Jak podpořit životaschopnost populací tetřívka obecného v České republice?
31.3.2023 05:43 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Krkonoše jsou jedním ze dvou míst v Česku, kde má tetřívek obecný šanci na přežití
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Prosický / KRNAP
Mohou tak nastat situace, kdy se již nepodaří zvrátit klesající trend snižující se početnosti tetřívků v oddělených subpopulacích. Proto je bezpodmínečně nutné tato managementová opatření realizovat bez zbytečných odkladů tak, aby se podařilo tento silně ohrožený druh v české přírodě zachovat i pro budoucí generace.
Výzkumu tetřívka obecného se věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., kteří pro praxi připravili publikaci „Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívka obecného“.
Metodiku zpracovali v rámci řešení projektu „Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku“, podpořeného Technologickou agenturou České republiky (TH04030524).
Pokles početnosti tetřívka byl v západní Evropě pozorován již od poloviny 19. století. Tento trend pokračuje na velké části areálu dodnes. Značné zrychlení poklesu je pak dokumentováno od 70. let minulého století. Z řady států druh již prakticky vymizel (např. Dánsko).
Trvalý úbytek koreluje se zmenšováním obývaného území na jihu, západu i ve středu Evropy a urychluje zánik izolovaných populací. V posledních desetiletích se populační pokles začíná projevovat i v severských zemích, ve kterých byla populace dříve stabilní.
Celkový počet tetřívků v Evropě (bez Ruska) byl odhadnut na 450 000– 800 000 párů, z toho 80 % ve Skandinávii. V České republice byl v letech 1973–1977 celkový stav odhadnut na 2500–4500 kohoutů, v období 1985–1989 na 1100–2200 a v roce 2000 na 1000 kohoutů.
Tetřívčí populace v České republice je od ostatních populací nacházejících se ve střední Evropě izolovaná a jednotlivé populace v pohořích jsou relativně malé. V roce 2010 bylo na území ČR hlášeno 692 tetřívků a v roce 2021 se udává početnost 504 jedinců tetřívka obecného.
K obecně známým důvodům poklesu počtů tetřívka patří úbytek vhodných stanovišť, který byl v minulosti způsoben zejména vysušováním původně vhodných území, těžbou rašelinišť, rozoráváním luk, zalesňováním cenných bezlesých oblastí, zvýšením intenzifikace zemědělství spojeným s nadměrným používáním látek určených na ochranu rostlin a hnojiv.
Zásadní změny prodělává lesnický sektor, v němž je patrný nárůst intenzifikace hospodaření, což lesním kurům neprospívá.
K zarůstání dříve otevřených ploch dochází také celkovým znečištěním ovzduší včetně nadměrného přísunu dusíku do prostředí, což negativně ovlivňuje ekosystémy agresivním růstem konkurenčně silných travin na úkor pro tetřívka vhodných druhů, jako jsou brusnicovité.
Nezanedbatelným faktorem jsou narůstající turistické a rekreační aktivity. Negativní roli hrají i vysoké stavy predátorů, především lišky obecné, kunovitých šelem, krkavce velkého a prasete divokého.
Doporučení vědců, sumarizovaná ve zpracované metodice, cílí na realizaci úprav lesního prostředí v místech s přežívající fragmentovanou populací tetřívka obecného na území České republiky. Opatření jsou pojata komplexně tak, aby zahrnovala převážnou část faktorů, ovlivňujících přežívání tetřívka obecného, a to jak kuřat, tak adultních a subadultních jedinců.
Dlouhodobý klesající trend početnosti tetřívka napovídá, že pokud nedojde k nápravě, můžeme očekávat jeho ústup z našeho území v příštích několika desetiletích. Nacházíme se tedy v bodě, který může znamenat zlomový okamžik a případné zachování či nevratné vymizení tohoto klenotu naší přírody.
Metodika proto popisuje jednotlivé příčiny úbytku tetřívka obecného, na které reaguje konkrétními opatřeními lesnického a mysliveckého managementu, včetně dalších aspektů ochrany přírody.
Návrhy jsou popsány v co nejširším pojetí, které bude mít v případě uskutečnění dopad nejenom na populaci tetřívka, ale na celkovou biodiverzitu horských a podhorských stanovišť.
Předložená metodika, zaměřená na možnosti managementu lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře a stabilizaci zbytkových populací tetřívka obecného je unikátní svým pojetím, které kombinuje poznatky z oblasti výzkumu a nabízí jejich možné uplatnění v praxi.
Samotné zpracování možností úprav lesního prostředí je rozděleno dle stanovištních nároků tetřívka v průběhu roku, které se v různých ročních obdobích mění.
Vědci kladou důraz na management stanovišť ve vztahu k průběhu toku, následnému vyhnízdění a přežívání kuřat, což se ukazuje jako zásadní faktor trvalé udržitelnosti fragmentovaných subpopulací.
Pouze cílený management všech zmiňovaných faktorů může v dlouhodobém horizontu zajistit zachování tetřívka obecného v naší přírodě a zabránit jeho úplnému vymizení.
Přečtěte si také |
Tetřívek je na Šumavě na hranici přežití. Problém pro něj teď představují fotografové
Metodika vznikla v rámci řešení projektu „Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku“, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TH04030524).
Publikace Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívka obecného je volně ke stažení.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Další články autora |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Karel Zvářal
31.3.2023 07:07Posvítil bych si v první řadě na ten "nezanedbatelný faktor". Ne že "predátor nemůže", ale levou zadní...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.3.2023 07:42 Reaguje na Karel Zvářalmě spíš udivuje, že to podporuje technologická agentura, to není agentura pro životní prostředí?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.3.2023 08:28 Reaguje na Karel ZvářalVysvětlujte to ochranářům, kteří nevytáhnou nohy od PC a nesledují
na vlastní oči úbytek kořisti a nárůst predátorů na úroveň, kdy
už se musí krmit na skládkách, aby neumřeli hlady. Ti ochranáři
melou stále totéž a přestanou, až už nebude ani co chránit.
Odpovědět
na vlastní oči úbytek kořisti a nárůst predátorů na úroveň, kdy
už se musí krmit na skládkách, aby neumřeli hlady. Ti ochranáři
melou stále totéž a přestanou, až už nebude ani co chránit.
Karel Zvářal
31.3.2023 08:38 Reaguje na Břetislav MachačekNebojte, oni si ty "disproporce" popíšou v článku a budou mít splněno...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 07:10V zásadě rozvolněné lesy se speciálním managementem. Zvýšená spásačů, potlačení černé a ostatních predátorů i dravců. Klidová území. To je možné jen v NP. Ale pouze za situace, kdy padne představa NP = nicnedělání, bezzásahovost, nýbrž kvalifikovaný management.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.3.2023 07:41 Reaguje na Slavomil Vinklerv Krkonoších dokud bylo budní hospodářství, tak to fungovalo...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.3.2023 08:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDokud byli lidé chudí, žili z ruky do úst a dřeli rukama, tak byla příroda jedna báseň. Takže co? Navrátit zpět chudobu, kdy se lidé dřeli v kopcích za skývu chleba a byli herci skanzenu pro bohaté lidi z měst? Co tak si to zkusit alespoň na rok s tím chovem zvířat pro které musíte nasušit
seno na 8 měsíců v roce v kopcích, kde se zadýcháte pouze
při chůzi bez zátěže a hospodařit s motykou na horských
políčkách místo pohodlného nákupu v supermarketu. Tak šup
z teplé kanceláře do hor dřít od tmy do tmy a ještě odhánět
kdysi vyhubené vlky. Mějte lidi rozum, kdo to dnes bude asi
tak dělat, pokud se to nebude dotovat i z vašich příjmů,
které jsou násobně větší, než příjmy manuálně pracujících.
Nůžky se stále více rozvírají, na manuální práci tu brzo
nikdo nezůstane a nezůstanou tu ani ty zanikající louky.
Odpovědět
seno na 8 měsíců v roce v kopcích, kde se zadýcháte pouze
při chůzi bez zátěže a hospodařit s motykou na horských
políčkách místo pohodlného nákupu v supermarketu. Tak šup
z teplé kanceláře do hor dřít od tmy do tmy a ještě odhánět
kdysi vyhubené vlky. Mějte lidi rozum, kdo to dnes bude asi
tak dělat, pokud se to nebude dotovat i z vašich příjmů,
které jsou násobně větší, než příjmy manuálně pracujících.
Nůžky se stále více rozvírají, na manuální práci tu brzo
nikdo nezůstane a nezůstanou tu ani ty zanikající louky.
PJ
Pavel Jeřábek
1.4.2023 08:33 Reaguje na Břetislav MachačekNavrhl jste celkem uspesnou lecbu pro lidi, kteri pracovne vyhoreli, lidi, kteri volaji po alternativnim, k prirode blizkemu zivotu.
Ted to jen zpracovat do radne ozdravne lecby, domluvit s zdravotnimi.pojistovnami, a treba 50% nasich pohrabicnich hor zaradit do tohoto ozdravneho programu.
Pomuzeme nemocnym a i prirode,
Odpovědět
Ted to jen zpracovat do radne ozdravne lecby, domluvit s zdravotnimi.pojistovnami, a treba 50% nasich pohrabicnich hor zaradit do tohoto ozdravneho programu.
Pomuzeme nemocnym a i prirode,
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 08:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo to byl ten management a ne bezzásahovost = nicnedělání v NP.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2023 09:05 Reaguje na Slavomil VinklerJj, včetně ochrany hospodářství na všechny způsoby.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.3.2023 08:10Zarůstání biotopů = málo spásačů. Požadavek ekologistů. Ochrana predátorů = Požadavek ekologistů. Ekologisti by se měli zamyslet nad tím co chtějí. Jestli ochranu přírody, nebo třídní boj a ideovou nenávist.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
1.4.2023 11:49 Reaguje na Michal UkropecJojo , stejně jako na Broumovsku sloučení území ochrany hnízdiště výra velkého a sokola stěhovavého. Buď jedno nebo druhé
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.4.2023 15:45 Reaguje na Petr PekaříkNaštěstí se oba druhy míjí. To jinde je horší. Podporují se jak noční tak denní dravci ( káně, luňák versus sovy), zaměření na stejnou kořist, krmenou rodenticidy.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
31.3.2023 08:10Myslím si, že predace je jedním z dominujících faktorů.. (50% prostředí -50% predace). Je třeba povolit lov krkavcovitých na výrovce ( s mechanickým výrem) včetně samotného krkavce atd... v 50 letech byl běžný tetřívek i v Polabí. Dnes se tomu mladá generace nechce ani nevěřit a myslí si, že je to latina.... A kdyby viděl tehdejší myslivecký hospodář na posekané louce 50 krkavců tak na něj udělá hon...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.3.2023 08:23 Reaguje na Jaroslav VozábMáze pravdu, ale ekologisté vás roznesou na kopytech. Oni věří na
samoregulaci, kdy ubude predátorů po vyhubení kořisti. Pak jim
to možná teprve dojde, že udělali fatální kopanec, ale to už bude pozdě na obnovu celé řady druhů zvířat sloužících jako kořist.
Odpovědět
samoregulaci, kdy ubude predátorů po vyhubení kořisti. Pak jim
to možná teprve dojde, že udělali fatální kopanec, ale to už bude pozdě na obnovu celé řady druhů zvířat sloužících jako kořist.
JV
Jaroslav Vozáb
31.3.2023 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekAno...., toto jsem napsal na Prima news asi před týdnem... jako reakci na článek o krkavci verzus náhrady .... škod:
Krkavec velký je problém pro všechny mláďata (ptáci, savci ... chráněné i lovné druhy). Dokážou si dělat živé konzervy s vyklobanýma očima.... Žije stejně jako člověk cca 70 let a nemá konkurenci. Pokud hnízdní pár vyvede 4 mladé tak si můžete spočítat jak se populace rozroste za 10let. Krkavec se nyní vyskytuje v počtu cca 1ks na 10ha. Ale mantra ochranářů je stále stejná, asi je to politický problém. Ochrana o tom stále nechce slyšet. Podal jsem letos žádost na odlov krkavce na Krajský úřad Středočeského kraje , ale na pan vedoucí ŽP ORP v Kolíně už křičel na schůzi mysliveckého spolku, že to není na pořadu dne.
Odpovědět
Krkavec velký je problém pro všechny mláďata (ptáci, savci ... chráněné i lovné druhy). Dokážou si dělat živé konzervy s vyklobanýma očima.... Žije stejně jako člověk cca 70 let a nemá konkurenci. Pokud hnízdní pár vyvede 4 mladé tak si můžete spočítat jak se populace rozroste za 10let. Krkavec se nyní vyskytuje v počtu cca 1ks na 10ha. Ale mantra ochranářů je stále stejná, asi je to politický problém. Ochrana o tom stále nechce slyšet. Podal jsem letos žádost na odlov krkavce na Krajský úřad Středočeského kraje , ale na pan vedoucí ŽP ORP v Kolíně už křičel na schůzi mysliveckého spolku, že to není na pořadu dne.
MU
Michal Ukropec
31.3.2023 10:38 Reaguje na Jaroslav VozábKormorán byl chráněn, nepůvodní predátory ( mýval, psík, norek) směl lovit jen hospodář se stráží. Inu co škodí přírodě je ekologické. Nejen biopaliva a spol.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
31.3.2023 22:06 Reaguje na Jaroslav Vozáb„Žije stejně jako člověk cca 70 let“
Krkavec se dožívá 10 - 15 let, v zajetí mnohem déle - běžně více než 40 let. (https://www.zoochleby.cz/krkavec-velky-6069/)
Odpovědět
Krkavec se dožívá 10 - 15 let, v zajetí mnohem déle - běžně více než 40 let. (https://www.zoochleby.cz/krkavec-velky-6069/)
Karel Zvářal
1.4.2023 03:10 Reaguje na Majka KletečkováTo by si měli zapsat za uši bojovníci "za svobodu zvířat", když v zajetí žijí déle. Jak je to možné? A i v přírodě je spousta 20+, protože kromě člověka nemá predátora. Za tu dobu nasbírá a předá tolik zkušeností, že si vytváří živé konzervy - viz. výše. Černé komando...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 16:52Pokud si někdo přečetl onen dokument, Tak je jasné, že by výskytiště tetřívka i tetřeva měly mít status NP i Krušné hory, Jeseníky, Beskydy.... A navíc, by musel být zaveden v NP odpovídající intenzivní management, nikoli bezzásahovost, co vede k zarůstání. Zavodnění, zazvěření, nikoli prasaty, ale los, jelen, (uvažovat i zubra, koně, skot)? Odlov predátorů v čele s prasetem a konče krkavcem. Uzavření dostatečných prostor v době toku....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2023 11:32 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel dnes o přírodě rozhodují lidé opačného názoru, kteří adorují
predátory a úbytek jejich kořisti připisují zemědělcům, myslivcům a
rybářům. Zemědělci zvěř krmí, myslivci krmí a ochraňují a rybáři
marně krmí rybí predátory vysazováním ryb do vyplundrovaných vod.
