Jaký je stav evropské legislativy o obnově přírody? A jak se změnilo Nařízení EU o obnově přírody?
Slovenský europoslanec Michal Wiezik popsal cestu předmětného návrhu Nařízení EU o obnově přírody jako trnitou, zpočátku bez podpory některého parlamentního výboru, v plénu Evropského parlamentu dokonce zamítnutého. „Nynější kompromis, který ještě čeká konečné schválení, je to nejlepší, čeho bylo možné v současném Evropském parlamentu dosáhnout,“ říká Wiezik.
Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP posoudil původní návrh Nařízení z pera Evropské komise z minulého roku s jeho současnou kompromisní podobou. Zmínil i článek návrhu, který by měl fungovat jako záchranná brzda, tedy provádění Nařízení pozastavit. A to v tom případě, pokud bude ohrožena tzv. potravinová bezpečnost. Je to pojistka prosazená stranou zastupující konzervativní zemědělskou lobby.
Zástupce Ministerstva zemědělství Vít Růžička poukázal na z hlediska vodního hospodářství zásadní záměr obnovy přírody. Jedná se o odstraňování umělých říčních bariér. Cílem je 25 000 km říčních toků v Evropě. K tomu europoslanec Wiezik poznamenal, že právě tento cíl vidí jako nejreálnější. Konec konců „jde o velmi malou část evropské říční sítě,“ dodává.
Ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství MZe Tomáš Krejzar poukázal na skutečnost, že v důsledku politických kompromisů zůstal v návrhu Nařízení pro oblast lesního hospodářství pouze jeden povinný indikátor, a tím je ukazatel výskytu druhů lesních ptáků. Další indikátory jsou volitelné.
Karolina Vaňková z oddělení environmentálních opatření přímých plateb MZe vyzdvihla novou Společnou zemědělskou politiku EU, která přispívá k ochraně životního prostředí. Dále popsala zemědělské dotace vázané na jeho ochranu, stejně jako klimatu, a propracovaný systém kontroly.
Jan Plesník, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce AOPK, ocenil v rámci vyjednávání Nařízení významný posun v chápání přírody. Nejde již jen o tzv. ghetta přírody, tedy pouze chráněné lokality. Kladně hodnotí, pokud tato legislativa obnovy přírody vstoupí v platnost, rovněž její ovlivnění územního plánování, v čemž se shoduje i s Janem Šímou z Ministerstva životního prostředí.
Profesor Karel Prach se v naplňování případné nové legislativy neoznačuje za velkého optimistu. Za jeden z největších problémů přírody v ČR vidí rozlehlost našich polí. Doslova říká: „S tím by se mělo něco dělat.“ A připomíná nepředstavitelný údaj - 800 tisíc kilometrů rozoraných mezí v 50. letech minulého století. Zásah, který zásadně ovlivnil naši krajinu a její funkci.
Ornitolog Zdeněk Vermouzek v zastoupení moderátora zmínil značnou podporu návrhu na obnovu přírody ze strany evropské občanské společnosti. Ta činila jeden milion dvě stě tisíc podpisů. A doporučil přípravu národního plánu obnovy přírody.
Z diskuse následně vyplynulo, že se s tímto nejen počítá, ale také se na této agendě již i pracuje. Zásadní samozřejmě je, aby Nařízení EU o obnově přírody bylo schváleno Evropským parlamentem, a stalo se tak pro členské země závazným. Na programu to je v únoru 2024.
Jednotlivá vystoupení:
Pavel Šremer - vystoupení - prezentace
Michal Wiezik, poslanec Evropského parlamentu - vystoupení
Jan Šíma, MŽP, ředitel odb. druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků - vystoupení - prezentace
Vít Růžička, MZe, oddělení vodohospodářské politiky , sekce vodního hospodářství - vystoupení - prezentace
Tomáš Krejzar, Ph.D., MZe, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství - vystoupení
Karolína Vaňková - MZe, oddělení environmentálních opatření přímých plateb - vystoupení - prezentace
Jan Plesník, CSc., AOPK, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce - vystoupení - prezentace
RNDr. Karel Prach, CSc., Jihočeská univerzita, kat. botaniky přírodovědecké fakulty - vystoupení - prezentace
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, ředitel kanceláře (zastoupen P. Šremerem) - vystoupení - prezentace
reklama
Dále čtěte |
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní
Další články autora |
Jiří Dlouhý: O čem byla diskuse s kandidáty do Evropského parlamentu na environmentální a klimatická témata?
Jiří Dlouhý: Dr. Šrám si nestihl převzít Cenu za komunikaci klimatu
Jiří Dlouhý: Kanál DOL - mnoho otázek, málo odpovědíOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Miroslav Vinkler
11.12.2023 08:03Postačí se podívat na změny legislativy v ČR , která naopak přírodu těžce poškozuje.
Viz nový stavební zákon nebo právě přijatý zákon o liniových stavbách.
Pokud by někdo nesouhlasil, ať se přijde podívat na Dolní Moravu, hranici Státní přírodní rezervace Králický Sněžník, součást Natura 2000, kam jsme to dopracovali.
Přírodě,jako takové , je odzvoněno. A to už se vůbec nebavím o plánované výstavbě VE a FVE v rámci zelených fantasmagorií, které se postarají o zbytek.
