https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tetrivek-je-na-sumave-na-hranici-preziti.nejvetsi-problem-pro-nej-ted-predstavuji-fotografove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tetřívek je na Šumavě na hranici přežití. Problém pro něj teď představují fotografové

9.5.2020 00:27 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Tetřívek obecný na Šumavě.
Tetřívek obecný na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Hřebek / Správa NP Šumava
Populace tetřívka obecného je na území Šumavy doslova na hranici přežití. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tetřívek obecný v současné době, tedy v květnu, prožívá jednu z nejcitlivějších fází svého života – období toku.
 

„Jarní tok tetřívků, který probíhá od konce února někdy poloviny března až do konce května, je společně s přezimováním jednoznačně nejcitlivějším obdobím jeho života. Na to, aby se kohoutek dokázal spářit se slepičkou, má velmi málo času,“ říká ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.

„Tok tetřívků je sociálně komplexní záležitost, kterou lze snadno narušit. Tok začíná brzy ráno ještě před východem slunce. Někdy toká i na stromech - tomu se říká sluneční tok. Slepičky mají navíc velmi krátkou plodnou periodu, která trvá jen několik málo dní. Pokud v této době nedojde k oplození slepičky, tak ta pro daný rok z reprodukce vypadává,“ doplňuje Aleš Vondrka.

Narušit tok tetřívků je přitom velmi snadné – pouhá přítomnost člověka na tokaništi může znamenat jeho přerušení. Podle dlouhodobých zkušeností jsou přitom těmi nejčastějšími rušiteli fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.

Podle dlouhodobých zkušeností jsou nejčastějšími rušiteli toku tetřívků fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.
Podle dlouhodobých zkušeností jsou nejčastějšími rušiteli toku tetřívků fotografové a nadšení pozorovatelé přírody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Jiřička / Správa NP Šumava

„Tok tetřívků je obrazově velmi atraktivní. Kohoutci se před slepičkou předvádějí jak svými fyzickými přednostmi, tak i, s nadsázkou řečeno, tanečními kreacemi, při kterých vyskakují nad luční porosty a různě se natáčejí,“ popisuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Takové dvoření trvá až desítky minut, v rámci kterých fotografové získají vytoužené snímky. Při fotografování může být rušícím elementem třeba jen zvuk závěrky fotoaparátu nebo samotný pohyb člověka při fotografování.

„Často se také stává, že když má fotograf dost snímků, zvedne se ze svého úkrytu a odchází. Tím tetřívky vyplaší a oni odlétnou. Přitom ale tok tetřívka neskončil – nedošlo ke kopulační fázi. A jeden den páření je tak ztracen. Když se toto opakuje každý den, nemusí dojít k oplodnění samičky vůbec,“ vysvětluje Jan Dvořák. „To je situace, kterou by určitě nechtěl nikdo z nás prožívat na vlastní kůži...“

V posledních letech to došlo tak daleko, že amatérští pozorovatelé a fotografové pořádají organizované výlety do lokalit, kde probíhá tetřívčí tok.

Několik tokanišť je v území, kde neplatí žádné omezení vstupu. Například u obce Dobrá nebo v lokalitě Cazov. Právě tam protíná tokaniště cyklotrasa, po které se turisté i cyklisté mohou pohybovat v průběhu celého roku.

„Po zkušenostech z posledních let a také po té, co jsme získali data z posledního monitoringu tetřívka obecného, jsme požádali orgán ochrany přírody o dočasné omezení vstupu na tyto dvě lokality,“ informuje Jan Dvořák.

Lokalita Cazov, včetně části červené turistické trasy a cyklotrasy 7, 1023 je pro turisty uzavřena do 31. května. Tokaniště u obce Dobrá je uzavřené také do 31. května v době od 18:00 hod do 10:00 hod dalšího dne.

„Naším cílem je zachování populace tetřívka a nárůst její početnosti. Byl bych rád, aby návštěvníci toto dočasné opatření dodržovali a do konce května si naplánovali výlety do jiných částí národního parku, uvádí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Pro člověka je to jen dočasné, drobné omezení, které ho nestojí vlastně vůbec nic. Pro tetřívka je to ale zásadní. Pokud to nebudeme dodržovat, bude ho to doslova stát život. A jsem přesvědčený o tom, že nikdo z návštěvníků nechce slyšet za několik let informaci, že tetřívek obecný ze Šumavy definitivně vymizel. Proto předem děkuji za dodržování tohoto krátkodobého opatření,“ uzavírá ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

9.5.2020 18:08
Teda, nevím co bychom si bez tetřívka počali? Myslím, ovšem, že bychom to přežili, stejně ho smíme vydět jen na obrázku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.5.2020 18:34 Reaguje na Jiří Daneš
Znám dost sportovních ornitoujeťáků sdružených v klubu, co "tetřívka ještě nemají" a udělají cokoliv, aby tu čárku měli. Tomu by správa měla zabránit, protože místo a čas jsou dostatečně profláknuté. Kdo zákaz vstupu poruší, pokuta na místě.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.5.2020 10:09
Rozumné opatření ze strany NP. Pro člověka je to jen drobné omezení na krátkou dobu, pro tetřívky to ale hodně znamená. Od fotografů by bylo velmi sobecké, kdyby to nerespektovali.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.5.2020 11:06
Asi hlavním problémem je devastace životního prostředí tetřívka, kterou způsobili ekologové chovem kůrovce. Proto se stěhuje tam, kam jsou pouštěni lidé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2020 11:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Tetřívkovi i tetřevovi vznik bezlesí, tj. fragmentace lesa, vyhovuje a prospívá. V mýtních smrčinách chybí podrost a tím pádem větší kryt a pestrost potravy. Jiným problémem, možná větším než turismus, je predace hnízd i dospělých ptáků.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.5.2020 13:02 Reaguje na Karel Zvářal
A proto je nutno všechny dravce chránit. Nepůvodního psíka, mývala a norka může lovit jen hospodář a myslivecká stráž. V NP Šumava loví jen zaměstnanci NP. Pokud se ale bude více lovit spárkaté, určitě se to zlepší. Alespoň v mrazáku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.5.2020 13:34 Reaguje na Karel Zvářal
To je pravda jen napůl. Za prvé se musíte rozhodnout, jestli bezlesí nebo fragmentovaný les, protože to jsou dva dost rozdílné biotopy. Za druhé bezlesí po kůrovcové kalamitě je jen krátkou dobu. Tam, kde les +- prosperuje, během 2 - 4 let vyroste na místě původního lesa hustý nový les buď ze semen z půdy nebo ze semen náletových dřevin nanesených tam větrem nebo živočichy.
Dlouhodobě fragmentovaný les coby biotop pro tetřívka potom vzniká buď vysoko v horách na hranici lesa anebo v podstatně nižších polohách v prostředí lesa rozdrobeného na malé parcely jednotlivých vlastníků, kde jsou jednotlivé lesíky v různých fázích vývoje a kde existují trvalé průseky a proluky, třeba osblužné lesní cesty a podobně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2020 13:59 Reaguje na Radim Polášek
Zkuste ve třech větách říct celou problematiku lesních kurovitých, mudrcu...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.5.2020 13:24
Problém je spíš obecně to, že lidé obecně si zvykli příliš moc exploatovat takzvané přírodní končiny.
Místo aby lidé hledali odpočinek a relax někde na zahradě nebo za plotem zahrady či na periférii města v místním lese, pošlapali trávu tam, udělali ohniště tam, vysypali odpadky tam, jezdí desítky a stovky kilometrů a ničí přírodu tam, kde předtím člověk, mimo snad kácení lesa jednou za 80 - 100 let, prakticky vůbec nepáchl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.5.2020 09:48
V nedávno zveřejněném článku na ekolistu psal entomolog, že by tetřívkům na Šumavě prospěly řízené požáry, které by vedly k prosvětlení lesa. To prý ale zatím naše legislativa nepovoluje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.5.2020 11:15
Je zajímavé, že úpadek Šumavy započal vyhlášením NP Šumava.
Cílem snad bylo poskytnutí zvýšené ochrany ze strany státu pro naše přírodní dědictví.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.5.2020 17:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přestože na Šumavě zaměstnanci N.P. střílí 1000 kusů jelena, plus " přemnoženého " zajíce, lesy i vše co chtěli chránit jde do kopru. Je třeba hladit, až do úplného vyhlazení. Nesmíme jim ale křivdit. Lýkožrouta ochránili, a obohatili jím i zbytek republiky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.5.2020 17:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když jsem poprvé slyšel, že to má být NP, považoval jsem to za cimrmanovštinu. A do toho Just chodil s kamerou půl metru nad zemí v Nedej se a točil koleje od traktoru. Už tehdy tam odtěžovali sucháry, a to bylo něco pro kavárnu, aby nám tu "nádheru" pohlídali pro další generace:-)

To zrovna tak u nás za barákem by mohli rovněž vyhlásit národní park, bo smrkovou monokulturu jsme měli tež. Dnes už je z 80% vytěžená a sadí tam převážně dub, buk a modřín. Toto kdyby totoudělali a ty cedule tam zabodli o x desetiletí později, dovedl bych to pochopit. Ale chránit kůrovcovou líheň ("lesního inženýra") může jen duševně vyspělý člověk...
Odpovědět
S

S. Melichar

11.5.2020 11:15
To si člověk říká, že tihle ti lovci beze zbraní musí být nějaká zvlášť inteligentní, citlivá sorta milovníků přírody... Opak bývá pravdou, jsou to kobylky a asi i rozumem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.5.2020 11:58 Reaguje na S. Melichar
Jj, těžká snobárna.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

11.5.2020 23:20
Tetřívky jsem viděl poprvé v životě právě ve VP Boletice. Několikrát hejnko max. 10 ks, spíš méně. Nepoznal jsem je, až jeden znalý mi to objasnil. Jednou si tam byl zastřílet i tehdejší ministr národní obrany Martin Dzúr. Kolik jich ulovil nevím, ale jeden nedohledaný kohoutek byl druhý den nalezen u cesty v místech, kde jsem je vidával létat. Pohybovali se na okraji vlhké louky s nízkým řídkým porostem dřevin.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist