Jak probíhal převoz pěti zanedbávaných vlků z pražského chovu do ZOO Tábor?

Ve středu 17. července 2024 došlo v městské části Praha 17 k odebrání pěti vlků ze soukromého nelegálního chovu. Vlci žili na malé předzahrádce řadového domu v naprosto nevyhovujících podmínkách a bez příslušných veterinárních povolení. Všechna zvířata byla úspěšně převezena do záchranného centra v Zoologické zahradě Tábor, které se stalo jejich prozatímním domovem, než pro ně bude zajištěno vhodné trvalé umístění.

Kromě zástupců Ministerstva životního prostředí, které akci organizovalo, se odebrání vlků zúčastnili také inspektoři České inspekce životního prostředí, veterináři a složky integrovaného záchranného systému. Po zabezpečení zahrady a okolních ulic byla zvířata postupně uspána a veterinárně vyšetřena.

Vlci byli zváženi, byla jim změřena teplota, tlak a odebrána krev, která kromě klasických zdravotních testů poslouží také ke genetickým analýzám.

„Prověřujeme, zda chovatel odebraných vlků dodržoval všechny zákonné podmínky. Pomocí genetických testů budeme zjišťovat, zda zde nedocházelo k nelegálnímu prodeji. Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu,“ vysvětluje Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí.

Po veterinární kontrole byli vlci naloženi do transportních beden a pod dozorem probuzeni. Ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Hluboké nad Vltavou byli přepraveni do záchranného centra pro ohrožené živočichy v Táboře, které zřídilo Ministerstvo životního prostředí teprve před několika týdny. Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor je nejmodernější svého druhu v České republice. Zvířata zde mají k dispozici komfortní prostředí, včetně jezírka a vyvýšené palandy. Vlci, kteří dříve žili ve stísněných podmínkách, si nyní užívají prostorný a pohodlný domov.

V Praze na dvorku žila zvířata celý život odděleně ve dvou skupinách a toto rozdělení je respektováno i v Táboře. Mladší skupina, složená ze dvou pětiletých samic, byla umístěna do jednoho výběhu. Starší, smíšená skupina, zahrnující jedenáctiletou samici a devítiletého a osmiletého samce, byla vypuštěna do výběhu druhého.

„Mladší skupina po vypuštění začala okamžitě prozkoumávat výběh a těšila se výborné fyzické i psychické kondici. Vypouštění starších jedinců bylo o něco komplikovanější. Bývalý majitel venčil vlky naposledy v době, kdy byla ještě štěňata. Od té doby žili tito vlci v malém a uzavřeném prostoru, z otevřeného výběhu byli proto zprvu vyděšení,“ popisuje proces vypuštění Ondřej Peč, inspektor ČIŽP, který u akce asistoval.

„Když se odhodlali opustit uzavřený prostor transportní bedny, byli rozčarováni z trávy, kterou spatřili naposledy před mnoha lety. Po několika nejistých hodinách se ale i tito jedinci vzpamatovali a začali se rozhlížet po novém domově,“ dodává Ondřej Peč.

Vlk obecný se zákonem o ochraně přírody a krajiny řadí v ČR mezi kriticky ohrožené druhy a podléhá úmluvě CITES upravující mezinárodní obchod s ohroženými druhy (více o CITES). Jen za první polovinu tohoto roku řešila inspekce nebo jiné úřady celkem 10 exemplářů vlků nebo kříženců chovaných v rozporu se zákonem. Inspektoři ČIŽP také evidují případy, kdy byli hybridi vlka a psa veřejně nabízeni k prodeji, případně inzerováni jako českoslovenští vlčáci.

---

reklama

---