Tetřívek je na Šumavě na hranici přežití. Problém pro něj teď představují fotografové
„Jarní tok tetřívků, který probíhá od konce února někdy poloviny března až do konce května, je společně s přezimováním jednoznačně nejcitlivějším obdobím jeho života. Na to, aby se kohoutek dokázal spářit se slepičkou, má velmi málo času,“ říká ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.
„Tok tetřívků je sociálně komplexní záležitost, kterou lze snadno narušit. Tok začíná brzy ráno ještě před východem slunce. Někdy toká i na stromech - tomu se říká sluneční tok. Slepičky mají navíc velmi krátkou plodnou periodu, která trvá jen několik málo dní. Pokud v této době nedojde k oplození slepičky, tak ta pro daný rok z reprodukce vypadává,“ doplňuje Aleš Vondrka.
Narušit tok tetřívků je přitom velmi snadné – pouhá přítomnost člověka na tokaništi může znamenat jeho přerušení. Podle dlouhodobých zkušeností jsou přitom těmi nejčastějšími rušiteli fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.
„Tok tetřívků je obrazově velmi atraktivní. Kohoutci se před slepičkou předvádějí jak svými fyzickými přednostmi, tak i, s nadsázkou řečeno, tanečními kreacemi, při kterých vyskakují nad luční porosty a různě se natáčejí,“ popisuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Takové dvoření trvá až desítky minut, v rámci kterých fotografové získají vytoužené snímky. Při fotografování může být rušícím elementem třeba jen zvuk závěrky fotoaparátu nebo samotný pohyb člověka při fotografování.
„Často se také stává, že když má fotograf dost snímků, zvedne se ze svého úkrytu a odchází. Tím tetřívky vyplaší a oni odlétnou. Přitom ale tok tetřívka neskončil – nedošlo ke kopulační fázi. A jeden den páření je tak ztracen. Když se toto opakuje každý den, nemusí dojít k oplodnění samičky vůbec,“ vysvětluje Jan Dvořák. „To je situace, kterou by určitě nechtěl nikdo z nás prožívat na vlastní kůži...“
V posledních letech to došlo tak daleko, že amatérští pozorovatelé a fotografové pořádají organizované výlety do lokalit, kde probíhá tetřívčí tok.
Několik tokanišť je v území, kde neplatí žádné omezení vstupu. Například u obce Dobrá nebo v lokalitě Cazov. Právě tam protíná tokaniště cyklotrasa, po které se turisté i cyklisté mohou pohybovat v průběhu celého roku.
„Po zkušenostech z posledních let a také po té, co jsme získali data z posledního monitoringu tetřívka obecného, jsme požádali orgán ochrany přírody o dočasné omezení vstupu na tyto dvě lokality,“ informuje Jan Dvořák.
Lokalita Cazov, včetně části červené turistické trasy a cyklotrasy 7, 1023 je pro turisty uzavřena do 31. května. Tokaniště u obce Dobrá je uzavřené také do 31. května v době od 18:00 hod do 10:00 hod dalšího dne.
„Naším cílem je zachování populace tetřívka a nárůst její početnosti. Byl bych rád, aby návštěvníci toto dočasné opatření dodržovali a do konce května si naplánovali výlety do jiných částí národního parku, uvádí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Pro člověka je to jen dočasné, drobné omezení, které ho nestojí vlastně vůbec nic. Pro tetřívka je to ale zásadní. Pokud to nebudeme dodržovat, bude ho to doslova stát život. A jsem přesvědčený o tom, že nikdo z návštěvníků nechce slyšet za několik let informaci, že tetřívek obecný ze Šumavy definitivně vymizel. Proto předem děkuji za dodržování tohoto krátkodobého opatření,“ uzavírá ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Jiří Daneš
9.5.2020 18:08Karel Zvářal
9.5.2020 18:34 Reaguje na Jiří DanešMajka Kletečková
10.5.2020 10:09Jan Šimůnek
10.5.2020 11:06Karel Zvářal
10.5.2020 11:29 Reaguje na Jan ŠimůnekMichal Ukropec
10.5.2020 13:02 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
10.5.2020 13:34 Reaguje na Karel ZvářalDlouhodobě fragmentovaný les coby biotop pro tetřívka potom vzniká buď vysoko v horách na hranici lesa anebo v podstatně nižších polohách v prostředí lesa rozdrobeného na malé parcely jednotlivých vlastníků, kde jsou jednotlivé lesíky v různých fázích vývoje a kde existují trvalé průseky a proluky, třeba osblužné lesní cesty a podobně.
Karel Zvářal
10.5.2020 13:59 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
10.5.2020 13:24Místo aby lidé hledali odpočinek a relax někde na zahradě nebo za plotem zahrady či na periférii města v místním lese, pošlapali trávu tam, udělali ohniště tam, vysypali odpadky tam, jezdí desítky a stovky kilometrů a ničí přírodu tam, kde předtím člověk, mimo snad kácení lesa jednou za 80 - 100 let, prakticky vůbec nepáchl.
Majka Kletečková
11.5.2020 09:48Miroslav Vinkler
11.5.2020 11:15Cílem snad bylo poskytnutí zvýšené ochrany ze strany státu pro naše přírodní dědictví.
Michal Ukropec
11.5.2020 17:18 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
11.5.2020 17:33 Reaguje na Miroslav VinklerTo zrovna tak u nás za barákem by mohli rovněž vyhlásit národní park, bo smrkovou monokulturu jsme měli tež. Dnes už je z 80% vytěžená a sadí tam převážně dub, buk a modřín. Toto kdyby totoudělali a ty cedule tam zabodli o x desetiletí později, dovedl bych to pochopit. Ale chránit kůrovcovou líheň ("lesního inženýra") může jen duševně vyspělý člověk...