při hledání
potravy víří jemné bahno a kal. Pokud bude voda
bez ryb, tak ji sice nic nebude kalit, ale co
v ní budou žrát rybožraví predátoři a kdo bude
žrát přemnožené rostliny a jiné vodní organismy?

Takovému příspěvku se říká, že plácá páté přes deváté.