https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lide-zachranuji-jednu-z-kdysi-nejbeznejsich-ryb-tunek-a-rybnicku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé zachraňují jednu z kdysi nejběžnějších ryb tůněk a rybníčků

28.7.2022 06:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Karas obecný (nahoře) s velmi špatnou kondicí v důsledku invaze karase stříbřitého (dole). Karas stříbřitý převažuje přibližně desetkrát nad karasem obecným ve zkoumané nádrži.
Karas obecný (nahoře) s velmi špatnou kondicí v důsledku invaze karase stříbřitého (dole). Karas stříbřitý převažuje přibližně desetkrát nad karasem obecným ve zkoumané nádrži.
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR
Býval jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků, dnes je na pokraji vyhynutí. Ačkoli je karas obecný mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišel o své původní přirozené biotopy. Navíc jej z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého. Tuto nepříznivou situaci se rozhodli zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity a Zoo Praha. Díky pomoci více než sedmi set lidí z široké veřejnosti se podařil slibně odstartovat projekt na záchranu této původní české ryby. Zapojení veřejnosti je, obzvlášť teď v létě, nadále velmi žádoucí.
 
Už od loňského roku se lidé registrují na webové stránky www.zachrankarase.cz, kde pomáhají s pátráním po posledních populacích karase obecného a nahlašují lokality jeho výskytu. Nyní, v plné rybářské sezoně, budou vědci rádi, když opět lidé vyrazí pátrat po této kriticky ohrožené rybě a jejím úhlavním konkurentovi, karasovi stříbřitém. Ačkoliv poznání o rozšíření tohoto druhu díky zapojení veřejnosti pokročilo, stále zůstává na mapě České republiky mnoho bílých míst, kde se historicky pravděpodobně vyskytoval a nyní mohl být nahrazen invazním karasem stříbřitým.

Masivně namnožený karas stříbřitý v malém lesním lomu, kde utlačuje zbytek populace karase obecného.
Masivně namnožený karas stříbřitý v malém lesním lomu, kde utlačuje zbytek populace karase obecného.
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

„Do projektu se nám dosud zapojilo 719 respondentů, kteří nahlásili 938 lokalit s výskytem karasů. Úbytku karase obecného si všimlo 75 % z nich. Stejně tak přibývání invazního karase stříbřitého v našich vodách zaznamenalo 71 % respondentů,“ říká jeden z hlavních koordinátorů záchranného projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Mezi respondenty, kteří se zapojili do mapování karase, se najdou skuteční rekordmani. „Nejaktivnější člověk nám nahlásil 72 lokalit. Naopak, okolo dvou set lidí se do průzkumu pouze registrovalo, a tak by mohli využít letní období a pokračovat v pátrání,“ vyzývá student zapojený do projektu, Sandip Tapkir z Biologického centra AV ČR.

V současné době lidé hlásí výskyt karase obecného zejména v rybníčcích, tůních a zatopených lomech, zatímco karase stříbřitého zaznamenali kromě těchto lokalit i v řekách a jejich slepých ramenech. „Když jsme ověřovali data od respondentů, potvrdilo se, že zejména drobné lokality jako lomy a tůně jsou opravdu posledními místy, kde je vyšší šance najít původního karase. V řekách a větších rybnících převládá invazní karas stříbřitý, který se tam dostává především při vysazování ryb, například s násadou kapra,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

Aktivní vypouštění ryb z okrasných jezírek představuje pro původního karase obecného velký problém a jednu z příčin jeho úbytku. Karas zlatý se s karasem obecným kříží a vytváří plodné křížence. Navíc je schopen přerůst karasy obecné podobně jako karas stříbřitý. Na dané lokalitě je problémem i masivní výskyt střevličky východní. Karas zlatý byl pravděpodobně vypuštěn do lokality nedávno, neboť mezidruhoví kříženci zaznamenáni nebyli.
Aktivní vypouštění ryb z okrasných jezírek představuje pro původního karase obecného velký problém a jednu z příčin jeho úbytku. Karas zlatý se s karasem obecným kříží a vytváří plodné křížence. Navíc je schopen přerůst karasy obecné podobně jako karas stříbřitý. Na dané lokalitě je problémem i masivní výskyt střevličky východní. Karas zlatý byl pravděpodobně vypuštěn do lokality nedávno, neboť mezidruhoví kříženci zaznamenáni nebyli.
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

Lidé ke změnám na jejich oblíbeném rybářském místě nejsou lhostejní a píší vědcům poznámky k lokalitě, např: „V tomto rybníku pomalu narůstala populace karase stříbřitého, až karase obecného zcela vytlačila.“ V dalších lokalitách, zejména v jižních Čechách, veřejnost poukazovala i na problém s dalším invazním druhem, střevličkou východní.

Průzkum ovšem poněkud komplikuje fakt, že oba druhy karase jsou si velmi podobné a ne každý je správně určí. V současné době tak převažují hlášení o výskytu karase obecného, ačkoliv se mnohdy jedná o invazního karase stříbřitého. Nicméně je důležité mapovat i invazní ryby. V další fázi projektu Zachraň karase totiž odborníci vytipují vhodná místa pro zpětné vysazení původního karase. A pokud by se vysadil do oblastí s hojným výskytem karase stříbřitého, veškeré úsilí by mohlo přijít vniveč.

Dlouhoploutvý kříženec karase obecného a karase zlatého. Karas zlatý by z tohoto důvodu neměl být vypouštěn do volné přírody, neboť představuje hrozbu pro karase obecného a po masivním namnožení i pro naše ekosystémy tůní.
Dlouhoploutvý kříženec karase obecného a karase zlatého. Karas zlatý by z tohoto důvodu neměl být vypouštěn do volné přírody, neboť představuje hrozbu pro karase obecného a po masivním namnožení i pro naše ekosystémy tůní.
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

Již nyní je však jasné, že se díky veřejnosti podařily najít desítky míst, kde karas obecný ještě přežívá a vědci o nich neměli tušení. Bohužel na většině z těchto lokalit již není sám a pomalu jej vytlačuje a početně přerůstá invazní konkurent. „Často tady karas stříbřitý převažuje v poměru 10:1 a karas obecný vykazuje velice špatnou kondici. Někde výměna druhů proběhla tak nenápadně a postupně, že nám lidé hlásí karasy obecné, a přitom na lokalitě už najdeme pouze karasy stříbřité,“ upozorňuje Marek Šmejkal.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

28.7.2022 08:43
No, já chci doma oživit staré jezírko na zahradě plus ještě nějakou nádrž a ještě bych chtěl trochu experimentovat s akvakulturami. A docela bych uvítal, kdybych to mohl zarybnit původním druhem karasem obecným, jako pro ty počáteční pokusy dostatečně odolným druhem. Kdyby se dal někde v několika kusech sehnat... Nevím, jestli by tam prosperoval, ale kdyby ano a množil by se, klidně bych namnožené kusy karase obecného vypouštěl do přírody. A posiloval tak jeho rozšíření.
Jinak tam klidně můžu chovat v přírodě nějak získané invazivního karase stříbřitého nebo klidně i střevličku východní. Tam by pro mě byl jen jediný rozdíl a sice že bych přebytečné kusy nevypouštěl do přírody, ale likvidoval.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.7.2022 09:05 Reaguje na Radim Polášek
Tyto dva invazivní druhy se mohou do přírody šířit i bez Vašeho přičinění. Stačí, když na tu nádrž sedne nějaký vodní pták a pár jiker se mu přilepí na nohy, nebo peří. Radši bych neexperimentoval a nasadil tam naše původní ryby.
Odpovědět

Marek Šmejkal

29.7.2022 08:37 Reaguje na Radim Polášek
Dobrý den, ozvěte se mi prosím na marek.smejkal@hbu.cas.cz , mohu Vám poskytnout kontakt na nejbližšího chovatele karasů obecných.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.7.2022 08:41 Reaguje na Marek Šmejkal
Dobrý den, taky bych se přidal, provozuju malé jezírko, zatím tam mám hrouzky, ale pár karasů by se mi tam vešlo. Budu Vás kontaktovat. Díky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.7.2022 17:18 Reaguje na Marek Šmejkal
Díky, kontakt mám poznačen.
Odpovědět
rb

radim buffalo tobias

29.7.2022 11:05 Reaguje na Radim Polášek
likvidoval vlastním konzumem ? tak tomu mám rozumět ? nebo likvidace hozením kočkám ? když už aquakulturu, tak s nějakýma rybama k jídlu a ne pak odchovat "invazní druh" a vyhodit ! co by to mělo za logiku ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.7.2022 17:16 Reaguje na radim buffalo tobias
Buďto to bude k jídlu člověku nebo to bude k jídlu třeba slepicím nebo kachnám.
Jinak akvakultura s klasickými chovnými rybami vyžaduje nádrže a další zařízení, má li se tomu člověk věnovat na takové úrovni, aby z toho byly nějaké výsledky, za aspoň 50 tisíc, lépe tak 100 tisíc.
Tady s těmi invazivními rybkami by to mělo jít odzkoušet a rozjet do dlouhodobě fungujícícho stavu za výrazně menší částku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.7.2022 12:15
Tyhle jednotlivé projekty chápu, ale neřeší daleko závažnější a hlubší problém, establishmentem zdaleka obcházený - propad biodiverzity všude kolem nás. Pokud právě zde nenapřeme všechno úsilí ke zvrácení stavu , tak to i s námi vidím hodně bledě.
Ale protože se na tom na rozdíl od OZE nedají vytřískat prachy , tak se elity vůbec nevzrušují.
Pár zoufalců z veřejnosti to skutečně nevytrhne.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

29.7.2022 22:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Trošku to odlehčím - nejsem s vámi ve sporu, ale já bych ty "zoufalce" (k nimž se hrdě řadím :) až tak nepodceňoval, ono v zásadě máte sice pravdu, je to takový boj s větrnými mlýny, ale vždycky je tu šance, že přestane foukat :)
Odpovědět
PS

Pavel Selinger

29.7.2022 07:40
V Pardubickém Maťáku je karasů dost, když nahodíte malou žížalku, nic jiného nechytnete...
Odpovědět

Marek Šmejkal

29.7.2022 08:41 Reaguje na Pavel Selinger
Děkuji, nahrajte nám prosím tip na zachrankarase.cz, případně mi ho můžete zaslat na marek.smejkal@hbu.cas.cz. Dle velikosti vody to ale spíš vypadá na karase stříbřitého, ve větších rybnících a tůních již karas obecný prakticky vymizel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 16:12
Vzpomínám na starou pískovnu s karasy obecnými, slunkami, líny,
hořavkami atd. Slunkami krmili lidé kachny a karasy jsme jako děti
smažili na ohni. Rekultivace pískovny zasypáním odpadem vše zabila.
Pak byli karasi obecní v bývalém slepém rameni řeky, ale po povodni
v r. 1997 dostali konkurenci v karasech stříbřitých a slunky ve
střevličkách východních. Dnes tam není po slunkách a karasech obecných
ani památky. Zabránit v šíření úspěšných konkurentů se nedá, když už
tam jsou. To by se musel rybníček izolovat od přítoků, od přenosu
jiker vodními ptáky, před nezodpovědnými jedinci a před násadou
karasů obecných totálně vytrávit od všech ryb. Bude to průchodné
pro laickou veřejnost? No a hledat panenské vody čekající na to
cílené zarybnění nikomu nezávidím. Ony totiž nevznikají a když ano,
tak jsou spojeny s tokem a nebo je zřizuje někdo proto, že si je
zarybní podle svého. Jinak pamatuji i kaprokarasy, o které rybáři
nijak nestáli a karasy v rybnících cíleně likvidovali dravci, aby
neužírali potravy kaprům. Držím palce, ale obávám se, že to je
marnost nad marnost v době, kdy těch rizik zavlečení karasů
stříbřitých je velmi mnoho.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist