Lesy přestávají být plícemi republiky, uhlík mizí i z půdy
9.4.2022 17:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Krajina bez lesů na severní Moravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Od roku 2018 dochází k rozsáhlému rozpadu českých lesů a nepřímo i dosavadního lesního hospodářství, které se do značné míry opíralo o holosečné pěstování monokultur hlavních produkčních dřevin, zejména smrku. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let," říká Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity.
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin, které bude problematické zalesnit. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je například nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku na ekologicky nevhodných stanovištích. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků," uvádí Valtera.
Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji, než dříve. Co ale tento trend přebíjí, je rozpad porostů a intenzivní těžba. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování. „Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě," upozorňuje Valtera.
Vzhledem k tomu, že tento kalamitní vývoj je v posledních letech v českém prostředí zcela bezprecedentní, budou odborníci zkoumat změny v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího," doplňuje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcı́ půd na kalamitních plochách. Jejich tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství, kromě několika pracovišť MENDELU se na něm podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze.
reklama
Dále čtěte |
Rozsah poškození malých stromků zvěří je ohromující, ukazují exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data
Škody zvěří v kontextu povinností odborného lesního hospodáře a možností menších vlastníků lesů
Inspektoři vyšetřují nelegální vykácení starých buků v Krušných horáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Miroslav Vinkler
9.4.2022 10:07Obecně úbytek uhlíku v půdě je katastrofa. Nikomu ale žíly netrhá , protože se navenek zdánlivě nic neděje, kupa agrochemikálií dostatečné výnosy (zatím) zajistí.
Flagrantně porušujeme princip trvale udržitelného rozvoje a mydlíme schody příští generaci, která nás bude mít za neodpovědné pošuky, kteří viděli smysl života v materiálním blahobytu a solidním bankovním účtu.
Odpovědět
Flagrantně porušujeme princip trvale udržitelného rozvoje a mydlíme schody příští generaci, která nás bude mít za neodpovědné pošuky, kteří viděli smysl života v materiálním blahobytu a solidním bankovním účtu.
va
vaber
9.4.2022 10:24na fotce vidíme ten správně uklizený zlikvidovaný les ,kde opravdu nový les bude těžko vyrůstat,
biomasu je nutno zpeněžit, ještě chybí vytrhat přezy
Odpovědět
biomasu je nutno zpeněžit, ještě chybí vytrhat přezy
MU
Karel Zvářal
9.4.2022 11:22"...Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky..."
alis Zakládání porostů v pekelné výhni. Myslím, že spěchat s obnovou se zde nevyplatí. Osít travou tam, kde není ostřice, aby semenáčky měly alespoň nějaký zástin a vhodnější mikroklima. Na té rozpálené zemi v poledne možná smažit vajíčka, tam, co se uchytí, tak bude na metál.
Odpovědět
alis Zakládání porostů v pekelné výhni. Myslím, že spěchat s obnovou se zde nevyplatí. Osít travou tam, kde není ostřice, aby semenáčky měly alespoň nějaký zástin a vhodnější mikroklima. Na té rozpálené zemi v poledne možná smažit vajíčka, tam, co se uchytí, tak bude na metál.
JS
Josef Střítecký
9.4.2022 15:00Ing. Erber mě překvapuje. Ještě před rokem na těchto stránkách horoval za zakládání lesa formou AGROFORESTACE, tedy podporoval zakládat les jako rozvolněný sad. Dnes by měl mít z takového rozvolnění lesního mikroklimatu radost. Ale nemá. Zase nese pochodeň "ekologické pravdy", ale můžeme mu důvěřovat? O spalování uhlíku na přehřátých odlesněných plochách, postupně se měnících v pouště, a jejich rozsahu, jsem zde psal asi před dvěma roky. Naše domácí sucho, a destrukce lesního mikroklimatu, i kůrovcová kalamita, je důsledkem globální změny pohybu teplotních proudů. Nad odlesněnými plochami kdesi daleko se tetelí vzduch, spaluje se uhlík, úrodná půda se nevratně mění v měsíční krajinu. A pak se to, jakoby překvapivě, projeví u nás. Nedivme se, že zde pak nezaprší. A když nezaprší, není ani co v krajině zadržovat. Pojďme hledat a řešit příčiny probíhajících změn, a nebabrejme se "ve vědecky podložených" důsledcích.
Odpovědět
ak
antonín krahula
9.4.2022 17:51Přirovnávat naše lesy či amazonský prales k plicím je nesmysl.Plíce kyslík spotřebovávají.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
9.4.2022 19:06 Reaguje na antonín krahulaTěch nesmyslů byste našel mnohem více. Mezi tři největší evropské šelmy patří medvěd hnědý, přičemž jeho potrava může být až z 90% rostlinná. S ohledem na to, kolik nejrůznějších ponrav, žížal a slimáků sežere divočák (a to nemluvím o ptáčatech a dalších obratlovcích), může být, že divoké prase je více masožravec než medvěd.
Odpovědět
JS
Josef Suchomel
9.4.2022 20:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAuu...tak tahle vaše neznalost zabolela...)))).
Odpovědět
ZŠ
JS
Josef Suchomel
9.4.2022 23:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, že považujete za nesmysl, že medvěd hnědý patří mezi největší evropské šelmy....
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:15 Reaguje na Josef SuchomelŠelma je tvor, který se živí převážně masitou potravou. Pokud ten medvěd převážně žere rostlinnou stravu, jak může být masožravec? To bych pak za masožravce mohl považovat třeba i králíka, který omylem sežere s trávou i nějakou housenku.
Odpovědět
JS
Josef Suchomel
10.4.2022 09:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo...kdypak jste měl naposledy ve škole zoologii??? :). Když si to nastudujete, tak pochopíte, jakého faux pas jste se dopustil :).
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2022 10:25 Reaguje na Josef SuchomelUmíte číst? A chápat text? To se také učí ve škole. Pan Šeděnka psal o tom, že prase, ač všežravec, může mít (a také mívá) více živočišné potravy, než zoologicky deklarovaná ("masožravá") šelma. Panda je také šelma, ale těžce závislá na bambusu... Takže asi tak.
Odpovědět
JS
Josef Suchomel
10.4.2022 10:45 Reaguje na Karel ZvářalAch jo....to co pan Šeděnka píše by dávalo smysl tehdy, kdyby kritizoval následující rčení "Mezi tři největší evropské MASOŽRAVCE patří medvěd hnědý..", ale on kritizuje komentář "Mezi tři největší evropské ŠELMY patří medvěd hnědý" a tato informace je na 100% pravdivá. Šelmy (řád Carnivora) je pojem zoologický a souvisí s fylogenezí a taxonomií savců (tato vývojová linie savců zahrnuje druhy jak masožravé, tak všežravé, tak býložravé - ale pořád to budou šelmy!!). Takže to co napsal p. Šeděna je prostě nesmysl.....
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2022 10:54 Reaguje na Josef SuchomelTypický hnidopišský přístup. Neb také napsal:...(všežravé) divoké prase je více masožravec než (šelma) medvěd. Kdo chce pochopit obsah sdělení pochopí, kdo ne, bude pidižvit.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2022 10:56 Reaguje na Karel ZvářalTam jde o komentář k zažitým stereotypům uvažování, nikoliv zpochybnění zoologické systematiky.
Odpovědět
JS
Josef Suchomel
10.4.2022 11:08 Reaguje na Karel ZvářalAno, zažitý stereotyp uvažování...ten p. Šeděna právě předvedl....jeho komentář neobhajujte, je to prostě *i*ovina, před někým, kdo tomu rozumí nemáte šanci to obhájit....
Odpovědět
JS
Josef Suchomel
10.4.2022 11:04 Reaguje na Karel ZvářalJežíši Kriste.... no nic, no nemá to smysl....já jsem reagoval na medvěda, na žádné prase....no necháme toho....
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2022 11:23 Reaguje na Josef SuchomelČlověk žasne, kvůli jaké *ovině je schopen někdo se rozpálit do běla. Nikde nenapsal, že "medvěd není šelma", vyjádřil se jen k relativnosti pojmů. Kdyby to bylo v dilplomce, tam vás to může bolet. V nevinné internetové diskusi byste mohl být trochu schovívajší a chápavější.
Odpovědět
ak
antonín krahula
10.4.2022 19:03 Reaguje na Karel ZvářalCopak plíce produkují kyslík, o tom to je.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.4.2022 16:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, jídelníčky medvěda a divokého prasete jsou velmi podobné. S tou výhradou, že medvěd je díky tlapám jaksi poněkud obratnější. I co se týká získávání masité stravy, například lovení rychlých hlodavců z zemních nor nebo ryb, lososů při jejich tahu nebo i rostlinné, obírání lesních plodin.
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.4.2022 19:12 Reaguje na antonín krahulaJen dodám, že rostliny v noci dýchají, spotřebovávají kyslík a produkují CO2, ve dne vážou CO2 a produkují kyslík. Není to nesmysl;-)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
9.4.2022 19:43 Reaguje na Jarka O.Když budu "punťa" a budu se hňahňat v procentech, tak za den rostliny vyprodukují mnohem více kyslíku než ho v noci spotřebují. Takže podle mě to nesmysl je.
Odpovědět
JO
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:17 Reaguje na Jarka O.To jsem nechtěl. Máte právo na svůj názor a poslední, co bych chtěl, abyste mlčela.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.4.2022 10:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo ...není to ani tak názor. O lese jako "plících krajiny", fotosyntéze a dýchání rostlin se učívalo v botanice. S tou čistou produkcí kyslíku máte samozřejmě pravdu. Naštěstí pro nás. Také je dobře, že rostliny spotrebovávají z atmosféry k plnění životních funkcí a k růstu CO2 a živočichové O2, představte si, že bychom měli konkurovat o ten samý zdroj života z atmosféry, to bych radši nechtěla. Ten název "plíce krajiny" jsem vždycky chápala jako znak toho, že jakýkoliv les je živý organismus. On při tom nočním dýchání vypařuje i vodní páru, což je neméně důležité, a tím blahodárně ovlivňuje mikroklima ve svém blízkém okolí a vlastně ovlivňuje i počasí, dejme tomu i klima (Amazonie). Proto myslím, že lidská práce v lese je na místě, ale neni bonton to říkat, tak mlčím.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
9.4.2022 19:58 Reaguje na Jarka O.Takže ve výsledku je - pokud člověk neodveze dřevo a neochrání ho před rozpadem - bilance takového lesa neutrální. Zhruba jako třeba bilance betonové plochy.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2022 08:18 Reaguje na Viktor ŠedivýBetonová plocha sice neprodukuje kyslík, ale jinak asi máte pravdu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.4.2022 09:35 Reaguje na Viktor ŠedivýPokud to dřevo odvezete a uděláte z něj výrobek, třeba jen prkno, tak v tom výrobku vážete ten uhlík po dobu životnosti toho výrobku. Pak samozřejmě ještě záleží na způsobu likvidace toho výrobku. Pokud jej necháte samovolně rozpadnout tak zase prodlužujete tu dobu depozitu uhlíku o dobu rozpadu toho výrobku.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.4.2022 10:16 Reaguje na Viktor ŠedivýBeton a mrtvé dřevo ten uhlík v sobě dlouhodobě uchovávají, ano. Ale živý strom je, aspoň pro záchyt CO2 a další neprodukčni funkce, cennější. Bilance myslim nebude neutrální, jak to myslite, nejak dlouhodobě? A taky nevím, jak ekolog může nechat řádit brouka, který zabíjí stromy.
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
10.4.2022 11:03 Reaguje na Jarka O.Technická poznámka: beton uhlík neobsahuje... Na rozdíl od dřevěného výrobku (50 % uhlíku).
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.4.2022 17:37 Reaguje na Galipoli PetrMáte pravdu, mě to trklo, když jsem příspěvek odeslala, tak diky, že jste to uvedl na pravou míru. Pro p. Šedivého, při výrobě cementu z vápence (následně ten beton) se uvolňuje CO2 a není "klimaticky neutrální". Ale zase vzhledem k původu vápence, který vznikal zachycením CO2 v sedimentech, se výroba cementu dá brát jako součást dlouhého koloběhu uhlíku, takže neutrální ...ale je to mimo téma. Nebo jste tu bilanci betonu tak nějak myslel...?
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2022 20:27 Reaguje na antonín krahulaTo je zkratak, podobenství. Produkt fotosyntézy, ou tů, slouží i nám, lidem.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
14.4.2022 21:30 Reaguje na antonín krahulaA amazonský prales , bude- li ponechán bez těžebních zásahů, je dlouhodobě v rovnováze : co přijmou rostliny, zmetabolizují na rostlinách závislé organismy.Jeho vliv na klima je ovšem nesporný.
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.4.2022 19:10Bezprecedentní rozklad to je a studijní územi je dost velké, stačilo by menší a zbytek hlavně začít zalesňovat. Snad ten výzkum opět nebude snaha hodit rozpad lesů na změnu klimatu. Kdyby se této diskuze úcastnil p. Hanzl, tak by jeho srdce zaplesalo a navrhl by třeba rychle zastavět holiny soláry a větrníky. Holiny jsou takové vyhnálkovy, kde fučí a pálí slunko až moc, tak by tam OZE fungovaly. Dokud nejsou holiny aspoň zarostlé trávou, probíhá eroze větrná, vodní i mrazová a odnáší slabou vrstvicku humusu. Srážky, hlavně kyselé, vymývají organické a anorganické živiny i škodliviny a půda dál degraduje na zeminu, a UV záření pomůže likvidaci organiky na CO2. Listnáče produkují půdu s neutrální, jehličnany s kyselou reakcí. Které poznatky a zlepšení výzkum přinese? Je velká škoda, že není dostatek semenáčků, tak obnova lesů potrvá. Přesto si myslím, že by prostředky byly efektivněji vydané na sázení lesů a starost o ně, na cestě k obnově lesů jako stabilizátoru krajiny, jejích plic, vodního cyklu....
Odpovědět
Katka Pazderů
9.4.2022 19:59Kdyby ten uhlík ve stromech vázaný nechali v těch souších, tak by se pod tím zmladil les. Ten by zakryl půdu před výparem, uhlík ze souší by se rozkládal desítky let a bylo by to v pohodě. jenže my musíme lesu a větru a dešti poroučet.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.4.2022 09:45 Reaguje na Katka PazderůJak jednoduché. Z čeho by se tam ten les " ve velkém asi tak zmlazoval? Za chvíli by bylo potřeba ty souše stejně kácet protože by ohrožovali vše pod sebou. Atd. Uhlík ze zpracovaného dřeva se uvolňuje podstatně delší dobu než uhlík z dřeva ponechanému svému osudu. Tedy pokud s tím dřívím zrovna netopíme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.4.2022 10:00 Reaguje na Katka PazderůNeodporujete si Zelení tak trochu v názorech? Tak buď nechat tlít
dříví v lese a nebo ho využívat do mrtě v energetice? Myslím, že
nejmoudřejší je kompromis, kdy kulatina skončí zpracováním na
řezivo a palivo a klestí jako pokryv lesní půdy bránící vysychání
a erozi. Zatím to funguje ode zdi ke zdi. Buď zůstává v lese vše
(v NP budiž) a nebo je vydrancováno vše na energetickou štěpku.
Jinak přirozené zmlazení je podmíněno zbylými semennými stromy
a bez nich k němu nikdy nedojde. To pak musí zasáhnout člověk
buď výsadbou a nebo alespoň umělým výsevem. Zázraky se totiž na
tak rozsáhlých holinách bez semenných stromů nekonají, protože
příroda není Svatá Marie s neposkvrněným početím.
Odpovědět
dříví v lese a nebo ho využívat do mrtě v energetice? Myslím, že
nejmoudřejší je kompromis, kdy kulatina skončí zpracováním na
řezivo a palivo a klestí jako pokryv lesní půdy bránící vysychání
a erozi. Zatím to funguje ode zdi ke zdi. Buď zůstává v lese vše
(v NP budiž) a nebo je vydrancováno vše na energetickou štěpku.
Jinak přirozené zmlazení je podmíněno zbylými semennými stromy
a bez nich k němu nikdy nedojde. To pak musí zasáhnout člověk
buď výsadbou a nebo alespoň umělým výsevem. Zázraky se totiž na
tak rozsáhlých holinách bez semenných stromů nekonají, protože
příroda není Svatá Marie s neposkvrněným početím.
Pe
Petr
10.4.2022 11:46 Reaguje na Břetislav MachačekNastudujte si něco o šíření semen rostlin, ať tady zas nelajete všem do nedouků.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.4.2022 18:32 Reaguje na PetrČím větší vzdálenost od matečné rostliny, tím méně
semenáčků. Pak je tu ještě stupeň zatravnění a nebo
už zarostení buření v době zralosti semen, aby se
uchytila, vyklíčila a semenáče nebyly zadušeny tím
stávajícím podrostem. Naopak vy si nastudujte, kam
doletí bukvice, žalud, ořech, pecka či kaštan,
pokud je na větší vzdálenost nedopraví člověk,
nebo jiný živý tvor. U osiv roznášených větrem stačí, aby vítr foukal v době semenění opačně
a místo na paseku odletí jinam. Spoléhat se na
samovýsev je možné na ostrůvkovitě vykácených
plochách mezi semennými stromy, ale nikoliv na tak
rozsáhlých vykácených plochách. Tam musí urychleně
pomoci člověk, dokud pozemek nezaroste travou a
buření, která zamezí vyklíčení semen stromů a
udusí i semenáče, které ji nestihnou přerůst.
I vysazeným stromům je třeba pomáhat vyžínání
a výřezem křovin, které často rostou rychleji
než stromy. Takže aktivisto DOUČIT se v praxi !
Odpovědět
semenáčků. Pak je tu ještě stupeň zatravnění a nebo
už zarostení buření v době zralosti semen, aby se
uchytila, vyklíčila a semenáče nebyly zadušeny tím
stávajícím podrostem. Naopak vy si nastudujte, kam
doletí bukvice, žalud, ořech, pecka či kaštan,
pokud je na větší vzdálenost nedopraví člověk,
nebo jiný živý tvor. U osiv roznášených větrem stačí, aby vítr foukal v době semenění opačně
a místo na paseku odletí jinam. Spoléhat se na
samovýsev je možné na ostrůvkovitě vykácených
plochách mezi semennými stromy, ale nikoliv na tak
rozsáhlých vykácených plochách. Tam musí urychleně
pomoci člověk, dokud pozemek nezaroste travou a
buření, která zamezí vyklíčení semen stromů a
udusí i semenáče, které ji nestihnou přerůst.
I vysazeným stromům je třeba pomáhat vyžínání
a výřezem křovin, které často rostou rychleji
než stromy. Takže aktivisto DOUČIT se v praxi !
VM
Vladimir Mertan
10.4.2022 13:55V roku 1921 nezvyčajne teplé a suché leto ešte zosilnilo kalamitu mníšky velkohlavej. Výsledkom bolo zničených 600 000 ha smrekovych porastov. Do záchranných prác sa zapojili študenti vojaci a štát nasadil aj väzňov. Inak by boli straty podstatne väčšie. To je to čo chýba dnes, ľudská práca v lese sa nedá nahradiť mechanizmami.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
11.4.2022 19:44Tak jsem dnes prodal 32,6 m3 souší... Asi budu zde za padoucha, ale svaté obrázky co tiskne ČNB jsou taky potřeba. V starých dobách se paseka vypálila a do ní vyseli lesní žito (křibice), na kterém se do podzimu pásli ovce a následně se i sklidilo. Dočetl jsem se o tom při shánění osiva lesního žita (pro zvěř). Třeba občas něco osít by neškodilo. I ty zvířata mají hlad.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Zari-2020/Kam-zmizelo-lesni-zito
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Zari-2020/Kam-zmizelo-lesni-zito
JM
Joska Malý
12.4.2022 12:55Píší to tu znovu, z pohledu bilance uhlíku, která by měla něco dělat s jeho koncentrací v atmosféře atp. je nějaký les naprosto irrelevantní, všechen uhlík z lesa se opět do atmosféry uvolní a myslet si, že jeho pozastavení ve dřevě na pár desítek let nic nezmění a jeho množství z našich padlých lesů je v globálu zanedbatelné. To by z těch stromů muselo vznikat uhlí.
Samozřejmě je to ošklivé, ale já doufám, že tam už znovu smrkové monokultury nevyrostou a budou tam hezké listnaté lesy, které i k té půdě jsou šetrnější, nežli kyselé jehličí.
20 let poslouchám, jak jsem ty monokultury špatně, pak se to stane a lesníci fňukají, že se to stalo a že za to mohou zlí zelení, jakože zelené nemám rád, tak tady bych jim dal za pravdu.
Chápu, že sázet smrky mělo smysl v dobách, kdy dřevo bylo velmi významná komodita jak stavební, tak energetická, ale dnes tomu už tak není, tak si snad můžeme dovolit více listnatých lesů.
Ty monokultury vždycky byla taková uniformní nudná hnědá poušť plná jehličí. Taková bučina, či doubrava to je jiná!
Odpovědět
Samozřejmě je to ošklivé, ale já doufám, že tam už znovu smrkové monokultury nevyrostou a budou tam hezké listnaté lesy, které i k té půdě jsou šetrnější, nežli kyselé jehličí.
20 let poslouchám, jak jsem ty monokultury špatně, pak se to stane a lesníci fňukají, že se to stalo a že za to mohou zlí zelení, jakože zelené nemám rád, tak tady bych jim dal za pravdu.
Chápu, že sázet smrky mělo smysl v dobách, kdy dřevo bylo velmi významná komodita jak stavební, tak energetická, ale dnes tomu už tak není, tak si snad můžeme dovolit více listnatých lesů.
Ty monokultury vždycky byla taková uniformní nudná hnědá poušť plná jehličí. Taková bučina, či doubrava to je jiná!
JS
Jarek Schindler
14.4.2022 11:34 Reaguje na Joska MalýOpravdu si myslíte, že dřevo již není významná stavební komodita? Nebo spíš chcete ty výrobky z jehličnanů nahradit výrobky z listnáčů? Smrčiny povětšině doubravami nenahradíte a bučina? Naopak taková zdravá smrčina je k nezaplacení a to po všech stránkách.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.4.2022 11:28Co na to říci. Pokud se napíše: " Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy.". Tak je odpověď celkem jasná. Vyjašlat se na názory a nejčastěji ekology používané poučky a řídit se fakty. No a tím faktem například je, že mezi kalamitně se množící kůrovce na smrku patří i ty druhy co se vyvíjejí na slabších částech kmene nebo na slabších kmenech mladších porostů. Tyto druhy také nepatří mezi "inženýry" lesa ale jsou také kalamitními škůdci.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.4.2022 16:24 Reaguje na Jarek SchindlerUž v roce cca 2005 u nás v MS kraji při tehdejším suchu a kůrovcové kalamitě padly smrky sázené restituenty v vrácených lesích. Neboli smrčiny sázené cca 1991 - 92.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.4.2022 14:48Článek mně připadá nesmyslný.
Za prvé jsme jediná země v Evropě, kde došlo díky sabotážním zásahům zelených aktivistů kůrovcovou kalamitou k takovému obrovskému rozpadu lesa. V jiných zemích Evropy došlo sice k nějakému rozšiřování kůrovce, to ale bylo funkčními lesnickými zásahy snadno potlačeno a těmto zemím tak jejich lesy zůstaly. Včetně ekonomicky velmi významných a z hlediska kvalitního dřeva velmi produktivních smrkových lesů.
Proto za prvé je hloupost si u nás ničit produkční kvalitu našich lesů automatických sázením listnatých nebo smíšených lesů všude tam, kde byly smrkové lesy kůrovcem zničeny. Je třeba posuzovat detailní podmínky, půdu, vlhkost, geologické podloží z hlediska dostupných živin a spodní vody a listané a smíšené lesy sázet jen tam, kde je jejich sázení odůvodněné. Na většinu rozlohy kůrovcem zničených lesů bude možné, pokud bude lesnická ochrana smrků proti kůrovci funkční, nebude vyřazována například nesmysly kolem konfliktu zájmů, jako tomu bylo v minulých letech, zase znova sadit smrkové lesy.
Za druhé co se týká úbytku uhlíku v původně lesní půdě, je to přirozený a úplně automatický pokles. V půdě funkčního lesa žije obrovské množství bakterií, hub až nakonec i kmyzu a živočichů, snad někdy i žížal specializovaných na rozpad biomasy. Která se v lesní půdě každoročně obnovuje spadem jehličí , listí a drobných větévek v množství kilogramy na každý metr čtvereční půdy. A stejnou rychlostí je těmi živými organismy rozkládána. Menší rychlostí, potom je na zemi odhadem až 2 - 3 letá zásoba biomasy nebo větší až výrazně velkou rychlostí, potom je na zemi v průměru zásoba biomasy v hodnotě pětiny, desetiny ročního spadu jehličí, listí a větévek.
Jakmile les zmizí, třeba kvůli kůrovci, tyto živé organismy pokračují v rozkladu zbylé biomasy v původně lesní půdě, nejdřív starou rychlostí, ale jak se zásoba uhlíků v půdě zmenšuje a podmínky se mění, ubývají i tyto organismy. Až, pokud se na půdě objeví nástupnické rostliny, které budou do půdy svým rozkladem dodávat novou biomasu, zůstane nějaká koncentrace uhlíků v půdě daná novými , podmínkami, novými rostlinami. Ať už mladými stromky nebo v horším případě třeba trávami. V nejhorším příapdě se na holinách neuchytí ani tráva, tak potom mizí uhlík z půdy dále a erozí potom mizí i samotná půda.
Odpovědět
Za prvé jsme jediná země v Evropě, kde došlo díky sabotážním zásahům zelených aktivistů kůrovcovou kalamitou k takovému obrovskému rozpadu lesa. V jiných zemích Evropy došlo sice k nějakému rozšiřování kůrovce, to ale bylo funkčními lesnickými zásahy snadno potlačeno a těmto zemím tak jejich lesy zůstaly. Včetně ekonomicky velmi významných a z hlediska kvalitního dřeva velmi produktivních smrkových lesů.
Proto za prvé je hloupost si u nás ničit produkční kvalitu našich lesů automatických sázením listnatých nebo smíšených lesů všude tam, kde byly smrkové lesy kůrovcem zničeny. Je třeba posuzovat detailní podmínky, půdu, vlhkost, geologické podloží z hlediska dostupných živin a spodní vody a listané a smíšené lesy sázet jen tam, kde je jejich sázení odůvodněné. Na většinu rozlohy kůrovcem zničených lesů bude možné, pokud bude lesnická ochrana smrků proti kůrovci funkční, nebude vyřazována například nesmysly kolem konfliktu zájmů, jako tomu bylo v minulých letech, zase znova sadit smrkové lesy.
Za druhé co se týká úbytku uhlíku v původně lesní půdě, je to přirozený a úplně automatický pokles. V půdě funkčního lesa žije obrovské množství bakterií, hub až nakonec i kmyzu a živočichů, snad někdy i žížal specializovaných na rozpad biomasy. Která se v lesní půdě každoročně obnovuje spadem jehličí , listí a drobných větévek v množství kilogramy na každý metr čtvereční půdy. A stejnou rychlostí je těmi živými organismy rozkládána. Menší rychlostí, potom je na zemi odhadem až 2 - 3 letá zásoba biomasy nebo větší až výrazně velkou rychlostí, potom je na zemi v průměru zásoba biomasy v hodnotě pětiny, desetiny ročního spadu jehličí, listí a větévek.
Jakmile les zmizí, třeba kvůli kůrovci, tyto živé organismy pokračují v rozkladu zbylé biomasy v původně lesní půdě, nejdřív starou rychlostí, ale jak se zásoba uhlíků v půdě zmenšuje a podmínky se mění, ubývají i tyto organismy. Až, pokud se na půdě objeví nástupnické rostliny, které budou do půdy svým rozkladem dodávat novou biomasu, zůstane nějaká koncentrace uhlíků v půdě daná novými , podmínkami, novými rostlinami. Ať už mladými stromky nebo v horším případě třeba trávami. V nejhorším příapdě se na holinách neuchytí ani tráva, tak potom mizí uhlík z půdy dále a erozí potom mizí i samotná půda.
RP
Radim Polášek
14.4.2022 16:14 Reaguje na Radim PolášekZ toho vyplývá, že ubývání uhlíku v půdě po odstranění lesa je přirozený jev. Rovněž analogií z toho vyplývá, že stejný přírodní proces je ubývání vláhy z půdy po odstranění lesa. To ubývání vláhy v půdě je ale jinak taky velmi závislé na místních podmínkách, zejména nadmořské výšce, oslunění a podloží.
Na vláze v půdě, když pominu konkurenční vliv trav, plevelů a dalších nedřevitých rostlin potom závisí účinnost opětného zalesňování. Současný systém zalesňování víceletými stromečky ze školek, pokud je nějakým vyžínáním a čištěním odstraněna konkurence jiných rostlin a dřevin, funguje s trochou omezení i na úplně nelesní půdě, polní a luční půdě s velmi malým obsahem uhlíku, pokud tam je dost vláhy. Neboli na severních nižších svazích hor a pahorků, kde je vlhko nebo na pozemcích s dostatkem vody, třeba v nivách vodních toků. Když pominu pravděpodobně horší kvalitu kořenového systému takového lesa proti stromkům vyrostlým na místě přímo ze semen, který poněkud zhoršuje odolnost takového lesa zejména proti větru a proti suchu. Na vyšších víc osluněných svazích nebo jinak bez lesa suchých místech je podle mne třeba uvážit strategii toho zalesňování. Platí, že pokud se sází ve vlhkých letech a když ještě další rok není úplně suchý, tak tam zasázené stromečky vydrží a neuschnou. Z pěti let to jsou tak v průměru 2 - 3 roky. Pokud se sází v jiných letech, stromečky kvůli počasí uschnou. Případně to vysázení udělat ve stylu přírody, pomoct si nejdřív osázením pionýrskými dřevinami a les potom sázet v jejich skrytu.
Odpovědět
Na vláze v půdě, když pominu konkurenční vliv trav, plevelů a dalších nedřevitých rostlin potom závisí účinnost opětného zalesňování. Současný systém zalesňování víceletými stromečky ze školek, pokud je nějakým vyžínáním a čištěním odstraněna konkurence jiných rostlin a dřevin, funguje s trochou omezení i na úplně nelesní půdě, polní a luční půdě s velmi malým obsahem uhlíku, pokud tam je dost vláhy. Neboli na severních nižších svazích hor a pahorků, kde je vlhko nebo na pozemcích s dostatkem vody, třeba v nivách vodních toků. Když pominu pravděpodobně horší kvalitu kořenového systému takového lesa proti stromkům vyrostlým na místě přímo ze semen, který poněkud zhoršuje odolnost takového lesa zejména proti větru a proti suchu. Na vyšších víc osluněných svazích nebo jinak bez lesa suchých místech je podle mne třeba uvážit strategii toho zalesňování. Platí, že pokud se sází ve vlhkých letech a když ještě další rok není úplně suchý, tak tam zasázené stromečky vydrží a neuschnou. Z pěti let to jsou tak v průměru 2 - 3 roky. Pokud se sází v jiných letech, stromečky kvůli počasí uschnou. Případně to vysázení udělat ve stylu přírody, pomoct si nejdřív osázením pionýrskými dřevinami a les potom sázet v jejich skrytu.
