https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/koruny-stromu-chrani-lesni-rostliny-pred-globalnim-oteplovanim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním, pomohli zjistit čeští vědci

15.5.2020 13:10 | PRŮHONICE (Ekolist.cz)
Bledule v údolí peklo
Bledule v údolí peklo
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu.

K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science.

 
Vědecké studie zabývající se dopadem probíhajících klimatických změn obvykle vycházejí z teplot měřených meteorologickými stanicemi. Tyto stanice se však nacházejí mimo les a měří teplotu vzduchu v meteorologické budce 2 metry nad zemí. Taková měření proto neodpovídají podmínkám, ve kterých žije většina lesních organismů.

Lesní byliny citlivě reagují na změny mikroklimatu po narušení stromového patra, nicméně zcela zapojený porost jim také nevyhovuje, protože i ony potřebují sluneční světlo.
Lesní byliny citlivě reagují na změny mikroklimatu po narušení stromového patra, nicméně zcela zapojený porost jim také nevyhovuje, protože i ony potřebují sluneční světlo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Macek / ibot.cas.cz
Vědci Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy z dalších evropských zemí, proto porovnali reakci lesních bylin na změnu klimatu naměřenou na meteorologických stanicích a na lokální změny mikroklimatu v lesním podrostu. Údaje o teplotách měřených přímo v lesním podrostu pak zkombinovali s až 80 let starými údaji o hustotě stromových korun na třech tisících výzkumných ploch napříč Evropou, přičemž šestina z těchto ploch se nachází přímo v České republice.

Jak upozorňují vědci v právě publikované studii, pozorované globální oteplování neodpovídá změnám teplot v lesním podrostu. Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Naopak tam, kde došlo k rozvolnění porostu, rostly teploty rychleji než mimo les.

Teploty v lesním podrostu se mohou výrazně lišit od teplot měřených na meteorologických stanicích. Velkou prostorovou variabilitu teplot v podrostu výrazně ovlivňuje hustota lesního porostu (koláž infračervené a viditelné části spektra).
Teploty v lesním podrostu se mohou výrazně lišit od teplot měřených na meteorologických stanicích. Velkou prostorovou variabilitu teplot v podrostu výrazně ovlivňuje hustota lesního porostu (koláž infračervené a viditelné části spektra).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Macek / ibot.cas.cz

„Hlavním výsledkem naší studie je, že lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les,” vysvětluje Martin Kopecký z Oddělení Geografických informačních systémů a Dálkového průzkumu země, Botanického ústavu AV ČR.

Se ztrátou ochranného krytu stromů, ať už v rámci přirozeného vývoje lesa nebo v důsledku těžby, zažijí lesní rostliny skokový nárůst teplot. V kombinaci s očekávaným nárůstem letních veder potom může dojít k výraznějším změnám lesní biodiverzity. Dříve chladné, stinné a obecně vlhčí lesní prostředí bude horku vystaveno častěji a po delší dobu.

„V lesnictví bychom proto měli vzít více v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu. Zejména je třeba podporovat způsoby hospodaření, které nevedou ke kompletnímu odstranění stromového patra na větších plochách,“ dodává Martin Kopecký.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 14:45
To je asi i důvod, proč lesní rostliny rostou v lese a ne na louce (u lesa). Říká se tomu nároky na mikroklima.
Odpovědět
JV

Jarmila Vavrochová

15.5.2020 15:57
To už věděly naše babičky!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2020 17:02 Reaguje na Jarmila Vavrochová
I dědečci!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2020 20:26 Reaguje na Jiří Daneš
Ti ovšem nežili v době rychlého oteplování.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

16.5.2020 07:40 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, a hospodáři ve své krajině. Toto totiž platí nejen pro lesní prostory ale i pro běžné kulturní výsadby. Proto se také v době před nástupem technické revoluce vysazovaly aleje podél cest a v zámeckých parcích a oborách se vysazovaly košaté stromy. Není to ani výmysl čechů ale praxe arboristiky zná anglický i francouzký styl realizace zahrad a parků s přirozenou ochranou půdy a využíváním stinných partií.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 09:30 Reaguje na Krejcar Stanislav
No, ono se spíš jednalo o udržení zavlažování rostlin rosou. Stromy jednak zvyšují výpar vody a tím vzdušnou vlhkost, ale hlavně snižují pohyb vzduchu v krajině - vítr. V kombinaci s vodními a bažinatými plochami potom na otevřených místech chráněných před větrem a za jasných nocí, kdy docházelo k ochlazování, vznikala na otevřených osluněných místech, záhonech na zahradách a políčkách na hospodářsky využívaných plochách k pravidelnému vzniku silné rosy a to i za dost velkého sucha. V kombinaci s půdou dobře zásobenou živinami a stoprocentním osluněním měly rostliny na těch záhonech i ty produkční na těch políčkách velmi výhodné podmínky a tudíž se dosahovalo vysokých kvalit u těch okrasných a vysokých výnosů u těch produkčních. Kromě toho vysoké stromy v blízkém okolí ( v době, kdy se ještě nevyužíval na hnojení hnůj)díky listí unášenému na podzim větrem zásobovaly tyto záhony a políčka živinami.
To se změnilo až zelenou revolucí v zemědělství, kdy se stalo výnosnější na místo těch vysokých stromů rozšířit pole a úloha vysokých stromů v krajině se omezila jen na vysloveně havarijní ochranů půdy před větrnou erozí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.5.2020 17:17
Žasnu. To věděli nejn naše babičky a praprababičky, to ví každý tvoreček v lese, a nepotřebuje na to dokonce žádné dotace,ani všdecký titul....ani se nedivím že naše příroda po experimentech "odborníků" vypadá jako měsíční pláně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 17:22 Reaguje na Milan Milan
Vidíte, a to některé hujerské cestovky plánují "zájezdy" na Měsíc... Jinými slovy (jako SV a VM) - ani nevíte, co máte!-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 09:12
Ještě by mohli pomoct objevit, že když prší, je mokro a když dlouho neprší, tak je sucho.
Jinak ale je tady jedna výjimka a to sice mikroklima v lese situovaném v blízkosti vodní nádrže nebo jiné odparné plochy za sucha.
Za sucha taková odparná plocha svým výparem zvyšuje vlhkost v okolí a tím přináší při nočním ochlazení rosou vláhu, která umožňuje přežívat i rostlinám náročným na spotřebu vody ve zcela suché půdě a na přímém slunci. S výjimkou lesních rostlin schovaných pod koruny stromů. Tam se totiž ta vlhkost nedostane a proto tam rosa není. Tyto rostliny jsou odkázány pouze na zásobu vláhy v půdě a pokud tato vláha je za sucha už spotřebována, trpí pod stromy ve stínu nedostatkem vláhy, zatímco louka či okrajový porost lesa vystavený přímému slunci se stále zelená.
Odpovědět
MH

Marek Hučín

16.5.2020 09:53
V článku mi chybí jeden podstatný údaj - citace originálního zdroje. Bylo by možné doplnit? Děkuji.

Poněkud zavádějící je pro mě věta "Naopak tam, kde došlo k rozvolnění porostu, rostly teploty rychleji než mimo les." Znamená to tedy, že v řídkém lese jsou průměrně vyšší teploty, než v bezlesí? Dále, zajímalo by mě, jaké plochy byly porovnávány; jestli tím bezlesím byly např. vysokostébelné louky, nebo čerstvá mýtina.

Těch otázek by bylo samozřejmě víc, ale bez originálního článku to zde nemá příliš smysl rozebírat :-)

Děkuji za případné odpovědi v komentářích.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 10:07 Reaguje na Marek Hučín
Třeba tím myslí, že na mýtině chráněné ze všech stran lesem bývá v létě za slunečného dne zřetelně tepleji než na poli otevřeném větrům.
Tam potom platí, že na takové mýtině přechodně několik let prosperují rostliny, které stoprocentní oslunění i teplo využijí, třeba jahody, maliny a možná pár dalších druhů rostlin. Po pár letech mýtina zaroste, vznikne silnější stín a spíš chladno a prosadí se jiné druhy rostlin, jahody, maliny atd pak ve světlejším smíšeném lese pouze přežívají a čekají na další obmýtí lesa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 10:18
Gratuluji k objevu Ameriky a vynálezu trakaře!

Přesně na tohle upozorňovali odpůrci kůrovcové likvidace Šumavy už krátce poté, co tu hovadinu začali prosazovat ekologové.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist