https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-se-promenila-krajina-kolem-ase-za-poslednich-150-let-to-ukaze-novy-web
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se proměnila krajina kolem Aše za posledních 150 let? To ukáže nový web

8.10.2022 05:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odchovna Huschermühle a potok Rokytnice.
Odchovna Huschermühle a potok Rokytnice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Mikšíček
Přírodovědci připravili interaktivní webovou prezentaci, pomocí níž chtějí ukázat, jak se za posledních 150 let proměnila krajina na Ašsku a jak tyto změny ovlivňují tamní přírodu. Po dva roky (2020–2022) zkoumali ašskou vegetaci, mapové podklady, odebírali vzorky půdy z mokřadních ploch. Výsledná webová prezentace umožňuje veřejnosti nahlédnout proměny krajiny našeho nejzápadnějšího regionu optikou několika vědních disciplín.
 

„Převedli jsme do interaktivních animací výsledky výzkumů, které doposud nebyly nikde publikované. A snažili jsme se to udělat tak, aby to bylo srozumitelné široké veřejnosti. Forma je vhodná i pro školní výuku krajinných ekologických souvislostí,“ říká Erika Smrtová, koordinátorka česko-německého projektu „Historický vývoj území a jeho vliv na současný výskyt chráněných druhů podél česko-bavorské hranice.“

3D model klínatky rohaté.
3D model klínatky rohaté.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Strnad

Výsledky projektu mají přispět k lepší ochraně vzácné perlorodky říční a hnědáska chrastavcového. Ašsko je jednou z posledních oblastí České republiky, kde se tyto druhy ještě vyskytují. Na webu lze získat podrobné informace o tom, jak vypadají a co ke svému životu potřebují. „Vytvořili jsme interaktivní 3D modely perlorodky, hnědáska, ale i dalších druhů, se kterými si člověk může pohrát a podrobně je prozkoumat,“ dodává Erika Smrtová.

Ašská krajina, stejně jako mnohé jiné, se od doby své kolonizace lidmi výrazně proměnila. Původně společné česko-německé území bylo rozděleno státní hranicí, změnila se sídlení struktura, úspěšně hospodařící region se stal izolovaným a okrajovým. Nejspíš díky přítomnosti železné opony se toto hraniční území však stalo významné z hlediska ochrany přírody.

Pohled na Aš, stroj času.
Pohled na Aš, stroj času.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Strnad

„Jedna z našich animací ukazuje podrobný vývoj ašské krajiny od počátku holocénu. Nejstarší sedimenty, které jsme zde odebrali, jsou staré více než 8000 let. Na webu tak lze např. vidět, jaké bylo původní složení lesa, než do jeho podoby začal zasahovat člověk a jaká byla v historii frekvence požárů,“ říká Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kvalitu přírody a krajiny určuje a ovlivňuje mnoho faktorů. Některé z nich jsou zvláště dobře patrné právě na hranici dvou států. Na Ašsku se již od 80. let minulého století snaží česká i německá ochrana přírody o záchranu posledních populací perlorodky říční.

„Má-li být ochrana perlorodky efektivní a úspěšná, musíme na krajinu nahlížet v mnohem širším kontextu, než jsme byli doposud zvyklí. Proto jsme v našem projektu zkoumali krajinu jak v jejich současných, tak i historických souvislostech s využitím expertních znalostí několika vědních oborů. A právě tuto šíři chceme veřejnosti naší webovou aplikací zprostředkovat,“ vysvětluje Wolfgang Degelmann z BUND Naturschutz Hof.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

8.10.2022 21:07
Výsledná webová prezentace umožňuje ...

Možná něco umožňuje, ale čtenář tohoto článku si to vzhledem k chybějícímu odkazu neprohlédne.
Odpovědět
Vojtěch  Maruška

Vojtěch Maruška

10.10.2022 10:12
Dobrý den. Měl bych jedno jednoduché přání. A to je , zda by mi naši přírodní vzdělanci, kteří mají v náplni práce ochranu přírody odpověděli na otázku, jaký má přínos permanentní sečení trávy, kdekoliv je možné, včetně křoví a porostů, které nikomu nevadí ani ve výhledu, třeba u silnic v zatáčkách, popřípadě v obcích kde snižují hlučnost atd. atd. Dnes už hydraulické sekačky na traktorech nesekají jen trávu mezi strouhou a silnicí, ale i za strouhou a dokonce i stráně pod lesy, které končí před strouhou u silnice. Dnes tyto stroje již jezdí i po loukách aby dosáhly co nejvýše od silnice. Rozum to nebere, zajímá někoho v Čechách vůbec ještě příroda a havěť, která v ní žije? Kam se má schovat ještěrka, nebo žabka apod. pokud se ještě v naší "osvícené" zemi vyskytuje? Co na to naši vzdělanci až moc dobře placení státem? Nehledě na to, kolik prostředků to stojí. Opravdu již u nás není aní zbla zdravého rozumu?Kdo to ví, snad mi odpoví..Děkuji
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2022 11:10 Reaguje na Vojtěch Maruška
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same

Nebojte, nejsou všeci potróblí, sem tam se někdo ozve. Před měsícem jsem psal na povodí, jak to bývalo dřív a zda by dnes nemohli být méně aktivní... samozřejmě odignorováno. Zkuste sám ve svém okolí a poznáte sám. Zvyk ("móda") je železná košile.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist