Lesy přestávají být plícemi republiky, uhlík mizí i z půdy

Od roku 2018 dochází k rozsáhlému rozpadu českých lesů a nepřímo i dosavadního lesního hospodářství, které se do značné míry opíralo o holosečné pěstování monokultur hlavních produkčních dřevin, zejména smrku. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let," říká Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity.
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin, které bude problematické zalesnit. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je například nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku na ekologicky nevhodných stanovištích. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků," uvádí Valtera.
Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji, než dříve. Co ale tento trend přebíjí, je rozpad porostů a intenzivní těžba. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování. „Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě," upozorňuje Valtera.
Vzhledem k tomu, že tento kalamitní vývoj je v posledních letech v českém prostředí zcela bezprecedentní, budou odborníci zkoumat změny v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího," doplňuje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcı́ půd na kalamitních plochách. Jejich tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství, kromě několika pracovišť MENDELU se na něm podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (49)

Miroslav Vinkler
9.4.2022 10:07Flagrantně porušujeme princip trvale udržitelného rozvoje a mydlíme schody příští generaci, která nás bude mít za neodpovědné pošuky, kteří viděli smysl života v materiálním blahobytu a solidním bankovním účtu.
vaber
9.4.2022 10:24biomasu je nutno zpeněžit, ještě chybí vytrhat přezy

Karel Zvářal
9.4.2022 11:22alis Zakládání porostů v pekelné výhni. Myslím, že spěchat s obnovou se zde nevyplatí. Osít travou tam, kde není ostřice, aby semenáčky měly alespoň nějaký zástin a vhodnější mikroklima. Na té rozpálené zemi v poledne možná smažit vajíčka, tam, co se uchytí, tak bude na metál.
Josef Střítecký
9.4.2022 15:00antonín krahula
9.4.2022 17:51Zbyněk Šeděnka
9.4.2022 19:06 Reaguje na antonín krahulaJosef Suchomel
9.4.2022 20:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJosef Suchomel
9.4.2022 23:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:15 Reaguje na Josef SuchomelJosef Suchomel
10.4.2022 09:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Karel Zvářal
10.4.2022 10:25 Reaguje na Josef SuchomelJosef Suchomel
10.4.2022 10:45 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
10.4.2022 10:54 Reaguje na Josef Suchomel
Karel Zvářal
10.4.2022 10:56 Reaguje na Karel ZvářalJosef Suchomel
10.4.2022 11:08 Reaguje na Karel ZvářalJosef Suchomel
10.4.2022 11:04 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
10.4.2022 11:23 Reaguje na Josef Suchomelantonín krahula
10.4.2022 19:03 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
14.4.2022 16:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJarka O.
9.4.2022 19:12 Reaguje na antonín krahulaZbyněk Šeděnka
9.4.2022 19:43 Reaguje na Jarka O.Zbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:17 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.4.2022 10:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaViktor Šedivý
9.4.2022 19:58 Reaguje na Jarka O.Zbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:18 Reaguje na Viktor ŠedivýJarek Schindler
10.4.2022 09:35 Reaguje na Viktor ŠedivýJarka O.
10.4.2022 10:16 Reaguje na Viktor ŠedivýGalipoli Petr
10.4.2022 11:03 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.4.2022 17:37 Reaguje na Galipoli Petr
Karel Zvářal
10.4.2022 20:27 Reaguje na antonín krahula
vladimír šmídl
14.4.2022 21:30 Reaguje na antonín krahulaJarka O.
9.4.2022 19:10
Katka Pazderů
9.4.2022 19:59Jarek Schindler
10.4.2022 09:45 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
10.4.2022 10:00 Reaguje na Katka Pazderůdříví v lese a nebo ho využívat do mrtě v energetice? Myslím, že
nejmoudřejší je kompromis, kdy kulatina skončí zpracováním na
řezivo a palivo a klestí jako pokryv lesní půdy bránící vysychání
a erozi. Zatím to funguje ode zdi ke zdi. Buď zůstává v lese vše
(v NP budiž) a nebo je vydrancováno vše na energetickou štěpku.
Jinak přirozené zmlazení je podmíněno zbylými semennými stromy
a bez nich k němu nikdy nedojde. To pak musí zasáhnout člověk
buď výsadbou a nebo alespoň umělým výsevem. Zázraky se totiž na
tak rozsáhlých holinách bez semenných stromů nekonají, protože
příroda není Svatá Marie s neposkvrněným početím.
Petr
10.4.2022 11:46 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
12.4.2022 18:32 Reaguje na Petrsemenáčků. Pak je tu ještě stupeň zatravnění a nebo
už zarostení buření v době zralosti semen, aby se
uchytila, vyklíčila a semenáče nebyly zadušeny tím
stávajícím podrostem. Naopak vy si nastudujte, kam
doletí bukvice, žalud, ořech, pecka či kaštan,
pokud je na větší vzdálenost nedopraví člověk,
nebo jiný živý tvor. U osiv roznášených větrem stačí, aby vítr foukal v době semenění opačně
a místo na paseku odletí jinam. Spoléhat se na
samovýsev je možné na ostrůvkovitě vykácených
plochách mezi semennými stromy, ale nikoliv na tak
rozsáhlých vykácených plochách. Tam musí urychleně
pomoci člověk, dokud pozemek nezaroste travou a
buření, která zamezí vyklíčení semen stromů a
udusí i semenáče, které ji nestihnou přerůst.
I vysazeným stromům je třeba pomáhat vyžínání
a výřezem křovin, které často rostou rychleji
než stromy. Takže aktivisto DOUČIT se v praxi !
Vladimir Mertan
10.4.2022 13:55Jaroslav Vozáb
11.4.2022 19:44https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Zari-2020/Kam-zmizelo-lesni-zito
Joska Malý
12.4.2022 12:55Samozřejmě je to ošklivé, ale já doufám, že tam už znovu smrkové monokultury nevyrostou a budou tam hezké listnaté lesy, které i k té půdě jsou šetrnější, nežli kyselé jehličí.
20 let poslouchám, jak jsem ty monokultury špatně, pak se to stane a lesníci fňukají, že se to stalo a že za to mohou zlí zelení, jakože zelené nemám rád, tak tady bych jim dal za pravdu.
Chápu, že sázet smrky mělo smysl v dobách, kdy dřevo bylo velmi významná komodita jak stavební, tak energetická, ale dnes tomu už tak není, tak si snad můžeme dovolit více listnatých lesů.
Ty monokultury vždycky byla taková uniformní nudná hnědá poušť plná jehličí. Taková bučina, či doubrava to je jiná!
Jarek Schindler
14.4.2022 11:34 Reaguje na Joska MalýJarek Schindler
14.4.2022 11:28Radim Polášek
14.4.2022 16:24 Reaguje na Jarek SchindlerRadim Polášek
14.4.2022 14:48Za prvé jsme jediná země v Evropě, kde došlo díky sabotážním zásahům zelených aktivistů kůrovcovou kalamitou k takovému obrovskému rozpadu lesa. V jiných zemích Evropy došlo sice k nějakému rozšiřování kůrovce, to ale bylo funkčními lesnickými zásahy snadno potlačeno a těmto zemím tak jejich lesy zůstaly. Včetně ekonomicky velmi významných a z hlediska kvalitního dřeva velmi produktivních smrkových lesů.
Proto za prvé je hloupost si u nás ničit produkční kvalitu našich lesů automatických sázením listnatých nebo smíšených lesů všude tam, kde byly smrkové lesy kůrovcem zničeny. Je třeba posuzovat detailní podmínky, půdu, vlhkost, geologické podloží z hlediska dostupných živin a spodní vody a listané a smíšené lesy sázet jen tam, kde je jejich sázení odůvodněné. Na většinu rozlohy kůrovcem zničených lesů bude možné, pokud bude lesnická ochrana smrků proti kůrovci funkční, nebude vyřazována například nesmysly kolem konfliktu zájmů, jako tomu bylo v minulých letech, zase znova sadit smrkové lesy.
Za druhé co se týká úbytku uhlíku v původně lesní půdě, je to přirozený a úplně automatický pokles. V půdě funkčního lesa žije obrovské množství bakterií, hub až nakonec i kmyzu a živočichů, snad někdy i žížal specializovaných na rozpad biomasy. Která se v lesní půdě každoročně obnovuje spadem jehličí , listí a drobných větévek v množství kilogramy na každý metr čtvereční půdy. A stejnou rychlostí je těmi živými organismy rozkládána. Menší rychlostí, potom je na zemi odhadem až 2 - 3 letá zásoba biomasy nebo větší až výrazně velkou rychlostí, potom je na zemi v průměru zásoba biomasy v hodnotě pětiny, desetiny ročního spadu jehličí, listí a větévek.
Jakmile les zmizí, třeba kvůli kůrovci, tyto živé organismy pokračují v rozkladu zbylé biomasy v původně lesní půdě, nejdřív starou rychlostí, ale jak se zásoba uhlíků v půdě zmenšuje a podmínky se mění, ubývají i tyto organismy. Až, pokud se na půdě objeví nástupnické rostliny, které budou do půdy svým rozkladem dodávat novou biomasu, zůstane nějaká koncentrace uhlíků v půdě daná novými , podmínkami, novými rostlinami. Ať už mladými stromky nebo v horším případě třeba trávami. V nejhorším příapdě se na holinách neuchytí ani tráva, tak potom mizí uhlík z půdy dále a erozí potom mizí i samotná půda.
Radim Polášek
14.4.2022 16:14 Reaguje na Radim PolášekNa vláze v půdě, když pominu konkurenční vliv trav, plevelů a dalších nedřevitých rostlin potom závisí účinnost opětného zalesňování. Současný systém zalesňování víceletými stromečky ze školek, pokud je nějakým vyžínáním a čištěním odstraněna konkurence jiných rostlin a dřevin, funguje s trochou omezení i na úplně nelesní půdě, polní a luční půdě s velmi malým obsahem uhlíku, pokud tam je dost vláhy. Neboli na severních nižších svazích hor a pahorků, kde je vlhko nebo na pozemcích s dostatkem vody, třeba v nivách vodních toků. Když pominu pravděpodobně horší kvalitu kořenového systému takového lesa proti stromkům vyrostlým na místě přímo ze semen, který poněkud zhoršuje odolnost takového lesa zejména proti větru a proti suchu. Na vyšších víc osluněných svazích nebo jinak bez lesa suchých místech je podle mne třeba uvážit strategii toho zalesňování. Platí, že pokud se sází ve vlhkých letech a když ještě další rok není úplně suchý, tak tam zasázené stromečky vydrží a neuschnou. Z pěti let to jsou tak v průměru 2 - 3 roky. Pokud se sází v jiných letech, stromečky kvůli počasí uschnou. Případně to vysázení udělat ve stylu přírody, pomoct si nejdřív osázením pionýrskými dřevinami a les potom sázet v jejich skrytu.