https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-se-daji-snizovat-celkove-emise-co2-nechme-mrtve-drevo-v-lesich-k-zetleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se dají snižovat celkové emise CO2? Nechme mrtvé dřevo v lesích k zetlení

29.10.2021 07:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mrtvé dřevo a živé dřevo. Šumava.
Mrtvé dřevo a živé dřevo. Šumava.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Aktuální článek publikovaný v časopise Nature přinesl zajímavé poznatky o významu při rozkladu mrtvé biomasy stromů a množství uhlíku uvolněném v globálním měřítku při jejím rozkladu. Tato informace ale (pokud by byla vytržená z kontextu) může vést k mylnému pochopení významu mrtvého dřeva v uhlíkovém cyklu v lesích. Podívejme se tedy na to, zda je opravdu uvolňování uhlíku rozkladem mrtvého dřeva v lesích problém, nebo zda toto dřevo spíše pomáhá v omezování celkových emisí CO2.
 

Jak stromy poutají a uvolňují uhlík?

S využitím slunečního záření stromy přeměňují atmosférický CO2 a vodu (s rozpuštěnými živinami) na uhlíkem bohaté organické látky pro stavbu svých těl. Zjednodušeně lze konstatovat, že cca 50 % biomasy stromů je tvořeno uhlíkem. Stejně jako u lidí, i život stromů končí smrtí, po níž se mrtvá těla stávají potravou rozkladačů, kteří složité organické látky postupně rozloží zpátky na atmosférický CO2. Tak lze zjednodušeně popsat koloběh uhlíku v přírodě.

Rychlost rozkladu mrtvého dřeva závisí na druhu dřeviny a klimatických podmínkách. V tropických lesích s teplým a vlhkým klimatem probíhá rozklad relativně rychle, a i u stromů velkých dimenzí trvá maximálně desítky let. V lesích mírného pásu a zejména boreálních lesích probíhá rozklad výrazně pomaleji, kdy se stromy velkých dimenzí rozkládají i 100 let a u některých druhů dřevin i několik stovek let.

Tyto rozdíly velmi pěkně ukazuje i aktuální článek v časopisu Nature, kde se můžeme dočíst, že 93 % do atmosféry zpět uvolněného CO2 z rozkladu mrtvého dřeva pochází z tropických pralesů. Příspěvek všech lesů mírného pásu i dosud rozsáhlých boreálních lesů činí jen zbylých 7 %, což je výrazně méně, než činí jejich podíl na světové „zásobě“ mrtvého dřeva. Ta je v lesích mírného pásu a boreálních lesích autory článku odhadována na 35 % světové „zásoby“, přičemž je zřejmé, že ve velké části těchto lesů zůstává jejich potenciál pro ponechání mrtvého dřeva nenaplněný z důvodu jejich hospodářského využití (kdy je veškerá dřevní hmota vytěžena). Kupříkladu právě tato skutečnost by měla vzbudit pozornost společnosti hledající cesty k zastavení rostoucích emisí CO2 v atmosféře.

Tropický prales v Amazonii
Tropický prales v Amazonii
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Oriol Massana and Adrià López-Baucells

Úloha hmyzu při rozkladu mrtvého dřeva, na níž článek publikovaný v Nature upozorňuje především, je významná z hlediska celkové bilance uvolněného uhlíku v tropických lesích, zatímco v lesích dále od rovníku výrazně méně. Vzhledem k velkému objemu mrtvého dřeva v tropických lesích, jeho rychlé dekompozici a významné úloze hmyzu pak jsou „průměrné“ globální hodnoty uvedené v článku daleko od reality našich lesů. Nečiňme z nich proto žádné jednoduché závěry ve vztahu k našim lesům a jejich budoucnosti. Bylo to podobně pošetilé počínání, jako bychom spojili průtoky Vltavy a více než tisíckrát vodnatější Amazonky a výsledný průměr, prakticky neovlivněný hodnotami naší druhé největší řeky, následně používali k úvahám o dynamice jejích průtoků.

Letmý pohled na planetární toky CO2

Lesní ekosystémy v globálním měřítku poutají zásadní množství uhlíku. Další obrovské množství uhlíku je uloženo v lesní půdě, který se při odlesňování z velké části uvolňuje do atmosféry. Lesy zároveň každý rok ohromné množství CO2 z atmosféry v rámci fotosyntézy poutají. V rámci respirace a právě rozkladu mrtvé biomasy pak lesy CO2 do atmosféry i uvolňují, celková bilance uhlíku je ale pro lesy pozitivní. Tzn. lesy poutají každý rok více uhlíku, než kolik ho uvolní. Rozkladem mrtvé biomasy stromů se do atmosféry uvolňuje podobné množství CO2 jako antropogenním spalováním fosilních paliv (box).

Ale toto množství CO2 je pouze malá část z celkového množství CO2, kterého živé stromy „prodýchají“, to znamená uloží do svých těl a tedy pro danou chvíli „spotřebují“. Proto je porovnání množství CO2 uvolněné rozkladem mrtvé biomasy s množstvím C02 z antropogenních emisí zavádějící. Je zároveň potřeba uvést, kolik C02 lesy celkově poutají a jako rozdíl mezi nárůstem živé biomasy a rozkladem mrtvé biomasy a respirace stromů. V zásadě mnohem důležitější informace pro lidstvo je, že lesy ve výsledku každý rok poutají více uhlíku, než kolik ho uvolní a proto z části odnímají z atmosféry část antropogenně emitovaného CO2. Pokud by to stromy přestaly dělat, zvyšování CO2 v atmosféře by se zásadně zvýšilo. Až ⅓ emisí CO2 produkována člověkem konci v suchozemských ekosystémech, bez nich by nárůst CO2 v atmosféře byl mnohem výraznější.

Box:

Zastavme se ještě u srovnání množství CO2 uvolněného do atmosféry rozkladem mrtvého dřeva a spalováním fosilních paliv. Z výsledků výzkumů (otištěných mimo jiné rovněž v časopise Nature) vyplývá, že lesy ukládají uhlík (spotřebovávají CO2 z atmosféry) nejen v prvních desetiletích svého života, kdy stromy intenzivně přirůstají, ale i ve stáří několika stovek let. V této době je zde podstatná část uhlíku poutána v mrtvém dřevě. Z něj se ovšem nevyhnutelně část uhlíku rozkladem uvolňuje zpět do atmosféry.

Pokud se zaměříme jen na posledně uvedenou část uhlíkového cyklu, snadno dojdeme ke zcela chybnému k závěru, že z lesa je potřeba všechno mrtvé dřevo odstraňovat, abychom snížili emise CO2 do atmosféry. Tak to ostatně ve velké části kulturně obhospodařovaných lesů mírného pásu dodnes děláme (z jiných důvodů ovšem, doufáme). Podíváme-li se však na celkovou bilanci uhlíku v lesích jako na celek, dospějeme k přesně opačnému závěru. Větším využitím potenciálu lesů pro akumulaci mrtvého dřeva bychom posílili jejich roli v ukládání CO2 z atmosféry. Uložení v mrtvém dřevě je sice dočasné, ale objem uhlíku nepřetržitě poutaný v mrtvém dřevě ležícím v lese nelze rozhodně považovat za zanedbatelný. Překvapivě je tak správné řešení, na jehož konci je zvýšení emisí CO2 do atmosféry.

Z uvedených faktů je zřejmé, že informace o množství C02 uvolněného z rozkladu mrtvé biomasy v lesích vytržené z kontextu celkového uhlíkového cyklu nedává žádnou relevantní informaci. Rozklad biomasy je přirozený planetární proces a nelze ho zastavit. Lesy i tak zásadně pomáhají poutat velké množství antropogenně produkovaného CO2. A nelze jednoduše říct, že mrtvá biomasa je zdrojem CO2 a proto je lepší jí například spálit anebo v lese nenechávat žádné mrtvé dřevo.

Jak nám lesy v globálním měřítku mohou pomoct vyřešit klimatickou změnu?

Z výše uvedeného je zřejmé, že lesy nám mohou pomoci řešit klimatickou krizi dvěma způsoby:

      1. V nejbližších kritických 50 letech budou lesy poutat v biomase stromů více uhlíku, než kolik ho budou uvolňovat v rámci respirace a dekompozice mrtvé biomasy a celková bilance bude pozitivní.

      2. Lidé budou využívat produkty založené na biomase stromů (dřevě) takovým způsobem, který zaručí dlouhodobé uložení uhlíku například v domě postaveném ze dřeva. Případně budou produkty na bázi dřeva nahrazovat produkty založené na fosilních zdrojích.

Celé to vypadá velmi jednoduše. Ale bohužel „ďábel vězí v detailu“. Můžeme si to ilustrovat na dvou příkladech.

      1. Pokud vykácíme 1 ha pralesa, vytvoříme obrovský uhlíkový dluh na tomto 1 ha a zásadně přispíváme ke zvyšování CO2 v atmosféře. Splacení tohoto uhlíkového dluhu tím, že na lokalitě naroste nový les se stejnou zásobou uhlíku bude trvat dvě stě a více let. A tolik času nemáme, pokud chceme zpomalit probíhající klimatickou změnu. Pro nás je klíčových dalších 50 let. Proto je tak zásadní ochrana stávajících pralesů, protože jejich kácením uvolňujeme do atmosféry ohromné množství CO2. Kácení a odlesňování pralesů představuje zásadní zdroj emisí CO2. A tento uhlíkový dluh vzniká, i když maximálně využijeme vykácené dřevo z pralesa, protože pouze malá část se využije na produkty s dlouhou trvanlivostí. Tento uhlíkový dluh vznikne i v případě, že celou biomasu z pokáceného pralesa využijeme na energetickou štěpku, tu přivezeme do Evropy a tady ji spálíme ve vysoce efektivní spalovně místo fosilních paliv. My sice nespálíme fosilní paliva jako je uhlí nebo ropa, ale i tak je výsledná klimatická stopa vysoce negativní. Množství energie uložené na jednotku biomasy dřeva je výrazně nižší než na stejnou jednotku biomasy fosilních paliv. I tady vzniká zásadní uhlíkový dluh a celková bilance je negativní. Proto celá řada vědců upozorňuje, že pálení biomasy ze stromů není uhlíkově neutrální a nepředstavuje systematické řešení klimatické krize.

Vykácením 1 ha pralesa vzniká obrovský uhlíkový dluh, ilustrační snímek amazonského pralesa.
Vykácením 1 ha pralesa vzniká obrovský uhlíkový dluh, ilustrační snímek amazonského pralesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
      2. Pokud vykácím 1 ha hospodářského lesa a zároveň hospodařím udržitelně, tzn. celková těžba v daném území je stejná jako nárůst biomasy v daném území, uhlíkový dluh se nevytváří. Pokud ale vykácené dřevo využiji na produkty s krátkou životností jako je papír, přínos takového lesa k vyřešení klimatické změny je nulový. CO2 z těchto produktů se rychle uvolní do atmosféry a celková bilance je nulová. Pokud dřevo využiji jako stavební materiál a nahradím jím materiály založené na fosilních zdrojích, přispěji tím ke snížení emisí CO2 z fosilních zdrojů. Ale kolik % dřeva se využije na takový typ produktů? To záleží, co ze dřeva vyrábím. Pro ČR existují odhady, že pouze 30 % vytěžené biomasy se využije na produkty s životností delší než 10 let. Pokud vyrábím ze dřeva produkty na jedno použití, jejichž spotřeba celosvětově zásadně roste, vytvářím obrovský tlak na zbývající lesy ve světě a výsledkem je opět uvolňování CO2 a negativní bilance. Bohužel pouze menší část států na světě je schopna zajistit na svém území to, že těžba dřeva nepřekračuje přirozený nárůst biomasy.
Přečtěte si také |
Foto: Jeňýk Hofmeister / Katedra ekologie lesa Ať žijí mrtvé stromy!

Tak jaký je závěr?

Lesy představují obnovitelný zdroj, který má ale zároveň své limity. Je potřeba chránit stávající pralesy a přírodní lesy, protože poutají ohromné množství uhlíku a každý rok toto množství o kousek navýší. Z hospodářských lesů dává smysl využívat dřevo především v produktech s dlouhou trvanlivostí. Množství dostupné biomasy ve stávajících lesích pro energetické účely je nejen v ČR, ale i globálně je omezené. Pálení biomasy by se mělo omezit na lokální efektivní využití nevyužitelných zbytků. Převoz biomasy na dlouhé vzdálenosti není efektivní a vytváří obrovský uhlíkový dluh.

Podporovat by se měla spíše dekarbonizace průmyslu a dopravy a využití obnovitelných zdrojů jako je větrná nebo sluneční energie. V tropických oblastech je pak záhodno zastavit odlesňování primárních pralesů a podpořit znovu zalesňovaní již degradovaných půd.


reklama

 
foto - a Vojtěch Čada, Jan Hofmeister, Filip Oulehle Miroslav Svoboda
Miroslav Svoboda a Vojtěch Čada, Jan Hofmeister, Filip Oulehle
Miroslav Svoboda, Vojtěch Čada a Jan Hofmeister jsou pracovníci Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Filip Oulehle je pracovník České geologické služby.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

29.10.2021 10:54
Nadpis je zavádějící. Pokud chceme vázat dlouhodoběji CO2 ve dřevě je nejlepší udržovat trvale vysokou porostní zásobu (nebo chcete-li biomasu) na jednotce plochy (pravý opak katastrofických velkoplošných rozpadů lesních porostů v ČR). Současně těžené dřevo použít do výrobků s dlouhou životností (nábytek, dřevostavby). Dřevem lze topit pokud se nevozí daleko. Co nelze zužitkovat je lepší ponechat zetlít v lese namísto pálení klestu nebo dřevní štěpky...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.10.2021 16:15 Reaguje na Dalibor Motl
Jenže rozpad našich lesních komplexů byl způsoben především pětisetletým suchem a idiotským hospodařením.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.11.2021 13:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte pravdu v tom idiotským hospodařením, to sucho mělo malý vliv, horší bylo, že u smrčin přišel semenný rok a předtím kalamity, kde právě stát řízený LČR způsobily tuto skázu. Nechci ovšem obvinit všechny od LČR, rozumný lesníky to taky štvalo, jenže každý zákrok k likvidaci kalamity a pak již kůrovcovou, byl náležitě odměněn trestem, př. vyhazov správce, viděl jsem to. Chyba bylo, že se les privatizoval, měl dál fungovat jako před tím, tedy státní lesy. Ty vrácené si jely ve svích kolejích, jen stát jm je pak taky zničil. Asi za tím je jen mamon. Když vynechám tu krásnou Šumavu, kde řádily v hospodářském lese zelení, tak ostatní lesy jsou intenzivně ničeny někde od r.2006 a začalo to na moravě okolo Opavska, byl jsem u toho a nestačil se divit, co dokáží taky lesníci. Nevím co za tím je, buď neznalost a nebo úmysl, byl to vynikající kšeft, kde se opeřilo mnoho navých firem. Ale co les? Přišli jsme o nádherné chrámy, které nám pomáhaly a nyní? Skáza?
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.11.2021 13:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Souhlas.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.10.2021 09:04 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně!
Odpovědět
ig

29.10.2021 20:42
Co je to za blbost? V předindustriální sféře bylo množství uhlíku absorbovaného lesy v rovnováze s uvolňovaným (protože jinak by koncentrace CO2 trvale klesala) a teď najednou lesy mají potenciál víc pohltit než uvolnit? Jediné řešení (samozřejmě formální, prakticky neproveditelné) jak použít lesy k odstranění CO2 ze vzduchu je zakopat dřevo trvale pod zem, aby se nikdy nerozložilo ("vyrábět uhlí").
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.10.2021 09:05 Reaguje na
Taky pravda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2021 09:17 Reaguje na
Taky řešení, ale ta spotřeba paliv při hloubení jam, dopravě
a těžbě dříví a nakonec zasypání a utěsnění bude mít opačný
efekt. Myslím si, že reálně to popsal p. Motl a nic jiného
nebude mít efekt, pokud se z toho zase nestane součást zeleného
šílenství, kterému na nákladech a konečných dopadech nezáleží.
Ty jejich nápady se musí plnit za každou cenu a nepřemýšlet
v souvislostech.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.11.2021 14:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Tím hrabáním vytvoříte další CO2, tak si moc nepomůžete...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2021 17:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Taky to píšu, že zahrabání bude mít možná opačný
efekt v produkci CO2 technikou, než snižování CO2
zahrabáním pod zem a hlavně zatěsnění jaké bylo
v době Karbonu v bahnem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 16:01 Reaguje na
Nikam nekopat a dřevěné uhlí natlačit zpět do vytěžených prostorů po uhlí a ropě. Nejlevnější řešení.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

30.10.2021 18:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejlevnější řešení by bylo to dřevo spálit místo uhlí a uhlí nechat v zemi. Jenže: 1. uhlí se vykope a spálí stejně 2. dřevo má potenciál nahradit jen část fosilních paliv, aniž by se lesy zlikvidovaly (ale furt lepší než rezatým drátem do oka).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 19:57 Reaguje na Tomas Peltan
Ideálním systémem by bylo vedle ropné plošiny ve velkém pěstovat zelené řasy nebo chaluhy a tlačit je zpět do vrtu. Ale nevím,jestli neberou CO2 z vody.
Efektivní by byly plantáže rychlerostoucích porostů na obrovských plochách a ty tlačit do vrtů.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 14:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste fakt komik:) tímhle postupem akorát ucpete to zapažení vrtu, jinak vůbec nic :)
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 14:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Co chcete proboha tlačit do vrtů? Do toho stěží naqtlačíte něco, co má charakter velmi řídkého sirupu. Nic, co obsahuje pevné částice. Děláte ze sebe totálního hlupáka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 14:33 Reaguje na Sauerkirschmann
To je práce technologů a i řídký sirup s převahou uhlíku by šel.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste chtěl do těch vrtů tlaqčit řasy a chaluhy. A to prostě charakter řídkého sirupu nemá. A pohánět to bude co??? Perpetuu mobile?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2021 09:24 Reaguje na Sauerkirschmann
Píšu pořád o uhlíku, vydestilovaném z rostlin. A pohánět to může solár.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

2.11.2021 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak se toho chopte, a zkonstruujte to. Proč jste to ještě neudělal?
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

2.11.2021 10:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Vítep ane Hanzle, my dospělí lidé, pokud o něčem tvrdíme, že funguje, nebo by mohlo fungovat, tak prostě sedneme k počítači, vymyslíme to, vyvineme to, zkonstruujeme, vytvoříme prototyp, ověříme ekonomickou bilanci, a pak argumentujeme. Takže, kde tedy to Vámi vytvořené zařízení takto funguje? Zatím jste na úrovni desetiletého spratečka, který vzekle dupe nožkou, a křičí ajeajeajeajeaje..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.11.2021 12:34 Reaguje na Sauerkirschmann
Koukám, že pan Višńovský změnil identitu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2021 18:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste vskutku myslitel! Kdyby to bylo tak efektivní,
tak proč vůbec lidé přešli od dřevěného uhlí k tomu
fosilnímu? Možná vymyslíte nějakou dotaci, aby se to
dělalo, protože pouze jeho výroba je nákladná a taky
proč dělat něco, z čeho není zisk? Ekonomika není
charita a musí hodnoty vytvářet a ne je utápět do
ztráty. Vy jste snad schopen ve svém fanatizmu jít
cestou do mínusu a požadujete to i pro ostatní. Jen
si v praxi vyzkoušejte všechny ty vaše recepty a
pak se snad proberete ze svého bludu. Realita je
jiná, než vaše sny a procitnutí pro politiky brzy
přijde taky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 19:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče nešťastná, to není přece o energii! Blábolíte úplně z cesty.

To je o odchytávání CO2 z atmosféry, používají se na to drahé technologie CCS, ale tohle by bylo levné.
Odpovědět
ig

30.10.2021 22:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to o energii. O energii jde vždycky v první řadě. Jestli jste měl fyziku, tak když příklad nevycházel přes energii, byl jasně špatně. A tady se taky musí pohlídat, aby to "vyšlo energeticky". Prostě abychom na takovou blbost (byť hypotetickou) měli vůbec energii :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.10.2021 15:52 Reaguje na
Posekat křoviska může autonomní robot pracující přes noc, přes den se nabíjí.
Usušení na slunci a vydestilovat uhlík chce minimum energie, buď ze slunce nebo lépe z metanu uvolňovaném tímto procesem. Co vám tam proboha nevychází?
Uhlíř vyrábějící dřevěné uhlí snad musel mít za zadkem elektrárnu?
Tu hlavní energii (převedení CO2 na uhlík) provedly už ty rostliny fotosyntézou.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

31.10.2021 17:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Tolik nesmyslů v tak krátkém textu... to už je fakt umění. Jak si cpředstavujete destilování uhlíku (bod tání uhlíku je pře 3600 °C a bod varu > 4000 °C)? A tvrzení „..hlavní energii (převedení CO2 na uhlík)..." je taky bomba. Nic takového rostliny nedělají. Zachytávají CO2 a vytvářejí cukry (povětšinou glukózu), kterou zabudovávají do škrobu nebo celulozy. Žádná rostlina uhlík jako takový nevytváři.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 14:38 Reaguje na Galipoli Petr
Středověcí uhlíři v milířích asi zřídka dosahovali teploty 3600°C a uhlí vyráběli v pohodě, do země je možno tlačit klidně celulózu, důležité je, že to musí být uhlík.
Pokud rostliny neumí fotosyntézu, tak se skutečně není o čem bavit.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkuste do pískovce natlačit celulozu :) Je vůbec možné, že něco tak hloupého běhá po zemi?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 14:48 Reaguje na Galipoli Petr
Ta moje úvaha je skutečně jednoduchá: rostliny odchytávají CO2 a kyslík vypustí a z uhlíku si postaví své tělo.
Cílem technologie je ten uhlík zase vrátit pod zem.
V jaké chemické i fyzikální struktuře fakt neřeším.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 15:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Chcete skutočne vrátiť uhlík do zeme ? Tak podporujte návrat kopytníkov do krajiny po milionoch a extenzívne spásanie. Pôda vie uložiť obrovské množstvo uhlíka. Milionové počty kopytníkov kedysi boli v celej Eurázii, než ich začali naši predkovia vybíjať. A nevýmýšľajte technokratické riešenia, ktoré sa vždy ukážu byť pekne drahé.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Vydestilovat uhlík :) Zahřátí na 3500 stupnů vyžaduje podle pana Hanzla minimum energie :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 14:39 Reaguje na Sauerkirschmann
Středověké milíře přece taky tuhle teplotu běžně dosahovaly, tak proč ne dnes.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:09 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak jste na to přišel?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.11.2021 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha kde na ta moudra chodíte? Kde jste na tu teplotu přišel? Pyrolíza začíná již kolem 300° C a principem těch milířů bylo pomalé hoření dřeva při minimálním přístupu vzduchu. Dříví karbonizovalo, vznikalo dřevěné uhlí. Jinak max teplota v těch milířích byla do 1000° C a teplota hoření dříví je max nějakých 1200 C podle druhu dřeva. Jak by nebo čím by podle vás měl ten milíř dosáhnout teploty 3500°C???
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

2.11.2021 14:34 Reaguje na Jarek Schindler
Možná, že hořením dřevěného prachu by bylo možné docílit i vyšší teploty než 1200 stupnů celsia.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 15:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Počúvajte, kto vlastne ste, že sem trúsite úplne hámotiny ? 13-ročný puberťák ?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2021 16:04 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Vy na tom nejste o moc lépe pane Pobeha. Viz návrat miliónů velkých kopytníků do Evropy a jejich extenzívní pastva. Taky pěkný blábol.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 16:42 Reaguje na Jarek Schindler
Do europy som o milionoch kopytníkov neuvažoval, europa je pretkaná cestami a spriemyselnená. Miliony som myslel hlavne s ázijských stepiach, tundre a tajge. Tam je miesta na ne dosť a dosť.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 16:44 Reaguje na Jaroslav Pobeha
V Europe je vo väčšom množstve možný asi len dobytok.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 14:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pardon, pane Hanzle, vaše představa o nalezišti ropy je asi tak na úrovni desetiletého dítěte. Zkuste si vzít u maminky na vaně kartáček s pemzou, a zkuste do tohoto dostat nějaké dřevěné uhlí - a to ta pemza má oproti běžným ropným sedimentům mnohem vyšší permeabilitu - řekl bych dokonce o řád
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 14:41 Reaguje na Sauerkirschmann
Tak do vytěžených uhelných slojí.
Já píšu o principu, dokud ho nepochopíte, nemá cenu kritizovat a plácat.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:11 Reaguje na Pavel Hanzl
No, zatím tady plácáte vy, a vůbec nevíte, jak vypadá ropné naleziště. A jak to do těch uhelných slojí dostanete? Vono pokud se to vytěží, tak po nějaké době je tam většinou voda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2021 09:27 Reaguje na Sauerkirschmann
Jmenuje se to čerpadlo a tomu je úplně fuk, že je dole voda.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

2.11.2021 10:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše hloupé lži, že čerpadlo slouží k výrobě energie snad ani nemá cenu komentovat.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.10.2021 13:15
Stačí ak si doma nenaštiepam hrubšie metrovice a nechám ich v kôre, za 3 roky z nich veľa na kúrenie nezostane - napadnú ich huby a uhlík je fuč. V lese tieto procesy prebiehajú oveľa rýchlejšie. Drevo padnuté na zem čo má priamy kontakt s pôdou zhnije veľmi rýchlo, kto chodí do lesa na samovýrobu palivového dreva to pozná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.10.2021 14:01
JJ, zelení zakázali či zakazují uhlí, plyn prodražují nesmyslnými odpustky za CO2, s jádrem to je taky kdovíjaké, takzvané obnovitelné zdroje jsou cestou, jak obrovsky utratit za málo energie a ještě občas za bezvětří a v noci nemít nic.
Pro běžné lidi v zimě, pokud chtějí být v teple, zbývá už jen to topení dřívím z lesa. A všelijaké takové bláboly jako v tomto článku lidi sotva zastaví.
Odpovědět
JM

Joska Malý

30.10.2021 16:12
To je naprostá blbost! Smutné je, že to napsali akademici, nikoli zelení fanatici.
Jediná depozice fosilně vázaného uhlíku, která se může z déledobějšího hlediska projevit na jeho negativní bilanci v koloběhu je tvorba sedimentů, které vedoub opět k fosilizaci. Materiál v lese a tvorba půd to neovlivní!!!
Pánové by se měli jít stydět do kouta, za takové blbosti.
Více zde: https://bioctvrtky.cz/index.php/category/20192020/
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.10.2021 20:16 Reaguje na Joska Malý
Je podstatný rozdíl pokud je třeba na ha lesa 500 nebo 800 kubických metrů živých stromů a nebo pokud je na kůrovcové pasece 100m krychlových hnijících pahýlů a tenkých osik a bříz na ha. Zejména pokud se bavíme o desítkách nebo stovkách tisíc hektarů...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.10.2021 09:19 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně tak a titíž lidé propagují místo hospodářského lesa
s velkým množstvím přírůstku dřevní hmoty řídké světlé lesy
s pouhým zlomkem té dřevní hmoty. Oni prostě nevědí, co je
vlastně jejich prioritou a hlavně bojují proti všemu, co
vymysleli naši předci a taky to praktikovali. Je to taková
"revolučnost", kdy vše předchozí je špatné , je to třeba
popřít a nahradit opačným extrémem. Jsem rád, že dožívám
a nebudu svědkem totálního zblbnutí lidstva a jeho zkázy.
Rozum nahrazuje idea prosazována za každou cenu a ta se
vyznačuje často i sebepoškozením a sebedestrukcí.
Odpovědět
JM

Joska Malý

31.10.2021 10:02 Reaguje na Dalibor Motl
Já nevím, zda si rozumíme, ale v deledobejsim horizontu koloběhu uhliku je úplně jedno, zda tam stojí vzrostlý les, nebo louka. Nakonec se vše rozloží zase na CO2. Takové raseliniste odebírá CO2, les nikoliv.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.11.2021 10:02 Reaguje na Joska Malý
V déle trvajícím časovém horizontu (limitně se blížícímu nekonečnu) je rozdíl mezi loukou, rákosinou, rašeliništěm, hospodářským, klimaxovým nebo výběrným lesem právě v zásobě biomasy na jednotce plochy. Nakonec se jistě vše rozloží (zejména viděno perspektivou jedince) ale konkrétní ekosystém dovede ve své biomase (polysacharidech) vázat různá množství CO2. Tedy dočasná nebo trvalá změna ekosystému vede buď k uvolnění nebo adsorpci nějakého množství CO2. Jeho opětovné navázání buď trvá desítky let (např. pokud se nechá prostor sukcesi, zasází se "holá" paseka...) nebo k němu ani nedojde (trvalá změna třeba v důsledku změny lesa na obhospodařované louky nebo pole).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.11.2021 12:49 Reaguje na Dalibor Motl
No, nekonečno v praxi nemá smysl.
V praxi se uhlík uložený do listí nebo jehličí rozloží a CO2 uvolní za rok až dva roky, uhlík uložený ve dřevě spadlém a hnijícím v lese se rozloží a uvolní CO2 do 5 až 50 let podle druhu stromu a síly toho dřeva, uhlík ve dřevě použitém ve starém domě se rozložil, spálil atd a uvolnil CO2 do ovzduší za 50 - 150 let.
Uhlík ve dřevě použitém na stavbu dnešního novodobého "energeticky neutrálního" domku se rozloží, spálí atd a uvolní CO2 do atmosféry za 10 - 30 let, déle dnešní novostavby nevydrží.
Uhlík v biomase, která se rozložila na rašelinu, zetleje a uvolní CO2, pokud se ta rašelina těží na pěstitelský substrát, za 1 - 5 let, pokud se ta rašelina netěží a zůstává v rašeliništi, rozloží se a uvolní CO2 do ovzduší za několik tisíc let.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.11.2021 15:48 Reaguje na Radim Polášek
Mno. Dovolím si Vás poupravit. Strom v lese roste 160let v případě dubu, 90-120let v případě buku nebo smrku, 60-80 let v případě olše. Ta doba "zdržení" je poměrně významná, zejména s ohledem na plochu zaujímanou lesy. Lesy mohou určitý objem uhlíku zadržovat "nekonečně" dlouho pokud objem jejich biomasy zůstává "konstantní". Takže "nekonečno" má v praxi významný smysl. Například optimální porostní zásoba výběrného hospodářského lesa v podmínkách ČR se dle bonity pohybuje okolo 250-520m3 na 1 ha. Pokud by jste takový les skácel a dřevo spálil (jasně hloupé opatření) uvolní se z ha 175-364 tun CO2. To množství je v lese vázáno trvale dokud trvá les. A les může trvat "neomezeně" dlouho z pohledu života člověka. Řekněme, například posledních 14000let trvání našeho interglaciálu. Pokud ovšem přijde člověk a les změní na pole (nebo nechá hospodářský les sežrat kůrovci) uvolní relativně rychle z každého ha třeba 200t CO2. Je to teď zřejmější?
Odpovědět
JM

Joska Malý

1.11.2021 18:59 Reaguje na Dalibor Motl
Jste vedle jak ta jedle. Možná jsem nezduraznil, že na mysli je onen fosilni uhlí který je dík lidem v systému jaksi navíc. A jeho bilanci stromy nikterak nezmění. Kdyby ano, pak ny někde vznikalo uhli/ropa stejně rychle jako ho pálíme. Pak bychom mohli říkat, že uhlí je obnovitelny zdroj. Ono nejen, že se to neděje tak rychle, ono se to v současné dobe neděje skoro vůbec. Esli někde stojí strom 190 nebo pár let je fuk.
Mě ale uhlí nevadí protože je to akumulovana solární energie, takže eko.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

2.11.2021 09:46 Reaguje na Joska Malý
Uhlíku (CO2) v atmosféře je jedno jestli byl někdy "fosilní" ;). Ničením lesů se uvolňuje CO2 do atmosféry, kde je ho momentálně víc než dostatek. Rozhodně není jedno jaká je zásoba biomasy na povrchu. Odlesnění uvolní stovky tun CO2 z každého hektaru. Zalesnění a zvyšování hmoty biomasy naopak CO2 váže a to tak dlouho jak dlouho trvá konkrétní ekosystém.

Odpovědět
JM

Joska Malý

2.11.2021 11:25 Reaguje na Dalibor Motl
Vaše představa o koloběhu uhlíku je vskutku úsměvná. Les sem, les tam, uhlí je to, co oč běží. Opravdu je to jedno, zda někde stojí les, či nikoli, ty objemy nejsou tak velké, je to převážně voda a toho fosilního uhlíku je naopak relativně hodně.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

2.11.2021 13:07 Reaguje na Joska Malý
Další diskuse s Vámi je ztráta času. Mějte se hezky.
Odpovědět
JM

Joska Malý

3.11.2021 22:08 Reaguje na Dalibor Motl
A co se Vám nelíbí? Že odlesňování škodí životnímu prostředí mnoha způsoby nepopírám, jen tvrdím, že odlesňování není významný faktor zvyšování koncentrace atmosférického uhlíku a že zalesňování nevytrhne fosilní příspěvek k náructu toho strašlivého sodovkového plynu. Když, tak pěstujte korály, nebo plankton s vápenatými schránkami. Anebo mi chcete říct, že všude vysázíme sekvoje, nebude jiných lesů a díky tomu klesne koncentrace CO2 v atmosféře?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 15:54 Reaguje na Radim Polášek
Zabudol ste na trávnaté a lesostepné biomy (dnešné polia) s bohatým humusom. Tam je väčšina uhlíka uložená v pôde, nad zemou je len minimum. Ak je pôda prikrytá trávou tak sa uhlík drží dlho, horšie je to na poliach, to sa eroziou vyplaví niekedy aj za 30 rokov.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

1.11.2021 07:35
"lesy poutají každý rok více uhlíku, než kolik ho uvolní" ovšem jen krátkodobě tj. dokud strom neumře a nerozloží se. Pak se C ze dřeva uvolní. Tedy pokud se z té biomasy nedělá uhlí nebo rašelina. No ale uhlí se u nás dělalo naposledy v Karbonu. Jistý krok stranou je, když se stom pokácí, odveze, rozřeže a postaví se z něho dům. Ten může stát 600 let. Takže nechat Šumavu sežrat eko-kůrovcem a pak nechat zetlít souše znamená, že jsme podstatně zkrátili cyklus C zpátky do ovzduší. Jsou to Vaňku paradoxy. J.L. end
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2021 18:00 Reaguje na Jaromír Lukavský
Přesně tak. Ony si různé skupiny ekologů vysvětlují každý po svém,
co je pro přírodu nejlepší. V globále plácají nesmysly a ohánějí
se vědci, studiemi a údajnými úspěchy. Nakonec lidé přijdou na
to, že je to pouze partička parazitů přisátých na dotace, která
si kope každá za ten svůj klub. Dohromady se nejsou schopni ani
domluvit na společném postupu a politice. Prostě mnoho kohoutů
na jednom smetišti a výsledek je mnohde katastrofa.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 15:56 Reaguje na Jaromír Lukavský
Uhlie v Sokolovskej a Mosteckej panve sa vytváralo tiež v karbonu ? Zaujímavé, ja som sa učil že v treťohorách. Nože si naštudujte ako vyzerala ešte pred tisíc rokmi tamojšia krajina.
Odpovědět

Petr Šrámek

3.11.2021 18:32
Hoši z katedry ekologie, kdyby ještě existovala katedra rostlinné výroby vaší vysoké školy, která byla před asi 2 lety zrušena pro zbytečnost tak byste se tam dozvěděli, že rozpuštěné živiny do kořenů je výraz pro 4. třídu základní školy, vědci !! A vaše rozumování nad bilancí uhlíku lesa je také divoké. U lesa ponechaného osudu se 100 % vytvořeného uhlíku v biomase časem ze 100 procent rozloží zase na CO2. Dříve či později, Producent, konzument, reducent.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 16:00 Reaguje na Petr Šrámek
U lesa ano, ale čo v biome stepí a lesostepí ? Čo tak napísať niečo o objeme uhlíka v tamojšom pôdnom profile ? O spracovaní tráv kopytníkmi a sekvestrácii uhlíka do pôdy pomocou koprofágnych chrobákov ? Je tu na ekoliste o tom článok z organizácie Česká krajina.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.11.2021 16:14
V lesoch a pralesoch existuje omnoho lepší spôsob uloženia uhlíka ako nechať zotlieť drevo - a to riadené vytváranie humusovitej pôdy - terra preta v amazonii. Doporučujem si o tom niečo prečítať.
Druhá vec - trávnaté oblasti sú podľa výskumov lepšie na zachytávanie uhlíka. Vyžadujú dostatok kopytníkov a chrobákov spracovávajúcich trus.
https://climatechange.ucdavis.edu/climate/news/grasslands-more-reliable-carbon-sink-than-trees
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist