Jaká je role lesů v klimatickém systému a koloběhu vody?
17.2.2024 05:20 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ilustrační snímek borového lesa ve Finsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Srovnání boreálních a tropických lesů
Jedinečným aspektem této studie je její zaměření na boreální lesy, které tvoří 27 % zalesněné plochy Země, a tropické lesy, které tvoří 45 % zalesněné plochy Země.Tyto ekosystémy se liší svými emisemi a procesy tvorby oblačnosti, což vede k rozdílným dopadům na zpětnou vazbu les – mrak – klima.
„Tato studie, využívající dlouhodobé údaje z různých lesních prostředí ve Finsku a Brazílii, představuje první důkaz těchto interakcí v tropických deštných lesích,“ říká hlavní autorka Sara Blichnerová, postdoktorandka na katedře environmentálních věd na Stockholmské univerzitě.
Nedostatečné zastoupení lesů v klimatických modelech
Studie zdůrazňuje potřebu zdokonalení klimatických modelů, které by tyto složité interakce přesně reprezentovaly.„Naše zjištění naznačují, že současné modely mohou podceňovat vliv lesů na tvorbu oblačnosti a klima, zejména v tropických oblastech, což je klíčové vzhledem k vysokému množství slunečního záření, které tyto oblasti v těchto zeměpisných šířkách přijímají,“ vysvětluje Blichnerová.
Blichnerová však zdůrazňuje, že ačkoli studie upozorňuje na oblasti, které je třeba v modelování klimatu zlepšit, nijak nezpochybňuje celkovou spolehlivost těchto modelů.
„Klimatické modely jsou vysoce důvěryhodné, pokud jde o znázornění hlavních procesů klimatických změn. Cílem našeho výzkumu je tyto modely zdokonalit a snížit tak nejistoty v prognózách budoucího vývoje klimatu,“ konstatuje.
Přírodní částice a globální oteplování
Výzkum také poukazuje na to, že s tím, jak se v důsledku politiky kvality ovzduší snižují emise částic způsobené člověkem, nabývají na významu přírodní částice z lesů. Tyto zpětné vazby jsou silnější v prostředí s čistším ovzduším a mohly by hrát důležitou roli při zmírňování globálního oteplování.Tato společná studie zdůrazňuje potřebu pokračovat ve výzkumu a zdokonalovat modelování klimatu, aby bylo možné lépe předvídat budoucí klimatické scénáře.
Kromě toho zdůrazňují, že tyto typy vlivů je třeba brát v úvahu při posuzování ochrany lesů jako klíčové strategie při zmírňování klimatických změn.
O emisích z lesů a regulaci klimatu
Lesy uvolňují značné množství organických plynů, které jsou za teplého dne patrné zejména jako charakteristická vůně borového lesa. Tyto plyny po uvolnění do atmosféry přispívají k tvorbě částic.Mraky se skládají z nepatrných vodních kapiček a každá z těchto kapiček ve vzduchu vzniká kolem částice. Zvýšení počtu částic v atmosféře má za následek vznik mraků s větším počtem kapiček, což zvyšuje jejich odrazivost slunečního světla a vede k nižší teplotě povrchu.
Předpokládá se, že s rostoucími teplotami v důsledku klimatických změn budou lesy vypouštět více těchto plynů, čímž se vytvoří více částic a potenciálně více odrazivých mraků.
reklama
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (98)
FD
František Dvořák
17.2.2024 07:24V podstatě nic nového. Ale opět. Lesy ukládají uhlík, není řečeno jak. Tak se opět ptám, mají tam igelitové pytle, nebo si tam vytváří komůrky, do kterých ho stlačují.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 07:39 Reaguje na František DvořákTvoří přece hmotu na stavbu těla, celulóza a lignin. To určitě znáte z 1. třídy. Ovšem , že to ukládání je jen dočasné na 50-200let, pak je příroda nebo lidi pokácí a rozloží, o tom vědci nehovoří. Lesy mají význam spíše pro akumulaci a zrovnoměrnění odtoku vody.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.2.2024 08:44 Reaguje na Slavomil VinklerA dokud tam ten les je a nové stromy stále žijou, tak tam uhlík ve dřevě je uložený stále, třeba tisíce let. A padlé dřevo v pralese slouží jako vhodné prostředí pro tisíce organizmů, zvl vlhkomilnách a i pro růst dalších stromů. A zadržuje se tím voda jako v houbě.
To je také logický závěr inteligentního žáka ZŠ a vědci by o tom také měli hovořit!
Např. projekt zalesnění Sahary by snížil teplotu Sahary o 8 st a uložil 8 mld tun uhlíku - množství srovnatelné s produkcí vznikající spalováním fosilních paliv a lesů dnes. A za 100 let snad už budeme mít efektivní zdroj energie!
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/saharu-muzeme-zmenit-v-zalesnene-plice-planety-tvrdi-studie.A090916_132212_vedatech_jw
Jenomže toto umělé zalesnění by ovlivnilo klima globálně (což vy k vaší škodě nemůžete stále pochopit, že rozsáhlé zalesnění - odlesnění se musí projevit také globálně), změnilo by se třeba proudění vzduchu a místo pouště na Sahaře bychom mohli mít poušť v Itálii.
Odpovědět
To je také logický závěr inteligentního žáka ZŠ a vědci by o tom také měli hovořit!
Např. projekt zalesnění Sahary by snížil teplotu Sahary o 8 st a uložil 8 mld tun uhlíku - množství srovnatelné s produkcí vznikající spalováním fosilních paliv a lesů dnes. A za 100 let snad už budeme mít efektivní zdroj energie!
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/saharu-muzeme-zmenit-v-zalesnene-plice-planety-tvrdi-studie.A090916_132212_vedatech_jw
Jenomže toto umělé zalesnění by ovlivnilo klima globálně (což vy k vaší škodě nemůžete stále pochopit, že rozsáhlé zalesnění - odlesnění se musí projevit také globálně), změnilo by se třeba proudění vzduchu a místo pouště na Sahaře bychom mohli mít poušť v Itálii.
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 09:45 Reaguje na Honza HonzaStromy které stále žijou ten uhlík drží, než umřou a další uhlík pohlcují ti noví, ale staří zhnijou. Tedy uhlík se tam nijak neakumuluje, jen recykluje.
U přirozeného zalesnění to je tak, že stromy jsou tam, kde je vlhko. Na sahaře neprší, nezalesníte. Ve středomoří prší, ale jen někdy v zimě a není akumulace na léto (spláchla ji voda po římském odlesnění). Nezalesníte.
Odpovědět
U přirozeného zalesnění to je tak, že stromy jsou tam, kde je vlhko. Na sahaře neprší, nezalesníte. Ve středomoří prší, ale jen někdy v zimě a není akumulace na léto (spláchla ji voda po římském odlesnění). Nezalesníte.
FD
František Dvořák
17.2.2024 09:47 Reaguje na Slavomil VinklerUrčitě to z té první třídy znám. Ale já znám i to, co je fotosyntéza, dokonce po mnoha letech dokážu stvořit i její vzorec. Ale to přesně samé dělá každá pampeliška. Jenom u těch lesů nevím kdy začalo těch 50 nebo 2000 let. Pak se to totiž vyrovná a je to plichta jako u té pampelišky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 09:51 Reaguje na František DvořákJo, plichta. Jen u trávy a pampelišky zbude více uhlíku v půdě. Černozem. V lese více prší vzniká podzol a ten je bez uhlíku.
Odpovědět
FD
František Dvořák
17.2.2024 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji za poučení. Je roztomilé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 10:11 Reaguje na František DvořákNo, děláte ze mě i sebe blba, tak se bráním.
Odpovědět
FD
František Dvořák
17.2.2024 10:18 Reaguje na Slavomil VinklerTo nechám zhodnotit čtenáře. Tipuju půl na půl.
Odpovědět
FD
František Dvořák
17.2.2024 10:39 Reaguje na Slavomil VinklerA no ta bene pane Vinkler, já jsem se Vás na nic neptal. Tak nevím, proč se na mě lepíte. Tady nějaký autor udal z nějakých vědeckých výzkumů, že lesy hrají významnou roli v ukládání uhlíku. Mě nic jiného nenapadlo, než to co jsem napsal, že tam mají igelitové pytle, nebo vybetonované místnosti. Ozvat se měl autor. Jinak v tom, že v lese prší, bycho si našli v mnohém shodu, ještě to nemám promyšlené.
Odpovědět
MU
Karel Zvářal
17.2.2024 08:56Nevím, no. Dobrý článek, další (moderní)í výzkum je žádoucí, ale pro některé to stále nestačí. Potřebují každé ráno o tom ujišťovat, jak nešťastná ženská, že ji manžel stále miluje - a pořád tomu nevěří... Projděte s po lese, už pár dní nepršelo, jsou obrovské kaluže a po povrchu stále tečou čůrky vody. To ve městě ani na zhutnělém poli neuvidíte. Ale kdo nechce vidět, nevidí...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 09:49 Reaguje na Karel ZvářalJe to o akumulaci vody. Ano lesy ji mají. Ale už ji významně neposílíte. Daleko užitečnější a efektivnější by bylo zvýšit akumulaci na polích. Ta je zcela devastovaná i v H2O i v CO2.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2024 10:34 Reaguje na Slavomil VinklerNa těch polích to jde částečně podpořit větrolamy - zpomalíte odtok vody, tj. erozi i vítr (větrnou a vysoušení). To jsou významné benefity, na které se při vyčíslování spotřeby nafty zapomíná. Plus význam ekologický - i v polích je/ může být život.
Odpovědět
FD
František Dvořák
17.2.2024 10:41 Reaguje na Slavomil VinklerNo vidíte a tady se shodneme, pole jsme totálně zdevastovali.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.2.2024 11:38 Reaguje na František DvořákPole máme zekologizovatělá. Uchráněná od hnoje, jelikož maso je nezdravé a skot produkuje metan, zato obohacená o všechny umělá hnojiva, pesticidy a herbicidy, tolik nutná pro pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva.
Odpovědět
FD
František Dvořák
17.2.2024 16:34 Reaguje na Michal UkropecNevím co mi to mělo říci, snad satira.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.2.2024 12:01 Reaguje na Slavomil Vinklervoda se zadržuje především v lese na hranici rozvodí. Druhotně potom všude, kde to jde - třeba i v rybnících.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 12:28 Reaguje na Honza HonzaVoda v rybnících je, ale pro ryby. Rybníky svou obsluhou vysušují toky i krajinu. Majitel kapřína si ji šetří, zvláště je-li sucho.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2024 12:47 Reaguje na Slavomil VinklerOhio! Tohle máte, nebo aspoň pamatujete? K čemu je to "plýtvání vodou" asi dobré, co myslíte?
https://www.porcelanovysvet.cz/porcelan/vyparnik-na-topeni-zavesny-23-2-x-8-8-cm--cibulak--cesky-porcelan/?
Odpovědět
https://www.porcelanovysvet.cz/porcelan/vyparnik-na-topeni-zavesny-23-2-x-8-8-cm--cibulak--cesky-porcelan/?
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 15:31 Reaguje na Karel ZvářalMinulý týden jsem slyšel přednášku
1. února 2024
doc. RNDr. Petr Pařil, PhD.: Co nabízí vyschlá koryta toků suchozemským organizmům?
kde bylo uváděno odměření. Rybníkář vodu za sucha nepustí když nemusí. Přehrady mají minimální průtoky, rybníky ne. Detaily na MU.
Odpovědět
1. února 2024
doc. RNDr. Petr Pařil, PhD.: Co nabízí vyschlá koryta toků suchozemským organizmům?
kde bylo uváděno odměření. Rybníkář vodu za sucha nepustí když nemusí. Přehrady mají minimální průtoky, rybníky ne. Detaily na MU.
Karel Zvářal
17.2.2024 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerTo mi má nějaká přednáška "otevřít oči", nebo jak? Deltu Okawanga znáte? - ta řeka nedoteče (ze savany!) do moře. Ptal jsem se na něco jiné, ale o tom, jak vidím, někdy příště.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.2.2024 21:51 Reaguje na Honza HonzaUž jsem vás na to jednou upozorňoval. Hranice rozvodí žádnou významnou vodu nezadržuje. Je to jen čára na mapě od které vody tečou na jednu nebo druhou stranu do jednotlivých povodí. Atd. Jo a samozřejmě to nemusí být vyslověně les.
Když už chcete používat nějaké trochu odborně znějící výrazy tak si už proboha konečně zjistěte co znamenají.
Odpovědět
Když už chcete používat nějaké trochu odborně znějící výrazy tak si už proboha konečně zjistěte co znamenají.
va
vaber
17.2.2024 09:29„Klimatické modely jsou vysoce důvěryhodné ,ale ještě potřebují zdokonalit,, říká paní Blichnerová,
tak co si z toho má pleba vybrat, modely nám vymodelovaly ,že jsme v troubě, tedy že přijde klimatická krize, vždyť neplníme snižování emisí,
až ty modely odborníci vylepší ,co nám asi předpoví
Odpovědět
tak co si z toho má pleba vybrat, modely nám vymodelovaly ,že jsme v troubě, tedy že přijde klimatická krize, vždyť neplníme snižování emisí,
až ty modely odborníci vylepší ,co nám asi předpoví
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:36 Reaguje na vaberPředpoví to stejné ohledně skleníkových plynů, ale možná dají o trochu větší příznivý efekt lesů na globální klima. Ale zjevně o moc nee.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2024 08:27 Reaguje na Jiří Svobodao tom nepochybuji ,kdyby náhodou předpověděly něco jiného, byla by to parádní blamáž a to odborníci ani politici nedopustí
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.2.2024 10:46Rozlišuji, že tropické deštné lesy jsou jen jedním z typů tropickeho lesa ale stejně mi ta čísla, že tropické lesy tvoří 45 % zalesněné plochy Země a boreální lesy pouze 27%, nějak nevychází. Není to spíš naopak?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2024 11:20 Reaguje na Jarek SchindlerAno, cca 1:1. Boreální 17 mil., tropické 15 mil.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.2.2024 12:49Konecne cudne priznani, ze roli lesu (ale i poli a luk) v globalne klimatickych - ale i meteorologickych - modelech soudoba "modelovaci"(tedy numericke modely pocasi a pripadne i klimatu) veda moc asi postihnout neumi. Je to prilis komplikovana zalezitost a neni vubec jasne, jakymi parametry (ktere umime nejen pojmenovat ale taky nalezite merit) by se tohle melo popisovat. Co se mikroklimatu tyce tak tam je to snazsi. Nemusite byt zadny velky vedec, abyste si vsimli ze v lese byva - zvlast po desti - jina vlhkost nebo i teplota, nez na oslunenem poli apod. :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2024 15:39 Reaguje na Miloš ZahradníkV lese je podstatně chladněji, neboť stroma se chladí odparem, aby se jim nepřehřál metabolismus. Ono to sice vypadá že Kongo, Amazonka atd. je mokrá, protože je to prales. Ale je to naopak. Hlavně veliké množství vody do toho pralesa teče z okolních hor, proto je tam prales. Asi tak jako nám usychá Soutok, protože se přestal zaplavovat a místní srážky nestačí sytit odpar velikých dubů. Bez záplav by tam byl borovicovo-habrový, celkem suchý les. Má se vybudovat jez na Dyji aby se dalo povodňovat a zachránit Moravskou Amazonii. Doufejme, že NP a jez udělají.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.2.2024 17:35 Reaguje na Slavomil VinklerA ja Vam budu zase odporovat :) Jiz nekolikrat jsem se ptal meteorologu, zda v lese je v prumeru tepleji nebo chladneji - nez v okolnim nelesnatem terenu. Odpoved se asi bude trochu lisit u soutoku Moravy a Dyje s v rovinnych raselinistich nad Modravou - ale odpoved jsem nikdy nedostal. (Na prumernou teplotu zduraznuji, at jiz denni tydenni mesicni ci rocni. Holt meteorologove meli vzdy metodiku a predpisy, ktere neumoznovaly budovat "profi"
stanice prilis blizko od sebe, zrejme to bylo vzdy povazovano za mrhani prostredku :) ) No a tech "okolnich hor" treba na te stredni a dolni Amazonce moc nevidim :)
https://mapy.cz/turisticka?x=-59.7267081&y=-3.4715674&z=10
Kongo jsem ted podrobne neprohlizel. Jsou tam sice inmpozantni pereje az vodopady pred vtokem toho veletoku do okeanu - ale vetsina toho pralesa v Demoraticke republice Kongo nejspis take lezi spis v rovinatem terenu :)
Odpovědět
stanice prilis blizko od sebe, zrejme to bylo vzdy povazovano za mrhani prostredku :) ) No a tech "okolnich hor" treba na te stredni a dolni Amazonce moc nevidim :)
https://mapy.cz/turisticka?x=-59.7267081&y=-3.4715674&z=10
Kongo jsem ted podrobne neprohlizel. Jsou tam sice inmpozantni pereje az vodopady pred vtokem toho veletoku do okeanu - ale vetsina toho pralesa v Demoraticke republice Kongo nejspis take lezi spis v rovinatem terenu :)
MZ
Miloš Zahradník
17.2.2024 17:40 Reaguje na Miloš ZahradníkNemam bohuzel po ruce srazkovou mapu ani Amazonie ani Konga, abhych mohl overit ci vybratit nazor, ze vetsina vody v tamnich pralesich "stekla z okolnich hor" U Melnika to pro tamni luzni lesy do jiste miry plati, rekneme polovuna prutoku Labe pod Melnikem bude "horska voda" (nedefinuji co to je - a tak takovyto vyrok stezi muze byt rozporovan :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.2.2024 17:46 Reaguje na Miloš ZahradníkA jeste dodatek. Ze na horach prsi podstatne vic nez v nizinach plati u nas (hlavne tedy na navetrnych svazich tech hor) a jeste vic treba ve strefni Asii. Do jake miry tohle plati v tropech ja vlastne nevim.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.2.2024 22:05 Reaguje na Miloš Zahradník Nevím kde jsem to již četl ale jeden průměrně vzrostlý strom odpaří za den přes 100 litrů vody, což má odpovídat energii asi 70 kWh, která se promění ve vodní páru místo v teplo.Jeden strom má potom fungovat jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.2.2024 22:42 Reaguje na Jarek SchindlerTo by bylo 36 000 litru vody = 36 kubickych metru cili pri srazkach 500 mm za tok (stredni Cechy) by ten strom vcucnul do sebe celorocni srazky ze ctverce skoro 8 x 8 metru za predpokladu, ze by se ty srazky cele vsakly... No a ted se muzeme zacit dohadovat, co to je prumerne rostly strom a jaka je prumerna vzdalenost tech prumerne rostlych stromu v prumernem lese :) Tem Vasim energetickym uvaham nerozumim, co to znamena ze strom funguje jako klimatizacni jednotka? Svit slunce a vysusujici vliv vetru atd. v uvahu berete nebo ne? Jak se to lisi od situace kdy ten dest spadne na prumernou louku s prumerne vysokou travou a vypari se z ni ?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.2.2024 10:10 Reaguje na Miloš ZahradníkStrom snad neodpařuje pouze vodu z vertikálních srážek. Jak jsem napsal, někde už nevím kde,v nějaké nauce o stromech jsem to četl. No a rozumím tomu tak, že ta vodní pára vyprodukovaná tím stromem ochlazuje prostředí stejně intenzívně jako ta klimatizace o udaném výkonu. No a pokud to má být nějaké průměrné číslo tak je asi zbytečné brát v úvahu další aspekty. Samozřejmě strom z různých důvodů nevypaří každý den stejné množství vody. No a s loukou bych to také nesrovnával již z důvodu zcela rozdílných ploch podílejících se na tom odparu. Navíc bych řekl, že na té louce se toho odpaří víc přímo z půdy. Les tu půdu před odparem chrání podstatně více.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
18.2.2024 10:24 Reaguje na Jarek SchindlerJa chtel pouze poukazat na to, ze cisla udavajici "kolik vody strom odpari atd." jsou pouha hausnumera. Nezpochybnuji dulezitou roli lesu v ekosystemu nasi prirody, jen bych prosil oddelovat uzitecna cislena fakta od cisel bez jakehokoliv vyznamu. Vzdyt i na tu otazku, netvrdim ze to je ta nejzavaznejsi "Jak se lisi prumerna letni/zimni teplota
v lesnatych castich Stromovky treba od plane na Letne" (v tomto konkretnim priklade teda samozrejme jeste hraje roli ten velkomestsky tepelny ostrov) nam odbornici nejsou schopni odpovedet
Pocitat, kolik vody odpari stromu a kolik CO_2 vydycha jedinec Homo Sapiens mi prijde uchylne. Je to takova "hra na vedu" produkujici hausnumera obvykle bez jakehokoliv vztahu k realite. No a pokud by treba v pripade "ekologicke stopy" at
jiz kravy, vepre nebo jedince Homo Sapiens takova cisla byla treba i pomerne presna, nastupuje otazka co s nimi delat. Radeji nic - nej je davat do ruky byrokratum, ideologum a fanatikum
Odpovědět
