https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesni-pastva-se-rozbiha-ve-trech-evropsky-vyznamnych-lokalitach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesní pastva se rozbíhá ve třech evropsky významných lokalitách

31.7.2022 06:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Torzování stromů v EVL Oblík – Srdov – Brník na ploše, která se připravuje pro lesní pastvu.
Torzování stromů v EVL Oblík – Srdov – Brník na ploše, která se připravuje pro lesní pastvu.
Foto | Tereza Kočárková / Jedna příroda
Vypustit zvířata – skot, ovce či kozy – do lesních porostů, aby spásala tamní vegetaci, narušovala povrch půdy a ovlivňovala mimo jiné koloběh živin ve vztahu k biomase, není jen tak. Předchází tomu celá řada administrativních úkonů, jak jsme blíže popsali v článku o volbě míst určených pro lesní pastvu. Důležitá je také důkladná příprava samotné lokality, jež byla podle určených kritérií vybrána jako vhodná právě pro lesní pastvu.
 
Ať už se jedná o celkové rozvolnění porostu a podporu bylinného patra, aby se zvířata měla na čem pást, nebo o výřezy křovin a náletu za účelem zvýšení prostupnosti či individuální a skupinová ochrana přirozeného zmlazení před okusem pasoucími se zvířaty, všechna opatření je potřeba správně naplánovat a hlavně načasovat.

V současné době probíhají přípravy na dvou různých úrovních. První z nich je administrativní, kdy příslušné orgány státní správy lesů obdržely od majitelů vybraných pozemků žádosti o schválení odchylného způsobu hospodaření (dále jen výjimka) a pracovníci projektu Jedna příroda, odpovědní za zajištění provádění jednotlivých opatření, čekají na jejich oficiální vyjádření, než budou moci zvířata na lokalitu vypustit. Druhá rovina je praktická, kdy probíhá samotná příprava lokalit tak, aby na nich mohla pastva probíhat co nejefektivněji.

Torzování stromů v EVL Oblík – Srdov – Brník na ploše, která se připravuje pro lesní pastvu.
Torzování stromů v EVL Oblík – Srdov – Brník na ploše, která se připravuje pro lesní pastvu.
Foto | Tereza Kočárková / Jedna příroda

Jak si na jednotlivých lokalitách vedeme?

Co se týká praktické přípravy ploch, jsme asi nejdále v EVL Oblík – Srdov – Brník. Na konci zimy jsme vyřezali lipové a lískové zmlazení a pokáceli neperspektivní jedince za účelem zvýšení prostupnosti porostu. Dále podle doporučení odborníků a za přispění kvalifikovaných arboristů proběhla veteranizace vybraných stromů (technika využívaná též například ve Švédsku). Jednalo se o zásahy při kterých došlo k sesazení korun na torza (tzv. torzování) a podpoře tvorby přirozených zlomů.

Tyto metody jsou ve světě dnes už běžně využívány k tvorbě tzv. biotopových stromů. Jedná se o osvědčený přístup, jak přírodě blízkým způsobem vytvářet biotopy pro organismy vázané na staré, duté či odumírající stromy, jako jsou například roháč obecný, některé druhy tesaříků nebo netopýrů.

Plocha v EVL Blanský les vybraná pro plánovanou lesní pastvu.
Plocha v EVL Blanský les vybraná pro plánovanou lesní pastvu.
Foto | Tereza Kočárková / Jedna příroda

Dalším vybraným místem je plocha v EVL Blanský les, která je součástí národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Přestože se pracovníkům projektu podařilo získat potřebnou výjimku, zahájení samotné pastvy v současné době brzdí náročné přípravné práce. Předpokládáme, že zvířata se na lokalitě začnou pást pravděpodobně v průběhu letošního podzimu. V rezervaci se chystá pastva ovcí. Plocha v EVL Blanský les vybraná pro plánovanou lesní pastvu. Foto: Tereza Kočárková

Na poslední vybrané ploše, kterou je lesostep v EVL Údolí Jihlavy, zbývá z přípravných prací zajistit individuální a skupinovou ochranu přirozeného dubového zmlazení. Žádost o výjimku majitel pozemku již podal a čeká na vyjádření orgánu státní správy lesů. Ani tady nebudou vzhledem k charakteru lokality a pokročilému vegetačnímu období zvířata na místě k vidění dříve než letos na podzim. I zde plánujeme pastvu stádem ovcí. Plocha pro lesní pastvu v EVL Údolí Jihlavy. Foto: Tereza Kočárková

Plocha pro lesní pastvu v EVL Údolí Jihlavy.
Plocha pro lesní pastvu v EVL Údolí Jihlavy.
Foto | Tereza Kočárková / Jedna příroda

Uvědomujeme si, že využití lesní pastvy jakožto nástroje ochrany přírody je velmi složité a ambiciózní. Chceme-li tyto osvědčené a kvůli složitosti legislativních předpisů víceméně nevyužívané způsoby managementu chráněných území zavést do běžné ochranářské praxe, máme před sebou ještě dlouhou a trnitou cestu, kterou ovšem projekt Jedna příroda hodlá alespoň částečně prošlapat. Věříme, že lesní pastva a také pařezení patří k právoplatným a vhodným opatřením, díky nimž se bude dařit zlepšovat stav české přírody.

Text je převzat z portálu Jedna příroda.


reklama

 
foto - Kočárková Tereza
Tereza Kočárková
Autorka je pracovnicí Agentury ochrany přírody a krajiny, spolupracuje na projektu Jedna příroda.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 08:09
Nevím, no. Když jsem pohlédl na první foto, myslel jsem, že jsou tam makety levhartem stržených antilop, aby se ovce cítily jako doma(?-). Řezat stromy ve výšce +10m zvládají arboristi, chápu, když to dělají ve městech, kde nevědí, co s penězi. Zřejmě i zde se na nákladech nešetří, občan to zaplatí. Podle mého by pro netopýry šly rozvěsit budky, pro tesaříky a roháče nechat vysoké pařezy, porost možná ještě více prořezat (pilou ze země), aby tam rostla nějaká tráva. Ale na druhou stranu to takto vypadá "zajímavěji" i s vědecky zdůvodněnými zásahy. Připodobnil bych to k povinnému vylepšení vzhledu peercingem a tetováním, aby nový člen mohl být přijat do komunity.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.7.2022 08:16 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 08:33 Reaguje na smějící se bestie
Ono to torzování skutečně probíhá, ale až potom, co strom dořežou tak, že už se z toho nevzpamatuje. Sleduji tyto zázahy u nás velmi bedlivě, nadávám nepravým (vykonavatelům), objednavatelům je to šumák, v nejhorším se suchár zhodí. V tom lese to bude úplně jedno, padající suché větve nikoho nezraní, ne/účelovost nikoho nezajímá.
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:06 Reaguje na Karel Zvářal
1+
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:05 Reaguje na Karel Zvářal
1+
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 09:09
Nic nového pod sluncem. Lesní pastvu praktikovali naši předci hlavně na
jaře, kdy potřebovali na pastvinách vypěstovat trávu na seno. Taky se
prováděla spolu se sběrem klestí a kácením souší jako prevence požárů,
kdy se ohni ubrala potrava. Nyní ale vidím rozpor v požadavcích vybíjet
zvěř, ale naopak spásat hospodářskými zvířaty podrost v lesích. Je tak
vidět, že neexistuje jednotný názor mezi skupinami ochranářů a všichni
si to umí patřičně zdůvodnit. Dokonce i požár lesa je nakonec užitečný,
ale i jeho neúmyslné založení je trestné. Takže už nevím, co je nakonec
cílem ochrany přírody? Je to bezzásah, pěstění lesa jako pastviny,
ponechání biomasy v lese a nebo její pečlivý úklid včetně spasení
trávy, semenáčů a výmladků stromů? Chápu, že to je podle charakteru
lokality, ale proč je kritizováno přezvěření, obora a jinde se
propaguje "rezervace kopytníků" (obora) a lesní pastva. Někomu to
zakážeme a jinde za dotace praktikujeme. Není to tak pouze dojení
dotací a pokusy, které jsou dostatečně ověřené už v praxi? Lesní
pastvu zakázala už císařovna M.T.,aby nebyl devastován lesní podrost
a náhle nebude vadit, když vadí i okus divokou zvěří? To mi fakt už
hlava nebere. A co vlci u lesní pastvy? Takže oplotit a pustit do
lesa i pastevecké psy? Takže zase méně prostoru pro zvěř a taky i
pro lidi, kteří se budou koncentrovat do neoplocených lesů!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 09:18 Reaguje na Břetislav Machaček
1* Staré známé, když dva dělají totéž, není to totéž. Nebo také: co dělají druzí, máme my právo odborně kritizovat. Co děláme my, po tom je vám ...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.7.2022 09:41 Reaguje na Karel Zvářal
ANO,
tak si tu dnes žijem - bohužel !
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:07 Reaguje na smějící se bestie
1+
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:06 Reaguje na Karel Zvářal
1+
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
1+
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 11:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Vše co píšete je pravda, neboť opakem pravdy není lež, ale pravda jiná.
JDE O TO, ŽE V KAŽDÉM JIINAK OBHOSPODAŘOVANÉM LESE JE JINÝ ŽIVOT , ROSTLINY, BROUCI HMYZ.
Proč malou část plochy lesa nenechat pást, na jiné pařezit a sklízet větve, či vytvářet hlavaté vrby.
Tak jako na stepi je nutno pást, blata zavodňovat, rybníky odbahňovat, louky kosit...Samozřejmě nemluvím o standardním hospodářském lese.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 11:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bohatě postačí, když stát bude podporovat malochovy, kde spásání luk, sadů a "podhradí" je vcelku běžné. Není třeba z toho dělat extra disciplínu, kvůli které je nutné zapojit pro efekt stromolezce. Tady se produkt zpracuje, u těch VIP kopytnatců je problém, kam s přírůstkem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 12:25 Reaguje na Karel Zvářal
Ani ve svém lese nesmíte pást a nebo pařezit. Určitě to víte lépe než já.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 12:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ten zákaz funguje leda na papíře. V okolí je spousta míst s trvale oplocenými háji, sady i lesními okraji. Nikomu to zjevně nevadí, kanci si s oplocením poradí, jak tuto činnost řeší majitel (pase ovce, skot), raději nezmiňuji...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.7.2022 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Kdo by to dnes dělal ( všechno se koupí hotový ), když vše potřebné k tomu, je přestavěno a u všeho máte za sebou možnou nějakou kontrolu státní správy ( a dohled závistivců kdejakých, k tomu ).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2022 16:07 Reaguje na smějící se bestie
V té dědině jsou dva poslední sedláci a krásně na sebe nevraží. Ten jeden je OK, dělá s koňmi v lese, občas něčí záhumenku, má tam louky na seno. Druhý za dotace (jak jinak) drží vysoké stavy, ovce má "bezúdržbové" (nestříhané), se divím, že ho nikdo ještě nepráskl. To jsou chudiny, strašidla, chodící šedé koule. Kravy jen za drátkem, párkrát už utekly, zatím bez průseru. Ty ploty má z druhé strany kopce, velkostatek (pozemky) jim vrátili v restitucích, a celkem ho obdivuji, že denně musí nastoupit. Ale s těmi ploty mě pěkně *ere, často mu to připomínám, ale ten se jen šťastně usmívá...
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.7.2022 11:05
1+
Odpovědět
PJ

