https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kurovec-muze-napadnout-i-douglasku.lesnici-pripravili-metodiku-na-jeji-ochranu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovec může napadnout i douglasku. Lesníci připravili metodiku na její ochranu

13.4.2019 01:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
V roce 1979 rostla douglaska v našich lesích na ploše 2819 ha. V roce 2017 se jednalo již o 6 162 ha, což představuje zastoupení 0,24 % z celkové rozlohy lesů v ČR. Zásoba dřeva v porostech douglasky trvale narůstá: rok 2003 – 938 000 m3, 2013 – 1,436 milionu m3, 2017 – 1,626 milionu m3.
V roce 1979 rostla douglaska v našich lesích na ploše 2819 ha. V roce 2017 se jednalo již o 6 162 ha, což představuje zastoupení 0,24 % z celkové rozlohy lesů v ČR. Zásoba dřeva v porostech douglasky trvale narůstá: rok 2003 – 938 000 m3, 2013 – 1,436 milionu m3, 2017 – 1,626 milionu m3.
Douglaska tisolistá. V Česku a v lesích střední a západní Evropy se jedná o nejčastěji pěstovanou cizokrajnou jehličnatou dřevinu, produkující i v našich podmínkách kvalitní užitkové dříví s velkým produkčním potenciálem. Ale ani douglasce se nevyhýbají škůdci a choroby, stejně jako našim domácím dřevinám. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňován lýkožrout lesklý, patřící mezi významné škůdce lesních dřevin. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Vlastníkům a správcům lesních majetků, kteří pěstují douglasku, může při snahách o její ochranu před napadením kůrovci pomoci nová metodická příručka. „Cílem metodiky je pro všechny uživatele v Česku vylišit druhy podkorního hmyzu ze skupiny kůrovců, kteří představují riziko napadení douglasky, a stručně popsat postupy a hlavní zásady prevence napadení douglasky kůrovci, kontroly výskytu a vývoje kůrovců a managementu obranných opatření minimalizující ohrožení douglasky kůrovci,“ uvádí autor Jan Lubojacký z Lesní ochranné služby.

Rozsáhlé nahodilé těžby kůrovcem napadených smrkových porostů jsou původcem četných holin. Následná obnova je obvykle spojena se změnou nebo alespoň s úpravou dřevinné skladby. Její součástí bude stále častěji i douglaska, jako vhodná a ekonomicky zajímavá alternativa za domácí aktuálně neprospívající smrk. V některých cílových hospodářských souborech je uvedena jako meliorační a zpevňující dřevina a její používání je doporučováno především na stanovištích středních až vyšších poloh s výjimkou extrémních a vodou ovlivněných lokalit.

S rostoucím zastoupením této dřeviny však stoupá také riziko ohrožení škůdci. Na území Česka bylo na této dřevině zatím zaznamenáno 12 druhů kůrovců. Mezi nimi nejobávanější je lýkožrout lesklý.

Při výzkumu lýkožrouta lesklého na douglasce studovali odborníci z Lesní ochranné služby atraktivitu douglaskových lapáků a polen. Požerky lýkožrouta lesklého na douglasce obecně lokalizovali v lýku tenkokorých slabších částí. Dospělé kmeny douglasky se silnou kůrou bývají kolonizovány jen řídce. Při průniku do dřevin je totiž podkorní hmyz obvykle limitován tloušťkou kůry.

Hlavní zásady, které Lesní ochranná služba doporučuje, jsou použitelné na většinu druhů kůrovců a dřevin, jež přicházejí v úvahu. Ochranu lesních porostů před napadením kůrovci lze rozdělit do tří úrovní:

odstraňování materiálu vhodného k vývoji kůrovců z lesních porostů (prevence)
vyhledávání a asanace napadené hmoty
použití pomocných metod (dočišťování ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení)

„Budoucí vitalitu, odolnost a obranyschopnost douglasky lze pozitivně ovlivnit už při zakládání porostů. Důležité je zajistit vhodný původ sadebního materiálu v podobě vhodné provenience a respektování stanovištních požadavků," vyjmenovává základní podmínky pro pěstování zdravých jedinců douglasky Jan Lubojacký.

Výchovou porostů pocházejících z umělé i přirozené obnovy se musí zabránit vzniku přehoustlých porostů, ve kterých by se mohlo dařit rozvoji původců nejvýznamnějších houbových onemocnění (skotská sypavka douglasky, švýcarská sypavka douglasky). "Přímá prevence napadení spočívá v dodržování zásad tzv. porostní hygieny. Jedná se zejména o odstraňování materiálu vhodného k vývoji kůrovců v porostech ve věku 10–40 let,“ říká Lubojacký.

Základní obranné opatření spočívá v celoročním pečlivém vyhledávání, včasném zpracování a včasné a účinné asanaci kůrovcových stromů. V této souvislosti přináší metodika zcela nově ucelený přehled kůrovců, kteří představují možné riziko napadení douglasky u nás.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

14.4.2019 18:35
Mne velmi těší, že se o douglasce jako o vhodné náhradě smrku velmi vážně uvažuje. Držím proto palce, ať se jí u nás, díky dobré a odborné práci lesníků, daří co nejlépe/nejdéle s velkými výnosy kvalitního stavebního dřeva.
Odpovědět
ČM

Čech M.

17.4.2019 10:29
Tak určitě, je potřeba nějak té přírodě pomoc a vylepšit druhovou skladbu. Také by se mělo sázet více Jedle obrovské a uvažoval bych ještě o Sekvojovci. To bude dřeva.
Odpovědět
mr

20.4.2019 11:53 Reaguje na Čech M.
Plně s vámi souhlasím. Ještě bychom neměli zapomenout na banánovníky. Na jejich výnos se nečeká sto+ roků a je odolný proti kůrovci - prý.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist