Lesní pastva se rozbíhá ve třech evropsky významných lokalitách
V současné době probíhají přípravy na dvou různých úrovních. První z nich je administrativní, kdy příslušné orgány státní správy lesů obdržely od majitelů vybraných pozemků žádosti o schválení odchylného způsobu hospodaření (dále jen výjimka) a pracovníci projektu Jedna příroda, odpovědní za zajištění provádění jednotlivých opatření, čekají na jejich oficiální vyjádření, než budou moci zvířata na lokalitu vypustit. Druhá rovina je praktická, kdy probíhá samotná příprava lokalit tak, aby na nich mohla pastva probíhat co nejefektivněji.
Jak si na jednotlivých lokalitách vedeme?
Co se týká praktické přípravy ploch, jsme asi nejdále v EVL Oblík – Srdov – Brník. Na konci zimy jsme vyřezali lipové a lískové zmlazení a pokáceli neperspektivní jedince za účelem zvýšení prostupnosti porostu. Dále podle doporučení odborníků a za přispění kvalifikovaných arboristů proběhla veteranizace vybraných stromů (technika využívaná též například ve Švédsku). Jednalo se o zásahy při kterých došlo k sesazení korun na torza (tzv. torzování) a podpoře tvorby přirozených zlomů.
Tyto metody jsou ve světě dnes už běžně využívány k tvorbě tzv. biotopových stromů. Jedná se o osvědčený přístup, jak přírodě blízkým způsobem vytvářet biotopy pro organismy vázané na staré, duté či odumírající stromy, jako jsou například roháč obecný, některé druhy tesaříků nebo netopýrů.
Dalším vybraným místem je plocha v EVL Blanský les, která je součástí národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Přestože se pracovníkům projektu podařilo získat potřebnou výjimku, zahájení samotné pastvy v současné době brzdí náročné přípravné práce. Předpokládáme, že zvířata se na lokalitě začnou pást pravděpodobně v průběhu letošního podzimu. V rezervaci se chystá pastva ovcí. Plocha v EVL Blanský les vybraná pro plánovanou lesní pastvu. Foto: Tereza Kočárková
Na poslední vybrané ploše, kterou je lesostep v EVL Údolí Jihlavy, zbývá z přípravných prací zajistit individuální a skupinovou ochranu přirozeného dubového zmlazení. Žádost o výjimku majitel pozemku již podal a čeká na vyjádření orgánu státní správy lesů. Ani tady nebudou vzhledem k charakteru lokality a pokročilému vegetačnímu období zvířata na místě k vidění dříve než letos na podzim. I zde plánujeme pastvu stádem ovcí. Plocha pro lesní pastvu v EVL Údolí Jihlavy. Foto: Tereza Kočárková
Uvědomujeme si, že využití lesní pastvy jakožto nástroje ochrany přírody je velmi složité a ambiciózní. Chceme-li tyto osvědčené a kvůli složitosti legislativních předpisů víceméně nevyužívané způsoby managementu chráněných území zavést do běžné ochranářské praxe, máme před sebou ještě dlouhou a trnitou cestu, kterou ovšem projekt Jedna příroda hodlá alespoň částečně prošlapat. Věříme, že lesní pastva a také pařezení patří k právoplatným a vhodným opatřením, díky nimž se bude dařit zlepšovat stav české přírody.
Text je převzat z portálu Jedna příroda.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Karel Zvářal
31.7.2022 08:09Karel Zvářal
31.7.2022 08:33 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
31.7.2022 09:09jaře, kdy potřebovali na pastvinách vypěstovat trávu na seno. Taky se
prováděla spolu se sběrem klestí a kácením souší jako prevence požárů,
kdy se ohni ubrala potrava. Nyní ale vidím rozpor v požadavcích vybíjet
zvěř, ale naopak spásat hospodářskými zvířaty podrost v lesích. Je tak
vidět, že neexistuje jednotný názor mezi skupinami ochranářů a všichni
si to umí patřičně zdůvodnit. Dokonce i požár lesa je nakonec užitečný,
ale i jeho neúmyslné založení je trestné. Takže už nevím, co je nakonec
cílem ochrany přírody? Je to bezzásah, pěstění lesa jako pastviny,
ponechání biomasy v lese a nebo její pečlivý úklid včetně spasení
trávy, semenáčů a výmladků stromů? Chápu, že to je podle charakteru
lokality, ale proč je kritizováno přezvěření, obora a jinde se
propaguje "rezervace kopytníků" (obora) a lesní pastva. Někomu to
zakážeme a jinde za dotace praktikujeme. Není to tak pouze dojení
dotací a pokusy, které jsou dostatečně ověřené už v praxi? Lesní
pastvu zakázala už císařovna M.T.,aby nebyl devastován lesní podrost
a náhle nebude vadit, když vadí i okus divokou zvěří? To mi fakt už
hlava nebere. A co vlci u lesní pastvy? Takže oplotit a pustit do
lesa i pastevecké psy? Takže zase méně prostoru pro zvěř a taky i
pro lidi, kteří se budou koncentrovat do neoplocených lesů!
Karel Zvářal
31.7.2022 09:18 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
31.7.2022 09:41 Reaguje na Karel Zvářaltak si tu dnes žijem - bohužel !
Slavomil Vinkler
31.7.2022 11:13 Reaguje na Břetislav MachačekJDE O TO, ŽE V KAŽDÉM JIINAK OBHOSPODAŘOVANÉM LESE JE JINÝ ŽIVOT , ROSTLINY, BROUCI HMYZ.
Proč malou část plochy lesa nenechat pást, na jiné pařezit a sklízet větve, či vytvářet hlavaté vrby.
Tak jako na stepi je nutno pást, blata zavodňovat, rybníky odbahňovat, louky kosit...Samozřejmě nemluvím o standardním hospodářském lese.
Karel Zvářal
31.7.2022 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
31.7.2022 12:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.7.2022 12:54 Reaguje na Slavomil Vinklersmějící se bestie
31.7.2022 15:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.7.2022 16:07 Reaguje na smějící se bestiePavel Januška
31.7.2022 16:49Pavel Januška
Slavomil Vinkler
1.8.2022 17:33 Reaguje na Pavel JanuškaU nás za domem je starý pařezák, ve kterém se před 100 lety i částečně páslo. Byly tady neuvěřitelné botanické zajímavosti. Je to nyní převedeno na střední les a botanické zajímavosti fuč.
Radim Polášek
31.7.2022 17:16Petr
31.7.2022 17:26 Reaguje na Radim PolášekŽe to šlo v minulosti neznamená, že to půjde i dnes. Stromům se to rozhodně líbit nebude, krajině už vůbec ne, a lidem to nejspíš bude jedno.
Viktor Šedivý
6.8.2022 20:17 Reaguje na PetrDotace, granty ... krmení pro parazitickou škodnou.
Takže některým lidem to jedno nebude, protože je to jejich živobytí.
Pavel Januška
31.7.2022 19:49Pavel Januška