v lesnatych castich Stromovky treba od plane na Letne" (v tomto konkretnim priklade teda samozrejme jeste hraje roli ten velkomestsky tepelny ostrov) nam odbornici nejsou schopni odpovedet
Pocitat, kolik vody odpari stromu a kolik CO_2 vydycha jedinec Homo Sapiens mi prijde uchylne. Je to takova "hra na vedu" produkujici hausnumera obvykle bez jakehokoliv vztahu k realite. No a pokud by treba v pripade "ekologicke stopy" at
jiz kravy, vepre nebo jedince Homo Sapiens takova cisla byla treba i pomerne presna, nastupuje otazka co s nimi delat. Radeji nic - nej je davat do ruky byrokratum, ideologum a fanatikum
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:46 Reaguje na Miloš ZahradníkA co podle vás nejsou hausnumera, která nám umožní pochopit, čím to globální oteplování vlastně je.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2024 09:05 Reaguje na Miloš Zahradníkekologická stopa ,,krávy, vepře nebo jedince Homo Sapiens,, smozřejmě existuje a měla by být určující, kolik lidí nebo jiných tvorů, může na nějakém území žít, bez devastace území, ale množství lidí je zakázáno limitovat,
v tropech žijí mravenci ,co vyžerou vše v okolí hnízda a když to udělají, přestěhují se,
člověk i jiní tvorové to tak dělali ,ale nyní už se nemají kam stěhovat
Odpovědět
v tropech žijí mravenci ,co vyžerou vše v okolí hnízda a když to udělají, přestěhují se,
člověk i jiní tvorové to tak dělali ,ale nyní už se nemají kam stěhovat
MU
Michal Ukropec
18.2.2024 13:04 Reaguje na Jarek SchindlerTo už jsem se učil před 40 ti lety. Jelikož z toho není zisk pro ekologisty, nejsou na to dotace.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
17.2.2024 19:08 Reaguje na Slavomil VinklerVážený pane Slavomile Vinklere, v lese je chladněji, protože na zem dopadne méně slunečních paprsků než v otevřené krajině. Ze stejného důvodu je v lese i menší odpar a tím i vlhčeji, podle literatury je v lese asi pětisethektarovém vlastní mikroklima, podrobnosti si můžete najít v literatuře, je jí dost, sám, abyste si nemyslel, že dělám chytrého, jen upozorňuji na fakta. Nad lesem je chladněji z důvodu odparu, ta voda se neztrácí, je součástí malého vodního cyklu,jak píše pan Ukropec. O kus dál zase zkondenzuje, zase se odpaří o toto se může několikrát opakovat, než nakonec skončí v moři, ze kterého se zase odpaří a ve formě deště zase spadne (velký vodní cyklus). Čím méně lesů, tím slabší malý vodní cyklus. V lese jsou také menší rozdíly mezi teplotou v noci a ve dne oproti volné krajině. Toto i další zajímavé informace je samozřejmě též v literatuře, tak nějak nechápu, co vědci objevují, ví se i že látky uvolňované jehličnany, slouží jako kondenzační jádra (vyčesávání vody). A dávno bylo popsáno, že jehličnany rostou až do konce svých dnů a tak více kyslíku uvolní, než spotřebují. U listnáčů je období stagnace a pak i regrese, ovšem toho se dožijí jen památné stromy, ostatní člověk ušmikne a naloží s nimi více, či méně rozumně. Přeji hezký večer. Petr Dubský
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 08:10 Reaguje na Petr DubskýVážený pane. V lese je chladněji hlavně proto, že les se chladí aby mu dobře probíhala fotosyntéza. Malý vodní cyklus je v Evropě dost pohádka. U nás je nejvíce lesů od tereziánských reforem. Přesto- kdy jste viděl naposledy odpolední bouřku z tepla? Nejsem proti lesům nebo nepodporuji kácení pralesů. Jen se snažím přesměrovat nesmyslnou víru v les na něco užitečnějšího.
Lesy nekumulují CO2, neb po jisté době shnijí a CO2 uvolní. Lesy mají vysokou akumulaci vody, nicméně o kolik můžeme u nás zvýšit zalesněnost? Energii je třeba zaměřit na intenzivní doplňování půdy o organický a anorganický uhlík. Pěstovat dobytek a ne jej vozit maso z Amazonie (a tím podpoříme i prales tam). Místo bioplynu a biopaliv statková hnojiva, místo spalování biomasy a štěpky tvořit biouhel. A vše do půdy. To výrazně zvýší jak akumulaci CO2 tak i H2O.
Odpovědět
Lesy nekumulují CO2, neb po jisté době shnijí a CO2 uvolní. Lesy mají vysokou akumulaci vody, nicméně o kolik můžeme u nás zvýšit zalesněnost? Energii je třeba zaměřit na intenzivní doplňování půdy o organický a anorganický uhlík. Pěstovat dobytek a ne jej vozit maso z Amazonie (a tím podpoříme i prales tam). Místo bioplynu a biopaliv statková hnojiva, místo spalování biomasy a štěpky tvořit biouhel. A vše do půdy. To výrazně zvýší jak akumulaci CO2 tak i H2O.
pp
pavel peregrin
18.2.2024 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerProč je podle vás malý vodní cyklus v Evropě pohádkou, lépe řečeno, co si vlastně pod tímto pojmem představujete?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2024 08:42 Reaguje na pavel peregrinAno, definice tohoto pojmu je pro řadu lidí poněkud nejasná, povrchní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 08:49 Reaguje na Karel ZvářalNo Les vodu dopoledne odpaří a odpolední bouřka ji vyprší. To je poměrně pravidelné v tropických pralesích. Je to jakási akumulace vody lesem otočkou přes bouřku. No ale u nás si to pamatuji jen z mládí, kdy hodně pršelo, lesy byly nacucané, rostly houby a z lesa tekly potoky.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2024 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerMožná pomůže, když napíšu nejmenší/"neviditelný" vodní cyklus. Dokážete vyjmenovat všechny podoby přítomnosti vody?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.2.2024 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerNo a jste přesvědčen, že ta bouřka musí tu odpařenou vodu " vypršet" právě tam kde se odpařila? Jinak u nás jsou lesy nacucané stále. Zvlášť letos bylo dní kdy to v lese " nečvachtalo" celkem dost málo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.2.2024 11:05 Reaguje na Slavomil VinklerPane Vinklere, malý vodní cyklus je koloběh vody nad pevninou a velký vodní cyklus je koloběh mez oceány a pevninou. Tudíž pokud se voda vypaří v Německu a spadne na Slovensku, je to malý vodní cyklus. Mikrocyklus je vámi uváděný příklad výparu vody na Šumavě a spad vody v Táboře, ale souhrnně je to také malý cyklus.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.2.2024 13:09 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlasím. Ale ekologisti nebudou. Ti mají svou ideologii místo rozumu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:52 Reaguje na Petr DubskýKdyž si vezmente průměrný průtok Amazonky a roční srážky v Amazonii, zjistíte, že tam naprší dvakrát více vody než odteče do Atlantiku. To znamená, že v rámci Amazonie je polovina deště z velkého a polovina z malého vodního cyklu. A to bych řekl, že v Amazonii jsou podmínky pro malý vodní cyklus ideální.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.2.2024 19:10 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://fns.uniba.sk/fileadmin/prif/biol/kek/ekozem/6_tropicke_dazdove_lesy.pdf
Jedným z najdôležitejších ekologických faktorov podmieňujúcich výskyt tropických dažďových lesov sú zrážky. V priemere je to 2 000 až 3 000 mm ročne, v niektorých regiónoch až viac ako 10 000 mm (napr. región Chocó v severovýchodnej Kolumbii). Dôležitejšia ako celkový ročný
úhrn je distribúcia zrážok počas roka, avšak platí, že v žiadnom mesiaci nepadne menej ako 100 mm zrážok. V intenzite dažďov sú zvyčajne zvýraznené 2 maximá, nasledujúce po jarnej a jesennej rovnodennosti. Smerom k pólom na 10º zem. šírky pozorujeme iba jedno obdobie dažďov. Väčšina zrážok je vo forme intenzívnych prehánok, často v noci. Vlhkosť vzduchu dosahuje cez deň 60-80 %, v noci až 95-100 %. Na suchšej strane spektra prechádzajú tropické dažďové lesy postupne k savanám.
Menej známa je skutočnosť, že aj nadbytok zrážok znižuje výšku stromov a zmenšuje prírastky v tropickom dažďovom lese.
Ďalším faktorom je dĺžka dňa a noci celoročne len málo odlišná od 12 hodín, pričom amplitúda sa zvyšuje so vzdialenosťou od rovníka. Každý posun od rovníka na sever alebo na juh spôsobuje rozdiely v dĺžke fotoperiódy a teda istú sezónnosť, čo môže mať vplyv na vývin a reprodukciu rastlín a živočíchov.
Hlavné oblasti tropickej daždivej klímy sú: Amazónia, časti pobrežia Strednej Ameriky, povodie Konga, východné pobrežie Madagaskaru a väčšina tropickej juhovýchodnej Ázie. Ročný úhrn zrážok rozložených viac-menej rovnomerne počas celého roka presahuje v týchto oblastiach 2 000 alebo 3 000 mm. Potenciálna vegetácia na väčšine tohto územia je tropický dažďový les.
Odpovědět
Jedným z najdôležitejších ekologických faktorov podmieňujúcich výskyt tropických dažďových lesov sú zrážky. V priemere je to 2 000 až 3 000 mm ročne, v niektorých regiónoch až viac ako 10 000 mm (napr. región Chocó v severovýchodnej Kolumbii). Dôležitejšia ako celkový ročný
úhrn je distribúcia zrážok počas roka, avšak platí, že v žiadnom mesiaci nepadne menej ako 100 mm zrážok. V intenzite dažďov sú zvyčajne zvýraznené 2 maximá, nasledujúce po jarnej a jesennej rovnodennosti. Smerom k pólom na 10º zem. šírky pozorujeme iba jedno obdobie dažďov. Väčšina zrážok je vo forme intenzívnych prehánok, často v noci. Vlhkosť vzduchu dosahuje cez deň 60-80 %, v noci až 95-100 %. Na suchšej strane spektra prechádzajú tropické dažďové lesy postupne k savanám.
Menej známa je skutočnosť, že aj nadbytok zrážok znižuje výšku stromov a zmenšuje prírastky v tropickom dažďovom lese.
Ďalším faktorom je dĺžka dňa a noci celoročne len málo odlišná od 12 hodín, pričom amplitúda sa zvyšuje so vzdialenosťou od rovníka. Každý posun od rovníka na sever alebo na juh spôsobuje rozdiely v dĺžke fotoperiódy a teda istú sezónnosť, čo môže mať vplyv na vývin a reprodukciu rastlín a živočíchov.
Hlavné oblasti tropickej daždivej klímy sú: Amazónia, časti pobrežia Strednej Ameriky, povodie Konga, východné pobrežie Madagaskaru a väčšina tropickej juhovýchodnej Ázie. Ročný úhrn zrážok rozložených viac-menej rovnomerne počas celého roka presahuje v týchto oblastiach 2 000 alebo 3 000 mm. Potenciálna vegetácia na väčšine tohto územia je tropický dažďový les.
HH
Honza Honza
18.2.2024 08:33 Reaguje na Vladimir MertanKdyby zalesnění x savany, tím zavodnění - řeky x pouště, byly závislé jen na náklonu planety, tak by byly všude ve všech pásmech rovnoměrně rozložené. Ale nejsou. Je to tím, že jsou i jiné faktory, které klima a zavodnění ovlivňují.
Jistě, že náklon planety je rozhodnující, ale není to jediný faktor!
Odpovědět
Jistě, že náklon planety je rozhodnující, ale není to jediný faktor!
va
JS
Jarek Schindler
18.2.2024 10:27 Reaguje na vaberVýraz studený deštný prales jsem ještě neslyšel. Co tak deštný les mírného pásma.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2024 08:30 Reaguje na Jarek Schindlerexistuje a je v Tasmánii ,poslední zbytek na planetě
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2024 21:01 Reaguje na vaberNesmysl. Jak jsem napsal, pojmenování pro tento typ lesů je "deštný les mírného pásma". Tedy žádný studený. No a samozřejmě neexistuje pouze v Tasmánii ale kromě Afriky na všech kontinentech. Vám neříká nic například výraz Pacifický deštný les?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:40 Reaguje na Miloš Zahradník"veda moc asi postihnout neumi...". Podle sebe soudím tebe.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.2.2024 20:28 Reaguje na Miloš ZahradníkJá vám to povím podle svého rozumu a zkušeností. Často vědci pouze zkoumají zbytečnosti, aby vykázali nějakou činnost za kterou jsou
placeni. Jednou tak, podruhé jinak a lidé se přou a hádají. Je
tu mnoho proměnných, které ovlivňují vodozádržnost v krajině od
podloží, přes svrchní část půdy, rostlinstvo, až po teplotu, co
přišla odjinud. Po skále voda uteče do údolí, v písku a štěrku
zasákne tak, že tam bude hodinu po dešti sucho a na jílu, či
humózní půdě budou stát týden a více kaluže. Člověk může leccos
ovlivnit, ale s počasím neudělá vůbec nic. Když prostě nepřivane
nad krajinu vítr mraky, tak nezaprší i kdyby to byl deštný prales
a nebo návětrná strana hor. Leccos zachrání ale místní vzdušná
vlhkost, která se ale musí mít na čem vysrážet a nebýt pouze
obratem hned vypařena. To zná každý tremp a milovník přírody, že
pokud nechce mít po letní noci mokrý spacák, tak nespí na louce
s vysokou travou, ale lehne si do lesa, aby nebyl mokrý od rosy.
No a nebo takové smrky za mlhy a při námraze kolik vody vyčešou
z mlhy a mraků. Prostě vždy je to jinak na jiných místech a s
jiným rostlinstvem, půdou, podložím a počasím. Hádáme se tu o
něčem, co velmi málo ovlivníme( počasí, reliéf krajiny, podloží,
druh půdy, možnosti pro dané stromy a traviny) a co můžeme pouze
trošičku vylepšovat. Pokud chci zadržet na poli v půdě co nejvíce
vody, tak ji musím mít plnou organických látek a nespalovat tu
biomasu, kterou bych měl půdě vracet. Když ji mám ale přespříliš,
tak ji musím umístit tam a tak, kde to neškodí jiným a nebo jim
to bude dokonce milé. I v takovém lese mohu něco málo udělat
třeba vrstevnicovými rygoly a hrázkami z potěžebních zbytků a ne
je seštěpkovat a spálit v teplárně, když jinde nechám tlít celé
stromy. Je to jako na poli, které plundruji proto, abych jeho
produkcí nahradil pole ležící ladem a nebo na něm pěstoval
biopaliva. Prostě a jednoduše všeho s mírou a nevymýšlet hlavně
to, co zcela popírá zkušenosti předků. To, co oni zjistili za
tisíce let pozorování a zkušeností "vědci" zavrhnou od stolu
a pak to dopadá tragicky. Půda na polích je mrtvá, brouk sežral
lesy a to vše vodu nezadržuje, ale rychle ji odvádí z polí a lesů.
Dokonce i ty přehrady jsou fuj, protože je stavěli předci, aby
tu povodňovou vodu pozdrželi a využili třeba k pití, závlahám,
nadlepšování průtoků za sucha a nebo pouze k rekreaci. Mi to
dnes připadá, že dobrým "vědcem" je ten, kdo neguje vše minulé
a propaguje úplný opak. To, že je to pitomost mu nevadí, protože
jeho půda a lesy neživí, jako kdysi naše předky, kteří dělali vše
po zralé úvaze a po nabytých zkušenostech. Na pokusy má být pouze pokusné pole, či pokusný les, ale dělat pokusy s celou přírodou
je hazard, který se může vymstít a už se to taky děje.
Odpovědět
placeni. Jednou tak, podruhé jinak a lidé se přou a hádají. Je
tu mnoho proměnných, které ovlivňují vodozádržnost v krajině od
podloží, přes svrchní část půdy, rostlinstvo, až po teplotu, co
přišla odjinud. Po skále voda uteče do údolí, v písku a štěrku
zasákne tak, že tam bude hodinu po dešti sucho a na jílu, či
humózní půdě budou stát týden a více kaluže. Člověk může leccos
ovlivnit, ale s počasím neudělá vůbec nic. Když prostě nepřivane
nad krajinu vítr mraky, tak nezaprší i kdyby to byl deštný prales
a nebo návětrná strana hor. Leccos zachrání ale místní vzdušná
vlhkost, která se ale musí mít na čem vysrážet a nebýt pouze
obratem hned vypařena. To zná každý tremp a milovník přírody, že
pokud nechce mít po letní noci mokrý spacák, tak nespí na louce
s vysokou travou, ale lehne si do lesa, aby nebyl mokrý od rosy.
No a nebo takové smrky za mlhy a při námraze kolik vody vyčešou
z mlhy a mraků. Prostě vždy je to jinak na jiných místech a s
jiným rostlinstvem, půdou, podložím a počasím. Hádáme se tu o
něčem, co velmi málo ovlivníme( počasí, reliéf krajiny, podloží,
druh půdy, možnosti pro dané stromy a traviny) a co můžeme pouze
trošičku vylepšovat. Pokud chci zadržet na poli v půdě co nejvíce
vody, tak ji musím mít plnou organických látek a nespalovat tu
biomasu, kterou bych měl půdě vracet. Když ji mám ale přespříliš,
tak ji musím umístit tam a tak, kde to neškodí jiným a nebo jim
to bude dokonce milé. I v takovém lese mohu něco málo udělat
třeba vrstevnicovými rygoly a hrázkami z potěžebních zbytků a ne
je seštěpkovat a spálit v teplárně, když jinde nechám tlít celé
stromy. Je to jako na poli, které plundruji proto, abych jeho
produkcí nahradil pole ležící ladem a nebo na něm pěstoval
biopaliva. Prostě a jednoduše všeho s mírou a nevymýšlet hlavně
to, co zcela popírá zkušenosti předků. To, co oni zjistili za
tisíce let pozorování a zkušeností "vědci" zavrhnou od stolu
a pak to dopadá tragicky. Půda na polích je mrtvá, brouk sežral
lesy a to vše vodu nezadržuje, ale rychle ji odvádí z polí a lesů.
Dokonce i ty přehrady jsou fuj, protože je stavěli předci, aby
tu povodňovou vodu pozdrželi a využili třeba k pití, závlahám,
nadlepšování průtoků za sucha a nebo pouze k rekreaci. Mi to
dnes připadá, že dobrým "vědcem" je ten, kdo neguje vše minulé
a propaguje úplný opak. To, že je to pitomost mu nevadí, protože
jeho půda a lesy neživí, jako kdysi naše předky, kteří dělali vše
po zralé úvaze a po nabytých zkušenostech. Na pokusy má být pouze pokusné pole, či pokusný les, ale dělat pokusy s celou přírodou
je hazard, který se může vymstít a už se to taky děje.
PE
Petr Elias
20.2.2024 14:51 Reaguje na Miloš ZahradníkZkuste si ještě jednou přečíst ten článek. ;)
Odpovědět
MM
Milan Milan
17.2.2024 19:15Několikaletou názorovou otočkou virtuálních odborníků dospěla jakási odborná skupina k závěru, že lesy mají lví podíl na srážkách a vůbec klimatu? To již věděli a zajišťovali naši předkové bez umělé inteligence. Asi tak před dvěma roky tady nějaký "ekomistr"taky tvrdil, že kácení deštních!!! pralesů je pohodě, ani se nejedná o tzv. plíce planety. A jen tak pro pořádek, uhlík není uhlí a koloběh plynů v atmosféře znamená život a nejen pro stromy, zvířata, ale i pro lidi. Narušení tohoto po miliony fungujícího a uspořádaného přirozeného mechanismu je počátek klimatického chaosu.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.2.2024 08:22Amazonka je v Amazonii proto, že je tam prales, který vodu zadržuje a Amazonka tento prales odvodňuje. Kdyby to bylo opačně dle p. Vinklera, tak by tam po vykácení pralesa byly Amazonky dvě- jednu spotřebuje právě tento prales na výpar a tím na ochlazení (v případě této velké oblasti na ochlazení celé Zeměkoule).
Prales na rozsáhlé oblasti zároveň díky jinému teplotnímu a v vodnímu režimu mění klima v širém okolí: v případě Amazonky v celé severní Amnerice, možná ještě na větší ploše- někde prší více, jinde méně.
Po vykácení pralesa, vody v této oblasti nepřibývá, ale tím že schází zadržování vody a ochlazování, se krajina zvl. v tropickém pásmu výrazně přehřívá, vysušuje. Při erozi půdy a oteplování vzniká savana (kterou p. Vinkler doporučuje stále i u nás), která je teplejší a sušší, v případě tropické Amazonie a Afriky se savana rychle mění v poušť- poušť v Africe díky tomu, že tam nejsou stromy postupuje, nikoli ustupuje.
I v případě rozsáhlých savan ve střední Asii, v Mongolsku je nedostatek řek, nedostatek studní, krajina degraduje, je třeba i tam zalesňovat a omezovat býložravce, což se v praxi i dělá.
Proto je nesmyslné tvrzení, že les vysušuje, naopak díky lesu je chladněji a vlhčeji.
Je nesmyslné tvrzení, že po vykácení Amazonie (stejně tak po ev. zalesnění Sahary) se podnebí a klima nezmění, že bude pršet stále stejně, že klima neovlivňují lesy ale proudění vzduchu, náklon planety, sluneční činnost apod. Klima ovlivňuje i výpar vody, teplotní režimy, pokud jsou na rozsáhlém území.
Důkazy jsou jednoznačné: vykácením lesů se oblast vysušuje a přehřívá. Důkazy jsou všude: v Amazonii, v Africe, ve Středomoří již od starověku, kdy římané lesy vykácely, půda se po prudkém dešti odplaví (les působí i protierozně), zůstanou jen kameny a písek, krajina se přehřívá, studny zmizí, tím zmizí i řeky, v Africe jsou řeky jen v období deště. Zmizela by proto i celá Amazonka. Amazonii proto netvoří Amazonka, ale prales, který tato Amazonka odvodňuje.
Proto první krok při oteplování nejsou elektroauta, ale zalesnění a zadržování vody- to platí nejen v Amazonii ale všudy, tedy i u nás.
Škoda že tohoto logického cvičení nejsou schopni všichni!
Odpovědět
Prales na rozsáhlé oblasti zároveň díky jinému teplotnímu a v vodnímu režimu mění klima v širém okolí: v případě Amazonky v celé severní Amnerice, možná ještě na větší ploše- někde prší více, jinde méně.
Po vykácení pralesa, vody v této oblasti nepřibývá, ale tím že schází zadržování vody a ochlazování, se krajina zvl. v tropickém pásmu výrazně přehřívá, vysušuje. Při erozi půdy a oteplování vzniká savana (kterou p. Vinkler doporučuje stále i u nás), která je teplejší a sušší, v případě tropické Amazonie a Afriky se savana rychle mění v poušť- poušť v Africe díky tomu, že tam nejsou stromy postupuje, nikoli ustupuje.
I v případě rozsáhlých savan ve střední Asii, v Mongolsku je nedostatek řek, nedostatek studní, krajina degraduje, je třeba i tam zalesňovat a omezovat býložravce, což se v praxi i dělá.
Proto je nesmyslné tvrzení, že les vysušuje, naopak díky lesu je chladněji a vlhčeji.
Je nesmyslné tvrzení, že po vykácení Amazonie (stejně tak po ev. zalesnění Sahary) se podnebí a klima nezmění, že bude pršet stále stejně, že klima neovlivňují lesy ale proudění vzduchu, náklon planety, sluneční činnost apod. Klima ovlivňuje i výpar vody, teplotní režimy, pokud jsou na rozsáhlém území.
Důkazy jsou jednoznačné: vykácením lesů se oblast vysušuje a přehřívá. Důkazy jsou všude: v Amazonii, v Africe, ve Středomoří již od starověku, kdy římané lesy vykácely, půda se po prudkém dešti odplaví (les působí i protierozně), zůstanou jen kameny a písek, krajina se přehřívá, studny zmizí, tím zmizí i řeky, v Africe jsou řeky jen v období deště. Zmizela by proto i celá Amazonka. Amazonii proto netvoří Amazonka, ale prales, který tato Amazonka odvodňuje.
Proto první krok při oteplování nejsou elektroauta, ale zalesnění a zadržování vody- to platí nejen v Amazonii ale všudy, tedy i u nás.
Škoda že tohoto logického cvičení nejsou schopni všichni!
Karel Zvářal
18.2.2024 08:35 Reaguje na Honza Honza1* Záměna příčiny a následku je v lidském chování/uvažování poměrně častá.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.2.2024 08:52 Reaguje na Karel ZvářalMoc děkuju za pochvalu, ale víc by mě potěšilo, kdyby bylo více lesů, ty lesy byly zdravé, příroda se zavodnila, neubývalo vody v mé a jiných studní, aby se mohlo diverzifikovat dle p. Vinklera, ale to tak jednoduchý není.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2024 09:03 Reaguje na Honza HonzaU nás plochu lesa už asi moc nezvětšíme, jde o jeho kvalitu, tj. více listnatých a smíšených, zadržování vody (tůně, jezírka/žabníky, rybníky, přehrady), ale ještě větší rezervy jsou v agrární krajině (humóznější půda, větrolamy, agrotechnika, výběr plodin).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 09:07 Reaguje na Karel ZvářalNo konečně. Zvyšovat zadržování vody lze významně jen v agrární krajině. To říkám porád. Hlavně tam rvát organiku i anorganický uhel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 09:04 Reaguje na Honza HonzaUvědomte si, že je u nás nejvíce lesů od tereziánských reforem. Vy vidíte významné plochy co jdou zalesnit (třeba na zvýšení lesů o 50%)?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 09:01 Reaguje na Karel ZvářalNo, ale kdo to dělá? Lesy vodu drží a akumulují, nicméně nepřitahují ani nevytváří. U CO2 akumulace není pravda. Co naroste to shnije.
Já přece nedoporučuji vykácet lesy. Já jen tvrdím, že z hledisky biodiverzity u nás je třeba :
-zachovat poslední zbytky stepí
-a taky obnovit některé bývalé řídké lesy nebo pařezáky (taky hlavně ro udržení biodiverzity, ale i pro menší odpar).
Odpovědět
Já přece nedoporučuji vykácet lesy. Já jen tvrdím, že z hledisky biodiverzity u nás je třeba :
-zachovat poslední zbytky stepí
-a taky obnovit některé bývalé řídké lesy nebo pařezáky (taky hlavně ro udržení biodiverzity, ale i pro menší odpar).
va
vaber
18.2.2024 09:34 Reaguje na Slavomil Vinklerjaké poslední zbytky stepi ,step se vytvoří na místech ,kde je nedostatek vody pro stromy, tam kde je dostatek vody vždy narostl les a žádní spásači to nestačili spást, to platí pro celou planetu,
v Evorpě ,tedy západní, bylo vždy dost vody a proto byla celá zalesněná,
dnes už to neplatí ,
prostory bez lesů vytváří klima a člověk,
odborníci u nás říkají ,že máme přemnoženou zvěř a ničí mladé lesy, na druhé straně říkají ,že zarůstáme protože nejsou spásači
Odpovědět
v Evorpě ,tedy západní, bylo vždy dost vody a proto byla celá zalesněná,
dnes už to neplatí ,
prostory bez lesů vytváří klima a člověk,
odborníci u nás říkají ,že máme přemnoženou zvěř a ničí mladé lesy, na druhé straně říkají ,že zarůstáme protože nejsou spásači
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 10:39 Reaguje na vaberA obojí je pravda. Pro hospodářské lesy je moc, zvláště když mají vyrůst samovýsevem . V těch plochách se má omezit. Pro stepi a řídké dospělé lesy málo. Stepi u nás nebyly nikdy bezúdržbové, nejprve je vytvářela divoká a pak domácí zvěř. Po opuštění pastvy zarůstají. Podívejte se na Říp. Ten byl vždy holý. Stejně tak náspy a zářezy tratí byly holé bez chemie. Ono se všude páslo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.2.2024 12:14 Reaguje na Slavomil VinklerA víte co udělá zvěř z okolí místa, kde bude
vybita kvůli okusu náletů? Prozradím vám velké
tajemství o kterém asi ti vědci a teoretici
neví! No prostě se tam z vypasené oblasti
přemístí za potravou. To už věděli pravěcí
lidé, když putovali za putujícími stády a
nebo na ně čekali na úzkých hrdlech jejich migračních tras. Později, když se usadili a neputovali, tak před těmi spásači dělali
ploty kolem malých políček a při namnožení
lidí s velkými poli dospěli k tomu, že pole
nelze chránit ploty, ale vybitím spásačů.
Dnes se tu razí utopické nápady s možností
místně vybít zvěř a nahradit ji těmi velkými spásači. Ti budou oploceni a nebo budou
oplocena ta pole a lesy? Chápete, že se
změnil počet lidí a krajina tak, že ty
nápady jsou doslova utopické? Budete vy
někdy něco pást? A v ohradě a nebo se psem,
na koni s lasem a bičem? A kdo jiný to bude
dělat? Vaše děti, bankovní makléři a nebo
"vědci", kteří to vymýšlejí? Pane nic se tu
spásat nebude a do budoucna ani to málo, co
dosud, když se tu bude potulovat tisíce vlků
dávících na počkání spásače včetně mláďat
těch velkých. Žijete v nereálných snech a
realitou asi bude údajně u nás vytipovaných
150 lokalit novodobých obor(rezervací) pro
velké spásače. Přibydou další ploty a bez
dotací nerentabilní hospodářství. I na to
brzo zdroje dojdou a nebo dojde daňovým poplatníků trpělivost dotovat kdejakou hloupost. Já osobně nikdy nedám dobrovolně
peníze na něco, co může být ziskové a co
může mít téměř stejný efekt, než HRA na
minulost a divočinu.
Odpovědět
vybita kvůli okusu náletů? Prozradím vám velké
tajemství o kterém asi ti vědci a teoretici
neví! No prostě se tam z vypasené oblasti
přemístí za potravou. To už věděli pravěcí
lidé, když putovali za putujícími stády a
nebo na ně čekali na úzkých hrdlech jejich migračních tras. Později, když se usadili a neputovali, tak před těmi spásači dělali
ploty kolem malých políček a při namnožení
lidí s velkými poli dospěli k tomu, že pole
nelze chránit ploty, ale vybitím spásačů.
Dnes se tu razí utopické nápady s možností
místně vybít zvěř a nahradit ji těmi velkými spásači. Ti budou oploceni a nebo budou
oplocena ta pole a lesy? Chápete, že se
změnil počet lidí a krajina tak, že ty
nápady jsou doslova utopické? Budete vy
někdy něco pást? A v ohradě a nebo se psem,
na koni s lasem a bičem? A kdo jiný to bude
dělat? Vaše děti, bankovní makléři a nebo
"vědci", kteří to vymýšlejí? Pane nic se tu
spásat nebude a do budoucna ani to málo, co
dosud, když se tu bude potulovat tisíce vlků
dávících na počkání spásače včetně mláďat
těch velkých. Žijete v nereálných snech a
realitou asi bude údajně u nás vytipovaných
150 lokalit novodobých obor(rezervací) pro
velké spásače. Přibydou další ploty a bez
dotací nerentabilní hospodářství. I na to
brzo zdroje dojdou a nebo dojde daňovým poplatníků trpělivost dotovat kdejakou hloupost. Já osobně nikdy nedám dobrovolně
peníze na něco, co může být ziskové a co
může mít téměř stejný efekt, než HRA na
minulost a divočinu.
MZ
BM
Břetislav Machaček
18.2.2024 12:22 Reaguje na Slavomil VinklerJinak dodám pouze z vlastní zkušenost prožité
část života jako strojvedoucí, že pást dnes
kolem tratě, když kolem sviští rychlík 140 je
minimálně blbost, pokud by to rovnou nebyla
vražda lidí a zvířat. Zkuste někdy naštvat
strojvedoucího a stát u tratě kudy jede ten
rychlík, co to s vámi udělá a co tak asi s
těmi zvířaty? Ano kdysi se tam páslo(z nouze),
ale to se jezdilo pomalu a pasák měl čas zvířata odehnat o kousek dál. A kdo bude ten
pasák nyní? Vy?
Odpovědět
část života jako strojvedoucí, že pást dnes
kolem tratě, když kolem sviští rychlík 140 je
minimálně blbost, pokud by to rovnou nebyla
vražda lidí a zvířat. Zkuste někdy naštvat
strojvedoucího a stát u tratě kudy jede ten
rychlík, co to s vámi udělá a co tak asi s
těmi zvířaty? Ano kdysi se tam páslo(z nouze),
ale to se jezdilo pomalu a pasák měl čas zvířata odehnat o kousek dál. A kdo bude ten
pasák nyní? Vy?
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 19:03 Reaguje na Břetislav MachačekBěžte do háje. Tuto odpověď jsem od vás čekal. Já takový debil nejsem, abych doporučoval pastvu u VRTu. To mi vkládáte do úst vy. Já ilustroval, že sečení a pastva kolem tratí udržovala travní porost podél silnic, tratí a všude jinde až do 50 let 20. století.
Odpovědět
SV
BM
Břetislav Machaček
18.2.2024 19:41 Reaguje na Slavomil VinklerA vy taky se svým sněním o megafauně
v velmi zastavěné kulturní krajině,
kde už některým vadí i srnčí a jiná
zvěř. Propagujete tu pořád to své
vypásání, ale kdo ho bude provozovat v současné době, kdy přibývá stále
více klacku pod nohy i těm současným chovatelům? Zkuste alespoň hájit tu
stávající situaci před vlkomily a
jinými pomatenci, kteří chtějí
vybíjet zvěř okusující nechráněné
semenáče a vysazené stromy. To
nikdy nedělala ani šlechta a ty
sazenice chránili ploty a nebo
pouze odpadní ovčí vlnou omotanou kolem terminálních výhonů stromů.
Ono vlna zvěři nechutnala, stromu
nevadila, byla EKO a BIO a byla
lehce dostupná. Já tu dobu ještě
pamatuji, když jsme šli do lesa
s pytlem vlny a chránili takto
stromy před okusem. Dnes je ale
trendem nicnedělání a nebo pouze
radikální vybíjení zvěře. Ta vaše
megafauna se bez oplocení taky
nebude pást pouze tam, kde to chcete, ale půjde tam, kde bude
mít nejchutnější krmi. A to asi
nebude stařina, ale třeba mladé osení a stromky z náletů a cílené výsadby. Ano, stařinu žere z hladu
v ohradě "rezervace", ale pusťte
ji ven a stařina tam zůstane. Já
si dobře z praxe pamatuji na naši
krávu, která měla spásat mez a rači
si uškubla jetel, či osení vedle
a koně při orbě, kteří natáhli krk,
jen aby si ukousli větev z jabloně
i když mohli okusovat třeba vrbu.
Ano, když jim nic jiného nezbude,
tak u některých "chovatelů" sežerou
podestýlku a dřevěnou ohradu. To ale
není o chuti, ale o hladu a týrání.
Odpovědět
v velmi zastavěné kulturní krajině,
kde už některým vadí i srnčí a jiná
zvěř. Propagujete tu pořád to své
vypásání, ale kdo ho bude provozovat v současné době, kdy přibývá stále
více klacku pod nohy i těm současným chovatelům? Zkuste alespoň hájit tu
stávající situaci před vlkomily a
jinými pomatenci, kteří chtějí
vybíjet zvěř okusující nechráněné
semenáče a vysazené stromy. To
nikdy nedělala ani šlechta a ty
sazenice chránili ploty a nebo
pouze odpadní ovčí vlnou omotanou kolem terminálních výhonů stromů.
Ono vlna zvěři nechutnala, stromu
nevadila, byla EKO a BIO a byla
lehce dostupná. Já tu dobu ještě
pamatuji, když jsme šli do lesa
s pytlem vlny a chránili takto
stromy před okusem. Dnes je ale
trendem nicnedělání a nebo pouze
radikální vybíjení zvěře. Ta vaše
megafauna se bez oplocení taky
nebude pást pouze tam, kde to chcete, ale půjde tam, kde bude
mít nejchutnější krmi. A to asi
nebude stařina, ale třeba mladé osení a stromky z náletů a cílené výsadby. Ano, stařinu žere z hladu
v ohradě "rezervace", ale pusťte
ji ven a stařina tam zůstane. Já
si dobře z praxe pamatuji na naši
krávu, která měla spásat mez a rači
si uškubla jetel, či osení vedle
a koně při orbě, kteří natáhli krk,
jen aby si ukousli větev z jabloně
i když mohli okusovat třeba vrbu.
Ano, když jim nic jiného nezbude,
tak u některých "chovatelů" sežerou
podestýlku a dřevěnou ohradu. To ale
není o chuti, ale o hladu a týrání.
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2024 19:56 Reaguje na Břetislav MachačekProč by nemohla být megafauna v pár NP? Samozřejmě by byla za plotem, i když v Bielověži není za plotem. No a?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2024 17:45 Reaguje na Slavomil VinklerTak předně je Bělověž už nyní
rozdělená plotem na hranici
Běloruska a Polska a celá má
1480 km2 téměř pusté krajiny
s celkovým počtem 300 kusů
zubrů v obou částech. Dovedete si to představit na Šumavě,
kde má NP 680 km2 a jsou v tom
i obydlené oblasti s čilým
turistickým ruchem? Kterou
část chcete oplotit pro zubry
a v jaké nadmořské výšce, když
pro zubry jsou strmé svahy
s metrovým sněhem k ničemu.
Zkuste prosím brzdit nadšení
a smiřte se s tím, že mimo
pár menších obor zubr nemá
místo k životu. Naše NP mají
zcela jiné poslání, než třeba
Bělověž a chov zubrů to není!
Strpěl bych tam i toho vlka,
ale zubr by NP lidem zcela
uzavřel. Plot pro zubry není
nějaká oplocenka a nebo chabá
ohrada pro ovce, či elektrický
ohradník. V okolí Bělověže už jsou přemnožení zubři problém
a proto je vnucují jiným zemím,
aby se jich zbavili, protože
hrozí jejich migrace do okolí
a pochopitelně s tím spojené
problémy. Stejné to je už v
Milovicích a proto to tipování 150 oplocených lokalit pro
jejich umístění. Pokochejte
se zubry v těch oborách a už
nesněte o jejich návratu jinam.
Je to prostě nereálné a pokud
se o to někdo pokusí, tak to
bude pro ty zubry ortel smrti.
Odpovědět
rozdělená plotem na hranici
Běloruska a Polska a celá má
1480 km2 téměř pusté krajiny
s celkovým počtem 300 kusů
zubrů v obou částech. Dovedete si to představit na Šumavě,
kde má NP 680 km2 a jsou v tom
i obydlené oblasti s čilým
turistickým ruchem? Kterou
část chcete oplotit pro zubry
a v jaké nadmořské výšce, když
pro zubry jsou strmé svahy
s metrovým sněhem k ničemu.
Zkuste prosím brzdit nadšení
a smiřte se s tím, že mimo
pár menších obor zubr nemá
místo k životu. Naše NP mají
zcela jiné poslání, než třeba
Bělověž a chov zubrů to není!
Strpěl bych tam i toho vlka,
ale zubr by NP lidem zcela
uzavřel. Plot pro zubry není
nějaká oplocenka a nebo chabá
ohrada pro ovce, či elektrický
ohradník. V okolí Bělověže už jsou přemnožení zubři problém
a proto je vnucují jiným zemím,
aby se jich zbavili, protože
hrozí jejich migrace do okolí
a pochopitelně s tím spojené
problémy. Stejné to je už v
Milovicích a proto to tipování 150 oplocených lokalit pro
jejich umístění. Pokochejte
se zubry v těch oborách a už
nesněte o jejich návratu jinam.
Je to prostě nereálné a pokud
se o to někdo pokusí, tak to
bude pro ty zubry ortel smrti.
JS
Jarek Schindler
21.2.2024 21:17 Reaguje na Slavomil VinklerAha, za plot. Zajímavé. U obor budete řvát jak je porušováno právo člověka na průchod krajinou a NP zaplotíte. No , asi to bude tou dnešní dobou.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.2.2024 08:56 Reaguje na Honza HonzaTroška logického cvičenia odporúčam aj protisavanovémi bojovníkovi a pestovateľovi lesa v Mongolskej púšti či na Sahare.
Preodvšetký vykácením lesa nevznikne automaticky savana ani lúka. Les (alebo prales) je hlavne boj o svetlo. Akonáhle sa odstránia veľké stromy, nastupuje nová generácia porastu. Malé stromčeky čakajú len na to aby sa im uvoľnil priestor.
Ignorovať všeobecnú cirkuláciu atmosféry a myslieť si, že tam kde zasadíme les bude pršať si vyžaduje značnú dávku naivity spojenú s pevnou nábožensky podloženou vierou.
Do istej miery les pomáha vytvoriť mikroklímu v oblasti, zadržať vodu ale všetko je to len v lokálnom meradle. Tam kde prší les narastie aj keď tomu chceme zabrániť musíme podniknúť pomerne náročné opatrenia. Bez kosenia, orby alebo intenzívnej pastvy by v našich podmienkach rástol skoro všade hustý les. Len potom neviem či by sme jedli bukvice a žalude namiesto obilia.
POdobne je to aj zo sadením lesa, ak by sme chceli vypestovať les v Mongolsku, tak musíme neustále zavlažovať. Okrem toho stromy nerastú aj pre nedostupnosť vody v chladných podmienkach.
