https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-by-mela-vypadat-pece-o-nahradni-porosty-modrinu-opadaveho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak by měla vypadat péče o náhradní porosty modřínu opadavého

21.10.2024 05:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mladé modříny ve směsi s borovicí.
Mladé modříny ve směsi s borovicí.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Modřín opadavý je perspektivní dřevinou pro tvorbu smíšených lesních porostů. Jeho současné zastoupení v našich lesích se pohybuje okolo 3,9 %, navrhuje se zvýšení na 5 %. Jeho výhodou je schopnost růst na bohatém spektru stanovišť od nížin do nižšího stupně horských poloh. Vzhledem k pionýrské strategii růstu jej lze využít jako přípravnou dřevinu na kalamitních holinách, kde se dobře zmlazuje a odrůstá. Díky opadavým jehlicím je poměrně odolný vůči imisní zátěži, a proto byl v minulosti využíván při zakládání porostů náhradních dřevin.
 
Porosty náhradních dřevin se zakládaly v 70. a 80. letech minulého století v imisemi silně zasažených horských a podhorských oblastech, především v Krušných a Jizerských horách. Cílem bylo zachování kontinuity lesního prostředí a v případě modřínu i částečné nahrazení dřevní produkce odumřelých smrkových porostů. Tyto porosty se však nepovažovaly za trvalé řešení, ale za přípravnou fázi k dosažení stabilních a druhově pestřejších lesních porostů s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin.

Náhradní porosty modřínu lesníci zakládali zpravidla jako menší monokulturní porosty. Pěstební zásahy v nich se zaměřují především na zachování a zlepšení jejich mimoprodukčních funkcí a na zvýšení stability, popřípadě kvality produkce v případech, kdy se jedná o porosty produkčně funkční.

Na zhodnocení stavu a další perspektivy těchto porostů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., Jejich cílem bylo vyhodnotit vliv výchovných zásahů na růst nesmíšeného modřínového porostu ve specifických podmínkách porostů náhradních dřevin.

Mladé modříny ve směsi se smrkem.
Mladé modříny ve směsi se smrkem.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Získané poznatky publikovali v článku Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2024. Článek vznikl v rámci řešení grantového projektu NAZV QK21010335 „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ“.

Experiment byl založen v 11letém modřínovém porostu o střední výšce cca 7 m původem z umělé obnovy v roce 2001 v objektu bývalé lesní školky. Výsadba byla provedena v pravidelném sponu s hektarovým počtem jedinců cca 2 500 stromů. Porost s experimentálními plochami se nachází v Krušných horách, v katastru obce Božetín v nadmořské výšce 560 m. Vědci analyzovali dendrometrická data od založení experimentu do věku porostu 29 let.

Z pěstebního hlediska je zásadní vyhovět vysokým nárokům modřínu na světlo. Zastínění shora ani silné boční zastínění netoleruje. Proto je nezbytné včasné uvolnění nadějných jedinců, předrostlíků s dlouhou a tvárnou korunou.

Při absenci adekvátních výchovných zásahů se rapidně zhoršuje štíhlostní kvocient kmene a dochází k rychlému zkracování korun. Vhodně zvolená porostní výchova modřínu by měla vést k vytvoření volných korun s minimální délkou 1/3 výšky stromů.

Vpravo od cesty je odrostlý porost modřínu.
Vpravo od cesty je odrostlý porost modřínu.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V závěrech vědci shrnuli svá zjištění:

Výchovné zásahy v nesmíšeném náhradním porostu modřínu vedly k akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných stromů a ke zlepšení jejich statické stability z hlediska snížení štíhlostního kvocientu.

Varianta s jedním výchovným zásahem ve věku 11 let vykazovala v porovnání s kontrolou příznivější štíhlostní kvocient jednotlivých stromů, ale pro udržení dostatečně dlouhých korun (min. 1/3 výšky stromu) byly výsledky méně uspokojivé. Absence druhého výchovného zásahu se navíc projevila v razantním poklesu tloušťkového přírůstu v druhé polovině sledování experimentu, tj. v období 20–29 let věku porostu.

Varianta s dvěma výchovnými zásahy ve věku 11 a 20 let přinesla uspokojivé výsledky jak z hlediska štíhlostního kvocientu, tak zachování žádoucích délek korun. Po silném výchovném zásahu ve věku 20 let, kdy byl porost zredukován na pouhých 320 stromů na hektar, však lze očekávat ztráty na produkci v porovnání s mírnějšími variantami výchovných zásahů.

Zásadním přínosem silného výchovného zásahu však není produkční hledisko, ale stabilizace porostní kostry modřínového porostu jako východiska pro přeměnu porostů náhradních dřevin na druhově pestřejší a stanovištně vhodnější porosty. Od druhého věkového stupně porostu (po druhém silném výchovném zásahu) je již žádoucí začít s realizací podsadeb např. bukem nebo jedlí.

Dospělý smíšený les, modřín s listnáči.
Dospělý smíšený les, modřín s listnáči.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V náhradních porostech modřínu vědci doporučují aplikaci včasných výchovných zásahů při horní porostní výšce 5 m za účelem zpevnění porostní kostry a zvýšení vitality uvolněných stromů zachováním dostatečně dlouhých korun.

Za vhodnou považují aplikaci dvou výchovných zásahů tak, aby ve věku ca 20 let zůstalo na jednom hektaru porostu 320–350 stromů. Ztráty na objemové produkci v důsledku takto silných zásahů jsou v porostech náhradních dřevin akceptovatelné.

Další pěstební opatření v těchto porostech by měla směřovat k přeměně na druhově pestřejší porosty, kde modřín bude plnit funkci přípravné dřeviny. Je vhodný do směsí s bukem, dubem, lípou nebo habrem.

Článek Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého je volně ke stažení.

Autoři článku: David Dušek, Jiří Novák, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

21.10.2024 17:09
Správná výchova modřínu je stejně důležitá jako u ostatních dřevin. Náhradní porosty jsou vysazené typicky v horských oblastech, kde pravidelně úřaduje mokrý sníh, námraza a vítr. Takové podmínky přežijí jenom stabilní a dobře vyvinutí jedinci. Vývoj modřínu je rychlejší než u smrku a výškový přírůst kulminuje dřív. Takže zanedbání výchovy je znát dřív a má pro budoucnost horší důsledky. Podle mých zkušeností je klíčové provést mladé modříny ve smíšených výsadbách (nebo přirozeném zmlazení) úspěšně fází, kdy jim akutně hrozí vytloukání srnčí zvěří. Srnčí je totiž ve smíšených nárostech vytlouká přednostně a často už ve fázi sazenic. Zkouším aplikovat spirální plastové ochrany, při dosažení výšky cca 60cm (dříve mají tendenci stromek deformovat nebo omezovat) ale zvěř mě i tak často předběhne. Taky by mě zajímaly praktické poznatky z podsadeb tou jedlí / bukem. To je nutné v připraveném (prosvětleném) modřínovém porostu oplotit budoucí jedlové a bukové skupiny (???). Bez oplocení mi to zatím přijde jako "Mission Impossible". Jedle i buk rostou pod modříny jen pomalu a zajistit takovou podsadbu je při běžném tlaku zvěře o to obtížnější.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

22.10.2024 08:37 Reaguje na Dalibor Motl
Rád bych doplnil o tom vytloukání. Když jsem začínal jako lesník, to bylo v r.1987, to ještě jsme byli lesníci a mohli v lese myslet, dívat se kolem a uplatnit to co nám příroda ukazovala. Mimochoem za tak likvidační politiku co se stala po devadesátém roce, bych šel sedět. Ale chtěl jsem k tomu modřínu. Zdědil jsem oplocenku po kolegovi, která byla spadlá a byl v ní modřín. Na pasece byl modřínový výstavek a vlastně všude okolo, ale i v té oplocence byl modřín zmlazený. Srnčí zde operovalo, ale poničený modřín byl ten vysázený. Vedle vysazeného modřínu byl onen zmlazený, výškově byly stejný.Ten nálet byl rychlejší. Venku na ploše bylo vytloukáno minimálně. To se dělo i se sazenicemi buku, vysázené poničené a zmalazení jiné. Zde se projevila ona příroda. Zvěř svým okusem zastavila růst a onen buk zahoustl a zdálo se, že nebude růst, ale jak jsem kdysi četl od jednoho pana profesora, praktika. Nemohu onen článek najít, asi to zůstalo v knihovně na polesí a po převzetí knihovna LČR vše skončilo ve zběru, tam byly knihy z první republiky a našel jsem i z dob před první válkou. Tento profesor napsal, zvěř má zlaté zuby, co s tím asi myslel? Že zvěř okusem spomaluje růst a stromek má lepší kořen a lépe prospívá a je odolnějším škodlivým vlivům. Vrátím se k onomu buku o kterém jsem psal. Buk byl hrozně košatý a již ani zvěř všude nedosáhla. Lesočech tam přišel tehdy a chtěl to všechno vyřezat, že sem dá oplocenku, postavil jsem se na odpor, naštěstí se onen revírník teprve učil a na mne dal. Odkácel se zbytek porostu a dopadlo to tak, že okamžitě pří více světla nastoupil růst a během dvou let byl buk asi tří až čtařmetrovej. Dnes, když tam přijdete, tak nepoznáte, že u pařezu bylo takové koště. To samí smrk. Kolikrát pod porostem není nis vidět, jen dostane kapku světla začne růst a nebyl třeba ani semenný rok. Když jsem do svého lesa náhodně vrátil po asi dvaceti letech, byl jsem se podívat na porost smrku sázenáho strojem, to jsem zalesňoval já ještě ze dvěma dřevařema. Pak již za LČR byl vedle nálet, oni moc zmlazení neuznavali, ale opět jsem ho prosadil, byl asi o pět let mladší než po tim stroji, ještě zde byl modřín, chráněný rozsochou, ta tehdy spadla a udělali jsme oplůtky, za pár korun. Po téim odkrytí byl značně poškozen, ale v oplůtku rostl dál. No a po těch dvaceti letech. Smrk sázený strojem jsem vyvrátil rukou, to je to dnešní sázení vrtákem. Tehdy jsem se opravdu zhrozil zásluhou LČR a jejich množení kůrovce tam tento porost již není. Vedle byl onen zmlazený smrk, Větve tvrdé, se stromkem se pomalu nedalo hnout, max. ohnout, ale kořen se ani nehnul. No a onen modřín. Lčr moc nezajímal a když jsem se přišel podívat, byly zde silné modříny azrovna se dělala prořezávka. Řekl jsem těžařovi aby mi jeden z oněch modřínů skácel, chtěl jsem vidět zda nemá po onom rozbití srncem hnilobu, ne byl nyprosto zdravý a nebylo znát, kde byla ona bolest. Jen mě zajímalo proč zvěř, ač by měla lepší likvidační možnost na náletech dává přednost tomu zalesněnému? Třeba ty zalesněné stromky dlouhá léta vykazují, že jsou částečná nemocné, protože byly přesazené, nevím. Právě onen buk a modřín ve zmlazení mne na to přivádí.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

23.10.2024 09:00 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ještě k modřínu. Pan profesor na pěstování lesa říkal, modřín má mít kmen zastíněný, ale korunu volnou, to bylo přeci ideální pro smrk. Ten roste pomalu a modřín prakticky nedoroste a dole ho vyvětvuje a koruna jé stále volná, jde i o kvalitní dřevo. Bavíme se o lese hospodářském. Onen první obrázek, ideální pro značení teritoria pro srnce, ale tolik se nestane, jen se dole zakošatí a pak začne růst a možná pevnější a kvalitnější a tu dobu co stál a okusem košatěl, tak to dožene a možná i předežene ostatní, bude mít kvalitní kořen....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist