Lesy nepoškozuje jen kůrovec

Větrný polom v lesích poškozených kůrovcem na Vysočině.

Zdroj | VÚLHM

V České republice byl rok 2022 pátý nejteplejší v historii (od r. 1961). Průměrná teplota dosáhla 9,2 °C, což je o 0,9 °C více oproti normálu z let 1991–2020. Teplý byl zejména začátek roku, červen a říjen. Srážkově byl rok 2022 normální, výrazně nízké srážky oproti normálu byly zaznamenány v březnu a v říjnu 2022.

Všechny dále uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických činitelů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa Lesní ochranné službě, pokrývající dvě třetiny (66,8 %) plochy lesa v České republice. Nejedná se tedy o přepočet na celé území ČR.

Podle zaslané evidence dosáhl v r. 2022 celkový objem abiotických i biotických nahodilých těžeb 10,2 mil. m3. V roce 2021 bylo nahlášeno 13,8 mil. m3, 2020: 19,8 mil. m3, 2019: 19,2 mil. m3 nahodilé těžby. Mezi roky 2020–2022 tak došlo k poklesu o necelých 49 %.

Z celkového nahlášeného objemu 10,2 mil. m3 tvořily abiotické vlivy 43 % (4,39 mil. m3), biotické vlivy 57 % (5,81 mil. m3). Objem dřeva poškozeného abiotickými faktory je meziročně srovnatelný (2022: 4,4 mil. m3; 2021: 4,1 mil. m3).

Abiotickým příčinám poškození dominoval v roce 2022 vítr, který podle zaslané evidence poškodil 3,2 mil. m3 dřeva. V roce 2021 byl objem o ca 30 % nižší (2,31 mil. m3).

V roce 2022 byl podíl škod větrem na abiotických škodách 73 %. V roce 2021 činil tento podíl necelých 57 % a podobné to bylo i v předchozích letech (2020: 61 %, 2019: 58 %).

Poslední tři roky (2020-2022) byly pro stav lesa z hlediska zmírnění stresu suchem relativně příznivé. Příznivé je to především při hodnocení ve vztahu k předchozímu suchému až velmi suchému období let 2015-2019. Pro plnou regeneraci by lesní porosty potřebovaly srážek více a především rovnoměrněji rozložených v průběhu celého roku. Příznivé bylo také to, že v roce 2022 výraznější období sucha proběhla mimo hlavní část vegetačního období – v březnu a na podzim.

Podle zaslané evidence došlo v roce 2022 po pěti letech nárůstu objemu suchem poškozeného lesa k poklesu, a to na hodnotu 1,06 mil. m3. Sucho se na celkových abiotických nahodilých těžbách podílelo 24 %, to je v porovnání s rokem 2021 významný pokles – podíl sucha byl v roce 2021 38 %, v roce 2020 35 %.

chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený suchem, Křivoklátsko.

Foto | Jan Liška / VÚLHM

Podle krajů bylo za rok 2022 nejvíce nahodilých těžeb v důsledku působení všech abiotických faktorů hlášeno ze Středočeského kraje (674,2 tis. m3), druhý největší objem byl hlášen z kraje Vysočina (603,3 tis. m3) a třetí z Jihočeského kraje (603,1 tis. m3). Kraje Jihočeský a Vysočina se objevují mezi prvními třemi už několik let po sobě, situace v těchto regionech je skutečně nepříznivá.

V případě větru jsou za rok 2022 hlášeny nejvyšší objemy těžeb z Jihočeského kraje (ca 566 tis. m3). Jihočeský kraj dominuje větrným škodám už třetí rok za sebou (2021: 474 tis. m3; 2020: 626 tis. m3; 2019: 371 tis. m3).

Objem dřeva poškozeného suchem byl za rok 2022 nejvyšší v kraji Jihomoravském (ca 242 tis. m3), kde byla situace nepříznivá i v roce 2021, kdy byl objem suchem poškozeného dřeva ca 353 tis. m3. Zde ovšem dochází k poklesu, protože v předchozích letech dosahovaly škody suchem přes půl milionu m3 dřeva a značná plocha dospělých smrkových a borových porostů byla vytěžena.

Celkem jasně se ukazuje, že kalamitní vliv sucha se ze severní Moravy v uplynulých letech přesunul na jižní Moravu a odtud se situace zhoršuje směrem na západ, přes Vysočinu do středních Čech.

Náročnou výzvou pro lesníky se stala péče o velké plochy obnovovaných porostů, které byly vytěženy především v posledních pěti letech.

Další informace k vývoji zdravotního stavu lesů najdete ve Zpravodaji Lesní ochranné služby za rok 2023.