Jak se proměnila krajina kolem Aše za posledních 150 let? To ukáže nový web
„Převedli jsme do interaktivních animací výsledky výzkumů, které doposud nebyly nikde publikované. A snažili jsme se to udělat tak, aby to bylo srozumitelné široké veřejnosti. Forma je vhodná i pro školní výuku krajinných ekologických souvislostí,“ říká Erika Smrtová, koordinátorka česko-německého projektu „Historický vývoj území a jeho vliv na současný výskyt chráněných druhů podél česko-bavorské hranice.“
Výsledky projektu mají přispět k lepší ochraně vzácné perlorodky říční a hnědáska chrastavcového. Ašsko je jednou z posledních oblastí České republiky, kde se tyto druhy ještě vyskytují. Na webu lze získat podrobné informace o tom, jak vypadají a co ke svému životu potřebují. „Vytvořili jsme interaktivní 3D modely perlorodky, hnědáska, ale i dalších druhů, se kterými si člověk může pohrát a podrobně je prozkoumat,“ dodává Erika Smrtová.
Ašská krajina, stejně jako mnohé jiné, se od doby své kolonizace lidmi výrazně proměnila. Původně společné česko-německé území bylo rozděleno státní hranicí, změnila se sídlení struktura, úspěšně hospodařící region se stal izolovaným a okrajovým. Nejspíš díky přítomnosti železné opony se toto hraniční území však stalo významné z hlediska ochrany přírody.
„Jedna z našich animací ukazuje podrobný vývoj ašské krajiny od počátku holocénu. Nejstarší sedimenty, které jsme zde odebrali, jsou staré více než 8000 let. Na webu tak lze např. vidět, jaké bylo původní složení lesa, než do jeho podoby začal zasahovat člověk a jaká byla v historii frekvence požárů,“ říká Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kvalitu přírody a krajiny určuje a ovlivňuje mnoho faktorů. Některé z nich jsou zvláště dobře patrné právě na hranici dvou států. Na Ašsku se již od 80. let minulého století snaží česká i německá ochrana přírody o záchranu posledních populací perlorodky říční.
„Má-li být ochrana perlorodky efektivní a úspěšná, musíme na krajinu nahlížet v mnohem širším kontextu, než jsme byli doposud zvyklí. Proto jsme v našem projektu zkoumali krajinu jak v jejich současných, tak i historických souvislostech s využitím expertních znalostí několika vědních oborů. A právě tuto šíři chceme veřejnosti naší webovou aplikací zprostředkovat,“ vysvětluje Wolfgang Degelmann z BUND Naturschutz Hof.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Viktor Šedivý
8.10.2022 21:07Možná něco umožňuje, ale čtenář tohoto článku si to vzhledem k chybějícímu odkazu neprohlédne.
Vojtěch Maruška
10.10.2022 10:12
Karel Zvářal
10.10.2022 11:10 Reaguje na Vojtěch MaruškaNebojte, nejsou všeci potróblí, sem tam se někdo ozve. Před měsícem jsem psal na povodí, jak to bývalo dřív a zda by dnes nemohli být méně aktivní... samozřejmě odignorováno. Zkuste sám ve svém okolí a poznáte sám. Zvyk ("móda") je železná košile.