Ochranáři pouze všechny kritizují a házejí jim klacky pod nohy.
Byl jsem kdysi taky ochranářem, ale za dnešní partičku neumětelů,
ba dokonce škodičů, se stydím. Lidem dnes tvrdím, že s ochranáři nemám už nic společného, protože to, co zpackali je katastrofa.
Odpovědět
predátory a úbytek jejich kořisti připisují zemědělcům, myslivcům a
rybářům. Zemědělci zvěř krmí, myslivci krmí a ochraňují a rybáři
marně krmí rybí predátory vysazováním ryb do vyplundrovaných vod.
Ochranáři pouze všechny kritizují a házejí jim klacky pod nohy.
Byl jsem kdysi taky ochranářem, ale za dnešní partičku neumětelů,
ba dokonce škodičů, se stydím. Lidem dnes tvrdím, že s ochranáři nemám už nic společného, protože to, co zpackali je katastrofa.
Karel Zvářal
1.4.2023 11:52 Reaguje na Břetislav Machaček1*** My máme vzestup (vlci, krkavci, volavky, kormoráni...), vy máte pokles (koroptev, tetřevovití, vrabčák, chocholouš, čejka, lipan, plevelné rybky...) šli dolů díky vašemu špatnému hospodaření!
Hospodaření se škodnou dříve vypadalo úplně jinak, dnešní podobu určuje někdo jiný, ale druhé obviňuje komickými argumenty. Je to prostě klasická ukázka Když dva dělají totéž...
Odpovědět
Hospodaření se škodnou dříve vypadalo úplně jinak, dnešní podobu určuje někdo jiný, ale druhé obviňuje komickými argumenty. Je to prostě klasická ukázka Když dva dělají totéž...
MU
Michal Ukropec
1.4.2023 15:47 Reaguje na Břetislav MachačekTaké se nestydím za svou činnost s Brontosaurem a ČSOP tehdy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.3.2023 17:56Otázka -- kolik tetřívků se stane kořistí vlků ?
Počet vlků cca 250 , současný stav tetřívků v celé České republice se odhaduje na 330–380 samců.
Odpovědět
Počet vlků cca 250 , současný stav tetřívků v celé České republice se odhaduje na 330–380 samců.
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 18:25 Reaguje na Miroslav VinklerNo berete to šmahem. Ono je těch prasat či lišek desítky tisíc a každé nesežere méně než vlk.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
1.4.2023 11:54 Reaguje na Miroslav VinklerNormálně - 1 vlk denně sežere 2 tetřívky a je vymalováno
Ono stačí párkrát zvednout slípku z hnízda
Odpovědět
Ono stačí párkrát zvednout slípku z hnízda
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 19:40 Reaguje na Petr PekaříkMožná nejlepší řešení by byli v rezervaci zubři. Jednak by tam nikdo nelezl rušit, druhak by odehnali predátory (vlk, liška...člověk) a třeťak by udržovali les řídký světlý. Zkoušel někdo se podívat na korelaci zubr - tetřev, tetřívek?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2023 12:08 Reaguje na Slavomil VinklerJe hezké, jak horujete za velké spásače, ale vraťte
se do reality. Kde by byl v ČR možný jejich VOLNÝ
chov? Zůstali by v tom RÁJI a nešli by jinam za lepší pastvou? Srnčí okusuje stromy do 120 cm, ale zubr je zkonzumuje do výšky dvou a více metrů a v
neskonale větším množství. Setkání se zubry ve volné přírodě jste asi nezažil, ale můžete se o to pokusit
třeba v Bělověži a věřte mi, že budete mít plné
kalhoty, když se proti vám postaví zubří býk. Ono
příroda se "odzvěřuje" a před predátory se drobná
přesouvá blíže k lidem. Bohužel predátoři je ale
následují a ani tam už nemají klid. Sojka na krmítku na okně, krahujec za vrabci v kurníku, kuny a lišky taktéž. Jezevec luxuje odpadní koše v parku a udělá
si noru pod železniční tratí a v náspu silnice. Orel
mořský se u nás naučil lovit slepice a krkavec klove zvířata na pastvě. O vlcích už raději ani nepíšu, když chodí v Nýdku po ulicích mezi domy a nakukují do bytelně oplocených zahrad na ovce. Ochranáři to
zpackali tak, že si musel kamarád oplotit rybníček se pstruhy bytelným plotem na podezdívce a k tomu
přidal pohybová čidla se sirénou a reflektory, aby
nekrmil vydří rodinku. I tak musí občas v noci
bouchat petardy a zahánět je při pokusech překonat
plot. Mi vydra ukradla kapra z haltýře, protože plastová síť proti vyskočení kaprů pro ni nebyla
překážka. Jó pane sny se zubry se vám asi taky
nesplní, protože tu nemají dostatečně velký prostor
k životu a byli by asi velkým problémem pro mnoho
lidí, když by se s nimi potkali v lese, na poli,
či silnici a železnici. Středověk s milionem lidí
na území, kde nás je 10,5 se už nevrátí a to už se
tehdy zubrů zbavili, protože jim spásali políčka
a konkurovali turům domácím sloužícím k jejich
obživě.
Odpovědět
se do reality. Kde by byl v ČR možný jejich VOLNÝ
chov? Zůstali by v tom RÁJI a nešli by jinam za lepší pastvou? Srnčí okusuje stromy do 120 cm, ale zubr je zkonzumuje do výšky dvou a více metrů a v
neskonale větším množství. Setkání se zubry ve volné přírodě jste asi nezažil, ale můžete se o to pokusit
třeba v Bělověži a věřte mi, že budete mít plné
kalhoty, když se proti vám postaví zubří býk. Ono
příroda se "odzvěřuje" a před predátory se drobná
přesouvá blíže k lidem. Bohužel predátoři je ale
následují a ani tam už nemají klid. Sojka na krmítku na okně, krahujec za vrabci v kurníku, kuny a lišky taktéž. Jezevec luxuje odpadní koše v parku a udělá
si noru pod železniční tratí a v náspu silnice. Orel
mořský se u nás naučil lovit slepice a krkavec klove zvířata na pastvě. O vlcích už raději ani nepíšu, když chodí v Nýdku po ulicích mezi domy a nakukují do bytelně oplocených zahrad na ovce. Ochranáři to
zpackali tak, že si musel kamarád oplotit rybníček se pstruhy bytelným plotem na podezdívce a k tomu
přidal pohybová čidla se sirénou a reflektory, aby
nekrmil vydří rodinku. I tak musí občas v noci
bouchat petardy a zahánět je při pokusech překonat
plot. Mi vydra ukradla kapra z haltýře, protože plastová síť proti vyskočení kaprů pro ni nebyla
překážka. Jó pane sny se zubry se vám asi taky
nesplní, protože tu nemají dostatečně velký prostor
k životu a byli by asi velkým problémem pro mnoho
lidí, když by se s nimi potkali v lese, na poli,
či silnici a železnici. Středověk s milionem lidí
na území, kde nás je 10,5 se už nevrátí a to už se
tehdy zubrů zbavili, protože jim spásali políčka
a konkurovali turům domácím sloužícím k jejich
obživě.
SV
Slavomil Vinkler
2.4.2023 12:57 Reaguje na Břetislav MachačekHorší než býk bude kráva s teletem. Já ale netvrdím, že to jde všude a vůbec ne bez plotů. I v Africe mají řádné ploty na slony. Ale v Milovicích jich 50 mají. No a výhoda je, že odporovat bizonovi si návštěvník parku netroufne. Stráž NP zato klidně zmlátí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2023 17:45 Reaguje na Slavomil VinklerNezapomeňte na to, že v našich NP a v jejich
blízkém okolí žijí lidé a ploty jsou proti
přírodě. Ploty brání v migraci nejenom těm
zubrům, ale i ostatním zvířatům a bez migrace musíte zvířata chovat stejně jako v oborách
na základě genetiky včetně oživování krve.
Ono je totiž rozdíl NP v Africe a ty naše NP
vzniklé z hospodářských lesů a z kulturní
krajiny. Je to pouze taková hra na NP na pár
kilometrech čtverečních. Smiřte se s tím, že
zubři mimo obory(kterou jsou i Milovice, ač
se honosně nazývají rezervací) nejsou u nás
ve volné přírodě reální. Bojujme tedy alespoň
za spárkatou, kterou chtějí někteří vybít, aby nemuseli chránit sazenice stromů před okusem
a nepřišli o část úrody na polích. Představte
si, že by jim to spásali zubři a pochopíte,
že je vaše agitace marná.
Odpovědět
blízkém okolí žijí lidé a ploty jsou proti
přírodě. Ploty brání v migraci nejenom těm
zubrům, ale i ostatním zvířatům a bez migrace musíte zvířata chovat stejně jako v oborách
na základě genetiky včetně oživování krve.
Ono je totiž rozdíl NP v Africe a ty naše NP
vzniklé z hospodářských lesů a z kulturní
krajiny. Je to pouze taková hra na NP na pár
kilometrech čtverečních. Smiřte se s tím, že
zubři mimo obory(kterou jsou i Milovice, ač
se honosně nazývají rezervací) nejsou u nás
ve volné přírodě reální. Bojujme tedy alespoň
za spárkatou, kterou chtějí někteří vybít, aby nemuseli chránit sazenice stromů před okusem
a nepřišli o část úrody na polích. Představte
si, že by jim to spásali zubři a pochopíte,
že je vaše agitace marná.
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 08:16 Reaguje na Břetislav MachačekOno by stačilo, aby se na části území, kde je to možné a vhodné, vrátila pastva domácího dobytka tj. domácí kráva, či kůň. Řekl bych, že kůň je vhodnější. Tak jak byla na začátku novověku, než se prosadilo pěstování lesů na dřevo podle tereziánských reforem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.4.2023 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerAno stačilo, ale kde je vzít a kdo je tam bude hlídat, aby nešli jinam. Víte já ještě pamatuji pasení krávy na mezi a stačil okamžik a už byla
v obilí, či jeteli u souseda a už byl malér. Když mi naposledy před 25
léty kamarád oral zahradu koňmi, tak
si neodpustili ukousnout právě ty
žádoucí větve jabloní a to i s vylomením z kmene. Zvíře nepřemýšlí
nad tím, že už je strom pro další
pěstování znehodnocen a proto došlo
i na ty zákazy lesní pastvy, kterou
jsem ale taky ještě zažil, ač byla
dávno zakázána. V Beskydech se běžně
vypásaly "okraje" lesa i do hloubky
50 metrů a nikomu to nevadilo, neboť
lesník byl soused a seděli spolu u
stolu v hospodě. Bylo to o LIDECH,
kteří byli LIDMI !!!
P.S. Stromky se chránily podřadnou
ovčí vlnou, která odpuzovala zvířata
je okusovat. Levné a ekologické!
Odpovědět
v obilí, či jeteli u souseda a už byl malér. Když mi naposledy před 25
léty kamarád oral zahradu koňmi, tak
si neodpustili ukousnout právě ty
žádoucí větve jabloní a to i s vylomením z kmene. Zvíře nepřemýšlí
nad tím, že už je strom pro další
pěstování znehodnocen a proto došlo
i na ty zákazy lesní pastvy, kterou
jsem ale taky ještě zažil, ač byla
dávno zakázána. V Beskydech se běžně
vypásaly "okraje" lesa i do hloubky
50 metrů a nikomu to nevadilo, neboť
lesník byl soused a seděli spolu u
stolu v hospodě. Bylo to o LIDECH,
kteří byli LIDMI !!!
P.S. Stromky se chránily podřadnou
ovčí vlnou, která odpuzovala zvířata
je okusovat. Levné a ekologické!
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekVíte, že v Beskydech si někteří uvědomují, že i to vypásání krajů chybí? Ty ulomené větve popuzují na zahradě, ale v CHKO je to mikrobiotop. No a ty domácí koně jde udržet páskou.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.4.2023 11:25K té predaci.
Cituji z publikace: "Hlavními predátory jsou kuny či lišky, které je možné obhospodařovat lovem. Proto by jim měli myslivci věnovat náležitou pozornost."
- Je naprosto zjevné, že tady selhávají myslivci na celé čáře. Dlouhodobě nezvládají svoji úlohu, kterou mají - tedy držet stavy povolené lovené zvěře na přijatelných počtech. Jsem si jist, že by nikdo proti redukci těchto klíčových a nijak ohrožených predačních druhů neprotestoval! Je ale otázkou, zda toho myslivci vůbec jsou schopni a pokud ne, co s tím dál a kdo se o nápravu postará.
"Vnímavost kuřátek tetřevovitých, i tetřívka obecného a tetřeva hlušce k výkyvům počasí, včetně nízkých teplot a intenzivních dešťů, byla již dříve popisována řadou faktorů (Baines et al., 2007; Jahren et al., 2016). Tyto extremity počasí, které jsou v důsledku postupující klimatické změny stále častější, proto znamenají výraznou hrozbu pro populační dynamiku tetřívka a jsou označovány za jeden z hlavních příčin populačního poklesu (Rotelli et al., 2021).
- v samotném článku tato důležitá informace chybí, proto ji sem dávám.
Těch důvodů je opravdu celá řada. Jednoduchá ta záchrana nebude a opravdu by bylo vhodné, aby vznikl pořádný projekt podobný jednomu ve Skotsku (Cairngorms Capercaillie Project) byť ten je zaměřen na tetřeva a ne tetřívka.
Odpovědět
Cituji z publikace: "Hlavními predátory jsou kuny či lišky, které je možné obhospodařovat lovem. Proto by jim měli myslivci věnovat náležitou pozornost."
- Je naprosto zjevné, že tady selhávají myslivci na celé čáře. Dlouhodobě nezvládají svoji úlohu, kterou mají - tedy držet stavy povolené lovené zvěře na přijatelných počtech. Jsem si jist, že by nikdo proti redukci těchto klíčových a nijak ohrožených predačních druhů neprotestoval! Je ale otázkou, zda toho myslivci vůbec jsou schopni a pokud ne, co s tím dál a kdo se o nápravu postará.
"Vnímavost kuřátek tetřevovitých, i tetřívka obecného a tetřeva hlušce k výkyvům počasí, včetně nízkých teplot a intenzivních dešťů, byla již dříve popisována řadou faktorů (Baines et al., 2007; Jahren et al., 2016). Tyto extremity počasí, které jsou v důsledku postupující klimatické změny stále častější, proto znamenají výraznou hrozbu pro populační dynamiku tetřívka a jsou označovány za jeden z hlavních příčin populačního poklesu (Rotelli et al., 2021).
- v samotném článku tato důležitá informace chybí, proto ji sem dávám.
Těch důvodů je opravdu celá řada. Jednoduchá ta záchrana nebude a opravdu by bylo vhodné, aby vznikl pořádný projekt podobný jednomu ve Skotsku (Cairngorms Capercaillie Project) byť ten je zaměřen na tetřeva a ne tetřívka.
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 12:28 Reaguje na SlovanSplete si lišku se psem, kunu s fretkou a má problém. Tak to mu to sedání a courání v lese po ránech odpoledních a nocích zdarma nestojí za riziko soudu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerŽádné selhání, rezignace pod tlakem aktivistů.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.4.2023 12:55 Reaguje na Slavomil VinklerJestli někdo není schopen rozeznat borderku od lišky, notabene u cyklostezky, je takový člověk nebezpečný a myslivcem prostě být nemůže. Výmluva neexistuje. A jestli myslivci nechtějí anebo nejsou schopni zajistit zdravé populace lovných zvěří (nejenom lišek a kun, ale i třeba prasat), asi je něco špatně. Vy aktivisto...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 13:07 Reaguje na SlovanVy aktivisto, lovte si sám. Cyklostezky a stezky jsou všude. Už jsem vám psal, že dle jeho záznamu to bylo nerozeznatelné. Pes má být na vodítku a má mít označení, večer světla. I chodec v černém v noci, na silnici bez reflexek, je velmi špatně, přestože to řidiče nevyviňuje.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.4.2023 13:28 Reaguje na Slavomil VinklerJá se do role regulátora jaksi nepasuju, aktivisto Vinklere. Bylo to rozeznatelné až moc. Ne, nemusí být na vodítku, musí být pod kontrolou - aby ho mohl zastřelit, musí být mimo vliv majitele a i tak nemůžete zabít mj. ovčácká plemena! Což jaksi border kolie je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 17:43 Reaguje na SlovanAle ty regulátory musí někdo dělat, když znechucení a otrávení a pomluvení myslivci to dělat nebudou. Kožešinu aktivisté zakázali, rána stojí 500 kč, neustále se proti nim brojí. A pak aktivista řve, že je zvěře moc. No to jsem zvědavý jak zařídíte ten odstřel kun, lišek a prasat v NP Šumava.
Odpovědět
Sl
Slovan
4.4.2023 09:29 Reaguje na Slavomil VinklerJestli je to tak, jak píšete (znechucení, otrávení, pomluvení), pak ať se tedy zruší a stát je nahradí jiným (třeba povolenkovým) systémem. Věřím však, že to by myslivci opravdu nechtěli. Minimálně myslivec DAG (já ho mám fakt rád, protože ačkoli se neshodneme v nejednom tématu, dá se s ním vést dobrá a věcná diskuze) sám uznal, že to zastřelení byla myslivcova chyba. A taky že byla! Ono uznání chyby není ostudou, ale prvním krokem k nápravě.
Od toho je v každém NP ředitel a správa - já určitě nic zařizovat nikdy nebudu, nemusíte se bát.
Odpovědět
Od toho je v každém NP ředitel a správa - já určitě nic zařizovat nikdy nebudu, nemusíte se bát.
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 19:23 Reaguje na SlovanPovolenku na lov čeho? Jelena si vezme, ale lišky nebo kuny a jiné predátory? Jejich lov stojí akorát obrovské spousty času a peněz a není to žádná zábava.
Odpovědět
Sl
Slovan
5.4.2023 09:56 Reaguje na Slavomil VinklerVidíte, a já myslel, že to myslivci dělají pro přírodu a ne pro zábavu...
Odpovědět
MK
SV
BM
Břetislav Machaček
3.4.2023 17:57 Reaguje na SlovanLišku a kunu můžete prakticky dnes už pouze lovit odstřelem(norování
bez tréninku na živé lišce je nemožné, vykuřování nor, jedy a pasti jsou zakázány). Masové újedi jsou nelegální a na mrkev asi kunu,
či lišku nenalákáte. Toto vše je práce ochranářů a toto vše už
zakázali a zakazují dál. Na kuny byly účinné pasti s živou nástrahou a to už je zakázáno taky(týrání nástrahy). Poradíte tedy myslivcům
jak ty lišky a kuny nalákat k posedu? Nevíte? Já taky ne!
Odpovědět
bez tréninku na živé lišce je nemožné, vykuřování nor, jedy a pasti jsou zakázány). Masové újedi jsou nelegální a na mrkev asi kunu,
či lišku nenalákáte. Toto vše je práce ochranářů a toto vše už
zakázali a zakazují dál. Na kuny byly účinné pasti s živou nástrahou a to už je zakázáno taky(týrání nástrahy). Poradíte tedy myslivcům
jak ty lišky a kuny nalákat k posedu? Nevíte? Já taky ne!
Sl
Slovan
4.4.2023 09:21 Reaguje na Břetislav MachačekFascinuje mě, jak někdo, kdo tu brojí proti chráněným druhům predátorů den co den a chtěl by jejich regulaci tu brání myslivce, kteří nezvládají regulaci ani těch druhů, které regulovat mohou, ale buď to dělat nechtějí anebo to nezvládají. Faktem je, že jejich základna rychle stárne, počet členů ubývá rok co rok, protože k nim mladí nechtějí a často je evidentní, že už nejsou schopni plnit tu svou úlohu, kterou by plnit měli (to není útok, to si i minimálně část myslivecké obce moc dobře uvědomuje taky). Takže až je nahradí systém, který je vidět v USA, Kanadě nebo Finsku, tak se hlavně nevztekejte a nebrečte, jak se tu ničí "tradice". Jestliže je u tetřívků nejvyšší problém liška s kunou a prasetem, pak by se minimálně v zájmové oblasti měli regulovat tak jak mají. 3 ze 4 druhů, které autoři zmiňují jsou jednoduše druhy, které lze regulovat a tu regulaci mají dělat myslivci. Tolik asi k těm vašim kecům z jiné diskuze, že jsem zastáncem jakési "samoregulace".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 13:58 Reaguje na SlovanVe státech, Kanadě nebo Finsku je Myslivec i Rybář spojen s prestiží, tak jako bylo zde dříve.
Odpovědět
Sl
Slovan
5.4.2023 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerPokud to tvrdíte vy, pak není o čem a nemá smysl oponovat :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.4.2023 19:21 Reaguje na SlovanJá o voze, vy o koze, ale na to jsem od aktivistů
zvyklý. Zpackali co se dá a pokračují stále dál.
To odradí i mladé od myslivosti, když jsou takto
omezováni a navíc to dělají za své a jsou odsuzováni
aktivisty a laiky z "vraždění" zvířat. Nedivte se,
že pak i nemyslivci ilegálně hubí predátory, ale
myslivce z toho ochranáři vždy alespoň obviňují.
Vždy čtu, že je tu podezření na myslivce, rybáře,
zemědělce, ale leckdy je to pouze zoufalý chovatel,
kterému predátor zničil výsledky jeho práce. Znám
případ již zemřelého chovatele, který natáhl nad
výběhem drůbeže síť a našel v ní už polomrtvého jestřába. Dravce tajně utratil a zakopal a svěřil
se mi až těsně před smrtí ze strachu, že bude potrestán za neadekvátní ochranu drůbeže a utracení
dolámaného a vysíleného dravce. Udělal dobře? Já
tvrdím, že ano, protože co oči nevidí, to srdce
nebolí a nikdo ho netahal tiskem a po úřadech.
To samé u kun třeba ve stodole, kde nikdo neví o
sklopci se živým holubem, ale být to v lese, tak
je to pomalu na kriminál. No a pak jsou tu i ty
jedy, které proti hlodavcům mohu použít, ale
proti predátorům nikoliv? Jedno zvíře ano a jiné
ne? Kdo to určil a podle jakého "vědeckého" závěru?
Lidem z měst přeji, až aktivisté zakážou deratizaci
potkanů a nebo až do parků přijdou vlci. To bude
konečně mazec a návrat ke zdravému selskému rozumu.
Odpovědět
zvyklý. Zpackali co se dá a pokračují stále dál.
To odradí i mladé od myslivosti, když jsou takto
omezováni a navíc to dělají za své a jsou odsuzováni
aktivisty a laiky z "vraždění" zvířat. Nedivte se,
že pak i nemyslivci ilegálně hubí predátory, ale
myslivce z toho ochranáři vždy alespoň obviňují.
Vždy čtu, že je tu podezření na myslivce, rybáře,
zemědělce, ale leckdy je to pouze zoufalý chovatel,
kterému predátor zničil výsledky jeho práce. Znám
případ již zemřelého chovatele, který natáhl nad
výběhem drůbeže síť a našel v ní už polomrtvého jestřába. Dravce tajně utratil a zakopal a svěřil
se mi až těsně před smrtí ze strachu, že bude potrestán za neadekvátní ochranu drůbeže a utracení
dolámaného a vysíleného dravce. Udělal dobře? Já
tvrdím, že ano, protože co oči nevidí, to srdce
nebolí a nikdo ho netahal tiskem a po úřadech.
To samé u kun třeba ve stodole, kde nikdo neví o
sklopci se živým holubem, ale být to v lese, tak
je to pomalu na kriminál. No a pak jsou tu i ty
jedy, které proti hlodavcům mohu použít, ale
proti predátorům nikoliv? Jedno zvíře ano a jiné
ne? Kdo to určil a podle jakého "vědeckého" závěru?
Lidem z měst přeji, až aktivisté zakážou deratizaci
potkanů a nebo až do parků přijdou vlci. To bude
konečně mazec a návrat ke zdravému selskému rozumu.
Sl
Slovan
5.4.2023 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekMají myslivci povolenou regulaci lišek, kun nebo divočáků? Mají! Dělají to tak často, jak mají? Evidentně ne, jinak by si nikdo nemohl stěžovat, že jich je moc. Kdo za to může? Chvilka ticha... ochranářiiiii!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 17:02 Reaguje na SlovanNo povolenou ano. Ale proč by to sakra dělali, když jim za to porád někdo spílá. Víte jak je náročný lov lišky nebo kuny nebo jezevce? A pak si mají nechat nadávat do vrahů? To snad občas uloví toho divočáka.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.4.2023 13:05 Reaguje na Slavomil VinklerDrtivá většina národa jim za lov lišek a kun nadávat nebude, naopak dost lidí jejich úsilí ocení (chovatelé drůbeže a králíků, ornitologové atd.).
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
9.4.2023 23:25Jako pro info - kuna je povolena lovit od 1 listopadu do konce února, straka a vrána - červenec - únor, sojka vůbec.
Odpovědět