Pavel Januška

31.7.2022 16:49
Mám svůj les, pastvinu, ovce a rozum. Proč by nějaký administrativní úkon měl schvalovat, kde budu pást. Nechci žádné dotace, ale nechte mě dělat, co chci! O výsledek se můžeme podělit.

Pavel Januška
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.8.2022 17:33 Reaguje na Pavel Januška
Oni mluví o NPR, tj o plánu péče.
U nás za domem je starý pařezák, ve kterém se před 100 lety i částečně páslo. Byly tady neuvěřitelné botanické zajímavosti. Je to nyní převedeno na střední les a botanické zajímavosti fuč.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.7.2022 17:16
Tak hlavně aby se to s tou lesní pastvou nepřehnalo. Intenzívnější lesní pastvu jsem viděl v mládí, kdy byl jeden kus lesa součástí pastviny pro krávy. Případně kdy krávy občas nebo často utekly a zdržovaly se v lese. Taková pastva úplně odkryje půdu a pokud je to na větším svahu, mohutná eroze při prvním přívalovém dešti je jistá. A problém je i když ta pastva přestane, protože půda je nejen odkrytá, ale i úplně zbavená jakéhokoliv humusu, je úplně planá. A je otevřená, protože zvířaty jsou zničeny okrajové porosty i všechny stromky uvnitř chránící ty stromy před pronikáním větru, takže je pořád suchá a nic v ní nevyroste. Trvá velmi mnoho let po ukončení pasení, než se tam na zemi začne zachytávat listí ze stromů a první rostliny a začne vznikat klasická lesní humusovitá půda s dostatkem živin a vody.
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2022 17:26 Reaguje na Radim Polášek
To já vidím jako největší problém - vysušování půdy. Nic, co bychom zrovna teď potřebovali. Potřebujeme přesný opak.
Že to šlo v minulosti neznamená, že to půjde i dnes. Stromům se to rozhodně líbit nebude, krajině už vůbec ne, a lidem to nejspíš bude jedno.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.8.2022 20:17 Reaguje na Petr
To je "projekt", nechápete?
Dotace, granty ... krmení pro parazitickou škodnou.

Takže některým lidem to jedno nebude, protože je to jejich živobytí.
Odpovědět
PJ

Pavel Januška

31.7.2022 19:49
Zdar, takže použiju vlastní rozum a pást budu na svém, kde to uznám za vhodné.
Pavel Januška
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist