https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/legalizace-vypalovani-porostu-v-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Legalizace vypalování porostů v ČR

23.12.2021 08:02 | PRAHA (Ochrana přírody)
Řízené vypálení sekundárního vřesoviště s cílem jeho obnovy v rámci cvičení HZS na bývalé dopadové ploše vojenské střelnice „Jordán“ v CHKO Brdy 18. května 2016.
Řízené vypálení sekundárního vřesoviště s cílem jeho obnovy v rámci cvičení HZS na bývalé dopadové ploše vojenské střelnice „Jordán“ v CHKO Brdy 18. května 2016.
Foto | Bohumil Fišer / CHKO Brdy
Oheň patří k nejstarším pomocníkům hospodářů. V částech světa s méně rozvinutým zemědělstvím je tomu tak ostatně dosud. V České republice je využití ohně při hospodaření velmi omezeno, vypalování porostů bylo zcela zakázáno. V zásadě je tento přístup na místě s ohledem na uhlíkovou stopu. Určitě není dobré se vracet například ke spalování posklizňových zbytků na polích. Nicméně v určitých specifických případech, například při obnově sekundárních vřesovišť, je využití ohně přínosné, či přímo nezbytné.
 
Státní ochrana přírody v České republice potřebu pracovat s cyklickým vypalováním vybraných biotopů prezentovala v metodických návodech již v roce 1999 (Petříček et al. 1999) a o pět let později znovu (Prausová, Sádlo 2004). Na otázku, proč dosud nebylo vypalování porostů umožněno a jaká je perspektiva změny tohoto stavu, odpovídal příspěvek autora v časopisu Ochrana přírody v roce 2016 (Pešout 2016).

AOPK ČR ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem (HZS) Plzeňského kraje experimentálně vyzkoušela řízené vypalování degradovaných sekundárních vřesovišť v chráněné krajinné oblasti Brdy formou cvičení HZS. Zde se podařilo odzkoušet organizaci a různé způsoby zabezpečení řízeného vypalování, při vlastním požáru bylo provedeno experimentální měření základních údajů popisujících průběh hoření (Fišer 2016). 

V důvodové zprávě novely zákona o ochraně přírody a krajiny legalizující vypalování porostů byl zmíněn i přínos ke snížení požárního rizika z nadbytku suché organické hmoty, protože řízené vypalování má potenciál omezit riziko rozsáhlejších požárů souvisejících se současnými epizodami sucha. V světě se řízené vypalování porostů z důvodu snížení požárního rizika využívá často, např. v zemích mediterárnu (viz např. Botelho & Fernandes 1999).
V severských zemích se v chráněných územích využívá řízeného vypalování v boreálních lesích. Cílem je navíc obnovení dynamiky lesa, zlepšení jeho prostorové a druhové skladby a vytváření nových biotopů (viz např. Perkiö et al. 2012, Hyvärinen 2006 ad.). Na snímku upozornění pro návštěvníky v místě řízeného vypalování nejcennějších sekvojových porostů v národním parku Sequoia.
V důvodové zprávě novely zákona o ochraně přírody a krajiny legalizující vypalování porostů byl zmíněn i přínos ke snížení požárního rizika z nadbytku suché organické hmoty, protože řízené vypalování má potenciál omezit riziko rozsáhlejších požárů souvisejících se současnými epizodami sucha. V světě se řízené vypalování porostů z důvodu snížení požárního rizika využívá často, např. v zemích mediterárnu (viz např. Botelho & Fernandes 1999).
V severských zemích se v chráněných územích využívá řízeného vypalování v boreálních lesích. Cílem je navíc obnovení dynamiky lesa, zlepšení jeho prostorové a druhové skladby a vytváření nových biotopů (viz např. Perkiö et al. 2012, Hyvärinen 2006 ad.). Na snímku upozornění pro návštěvníky v místě řízeného vypalování nejcennějších sekvojových porostů v národním parku Sequoia.
Foto | Pavel Pešout

AOPK ČR se s Generálním ředitelstvím HZS dohodla na ustavení společné pracovní skupiny, řešení pro provozní užití se však nalézt nepodařilo. Zákaz vypalování porostů je v zákoně o požární ochraně (133/1985 Sb.) stanoven bez možnosti udělení výjimky. K úplnému zákazu vedla zejména četnost požárů s vážnými následky (i na životech) způsobená úmyslným rozděláváním ohně při vypalování stařiny, pálení spadaného listí apod. a tyto důvody stále přetrvávají (viz např. Zaoralová 2016). Proto výstupem z jednání pracovní skupiny byla příprava a návrh legislativní úpravy v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), která by řízené vypalování porostů umožňovala, a to pouze v důvodných případech.

Kdo bude moci vypalovat porosty?
Legislativní úprava ZOPK v podobě dohodnuté s HZS byla vložena do poslední novely ZOPK v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů. Parlament České republiky v září letošního roku tuto tzv. invazní novelu přijal (zákon č. 364/ 2021 Sb., blíže viz příspěvek T. Trojanové a J. Šímy v tomto čísle Ochrany přírody). Česká republika se tímto zařadila k dalším evropským zemím (např. Velká Británie, Nizozemsko, Estonsko, Slovinsko, Francie, Španělsko, Finsko, Portugalsko či Německo), kde je řízené vypalování porostů za přísných podmínek povoleno (Valkó et al. 2014). 