Zaujímalo by ma čo si Honza Honza myslí, prečo vlastne prší? Čo tak poštudovať trošku základnej meteorológie, niečo o vysokom a nízkom tlaku či vzniku frontálnej oblačnosti.
http://slovnik.cmes.cz/heslo/620
deprese rovníková
syn. brázda rovníková, deprese ekvatoriální – mělký pás nízkého tlaku vzduchu mezi subtropickými pásy vysokého tlaku vzduchu obou polokoulí. Oblast rovníkové deprese je charakteristická téměř ideální barotropní atmosférou a vysokými hodnotami absolutní vlhkosti, které mohou i při nepatrné změně vertikální stability atmosféry způsobit výrazné výkyvy počasí. Osu rovníkové deprese tvoří intertropická zóna konvergence, která spolu s ní vykonává sezonní pohyb v meridionálním směru. Viz též cirkulace pasátová, buňka Hadleyova, klima dešťové tropické.
Odpovědět
Preodvšetký vykácením lesa nevznikne automaticky savana ani lúka. Les (alebo prales) je hlavne boj o svetlo. Akonáhle sa odstránia veľké stromy, nastupuje nová generácia porastu. Malé stromčeky čakajú len na to aby sa im uvoľnil priestor.
Ignorovať všeobecnú cirkuláciu atmosféry a myslieť si, že tam kde zasadíme les bude pršať si vyžaduje značnú dávku naivity spojenú s pevnou nábožensky podloženou vierou.
Do istej miery les pomáha vytvoriť mikroklímu v oblasti, zadržať vodu ale všetko je to len v lokálnom meradle. Tam kde prší les narastie aj keď tomu chceme zabrániť musíme podniknúť pomerne náročné opatrenia. Bez kosenia, orby alebo intenzívnej pastvy by v našich podmienkach rástol skoro všade hustý les. Len potom neviem či by sme jedli bukvice a žalude namiesto obilia.
POdobne je to aj zo sadením lesa, ak by sme chceli vypestovať les v Mongolsku, tak musíme neustále zavlažovať. Okrem toho stromy nerastú aj pre nedostupnosť vody v chladných podmienkach.
Zaujímalo by ma čo si Honza Honza myslí, prečo vlastne prší? Čo tak poštudovať trošku základnej meteorológie, niečo o vysokom a nízkom tlaku či vzniku frontálnej oblačnosti.
http://slovnik.cmes.cz/heslo/620
deprese rovníková
syn. brázda rovníková, deprese ekvatoriální – mělký pás nízkého tlaku vzduchu mezi subtropickými pásy vysokého tlaku vzduchu obou polokoulí. Oblast rovníkové deprese je charakteristická téměř ideální barotropní atmosférou a vysokými hodnotami absolutní vlhkosti, které mohou i při nepatrné změně vertikální stability atmosféry způsobit výrazné výkyvy počasí. Osu rovníkové deprese tvoří intertropická zóna konvergence, která spolu s ní vykonává sezonní pohyb v meridionálním směru. Viz též cirkulace pasátová, buňka Hadleyova, klima dešťové tropické.
HH
Honza Honza
18.2.2024 10:34 Reaguje na Vladimir MertanAno souhlasím. Spíše než záměna příčiny a důsledku, jak píše p. Zvářal, je to chybné uvědomění si toho, že vše souvisí se vším a nelze vytrhnout jednu věc. Příčina rozložení pralesů je skutečně, jak uvádíte, podnební pásmo, náklon planety. Ale zároveň platí, že tento prales mohu svou činností nenávratně zničit (to ještě nevíte?), že na jeho místě vznikne poušť, i když spadá do pásma tropických pralesů. Mohu tedy lokálně (jak píšete) ovlivnit klima, v případě rozsáhlé oblasti - Amazonie, Sahara - i globálně. Např. obrácení sibiřských řek může (a nemusí) vést k rozsáhlým klimatickým změnám (to nevíte?)
Ještě k vaší poznámce-prostudejte si ...(abyste pak nekecal blbosti?!) k poznámce p. Schindlera:
žák ve škole: voda se zadržuje především v lese, na hranici rozvodí.
profesor (Schindler): co to říkáš za nesmysly, ty pitomče?
žák: jenom slovo od slova opakuju vaši větu, pane profesore!
profesor: to bylo v jiné souvislosti! (např. aych prokázal jak jsi blbej)
Někdy inteligence naší inteligence je opravdu zarážející!
Proto to ve školách i v celé naší společnosti takhle vypadá!
Odpovědět
Ještě k vaší poznámce-prostudejte si ...(abyste pak nekecal blbosti?!) k poznámce p. Schindlera:
žák ve škole: voda se zadržuje především v lese, na hranici rozvodí.
profesor (Schindler): co to říkáš za nesmysly, ty pitomče?
žák: jenom slovo od slova opakuju vaši větu, pane profesore!
profesor: to bylo v jiné souvislosti! (např. aych prokázal jak jsi blbej)
Někdy inteligence naší inteligence je opravdu zarážející!
Proto to ve školách i v celé naší společnosti takhle vypadá!
VM
Vladimir Mertan
18.2.2024 13:03 Reaguje na Honza HonzaUrčite sa dá prales ľudskou činnosťou zničiť, ale to sa musí človek dosť snažiť. Samotný výrub nestačí. Ono sa to aj deje, zakladajú sa sójové alebo kakaovníkové plantáže, prípadne sa masívne vysádzajú olejové palmy. Ale nad tými plantážami ďalej intenzívne prší aj pršať bude. Naopak na Sahare pršať nebude, pokiaľ sa nepresmerujú monzúny. Na to či je Sahara zelená alebo hnedá rozhodujú planetárne cykly a nie výsadby stromov. Ak začne pravidelne pršať tak tam narastie tráva a neskôr aj stromy. Ak pršať prestane, stromy vyschnú a príde púšť. V dobe ľadovej bola zemská klíma jednoznačne suchšia. Rozloha Sahary bola vyššia ako dnes a u nás bolo pásmo "Mamutej" stepi. Ročné zrážky 100 -200 mmm spolu s chladným podnebím výrazne obmedzovali rast drevín.
Práve v teplých obdobiach bola Sahara zelená. Naposledy to bolo v Klimatickom optime Holocénu pred 6000 rokmi a v tom čase bolo na Sahare najv§čšie jazero na svete.
Proces vysušenia a ozelenenia Sahary sa v histórii zopakoval viackrát, takže je zrejmé že to nebolo spôsobené ľudskou činnosťou.
Myslím že sa zhodneme v tom, že pralesy, alebo aj naše lesy nesmieme ničiť. Lesy výrazne oplyvňujú miestnu klímu, chladia, zadržiavajú vlahu, zabraňujú vysušeniu pôdy slnkom aj vetrom.
V čom sa nezhodneme je účinok lesa na globálnu klímu. Taktiež je dôležité chrániť malé zvyšky stepných spoločenstiev ktoré sa tu zachovali ako aj stepi či savany v celosvetovom meradle. Dokonca aj v napohľad mŕtvej púšti je veľa života a nie je veľmi vhodné ju zastavať napríklad solárnymi panelmi.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
Odpovědět
Práve v teplých obdobiach bola Sahara zelená. Naposledy to bolo v Klimatickom optime Holocénu pred 6000 rokmi a v tom čase bolo na Sahare najv§čšie jazero na svete.
Proces vysušenia a ozelenenia Sahary sa v histórii zopakoval viackrát, takže je zrejmé že to nebolo spôsobené ľudskou činnosťou.
Myslím že sa zhodneme v tom, že pralesy, alebo aj naše lesy nesmieme ničiť. Lesy výrazne oplyvňujú miestnu klímu, chladia, zadržiavajú vlahu, zabraňujú vysušeniu pôdy slnkom aj vetrom.
V čom sa nezhodneme je účinok lesa na globálnu klímu. Taktiež je dôležité chrániť malé zvyšky stepných spoločenstiev ktoré sa tu zachovali ako aj stepi či savany v celosvetovom meradle. Dokonca aj v napohľad mŕtvej púšti je veľa života a nie je veľmi vhodné ju zastavať napríklad solárnymi panelmi.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
HH
Honza Honza
18.2.2024 13:05 Reaguje na Vladimir MertanPreodvšetký vykácením lesa nevznikne automaticky savana ani lúka: v případě Amazonie, kde je tropické vedro, právě že ano: automaticky vznikne pustá vyprahlá savana, v deštném pralese je tenká vrstva úrodné půdy, kterou do 3 let odplaví prudký déšť (který v tropickém pásmu normálně je, jak říkáte), odhalí se neplodná jílovitá půda. Půda se přehřívá, vysychá. Proto zemědělci musí vypálit další díl pralesa. Zmizí i studně. Zmizela by i Amazonka.
Podobná situace vznikla i za Římské říše ve středomoří - původní les již na kamenech nelze obnovit. Už za římské říše- tj. před globálním oteplením vyschly i studny, mizí řeky, i díky tomu že je více teplo, voda se více odpařuje. Lidé tam se studnama měli problém už před oteplením.
Stejně to probíhá i v Africe.
U nás to tak není, nastupuje sukcese, obnovuje se les, ale i u nás při nastupujícím oteplování hrozí sucho (i když dle našeho mírného pásma stále prší stejně) , hrozí degradace půdy - desertifikace.
Odpovědět
Podobná situace vznikla i za Římské říše ve středomoří - původní les již na kamenech nelze obnovit. Už za římské říše- tj. před globálním oteplením vyschly i studny, mizí řeky, i díky tomu že je více teplo, voda se více odpařuje. Lidé tam se studnama měli problém už před oteplením.
Stejně to probíhá i v Africe.
U nás to tak není, nastupuje sukcese, obnovuje se les, ale i u nás při nastupujícím oteplování hrozí sucho (i když dle našeho mírného pásma stále prší stejně) , hrozí degradace půdy - desertifikace.
HH
Honza Honza
18.2.2024 13:35 Reaguje na Honza HonzaA i Sahara by se dala obnovit- samozřejmě umělým zavlažováním, jsou na to projekty odsolováním možské vody z energie z fotovoltaiky. Nejdříve vytvořit zavodněné oázy, které by se stále rozšiřovaly přísunem nové vody.
Samozřejmě, že by se takovýmto umělým zavlažováním rozsáhlé oblasti muselo změnit i proudění vzduchu, byly by jiné teplotní poměry. Jistě by na Sahaře začalo pršet (i když je v podnebním pásmu pouští)- i z důvodu lokálního vypařování vody. Jinak by tento projekt neměl smysl. Akorát že tyto změny by způsobily změnu jinde, v případě takovéto velké oblasti, podobně jako zničením Amazonie, by tyto změny byly globální, rozsáhlé a někde by mohlo naopak dojít ke vzniku pouští, které tam původně nebyly, celkově by se podnebí na celé Zeměkouli oteplilo. Obrácením sibiřských řek oteplíte póly, roztaje tam led a musí se změnit celkové klima- např. změníte tok Golfského proudu. Prostě i lokálními vlivy ovlivníte klima globálně!
A pokud jde o globální změny- právě že tyto činnosti - odlesňování mají vliv globálně! Kdyby změny na Amazonii, degradace mongolských stepí, vysychání Afriky, rozšiřování Sahary neměly vliv globálně i na naše podnebí, tak by nikoho nezajímaly. Proto se všude píše: je nutno zabránit vypalování deštného pralesa, stoupne teplota globálně! Proto 1. krok, nejjednodušší opatření by mělo být zabránění kácení, dle jednoho příspěvku to dělají hlavně producenti dřeva, kakaovníky apod. Tak by stačilo jen zakázat dovoz těchto výrobků.
Prostě vše souvisí se vším. Diverzifikace= uchování pestrosti = i zánik jedné věci může mít globální význam (ne jen na jedné louce!)
Odpovědět
Samozřejmě, že by se takovýmto umělým zavlažováním rozsáhlé oblasti muselo změnit i proudění vzduchu, byly by jiné teplotní poměry. Jistě by na Sahaře začalo pršet (i když je v podnebním pásmu pouští)- i z důvodu lokálního vypařování vody. Jinak by tento projekt neměl smysl. Akorát že tyto změny by způsobily změnu jinde, v případě takovéto velké oblasti, podobně jako zničením Amazonie, by tyto změny byly globální, rozsáhlé a někde by mohlo naopak dojít ke vzniku pouští, které tam původně nebyly, celkově by se podnebí na celé Zeměkouli oteplilo. Obrácením sibiřských řek oteplíte póly, roztaje tam led a musí se změnit celkové klima- např. změníte tok Golfského proudu. Prostě i lokálními vlivy ovlivníte klima globálně!
A pokud jde o globální změny- právě že tyto činnosti - odlesňování mají vliv globálně! Kdyby změny na Amazonii, degradace mongolských stepí, vysychání Afriky, rozšiřování Sahary neměly vliv globálně i na naše podnebí, tak by nikoho nezajímaly. Proto se všude píše: je nutno zabránit vypalování deštného pralesa, stoupne teplota globálně! Proto 1. krok, nejjednodušší opatření by mělo být zabránění kácení, dle jednoho příspěvku to dělají hlavně producenti dřeva, kakaovníky apod. Tak by stačilo jen zakázat dovoz těchto výrobků.
Prostě vše souvisí se vším. Diverzifikace= uchování pestrosti = i zánik jedné věci může mít globální význam (ne jen na jedné louce!)
Karel Zvářal
18.2.2024 14:12 Reaguje na Honza HonzaO tento problém jsem se zajímal a jsem příznivcem obnovy Aralského jezera, po jehož vyschnutí se znatelně změnilo mikroklima v regionu. Nejednalo by se asi o sibiřskou řeku, spíše jednu z evropských, která by se nasměrovala do Volhy a řeku Ural zásobující Kaspik přesměrovat (asi částečně) do A. jezera. Projekt by určitě byl finančně náročný, nicméně podle mého je reálný a přínosný.
Pokud se jedná o Afriku, nejjednodušší je šetrnější hospodaření v Sahelu, i jinde v Africe, kde pra/lesy ustoupily zemědělství. Ale to jsou teorie, rozhodující budou priority místních, kteří určitě pošilhávají po posledních zbytcích pralesů.
Odpovědět
Pokud se jedná o Afriku, nejjednodušší je šetrnější hospodaření v Sahelu, i jinde v Africe, kde pra/lesy ustoupily zemědělství. Ale to jsou teorie, rozhodující budou priority místních, kteří určitě pošilhávají po posledních zbytcích pralesů.
HH
Honza Honza
18.2.2024 15:35 Reaguje na Karel ZvářalAno, přirozených věcí- obnova Kaspického moře, Aralského jezera, ale i snížení CO2 na původní hodnoty se nemusíme bát. Víme jaké asi budou následky. Něco jiného jsou výrazné změny - např. zánik Amazonie, zalesnění Sahary, nikdo neví jak by se to (globálně! (lokálně- to je celkem jedno)) projevilo.
Dnešní oteplování by také mohla teoreticky být přirozená perioda, kterou uměle chceme opravit, ale je to nepravděpodobné, vše svědčí pro to, že je to nepřirozené a zničující a že je nutno proti tomu bojovat. Tento boj musí ale být účelný a smyslplný.
Odpovědět
Dnešní oteplování by také mohla teoreticky být přirozená perioda, kterou uměle chceme opravit, ale je to nepravděpodobné, vše svědčí pro to, že je to nepřirozené a zničující a že je nutno proti tomu bojovat. Tento boj musí ale být účelný a smyslplný.
VM
Vladimir Mertan
18.2.2024 18:11 Reaguje na Karel ZvářalAralské jazero určite áno. Ak by sa prestalo plytvaním vody s prítokov Amudarja a Syrdarja tak by sa situácia určite zlepšila. Snáď by sa dalo aj doplnit voda z rieky Ob a Volga. Len zlomok penazí určených na boj s CO2 by stačil na záchranu jazera.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2024 18:30 Reaguje na Vladimir MertanČlověk mnohem větší plochu odlesnil, odvodnil kvůli zástavbě či zemědělství, kteréžto změny přispívají k oteplování ("kulturní" step, někdy spíše horká poušť). Naopak ploch, které zavodnil, je nesrovnatelně míň. Případ Aralu je názorná ukázka vysušené krajiny, zejména s ohledem na zvýšení teplot, a to nejen v regionu. A pakliže jde chyba napravit, je chybou to neudělat.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2024 08:49 Reaguje na Vladimir MertanStředí Asie vysychá už tisíce let ,ano voda z Amudarja a Syrdarja se používala na zavlažování ,ale hlavní problém je ,že kleslo množství vody v řekách, napájených hlavně z velehorských ledovců ,ne ze srážek
už jsem vám psal o popisu krajiny z cesty Argonautů ,tehdy byla mnohem zelenější i bez zavlažování,
podobně v Africe, když vyschlé Čadské jezero někteří odborníci připisují velkému odběru lidmi,ty africké ženy asi stačily odnosit všechnu tu vodu na hlavách,
je to prosté, planeta vysychá a přestane vysychat až začne klasat hladina v světovém oceánu a to se neděje
Odpovědět
už jsem vám psal o popisu krajiny z cesty Argonautů ,tehdy byla mnohem zelenější i bez zavlažování,
podobně v Africe, když vyschlé Čadské jezero někteří odborníci připisují velkému odběru lidmi,ty africké ženy asi stačily odnosit všechnu tu vodu na hlavách,
je to prosté, planeta vysychá a přestane vysychat až začne klasat hladina v světovém oceánu a to se neděje
VM
Vladimir Mertan
18.2.2024 18:18 Reaguje na Honza Honzahttps://kilometerg0945.blogspot.com/2018/05/kinabatangan-river.html
Ak sa nezasahuje, tak vyrúbaním pralesa vznikne sekundárny prales. Ak sa zasiahne aj ďalej, vznikne plantáž palmy olejovej ako je vidieť na obrázkoch.
Dokelu, prečo u nás nastupuje sukcese a inde nie. Prečítajte si s poviedku s knihy džunglí Útok džungle. Políčka dedinčanov pohltil za pár rokov les.
Inak je dokázané, že Amazonský prales je pomerne mladý a predtým tam boli rozsiahle sídla civilizácií.
Odpovědět
Ak sa nezasahuje, tak vyrúbaním pralesa vznikne sekundárny prales. Ak sa zasiahne aj ďalej, vznikne plantáž palmy olejovej ako je vidieť na obrázkoch.
Dokelu, prečo u nás nastupuje sukcese a inde nie. Prečítajte si s poviedku s knihy džunglí Útok džungle. Políčka dedinčanov pohltil za pár rokov les.
Inak je dokázané, že Amazonský prales je pomerne mladý a predtým tam boli rozsiahle sídla civilizácií.
Karel Zvářal
18.2.2024 18:33 Reaguje na Vladimir MertanJe dosti pravděpodobné, to osídlení bylo dříve mnohem řidší, a ano, je dokázáno, že tam lidé žili a hospodařili. Ale asi bych to nesrovnával s dnešní průmyslovou devastací.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.2.2024 19:37 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://www.novinky.cz/clanek/koktejl-amazonii-hrozi-degradace-v-savanu-299778
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:26Článek je zmatený. Vypouští lesy organické plyny, které zjevně nemohou působit jako kondenzační jádra v atmosféře, nebo částice, třeba pylové, které tak jistě působit mohou? Z "vůně" borového lesa žádná částice ve vzduchu vzniknout nemůže.
Na článku je sympatické, že se tam nic nemele o malém vodním cyklu.
Odpovědět
Na článku je sympatické, že se tam nic nemele o malém vodním cyklu.
JS
Jiří Svoboda
18.2.2024 18:57 Reaguje na Karel ZvářalTo doufám. Nezbývá, než abyste zase něco poučného o vlhku v lese a vyprahlém betonu sám napsal.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.2.2024 19:58 Reaguje na Jiří SvobodaCo je vám nesympatického na malém vodním cyklu? Doufám, že si nemyslíte jako mnoho lidí, že malý cyklus je to, že když se odpařuje rybník u Třeboně, tak srážky musí spadnout na třeboňské náměstí?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2024 08:57 Reaguje na pavel peregrinJemu i mě je sympatický. Nicméně už jsem se tady různých lidí ptal. Kdy naposledy pamatují letní odpolední bouřky z tepla? Tady projev malého vodního cyklu.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2024 09:22 Reaguje na pavel peregrinpan Metelka by to možná upřesnil,ale já si myslím,že malý vodní cyklus může být jen když se přivalí správná vlhkost a teploty od oceánu a to platí i pro lokální bouřky, bouřková jádra k nám cestují taky od západu nebo jihu,
ve vysušené krajině žádný nevznikne i když slunce praží a vysuší poslední zbytky vlhkost z krajiny
Odpovědět
ve vysušené krajině žádný nevznikne i když slunce praží a vysuší poslední zbytky vlhkost z krajiny