Do společných ustanovení v § 90 ZOPK byl doplněn nový odstavec č. 23 který stanovuje, že je-li to nezbytné z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště či pokud plán péče o zvláště chráněné území (PP, PR, NPP, NPR, CHKO) nebo zásady péče o národní park obsahuje vypalování porostů, je orgán ochrany přírody (OOP) vypalování oprávněn provádět. Dále jsou podle předmětného ustanovení OOP oprávněny vypalovat porosty v rámci „provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence“. Se zřetelem na rozsah zásahu jsou povinny stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Popis opatření vč. organizace vypalování a jeho zabezpečení musí OOP předem oznámit místně příslušnému krajskému HSZ, který může stanovit další podmínky pro provedení opatření. I když si OOP najmou pro realizaci opatření odborně způsobilou osobu, budou vždy za průběh realizace zásahu plně odpovědné a tuto odpovědnost nemohou na dodavatele bezezbytku přenést.

Kde bude možno vypalovat porosty?
Zákon jednoznačně stanoví, že z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště nebo ZCHÚ je možno vypalování porostů provádět pouze pokud je to nezbytné. Při realizaci opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence je využitelnost ohně jen velmi omezená (Pergl et. al 2016), např. při spálení organických zbytků po likvidaci porostů křídlatek v obtížně přístupných místech, proto zde podmínka "nezbytnosti" naplněna pravděpodobně nebude. Spíše je na místě opatrnost, aby vlivem nevhodně založeného požáru naopak nedošlo k šíření některých invazních či expanzivních druhů na uvolněné ploše. 

Vypalovat porosty je nutno s rozmyslem, po zralé úvaze o nezbytnosti tohoto opatření pro daný biotop v konkrétní lokalitě či její části. Vyhodnocení nezbytnosti volby tohoto opatření a základní podmínky by měly být zdokumentované. Zákon využití řízeného vypalování mimo ZCHÚ nevylučuje, ale jistě bude uvažováno především zde. Nezbytnost vypalování přitom musí být obsažena v platných plánech péče (ev. zásadách péče) o dané ZCHÚ. Jak výše zmíněno, je sice tento způsob managementu v metodických materiálech státní ochrany přírody zmiňován již dlouho, avšak z důvodu legislativních zákazů prakticky nebyl aplikovatelný. Proto je v platných plánech péče obsažen jen výjimečně (např. v plánu péče o CHKO Brdy /Kolektiv 2015/). Pokud je tedy v některém ZCHÚ použití vypalování pro udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany přírody vhodné, bude třeba do plánu péče toto opatření nově doplnit.

U nás hospodáři užívali oheň při klučení lesů, poté zejména při udržování travních porostů. Například ještě v r. 1932 zabíraly občasně vypalované jalovcové „pasínky“ 24 % zemědělské půdy na Valašsku (Tkáčiková et. al. 2013).  V souvislosti s intenzifikací zemědělství, socioekonomickými změnami a nakonec i v důsledku zákonných zákazů vypalování ustoupilo. V jiných zemích je tento způsob hospodaření stále hojně užíván, jako např. na snímku v Zambii.
U nás hospodáři užívali oheň při klučení lesů, poté zejména při udržování travních porostů. Například ještě v r. 1932 zabíraly občasně vypalované jalovcové „pasínky“ 24 % zemědělské půdy na Valašsku (Tkáčiková et. al. 2013). V souvislosti s intenzifikací zemědělství, socioekonomickými změnami a nakonec i v důsledku zákonných zákazů vypalování ustoupilo. V jiných zemích je tento způsob hospodaření stále hojně užíván, jako např. na snímku v Zambii.
Foto | Pavel Pešout

Které porosty vypalovat?
Využití řízeného vypalování porostů má v rozumné míře v české ochraně přírody jednoznačně své místo, v našich podmínkách zejména na bezlesí. Z více důvodů je využití řízených požárů v lesích zatím obtížně představitelné (blíže viz Pešout 2016), i když i u nás jsou zdokumentovány a diskutovány přínosy požárů lesních biotopů (Marková et al. 2011, Král et al. 2012, Adámek et al. 2015 ad.). Vypalování lze doporučit jako možný či vhodný způsob managementu sekundárních vřesovišť (Sedláková & Chytrý 1999, Sedláková et al. 2003, Sedláček et al. 2015), s určitými výhradami u některých typů sekundárních xerotermních trávníků (Paukertová 2003, Hamerský & Bělohoubek 2003), ev. u porostů vysokých ostřic a rákosin či při obnově psamofilní vegetace (Šímová 2020). Vypálením především dosáhneme neselektivního odstranění nadzemní biomasy vč. stařiny, která se těžko rozkládá a blokuje klíčení. Extrémní biotopy spálenišť pak obsazují antrakofilní druhy (Sádlo 1994, Marková et al. 2011). 

Vypalování by mělo být realizováno vždy jen na dílčích částech určené plochy. Na termín vypalování existují různé názory preferující např. kombinaci s vypalováním v době vegetace (v předjaří či v pozdním létě). Výsledků sledování vlivu na hmyz a další živočichy je zatím nedostatek (jedním z mála je příspěvek T. Hamříka et al. v tomto čísle Ochrany přírody). Proto bude na našem území zatím realizováno především v období vegetačního klidu, kdy je téměř vyloučeno poškození živočichů a podzemních částí rostlin. 

Je také nezbytné pozorně se věnovat následnému managementu vypálených ploch, sledovat a případně eliminovat šíření třtiny křovištní a dalších expanzivních druhů.

Jak řízeně vypalovat porosty?
Vypalovat porosty je nutno až po vyhodnocení nezbytnosti tohoto opatření pro zachování předmětu ochrany v konkrétní lokalitě či její části. Jeho využití musí být vždy dobře naplánované, pečlivě připravené, realizované ve vhodnou dobu, za vhodných klimatických podmínek, při dodržení doporučených postupů pro organizaci vypalování a při realizaci zabezpečení proti vzniku nekontrolovaného požáru a splnění požadavků HZS.

AOPK ČR ve spolupráci s HZS aktuálně zpracovává podrobnou metodiku pro realizaci řízeného vypalování. Metodika bude obsahovat návod pro ochranářské plánování, parametry pro výběr vhodných ploch a načasování, stanovovat postup zhodnocení rizik a jejich eliminace, bude obsahovat návod organizace zásahu a zpracování jeho plánu, stanovovat podmínky protipožárního zabezpečení a popisovat způsob projednání a zajištění komunikace s veřejností. V metodice nebude chybět postup pro zajištění plochy po vypálení, navržení způsobu monitoringu a vyhodnocení zásahu. 

Řízené vypalování porostů AOPK ČR zařadila mezi standardizované činnosti ve standardech péče o přírodu a krajinu (konkrétně bude postup upravený v SPPK D02 005 „Disturbanční management na nelesních plochách“).

Dokončení, projednání a vydání standardu i metodiky se předpokládá v roce 2022. Do té doby je v zájmu předběžné opatrnosti doporučeno OOP s řízeným vypalováním porostů vyčkat.

Seznam literatury

Adámek M., Bobek P., Hadincová V., Wild J., Kopecký M. (2015): Forest fires within a temperate landscape a decadal and millennial perspective from a sandstone region in Central Europe. Forest Ecology Management, 81–90.

Botelho H. S. & Fernandes P.M. (1999): Controlled burning in the Mediterranean countries of Europe. Pp. 163-170; In: Wildfire Management (Eds. G. Eftichidis, P. Balabanis, A. Ghazi). European Commission (Environment and Climate Programme)/ Algosystems.

Hamerský R. & Bělohoubek J. (2003): Monitorování změn vegetace a populací ohrožených druhů (Astragalus excapus, Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Stipa sp. div., Muscari tenuiflora, Adonanthe vernalis) vlivem managementu řízeným vypalováním, kosením a pastvou území PR Holý vrch u Hlinné, NPR Oblík a PP Tobiášův vrch v CHKO České Středohoří. [nepublikováno] Ms, depon. In AOPK ČR, Praha, 23 pp.

Hyvärinen E. (2006): Green-tree retention and controlled burning in restoration and conservation of beetle diversity in boreal forests.- Dissertationes Forestales 21:1-55.

Fišer B. (2016): Plánování a organizace vypalování vřesovišť v CHKO Brdy. In Pešout P. (2016): Řízené vypalování porostů. Ochrana přírody 5:12-15.

Kolektiv (2015): Plán péče o CHKO Brdy na r. 2016 – 2026. AOPK ČR. http://brdy.ochranaprirody.cz/plan-pece-o-chko-brdy

Král K., Trochta J., Vrška T. (2012): Požár a sekundární sukcese jako prostředek obnovního managementu lesů v národním parku? In Jongepierová I., Pešout P., Jongepier J.W., Prach K. (2012): Ekologická obnova v České republice. AOPK ČR, Praha, 147 pp.

Marková I., Adámek M., Antonín V., Benda P., Jurek V., Trochta J., Švejnohová A., Šteflová D. (2011): Havraní skála u Jetřichovic v Národním parku České Švýcarsko: Vývoj flóry a fauny na ploše zasažené požárem. Ochrana přírody, 18–21.

Paukertová, I. (2003). Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích: Závěrečná zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 za rok 2003. [nepublikováno]. Ms, depon. In AOPK ČR, Praha.

Perkiö R., Puustinen M., Similä M. (2012): Controled burning to emulate natural forest fires. In Similä M., Junninen K. (eds.): Ecological restoration and management in boreal forests – best practices from Finland. Natural Heritage Services, Vantaa, 50 pp.

Pergl J. et al. (2016): Likvidace vybraných invazních druhů rostlin. Standard péče o přírodu a krajinu SPPK D02 007. AOPK ČR, dostupné zde: https://standardy.nature.cz/seznam-standardu/.

Pešout P. (2016): Řízené vypalování porostů. Ochrana přírody 5:12-15.

Petříček V. (ed.) et. al. (1999): Péče o chráněná území I., AOPK ČR, Praha, 452 pp.

Prausová R. & Sádlo J. (2004): Vypalování. In Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. MŽP, Praha, 144 pp.

Sádlo J. (1994): Život na spáleništi: antrakofyty a pyrofyty. Vesmír 73/10: 556.

Sedláček O., Marhoul P., Dušek J. (2015): Využití řízených požárů v ochranářském managementu se zvláštním zřetelem na jeho využití při managementu bezlesí navrhované CHKO Brdy. Nebubl. studie zpracovaná pro AOPK ČR. 122 pp.    

Šímová Š. (2020): Vliv požárů na psamofilní vegetaci jihovýchodní Moravy. Dipl. pr. 35 p., Faculty of Science, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic.

Sedláková, I. & Chytrý, M. (1999). Regeneration patterns in a Central European dry heathland: Effects of burning, sod-cutting and cutting. Plant Ecology, 143(1): 77-87

Sedláková I., Fabšičová M., Holub P., Tůma I., Chytrý M., Záhora J. (2003): Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním partu Podyjí 4 . Ms, depon. In AOPK ČR Praha, 23 pp.

Tkáčiková J., Husák J., Spitzer L. (2013): Valašské louky a pastviny, dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko. 138 pp.

Valkó, O., Török, P., Deák, B., Tóthmérész, B. (2014): Review: Prospects and limitations of prescribed burning as a management tool in European grasslands, Basic and Applied Ecology 15/1: 26–33.      


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.
foto - Pešout Pavel
Pavel Pešout
Autor je ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK a je členem redakční rady časopisu Krása našeho domova.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

23.12.2021 16:52
Prostě to, co kdysi fungovalo automaticky, zdarma a bez byrokracie, bude pokračovat za vysokých nákladů a živení spousty mezičlánků.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.12.2021 17:12 Reaguje na Richard Vacek
Čím by se asi živili, všichni z těch okecávacích oborů středních a vysokých škol !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.12.2021 17:13 Reaguje na smějící se bestie
Sedlák Švehla by na ně vzal bič.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

23.12.2021 17:35 Reaguje na Richard Vacek
To co kdysi fungovalo automaticky nefunguje dnes, protože vypalování se ujalo mnoho amatérů, a vypalují za velkého sucha, větru a klidně si podpálí dům, v horším případě i sebe samotné.
Ještě před desetiletími nepotřebná sláma se na polích spálila na řádcích po kombajnu, včetně semen plevelů.
Ale protože lidi jsou nepoučitelní, tak ať zákaz vypalování nadále trvá, a jsou jen výjimky za přesně daných pravidel.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.12.2021 05:56 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nikdy jsem vypalování slámy na polích neviděl. Semena plevelů se na strništích dříve likvidovala tak, že se strniště ponechala do doby vyklíčení plevelů a potom se vyklíčené plevely ničily mechanicky zpracováním půdy. Kromě toho se spalováním slámy semena plevelů moc nezničí. Zničí se ty, které jsou v pásech slámy uvnitř té slámy či odpadu z třídění obilí z kombajnu. nedotčena zůstanou semena plevelů, která jsou na poli na zemi mimo pás slámy a ty, které pod slámou zapadnou do prasklin v zemi. Je ale fakt, že v určitou dobu byl v zemědělských družstvech takový "pořádek", že leckde jak na polích po sklizni obilí a sběru slámy zůstalo strniště, tak to strniště se všemi plevelnými rostlinami zůstalo přes zimu až do jara, kdy bylo třeba zasít kukuřici nebo zasázet třeba brambory. Viz třeba závěrečná scéna z Popelky, té Vorlíčkovy. A sláma nikdy nebyla nepotřebná, pokud JZD či zemědělec choval v uzavřených prostorách příslušné množství zvířat. Naopak byla cenným materiálem pro podestýlku zvířat a tím výrobu cenného hnoje pro návrat živin do půdy. A když se začala zvířata chovat na roštech bezpodestýlkovým způsobem, stala se obilná sláma, rozšrotované a smíchána s obilným šrotem a dalšími energeticky koncentrovanými krmivy a potom siláží, významnou součástí krmné dávky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.12.2021 10:27 Reaguje na Radim Polášek
Já vás s dovolením trochu poopravím.Vypalování strniště jako legální agrotechnický zásah jsem se ještě učil ve škole. Ale to vypalování bylo cíleno proti jednomu určitému pleveli, a tím plevelem je oves hluchý.Je to specifická záležitost. Strniště v ostatních případech je naopak nutno co nejdříve podmítnout, žádné nechávání vyklíčení plevelů, naopak to masivní klíčení provokuje podmítka.
Jenže u ovsa hluchého je výjimka a semena je nutno zasáhnout ještě před podmítkou. Nyní samozřejmě teoretizuji, protože vypalování není povoleno a zemědělec se v jeho případě vystavuje pokutě a ztrátě dotací. Dnes se to podmítá šmahem a zrovna v případě toho ovsa to není ideální. Jinak ještě- vypaloval jsem naposledy tuším v 87 roce, pole, které bylo dost masivně zapleveleno právě ovsem hluchým a musím říci, že to bylo velice účinné řešení. A jinak se vypaluje pole celé, nikoliv jen pásy se slámou, ale muselo se nejdříve orbou přerušit v pásech, oborat, na poli musely být přistavené fekály s vodou a teprve pak se začalo vypalovat, a zásadně po částech, nikoliv pole celé.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

7.1.2022 11:55 Reaguje na pavel peregrin
Prečo práve u ovsa hluchého sa to robí ?
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

23.12.2021 17:46
Zvláštní, letos jsem po většinu roku v MS Beskydech viděl pálení větví, když ne tedy přímo vypalování velkých ploch. Jak je to vlastně s legislativou; může si vlastník dělat oheň v lese, i když je to zakázáno?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.12.2021 10:39 Reaguje na Jan Drbušek
Ono to bude asi i tím, že není oheň jako oheň. Ano, pálení klestu za určitých podmínek, při dodržení určitých postupů se povoluje. Pálí se na hromadách, ne celoplošně a největší problém s tím měli a mají samozřejmě ochranáři.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.12.2021 17:12 Reaguje na Jarek Schindler
Moje zkušenosti s pálením klestu v jednom větším městě, kde je množství volných zalesněných ploch, či zarostlých křovím jsou, že nejvíc oheň vadil pejskařům a turistům.
Ale co nevadilo, tak spálená nafta či benzín ve štěpkovači s tím, že štěpka zůstává na místě.
Narovinu - když někdo zaplatí štěpkovač, tak je to lepší práce, než riziko při pálení. A nějaké imise z motorů, které nemají filtry či katalyzátory veřejnost nedbá, a hluk je tak silný, že štěpkovač je slyšet i na kilometry. A to taky nevadí. Ale běda cítit kouř z ohně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 18:09
Za pálení klestí na zahradě pokuta a za vypalování ve volné krajině medaile. Vypalování bývalo v minulosti zcela běžné i s druhotnými
škodami a bylo odsuzováno hlavně ochranáři. Dnes ho ochranáři propagují, ale každý ve svém úzce zaměřeném oboru. Vypálit vřesoviště, step či
trvalý travní porost je podmíněno obdobím sucha a to už se překrývá
s obdobím rozmnožování ptáků, zvířat, aktivity mravenců a jiného
hmyzu. Pokud by to nemělo zmíněným tvorům ublížit, tak prosím v zimě
a plamenometem. Zažil jsem dobu vypalováni travin s vypálenými hnízdy
ptáků, uhořelými zajíčky a "upečenými" mraveništi. Pak se sice vše
znovu zazelenalo, ale přežily hluboko kořenící traviny a jinak nic.
Shořely i námi vysazované keře, stromy a viděl jsem i ohořelé srnče
bolestí volající matku. Nevím jak a kdo to bude "odborně" řídit, ale
pokud to bude pouze někdo úzce zaměřený například na vřes, tak se
asi na živé tvory ohlížet nebude. Já osobně se toho obávám, protože
náhoda je blbec a může dojít na přeskok tam, kde to není žádoucí.
Ale nakonec se už nemám čemu ani divit, protože než kosit a jinak
mechanicky likvidovat, tak snadnější je škrtnout zápalkou. Tak už
to dělali naši předci při vypalování lesů, protože kácení a klučení
pařezů bylo namáhavé. Opět se tak musím opakovat, že děkuji za
život v moudré době pracovitých lidí, kteří nehledali méně pracné
způsoby při ochraně přírody.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

23.12.2021 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
U nás chránené lúky kosíme, niekde aj mulčujeme. Existujú ale lokality, čo sa bez ohňa nezaobídu. Snažíme vypaľovať ešte vo februári. Dá sa nájsť taký deň, keď ráno mrzne a okolo obeda už je tráva dostatočne suchá na zapálenie. Plocha je dopredu pripravená, to znamená že ju v lete a na jeseň vykosíme po okrajoch a mozaikovito vymulčujeme tak, aby vznikla šachovnica nepokosených plôch asi 10 x10 metrov. Tak máme oheň pod kontrolou a nemalo by dôjsť k negatívnym javom ako píšete. Jedná sa o xerotermnú lokalitu s pomerne riedkou vegetáciou, tak nemá až tak veľmi čo intenzívne horieť.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 21:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Pod velkou vrstvou mulče máte "hotel" pro hraboše,
kteří se tam ukrývají před dravci. To asi není nic
dobrého pro různé traviny, které mulčování nesnášejí
a nebo takové, které vypásají až do kořene hraboši.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.12.2021 11:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Teoreticky áno, ale prakticky to funguje inak. K mulčovaniu som tiež pristupoval s predsudkami. Po asi 6 rokoch občasného mulčovania som názor zmenil. Faktom je, že mulčovaná plocha nasledujúci rok len ťažko rozoznáva od pokosenej, najmä ak sa to deje v poraste zo slabšou biomasou. POkiaľ sa bavíme o vypaľovaní porastu, tak mulčované plochy úplne zastavia, alebo aspon veľmi výrazne spomalia proces vypaľovania. Tak sa dajú vytvoriť hranice pokiaľ má horieť a nezhorí naraz 10 či 20 ha.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.12.2021 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravdu? Vy jste zažil vypalování travin s vypálenými hnízdy? Já si vždy myslel, že se vypalovalo v době kdy na lokalitě byla pouze stařina. Tedy pozdě na podzim nebo na konci zimy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.12.2021 12:02 Reaguje na Jarek Schindler
Před 40 léty tu někteří chytráci vypalovali trávu až na
jaře a dokonce v suchém létě. Za vlhkého podzimu a zimě
to nebylo tak snadné, jako po osušení jarním sluncem
a shořela se stařinou i nově narostlá tráva. Já jsem rád,
že ta praxe skončila, protože nám tím zmařili dva roky
po sobě výsadbu stromů a keřů a zbytečně, protože ostřici nahradila opět pouze zase ta ostřice.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.12.2021 17:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Většina obcí má pálení větví z průřezů listnatých stromu povolené. Za před stanovených podmínek. Není povoleno pálit trávu, listí což je i jehličí.
Koukněte se do místní vyhlášky.
A pokud to není ohníček na buřty, tak pálení nahlásit hasičům.
Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

23.12.2021 19:15
Ne, že by mi chyběly tisíce požárů, ale pokud jedním z hlavních problémů naší krajiny je přeměna v křoví, tak pokud neprovozujeme ve velkém pastvu, je oheň jediné řešení.
Navíc by se zjistilo, proč je u nás tolik klíšťat.
Odpovědět
JM

Jan Marján

23.12.2021 20:43 Reaguje na Vaclav Kavka
S těmi klíšťaty máte pravdu. Možná, že by řízené vypalování stálo zato vyzkoušet i na likvidaci kůrovce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 21:01 Reaguje na Jan Marján
To se dělávalo po pokácení a oloupání stromu na místě na
haldě větví. Kůra s larvami shořela, ale to se nesmělo
čekat na uschnutí stromu nastojato a vylétnutí brouků.
Dnes se i takto pokácená strom s larvami v kůře odveze
desítky kilometrů na pilu, kde počká kmen na zpracování
a brouk na vylétnutí do okolního lesa. Kdysi bývala
přeprava neodkorněného dříví přísně zakázána a při
dovozu jsme takové dříví vraceli zpět do země původu.
Jinak podpálit kůrovcovou soušku nemá smysl, neboť
už žádné larvy a brouky v sobě nemá. Takže nevím,
jak by jste to vypalování aplikoval na kůrovce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.12.2021 14:35 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo, ale to všechno označili polistopadoví svazáci za komunistický přežitek i když to tak fungovalo už z dob c.k. monarchie.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.12.2021 17:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Dřevo buď přímo na místě těžby a nebo na skládce místo loupání postříká insekticidem.
Takže brouček, když se prokousává kůrou ven, si párkrát kousne i do jedu.
Potom na pile se výřez odkorní, kůra nezřídka zpracuje do mulčovací kůry, kterou si kupujeme ke svým stromkům a rostlinkám do našich zahrad.
Na rovinu - kdy by dneska byl ochotný klasickým loupákem odkorňovat stromy. Jednak nejsou lidi, jednak je to dřina a v neposlední řadě postřik je pohodlnější a zřejmě levnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.12.2021 10:29 Reaguje na Pavel Jeřábek
To máte pravdu. Já pouze píšu o zásazích proti
kůrovci kdysi a věřím, že znát oni v té době tu
chemii, tak by stromy neloupali a kůru nepálili.
I oni by si tu dřinu chtěli ulehčit a nežádali
o pomoc lidi z průmyslu a odjinud při zvládání
kalamity podle tehdejších možností. Kolikpak
aktivistů mimo blokace kácení šlo pomáhat třeba
odkorňovat nastojato i naležato při ponechání
k zetlení v lese? Co jsem zažil, tak to byli
pouze profíci a často i zahraniční. Partu z Duhy
a jiných spolků jsem nikde neviděl, ale pouze
od nich četl kritiku na používání těžké techniky
a chemie. O zabránění šíření kůrovce ani slovo a pouze o tom, že konečně vyhubí smrky a tím i tu prosperitu hospodářského lesa přemění na les
náletový a nebo rovnou prales.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2021 20:49 Reaguje na Vaclav Kavka
Nechci vás poučovat. Klíšťata jsou závislá na mezihostitelích,
kterými jsou drobní hlodavci(hlavně hraboši). Bez nich je řetěz
vývoje přerušen a ty likvidují hlavně dravci a sovy, kteří je
loví. Pokud se mohou hraboši ukrývat v nepokosených travnatých
pozemcích a v zimě pod sněhem, tak je predátoři mají problém
ulovit. Dnes se ujalo mulčování, které si představují někteří
jako pokosení a zanechání v pásech na louce. To jsou úkryty
hrabošů, pod kterými je dravci a sovy neobjeví. Taky trvale zatravněné meze a okolí polních cest jsou rezervoáry hrabošů.
Ti hlodavci je přinesou i na vaši zahradu, přes kterou pouze
migrují. V posledním stádiu vývoje klíště napadá větší savce
a při jejich absenci lidi. Proto na zahradě a v parku jsme
se psy a kočkami jejich cílem. Kdysi to bývaly kozy, ovce,
krávy, koně, zvěř a nyní jim zbýváme pouze my, psi a kočky.
Zajíci bývali plni klíšťat, ale ukažte mi dnes kdysi běžného
zajíce, či králíka. Já se kvantu klíšťat napadajících lidi
nedivím, protože se vzrůstajícím počtem malých hlodavců
jich přibývá taky a naopak. Jsou roky s kvanty klíšťat a roky
s jejich minimem, stejně jako roky s přemírou a minimem hrabošů.
V pravidelně vypalované trávě asi moc hrabošů a klíšťat nebude,
ale vypálit nelze vše. Je lépe udržovat maximum pozemků sečí
a pastvou bez úkrytů pro hraboše a to je dnes problém, který
nebýval, když existovaly malochovy v každém baráku a lidé
se o bezprizorní trávu doslova prali. Trávu z obecního jsme
vozili na zahradu a až tam sušili, aby nám ji někdo usušenou
nevyfoukl. Je jiná doba, nic se pomalu nevyplácí chovat a
tak vše zarůstá a přibývají hraboši a ta klíšťata.
Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

23.12.2021 23:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Já s Vámi souhlasím. Kde projde plamen, tam se hraboš neschová.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.12.2021 14:35 Reaguje na Vaclav Kavka
1**
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.12.2021 10:48 Reaguje na Vaclav Kavka
U nás si hraboči pořád hrabou nory. U vás budou asi líní nebo pokrokoví.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.12.2021 06:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně napsáno.
Přidám další věc. A sice dřívější množství drobné lovné zvěře, konkrétně hrabavých ptáků. Když bylo v krajině dost bažantů a koroptví a zřejmě ještě křepelek, tak spousta klíšťat skončila jako potrava těchto ptáků. Své určitě udělali i drobní zpěvní ptáci hledající svou potravu blízko země a hnízdící v nízkých křovích.
Jenže dnes tito predátoři klíšťat z více důvodů už v krajině téměř nejsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.12.2021 09:47 Reaguje na Radim Polášek
Děkuji za doplnění a zapomněl jsem i na žáby a ještěrky. Ono vše se vším souvisí a je třeba myslet
komplexně a po vystudováni studovat, studovat a ne
se pouze pyšnit dosaženým vzděláním.
Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2021 12:31 Reaguje na Břetislav Machaček
O něco výš píšete, že je lépe udržovat maximum pozemků sečí, a právě vám došlo, že tím zlikvidujete nejen vše živé, ale i prostor pro život a hnízdění ptáků, kteří se živí i těmi klíšťaty.
Ano, je potřeba myslet, ne jen zbrkle všem vynadat do nedouků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.12.2021 09:52 Reaguje na Petr
Vyjděte od klávesnice taky jednou ven a zjistěte si, kdy se má provádět senoseč
a nikoliv seč pro oko esteta a na okamžité zkrmení. Pokud kosím na seno, tak očekávám odkvět a násadu semen, které zvyšují nutriční hodnotu sena. Část semen se vydrolí a obnoví
trávu tam, kde už chybí. Takto docházelo ke
zpestření druhové skladby louky. Na seno se kosilo maximálně dvakrát ročně a druhá seč
se hnízdění nedotkla vůbec. U prvé seče polí
záleží na zemědělcích, myslivcích a taky
místních ochranářích, aby byly škody co
nejmenší. Strojní seč tak lze u škod na
zvěři alespoň trochu zmírnit, ale návrat
ke kose a pozornému sekáči už je pase.
Kdysi při ručním kosení jsme při zjištění hnízda to hnízdo obsekali a ponechali ho v kruhu nezkosené trávy o průměru cca 5m.
U srnčat a zajíců bylo možno seč na druhý den dokončit, protože je matky v noci odvedly jinam. Taktéž se seč dokončila po opuštění hnízd ptáčaty. Tehdy se ale nikam nespěchalo
a lidé byli ochotni nemudrovat a pracovat.
U sečí z estetických a jiných důvodů se ale
přimlouvám na minimalizaci sečí a oddálení
prvé seče na dobu po ukončení rozmnožování.
Takže opakuji znovu, komu schází praxe,
tak má alespoň studovat hodnověrné prameny
a nikoliv příručky nedouků a hledat, jak
pouze oponovat praktikům. Zatím se vám to
stále nedaří a tak prosím, doučte se.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

7.1.2022 11:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže to bolo niečo ako predchodca mozaikového kosenia ? Keď ste spomenul hrabavé vtáky, tak oni potrebujú mať v blízkosti rôzne biotopy - nízku trávu, kde môžu uschnúť, vysokú na hľadanie jedla, aj nejaké kríky, pod ktoré sa môžu zašiť. Využívajú aj prašné miesta a spáleniská (popelení).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

7.1.2022 11:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Aj sysle dokážu a lovia hraboše. Lenže sysle nedokážu žiť vo vysokej tráve. Takže ako pomocník prídu vhod, sú však viazané na pastvu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.12.2021 10:46 Reaguje na Vaclav Kavka
Problém bude v tom, že to "křoví" asi jen tak snadno nevypálíte. Na rozdíl od stařiny není většinou suché.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.12.2021 06:36
Tak vypalování se asi vrátí.
Dříve byla veškerá zelená hmota cenným materiálem pro krmení zvířat. Drobní zemědělci či kovozemědělci, kteří vlastnili nedostatečnou rozlohu půdy, aby se jen z ní uživili, nebo žádnou, sháněli tu biomasu pro krmení svých zvířat všude možně, kde to jen bylo možné a kde to velcí vlastníci polí a lesů dovolili. Za komunistů potom obdobnou roli měli všelijací chovatelé drobného zvířectva coby samovýrobci masa, kterým se doplňovalo nedostatečné komunistické zásobování a domácí produkcí těch hodnot doplňovaly tehdejší nízké mzdy. Dokonce i stařina byla pro tehdejší zemědělce hodnotná, suchá tráva, i listí v lese nebo třeba uschlý rákos, to vše se zužitkovávalo jako podestýlka pro dobytek a tím surovina pro výrobu hnoje.
Kulturní krajina tak byla od biomasy průběžně vyčišťována. Dokonce na ochranu lesa proti těžbě hrabanky a tím zvyšování eroze a zhoršování kvality lesa a snižování přírůstků dřeva v lese bylo nutné přijmout zákony. Těžba biomasy měla potom další multiplikativní efekt a sice dostatek pastvy pro zvěř. Travnaté plochy vysekávané pozdně na podzim v září, říjnu potom přes zimu postrádaly stařinu, zatímco nová tráva vyrostlá do mrazů byla dobrým krmením pro lesní zvěř, výrazně omezovala zimní okus dřevin a přispívalůa k lepšímu přežití zvěře v zimě a k jejímu vyššímu počtu v krajině.
Celkově tak plošná těžba veškeré vhodné biomasy z krajiny vytvářela onu dnešními zelenými tak dobře hodnocenou dobře diverzifikovanou krajinu, která byla současně tehdejšími technickými prostředky maximálně ekonomicky využívána lidmi.
To dnes už neplatí. Mimo intenzívně využívané plochy, pole a velké louky není nikdo, kdo by tu biomasu odstraňoval a spotřebovával. Protože její těžba je dnes příliš drahá a ztrátová. Neodstraňovaná biomasa pak preferuje růst vzrůstných nitrofilních trav a dvoudomých plevelů, dále trnitých hustých porostů a křoví, kterými jsou potlačovány žádoucí biotopy, vhodné třeba pro tu lesní zvěř.
Řízené požáry by tak mohly krajinu posunout , bez dřívějšího nákladného a pracného plošného odstraňování biomasy z krajiny, blíž k oněm chudším a žádanějším krajinným biotopům.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2021 07:54 Reaguje na Radim Polášek
Tak tak.
Poslední dobou archeologové tvrdí, že vypalovali již neandrtálci před nejméně 150 tisíci lety.
Stepní kytky jako koniklec, kosatec, hlaváček atd. potřebují k obnově a vyklíčení nejprve požár na jaře co odstraní stařinu, pak pastvu a zašlapání semen, následovat musí mokré jaro podle přísloví o mokré pasákově holi v květnu a Medardu v červnu. No a pak potřebují několik suchých roků, aby je nepřerostla tráva. Jsou to rostliny dlouhověké, což svědčí o nesnadných cyklech rozmnožování.
Co se týče vypalování dříve - no zemědělci to uměli, chodily obvykle celé rodiny hlídat oheň a nikde nebyly chaty a chalupy, lesů bylo méně a nebyly jehličnaté. A taky každý kousek se pálil jindy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.12.2021 10:30 Reaguje na Radim Polášek
Vložil jsem k vašemu příspěvku výše komentář, tak jen na doplnění- samozřejmě, že v určitých případech by vypalování pole bylo žádoucí, ale za současné legislativy a řízení zemědělství nedouky vidím vypalování jako neprůchodnou věc. Bohužel ke škodě věci.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.12.2021 13:18 Reaguje na pavel peregrin
Vypaľovanie by som videl ako prínosné presne v zmysle článku pod ktorým diskutujeme. To znamená, že vypaľovať je potrebné biotopy ako sú vresoviská, alebo lokality s poniklecmi. V chránených územiach môže priniesť vypaľovanie pestrosť, pokiaľ sa tak bude diať iba v menšej časti územia. Prínosom sú aj ohniská, či zhoreniská po pálení konárov. Vzniknú tak miesta kde rastú kvety pre motýle ako sú divozel, alebo šalvia. Popol potrebujú niektoré druhy motýľov na získanie minerálov.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.12.2021 10:38 Reaguje na pavel peregrin
Jak jste to správně napsal, tak problém bude s nedouky,
kteří to budou zkoušet všude možně i s těmi škodami, které
tím mohou způsobit. Udělat to na horské louce s okolním
lesem plným soušek po kůrovci, s nemožností dojezdu hasičů jako dohledu po předtím rozbagrované cestě k zadržení vody může mít při nečekaném závanu větru, či nepozornosti
fatální následky. Ona náhoda je blbec a požáry jimi bývají.
Odpovědět
J

Josef Mozek

29.12.2021 11:55
Tohle by si měl přečíst Machaček.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

5.1.2022 11:36
To bude neco jako ekosystémové služby
http://www.zvedavec.org/komentare/2022/01/8981-plan-na-prevzeti-pozemske-prirody-globalni-elitou.htm
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist