https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-ne-hospodarit-v-rybnicnich-rezervacich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak (ne)hospodařit v rybničních rezervacích

2.4.2021 07:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obr. 1: Kolpíkům bílým každoročně v přírodní rezervaci Vrbenské rybníky přibude několik nových ostrůvků v podobě hnoje. Pohled na Nový Vrbenský rybník.
Obr. 1: Kolpíkům bílým každoročně v přírodní rezervaci Vrbenské rybníky přibude několik nových ostrůvků v podobě hnoje. Pohled na Nový Vrbenský rybník.
Foto | Vojtěch Kolář
Rybníky v přírodních rezervacích mají sloužit jako útočiště pro ohrožené druhy vodního hmyzu, obojživelníků, ptáků ale i některých druhů ryb, např. slunky či karasy obecné. Na takových lokalitách by mělo být rybniční hospodaření přizpůsobeno a podřazeno ochraně přírody. Rybí obsádky by měly být menší než na klasických produkčních rybnících a manipulace s vodou a její kvalita by měly respektovat nároky přítomných chráněných druhů. Často zde proto probíhá vyplácení tzv. kompenzací, tedy ztrát ušlého zisku hospodařícímu subjektu. Na papíře to vypadá skvěle, realita ale bohužel často pokulhává. Pojďme se podívat na několik aktuálních případů.
 

Vrbenské rybníky: nevhodná manipulace s vodou a nekončící hnojení

O tom, že nastavit šetrné hospodaření ani v těch nejvyhlášenějších rezervacích se nedaří, se lze přesvědčit na mnoha lokalitách. Jedním takovým příkladem jsou Vrbenské rybníky na Českobudějovicku, chráněné od roku 1990. Od roku 2005 jsou také součástí soustavy NATURA 2000 jako jedna z hlavních částí ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. Většině ornitologů a milovníkům přírody z jižních Čech je tato oblast dobře známa. Celkem bylo v ptačí oblasti pozorováno více jak 200 druhů ptáků, přičemž více jak 100 druhů zde i zahnízdilo (Klvaňová 2016).

I přes vysoký stupeň ochrany však biodiverzita území klesá. Za úbytkem biodiverzity stojí pravděpodobně celkový špatný stav ekosystému, především vysoká koncentrace živin. Z našeho pohledu jsou zde dva hlavní viníci: stará živinová zátěž, tj. uložení živin v sedimentu, jelikož každý rybník zadržuje živiny z povodí díky splachům z okolních polí a přítokům z meliorací; a rybniční hospodaření s vysokými rybími obsádkami a s přikrmováním ryb obilovinami či hnojením (více zde: Jindřich Duras: Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?, Co stojí za špinavou vodou českých rybníků?). Vysoká koncentrace živin má za následek nízkou průhlednost vody, která je spojená s namnožením fytoplanktonu, který se nedostává do vyšších trofických částí řetězce. To především proto, že zooplankton, který by měl v přírodě blízkých podmínkách regulovat fytoplankton, je vyžrán vysokou obsádkou planktonožravých ryb (více např. zde: Vrba a kol. 2018, Jindřich Duras: Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?).

Obr. 2: Skutečně by měl v chráněných územích probíhat takovýto management? Květen 2018
Obr. 2: Skutečně by měl v chráněných územích probíhat takovýto management? Květen 2018
Foto | V. Kolář & V. Hadačová

I přesto, že rybářský management na Vrbenských rybnících je omezen a např. hnojení se podle plánu péče nedoporučuje (Křivan a kol. 2014), realita je jiná (Obr. 1 a 2). Obzvlášť paradoxní je, že Agentura ochrany přírody a krajiny vyplácí finanční náhrady firmě ‘Lesy a rybníky města Českých Budějovic‘, aby hospodařila extenzivně v zájmu ochrany přírody na lokalitách, které patří městu a které spravuje Krajský úřad Jihočeského kraje. Přitom kde jinde by měla být na prvním místě ochrana přírody nad ekonomickým ziskem než v rezervacích vlastněných státem, krajem či obcemi? Zvláště přiléhají-li tyto přímo k městu a ke dvěma jeho největším sídlištím.

Obr. 3: Smutný foto příběh úbytku litorálních porostů na rybníku Bažina (červeně zvýrazněný rybník uprostřed) za posledních 70 let. Nejmarkantnější pokles je vidět za posledních cca 8 let. Vytvořil V. Kolář, mapy převzaty z www.kontaminace.cenia.cz (měřítko 600m) a www.mapy.cz (měřítko 500m).
Obr. 3: Smutný foto příběh úbytku litorálních porostů na rybníku Bažina (červeně zvýrazněný rybník uprostřed) za posledních 70 let. Nejmarkantnější pokles je vidět za posledních cca 8 let. Vytvořil V. Kolář, mapy převzaty z www.kontaminace.cenia.cz (měřítko 600m) a www.mapy.cz (měřítko 500m).

Ve vodě s nízkou průhledností, bez zooplanktonu a s velkou koncentrací fytoplanktonu často dochází k anoxii (spotřebování kyslíku v hlubší vodě). Tato situace se v posledních letech děje na Vrbenských rybnících docela často a nezřídka je zde nízká až téměř nulová průhlednost vody i v brzkých jarních měsících. Nedařící se ochrana lokality je dobře patrná i na leteckých snímcích, kde je např. na rybníku Bažina jasně vidět drastický úbytek litorálu za posledních 17 let (Obr. 3) - více viz také Svidenský a kol. (2014). Úbytek litorálu na rybníce Bažina dávají autoři studie za vinu spásání mladých výhonků ptactvem, vysokou obsádkou kapra a množství živin v substrátu a následným anaerobním podmínkám (Svidenský a kol., 2014). Litorál je přitom z hlediska rybniční bioty klíčový, jelikož řada druhů zde nachází útočiště a potravu. Zároveň má úžasnou samočistící funkci (Roberts a kol., 1995; Batzer & Wissinger, 1996).

Živinovou zátěž nahromaděnou v rybničních sedimentech za desítky let lze z rybníku odtěžit. Velmi jsme proto uvítali, že se chystá projekt vytěžení sedimentů na rybnících Domin a Bažina, který byl nakonec realizován v letech 2019 a 2020. Tato akce v hodnotě 110 milionů korun měla být rozdělena na dvě etapy, kdy všechny práce měly proběhnout pouze v zimním období, aby nedocházelo k narušení hnízdního období ptáků (Odbahní dva Vrbenské rybníky, kvůli hnízdícím ptákům musí pracovat v zimě). Dne 18. března 2020 byl skutečně rybník Domin opět „na vodě“ a začali se zde objevovat první ptáci (Obr. 4A a 4B). To se ale celkem rychle změnilo a 5. dubna 2020 se začal rybník opět vypouštět. Voda byla přepuštěna do dalších rybníků v soustavě a rybník byl dopuštěn až později. Takováto manipulace s vodou může mít za následek úhyn čerstvě vylíhlých larev obojživelníků či hmyzu nebo odlet ptáků. Nad takovýmto chováním hospodáře, který ví, že obhospodařuje lokalitu chránící především mokřadní ptáky, zůstává rozum stát.

Diskutabilní je také smysl celého odbahnění, když se přilehlé rybníky na jaře stále přihnojují (Obr. 1 a 2). V rámci rybniční soustavy je na základě rozhodnutí Vodoprávního úřadu povoleno hnojit všechny rybníky, ačkoliv to jde proti doporučení plánu péče. V reálu se však zřejmě hnojí „jen“ rybník Černiš, Nový a Starý Vrbenský, ale při přepouštění vody mezi rybníky v soustavě (zde z rybníka Černiš do rybníku Domin a Bažina, ale i z dalších výše položených rybníků mimo rezervaci) dochází k tomu, že jakýkoli přísun živin do jednoho rybníka ovlivňuje i ty ostatní. Je proto jen otázkou času, kdy bude rybniční sediment napěchovaný stejným množstvím živin jako před zásahem a bude opět nutné vynaložit desítky až stovky milionů korun na nové odbahnění. Považujeme to za krátkozraké a nehospodárné. Zůstává tedy otázkou, jak se bude management a ochrana Vrbenských rybníků vyvíjet a k čemu zde celá akce odbahnění povede.

Obr. 4a:Napuštěný rybník Domin s ostrůvky (snímek z 18. března 2020), které začali pomalu obsazovat ptáci a připravovat se k hnízdění...
Obr. 4a:Napuštěný rybník Domin s ostrůvky (snímek z 18. března 2020), které začali pomalu obsazovat ptáci a připravovat se k hnízdění...
Foto | J. Březina

Obr. 4b:... byl znenadání kvůli přepouštění vody v soustavě opět vypuštěn (snímek z 5. dubna 2020).
Obr. 4b:... byl znenadání kvůli přepouštění vody v soustavě opět vypuštěn (snímek z 5. dubna 2020).
Foto | J. Březina

NPP Vizír: problémy s vodou, ale také s nepůvodními druhy

Dalším z našeho pohledu problematickým příkladem péče o rybniční chráněné území je odbahnění a celková revitalizace NPP Vizír na Třeboňsku. Jde o velmi významnou lokalitu, na které se vyskytuje velké množství ohrožených druhů rostlin i živočichů, z nichž mnohé mají značně odlišné nároky na prostředí a vyžadují proto pestrou mozaiku různých habitatů. Donedávna byl rybník Vizír v českém kontextu jedinečný silnou populací potápníka dvojčarého (Graphoderus bilineatus), který je našim jediným vodním broukem chráněným zákonem i evropským právem, nepočítáme-li vyhynulého potápníka širokého (Dytiscus latissimus).

V roce 2020 se zde v rámci odbahnění a rekonstrukce břehových linií nejprve nepodařilo „nahnat“ vodu a rybník, a především jeho litorální části byly většinu jara a léta na suchu. Koncem léta 2020 byly práce na projektu opět špatně načasovány a rybník vypuštěn, a to v době, kdy měla začít aktivovat právě nová generace potápníka dvojčárého (detaily viz Kolář a Boukal, 2020). Třešničkou na pomyslném dortu je nově zaznamenaný výskyt silné populace nepůvodní slunečnice pestré, která sem zřejmě byla splavena z jiných rybníků. Nezbývá než doufat, že manipulace s vodou v dalších letech nepovede k podobným přešlapům, dojde k znovuobnovení litorálů, a především k návratu vodních živočichů, kteří zde ubyli, včetně vlajkového druhu potápníka dvojčárého.

Obr. 5: Pohled na NPP Vizír a naplnění našich obav: kamenný zához na hrázi rybníka se ukázal jako vhodné útočiště pro nepůvodní slunečnice pestré. V pozadí je vybagrovaný materiál, který byl později odvezen mimo lokalitu. Snímek z 4. 4. 2020
Obr. 5: Pohled na NPP Vizír a naplnění našich obav: kamenný zához na hrázi rybníka se ukázal jako vhodné útočiště pro nepůvodní slunečnice pestré. V pozadí je vybagrovaný materiál, který byl později odvezen mimo lokalitu. Snímek z 4. 4. 2020
Foto | V. Kolář

Příklady z jižní Moravy, aneb proč trh nevyřeší všechno

Na jižní Moravě je zachovalých rybníků výrazně méně než v jižních Čechách. Člověk by si řekl, že jejich ochrana bude o to důslednější. Realita je bohužel opět často diametrálně odlišná. Notoricky známý příklad přináší PR Františkův rybník u Břeclavi, který byl již jako rezervace v roce 2000 zprivatizován. Dnes se zde místo ohrožených rostlin a potápek prohánějí trofejní kapři a břehy jsou plné stanů s rybáři (Obr. 6; viz také Františkův rybník – ráj pro kapraře!).

obr. 6. Takto vypadá PR Františkův rybník v roce 2020. Místo ochrany přírody je zde evidentní prioritou lov ryb a rekreace.
obr. 6. Takto vypadá PR Františkův rybník v roce 2020. Místo ochrany přírody je zde evidentní prioritou lov ryb a rekreace.
Foto | G. Čamlík

PP Troskotovický rybník na Znojemsku byl naopak jako přírodní památka vyhlášen v roce 1998 na pozemku soukromé firmy. I když se dříve vymykal bohatstvím mokřadních organismů, dnes se z něj stal podobný kapřín, jakých je v okolí plno a které chráněné nejsou. Tedy rybník s velmi nízkou průhledností vody, s vymizelými či ubývajícími druhy ptáků a rostlin. V obou zmíněných případech není ochrana přírody schopna stanovit odpovídající šetrnější podmínky hospodaření a následně je kontrolovat a po majitelích je vymáhat. Výsledkem jsou dvě chráněná území zralá na zrušení, jestliže nedojde k významným změnám v jejich obhospodařování.

Jako třetí příklad můžeme uvést NPR Lednické rybníky. Ty jsou v majetku státu, pečuje o ně Agentura ochrany přírody a krajiny a bývají považovány za výkladní skříň ochrany přírody. Aktuální situace je ale podobně tristní. Hospodařící subjekt zde byl vybrán podle nejvyšší nabídky výše nájmu, který teď musí pravidelně státu odvádět. Navíc jde o komerční subjekt, který potřebuje vydělat, takže jen stěží lze u něj počítat s maximálně šetrným přístupem. Opakovaně se tu nedaří dodržovat plánem péče i pachtovní smlouvou požadované hodnoty průhlednosti či množství zooplanktonu, což se pak odráží i na množství vodního ptactva. Naopak kvůli nepůvodnímu karasovi stříbrnému či kolonii kormoránů se zde stále rybníkářům vychází vstříc v povolování vyšších obsádek. Výsledek v podobě úhynu více jak 100 tun ryb na Nesytu v roce 2018 není asi třeba komentovat (viz Rybáři posbírali v rybníku Nesyt přes 100 tun leklých ryb). Velmi pěkná hnízdní sezóna na Nesytu v roce 2020 (viz Mimořádná ptačí sezóna na rybníku Nesyt), kdy zde zahnízdilo velké množství ohrožených ptáků a vyrostly vzácné druhy rostlin obnažených den, je jen důsledek posledních sušších let a s tím spojené snížené hladiny rybníka, nikoliv zásluhou cílené ochrany. V této situaci naopak správce rezervace místo zrušení nájmu a přehodnocení ekonomistického přístupu znovu vychází vstříc produkci ryb a řeší přívod vody do rybníků z nedaleké Dyje. Nad tím už nelze než zaplakat.

Jde s tím něco dělat?

Proč nemůže být alespoň péče o státní rybniční rezervace založena na podobném modelu jako je péče např. o stepní lokality? V takovém případě platí stát firmě za to, aby step posekala či přepásla, a o to, zda pak firma např. ovce prodá, už se nestará. Proč musí i rybníky v rezervacích generovat co největší produkci a ekonomický zisk? Není jejich smysl úplně někde jinde? Copak není ochrana ubývajících mokřadních společenstev, pro která jsou tyto lokality vyhlášeny jako chráněná území, sama o sobě důležitou hodnotou a veřejným zájmem? Zvláště pak ve světle celosvětového úbytku hmyzu (např. Bojková a kol., 2014; Roth a kol. 2020; Sánchez-Bayo a Wyckhuys, 2019) a celkově sladkovodních mokřadů (Davidson, 2014). Nejde o to, aby se v rybničních rezervacích vůbec nehospodařilo či nebyly nasazovány ryby. Ty jsou v rybnících důležitou součástí ekosystému a zvláště v rybnících plných živin je jejich přítomnost často i nezbytná. Nemělo by však alespoň v rybničních rezervacích, zvláště těch v majetku státu, krajů či obcí, mít přednost dlouhodobé udržení ekologicky příznivého stavu i do budoucna? Vždyť biologická diverzita a kvalita vody je to nejdůležitější, co bychom alespoň na těchto vybraných lokalitách měli zanechat budoucím generacím.

Stručný návod pro šetrné hospodaření v rybničních rezervacích

• Snažit se udržet vícedruhovou obsádku ryb. Vhodná je kombinace kaprovitých s dravými rybami. Lepší je méně a menších ryb.

• Podporovat rozvoj a druhovou diverzitu litorálních porostů. Podporovat na rybník navazující otevřené biotopy, např. pozvolné břehy přecházející ve vlhké louky.

• Snažit se udržet minimálně do konce července přítomnost tzv. hrubého zooplanktonu a co nejvyšší průhlednost vody.

• Omezit v dnešní době už zbytečné hnojení rybníků. V rybnících s výskytem druhů vázaných na kyselé prostředí dobře zvážit i vápnění.

• Omezit přikrmování ryb. Pokud se musí ryby dokrmovat, pak jich je v rybníku víc, než by mělo.

• Kde to dovolí podmínky a předměty ochrany, znovu zavádět alespoň částečné letnění. Během letnění lze také odstranit organické bahno z části rybníka – např. z loviště.

• Nemanipulovat s hladinou rybníků v zásadních obdobích roku, jako je např. hnízdní období ptáků či jarní rozmnožování obojživelníků.

• V případě odbahňování jej provádět šetrně, nejlépe na plné vodě sacím bagrem, a ne celý rybník naráz v jedné sezoně. Odtěžený materiál vždy odvézt pryč z lokality a nenechávat jako deponie na březích.

• V případě nedodržování podmínek plánů péče, pachtovních smluv či takových podmínek, za které se vyplácí kompenzace (např. zahnízdění některých druhů ptáků při nízké hladině vody), důsledně vymáhat nápravu i za cenu pokut a nebát se odůvodněného vypovězení smluv.

• Bránit šíření nepůvodních druhů vodních živočichů a rostlin. Nepodporovat a neprovádět zásahy a úpravy, které mohou ztížit jejich případnou eradikaci (např. hrubé kamenné záhozy hrází, Obr. 5).

• Při hospodaření dokázat pružně reagovat na vývoj situace v každé sezoně, např. přizpůsobit obsádku nízkému stavu vody. V případě nárůstu počtu nepůvodních druhů ryb (střevlička východní, karas stříbřitý, slunečnice pestrá) navýšit v obsádkách podíl dravých ryb, či rybník letnit/zimnit.

• Kvalita vody v rybníku závisí i na hospodaření v jeho povodí. Kde to je možné, usilovat o součinnost v rámci hospodaření na rybnících v soustavě nad rezervací, péče o odpadní vody z obcí, protierozních opatřeních na okolních pozemcích.

Literatura:
Batzer D.P., Wissinger S.A., 1996: Ecology of insect communities in nontidal wetlands. Annual Review of Entomology 41: 75–100.
Bojková J., Rádková V., Soldán T., Zahrádková S., 2014: Trends in species diversity of lotic stoneflies (Plecoptera) in the Czech Republic over five decades. Insect Conservation Diversity 7: 195–287.
Davidson N.C., 2014: How much wetland has the world lost? Long-term and recent trends in global wetland area. Marine and Freshwater Research 65: 934-941. Klvaňová A. (ed.) 2016: Kam za ptáky v České republice. Grada Publishing, a.s., Praha. 264 pp.
Kolář V., Boukal D. 2020: Dobré a další zprávy o ochraně ohroženého vodního hmyzu: potápník dvojčárý v ČR. Fórum ochrany přírody 3: 28–32.
Křivan V., Hesoun P., Svoboda A. 2014: Plán péče o ZCHÚ „Přírodní rezervace Vrbenské rybníky“ na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. 1–55.
Svidenský R., Čížková H., Kučerová A. 2014: Ústup litorálních porostů na rybníku Bažina (PR Vrbenské rybníky). Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích – Přírodní vědy 54: 86–100.
Sánchez-Bayo F., Wyckhuys K.A.G. 2019: Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers. Biological Conservation 232: 8–27.
Roberts J., Chick A. O., Thompson L. P. 1995: Effect of carp, Cyprinus carpio L., an exotic benthivorous fish, on aquatic plants and water quality in experimental ponds. Marine and Freshwater Research 46: 1171–1180.
Roth N., Zoder S., Zaman A.A., Thorn S., Schmidl J. 2020: Long‐term monitoring reveals decreasing water beetle diversity, loss of specialists and community shifts over the past 28 years. Insect Conservation and Diversity 13: 140–150.
Vrba J., Benedová Z., Jezberová J., Matoušů A., Musil M., Nedoma J., Pechar L., Potužák J., Řeháková K., Šimek K., Šorf M., Zemanová J. 2018: Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka – předběžná zpráva o stavu dnešních hypertrofních rybničních ekosystémů. Vodní hospodářství 8: 1–5.



O autorech:
Vojtěch Kolář a David Boukal
Oba autoři působí na Katedře biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, jsou také členy České společnosti limnologické, České společnosti pro ekologii a České společnosti entomologické. Dlouhodobě se zabývají společenstvy vodních bezobratlých ve stojatých vodách.

Jan Sychra
Autor pracuje jako lektor a kurátor zoologických sbírek na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Oblastmi jeho zájmu jsou mimo jiné hydrobiologie, ornitologie a ochrana přírody. Z pohledu hydrobiologického jde především o výzkum a ochranu stojatých vod, vodních brouků, ploštic, pijavic a velkých lupenonohých korýšů.


reklama

 
Vojtěch Kolář, Jan Sychra a David Boukal
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

2.4.2021 07:19
Knížecí rady
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.4.2021 15:09 Reaguje na karel krasensky
je řečeno, že se hospodaří hloupě a místo aby se chránila biodiverzita si za to ještě společnosti za lži nechají platit. Rybníkářství s ekologizací přírody nemá v ČR spojitost. Když kvůli intenzivnímu chovu zaprasí rybník, tak na odbahnění chtějí aby stát to zaplatil. KAPITALISTICKY VYDĚLÁVAT A SOCIALISTICKY ŽÍT tok se tomu říká ať rozhoduje biodiverzita ne byznys
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 16:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jojo. Zemědělství, lesnictví i rybníkářství. Praktičtí pracovníci se vymlouvají na systém dotací a legislativy, který ale mají pod palcem jejich bossové. A samo - za naše prachy, jak jinak...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 16:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A proč by se měly ekologicky chovat Rybnikáři?? Když se tak na rybnících nechovají státní organizace, které mají ochranu přírody tak říkajíc v popisu práce??? Ty státní organizace jsou AOPK, Národní parky a CHKO. Jsou vlastníky řady rybníků a jak se tam hospodaří-žádná ochrana přírody ale zajímají je jen prachy a provádí se tam intenzivní chov kaprů. Autoři mají pravdu, nejprve si musejí tyto organizace zamést před vlastním prahem a potom se to může vyžadovat po ostatních. Petrův Zdar
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.4.2021 08:08 Reaguje na Jan Knap
Odborný personál AOPK nerozezná uhynulou kapybaru od zastřeleného bobra. Jak po nich může někdo chtít, aby něco věděli o zimění a letnění rybníků. Natož aby věděli jaký to má vliv. Autor je ekologista, a hledá ekologistické řešení. Pamatuji bolševika. Socialismus šel do kopru, a chtěli to zachránit cestou " více socialismu". Akorát hašení požáru benzínem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.4.2021 12:28
Mne vždy nejvíce dojímají tabulky "rezervace" u lidských výtvorů
a následná kritika lidské činnosti při přetváření krajiny. Když
tu nic přírodního už není, tak to z něčeho lidmi vytvořeného
uděláme a nové tvůrce zkritizujeme, nebo jim to rovnou zakážeme.
Být tu ti mudrlanti v době budování rybničních soustav, tak by
tu nebyly. Pamatuji kritiku Nových Mlýnů a nyní to rozplývání
nad jedinečným zimovištěm a hnízdištěm vodního ptactva. Taky
pamatuji kritiku Slezské Harty a nyní opěvování její krásy a
toho, že významně zlepšila kvalitu vody ve vodárenské nádrži
Kružberk. Moravice má nyní stabilní průtok i při suchu. Co
pak taková Vltavská kaskáda s čistou Vltavou v Praze a ne
nějakou vysychající a zapáchající řekou bez nadlepšení
průtoku. Dnes se křičí í proti jiným přehradám a pokrytecky
se opěvují energeticky ekologické země s přehradami jako
třeba Rakousko a Norsko. Neříkám, že člověk konal vše dobře,
ale konal a tak mohou být u těch lidských výtvorů nyní ty
tabulky s nápisy REZERVACE. Prioritou ale původně nebyla
rezervace, ale ta nádrž k chovu ryb a to by si měli autoři
ujasnit. I pole je půda přetvořena k produkci potravin a ne
nějaká rezervace pro neprodukci. I takové tendence tu jsou
a pak nezbude než dovoz potravin ze zemí, kde to teprve
začínají konat vykácením pralesů na pole a pastviny a nebo
chovají ryby v klecích v jezerech a mořích. Je to pokrytecké
přenést zátěž jinam a tu udělat z lidských výtvorů rezervace.
Je vidět, že je neživí práce na polích a rybnících, ale pouze
teoretizováni jak by to mělo být omezeno. Nechci se rouhat,
ale lidská společnost se potřebuje vrátit k základům, kdy
bude mít práce opět vážnost a bude nadřazena jiným lidským
činnostem. Zatím, je tomu naopak a pro mnohé je už sprostým
slovem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.4.2021 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je totiž mnohem jednodušší kritizovat než přiložit ruku k dílu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 13:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Autoři jsou právě ti, kteří ruku k dílu přiložili, ne?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.4.2021 13:08 Reaguje na Jindřich Duras
Já jsem reagoval na příspěvek pana Břetislava Macháčka, který píše o kriticích takových aktivit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 16:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
:o)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.4.2021 15:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
k čemu chcete přikládat ruku? aby polokomunistický rybnikářství, které se jen tváří jako ekologové a přitom sledují byznys?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 13:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Zkusím postupně:
1/ Ano, rybník JE lidský výtvor. Jenže je v posledních dekádách využíván tak intenzivně, že onen původní lidský výtvor a jeho přínosy úplně pozbývá hodnotu => korekce na zisk orientovaných aktivit je prostě nutná, jinak přijdeme my všichni o něco cenného a jen majitel přijde trochu k penězům
2/ Nové Mlýny je vyprávění na dlouho. Každopádně unikátní lužní les atd. atd. je v háji. Zbytek je už jen slabá náplast na tuto ztrátu. Navíc byly právě N. Mlýny, kvůli kterým se do Čech dostali kormoráni se všemi negativními dopady, jak je známe.
3/ Víte, je třeba dát pozor na to, KDO CO opěvuje nebo naopak kritizuje. Pokud ej to pokaždé někdo jiný, není to dobrý argument.
4/ Ano, pole a půda je k produkci potravin. JENŽE jste nějak zapomněl i na úlohu půd a zemědělských ploch v koloběhu vody: vysychání podzemí, bleskové povodně, suchy, eroze - a to vše jeen kvůli špatnému hospodaření. Víte, aktivity ekologů nejsou namířeny proti polím a rybníkům, jak tady naznačujete, ale proti špatnému hospodaření na nich. Proti hospodaření bez zodpovědnosti vůči okolí, krajině a všem ostatním lidem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.4.2021 13:11 Reaguje na Jindřich Duras
Jen jedna otázka pane Duras: Kdo způsobil zabití několika set tisíc kusů kachemdomácích a slepic udušením v CO2? Kdo stál na začátku epidemie ptačí chřipky zanášené do chovů volně žijícími chráněnými divokými ptáky?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.4.2021 13:13 Reaguje na Jiří Daneš
chen domácích
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.4.2021 12:24 Reaguje na Jiří Daneš
Vzhledem k tomu, že pan Duras je hydrobiolog Povodí Vltava, tak asi není tím správným expertem, na kterého má smysl se obracet s tímto dotazem.

Nevím, na jakého odborníka se ohledně masového vybíjení nevinných ptáků v domácích nebo průmyslových chovech obrátit. Možná na Státní veterinární správu? Samotnou by mne zajímalo, co by Vám tahle instituce odpověděla, i když moc bych si od toho neslibovala. Já bohužel časově nestíhám se tímto etickým problémem zabývat. Vy coby letitý důchodce jste na tom časově určitě mnohem lépe než my, co musíme denně chodit do práce a pečovat o rodinu.
Doufám, že až sám něco v této věci zjistíte, tak se o to s námi ostatními čtenáři Ekolistu podělíte.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.4.2021 14:43 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji, je to tak :o).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.4.2021 14:45 Reaguje na Jiří Daneš
Asi máte na mysli - jestli jsem to dobře pobral - že se domácí ptactvo muselo vybít kvůli pár kdovíjakým volně žijícím a chráněným ptákům? Takže vyhubit tyhle volné ptáky by bylo fajn?
Bylo by fajn, kdybych rozuměl špatně.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.4.2021 22:09 Reaguje na Jindřich Duras
Nevzpomínám si z dětství, pravda je touž hodně dlouho, že by se vybíjela domácí drůbež, ale také si nevzpomínám, že by se zakládaly umělé ostrůvky, aby na nic hnízdili volně žijící vodní ptáci. O vyhubení mluvíte Vy, pane hydrobiologu, my jsme v dětství v klubech Rychlých šípů za války, ani ve skautu po válce nechávali žít co v přírodě žilo a chodili kolem toho opatrně, abychom nerušili, ale také jsme ji záměrně ničím, co v ní nebylo, nezabydlovali.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.4.2021 13:12 Reaguje na Jiří Daneš
Vy jste tedy i proti ptačím budkám, že.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.4.2021 19:27 Reaguje na Jindřich Duras
Neobhajuji neodborné zásahy rybářů, ale každý kritik
by měl vědět, že záleží, jaká obsádka v dané vodě je a co vyžaduje. Pokud chci nasadit do čerstvě napuštěného rybníka plůdek, tak rozvoj jeho potravy nastartuji
právě těmi statkovými hnojivy. Nic lepšího a ani
přirozenějšího neznám. Bez planktonu a bentosu v
rybníce plůdek nebude prospívat. Ten hnůj se ve vodě dlouho "neohřeje" a je z něho ta potrava. Rybníky se
přesazují ročky i kvůli riziku predace a často velkých
ztrát. Pokud se ztráty náhodou nekonají, tak nemohu
nechat ryby hladovět a musím je krmit. Odhadnout výši
možných ztrát vy možná umíte, ale pochybuji, že na 100%.
Představte si opačný extrém, když přijdu o podstatnou
část obsádky a rybník nebude mít význam ani lovit.
Proto je tu ta ekonomická tendence raději lehce vodu
přerybnit a intenzivně krmit. Ta kila krmiv na kila ryb jsou ošidná, protože se počítají až na množství ryb
při výlovu. Opět tu jsou ty ztráty, které to zkreslí.
Myslíte, že někdo sype potravu do vody aby tam bez
užitku hnila? Rybář sleduje na krmných lavicích zda
ryby potravu berou a z kontrolních odlovů posuzuje,
zda ryby přirůstají a zda je to v poměru k potravě.
Každopádně nelze srovnávat rybnikářství před staletími
a nyní. Kdysi to byla výroba levného rybího masa
bez nároků na krmení a jako využití neobdělavatelných pozemků. Když ryby narostly málo, tak je nechali ve
vodě další rok a nebo prodali i menší. Nyní se ale
jedná o ekonomickou činnost, která musí vychovat
ryby s požadovanými parametry a nebýt odkázána na
dotace, jako ty rybníky v hospodaření orgánů ochrany přírody. Ti mohou hospodařit postaru jako před staletími, neboť jsou ty ryby pouze bonus navíc k činnosti, která je prioritou. Je to podobné jako s ekofarmami, které neefektivitu nahrazují cenou biopotravin a jejich hlavní činností je dotovaná
údržba krajiny. Takže nelze požadovat ekologické rybnikaření, pokud je závislé na trhu a musí ty
firmy uživit. Daleko horším problémem než statková hnojiva jako startéry je kontaminace vod živinami
v době, kdy to voda nepotřebuje. To je ale často
po přívalových deštích a stálým přítokem i jindy.
Proto je často i bez krmení voda přehnojená. To
bohužel mnohdy rybníkář neovlivní, ale musí to
řešit a je za to kritizován. Takže ono je těch
faktorů více a ne jenom to přerybnění, cílené
přehnojení a překrmování. Pravým opakem mohou být
dnes tkzv. hladové vody, kde jsou přírůstky na
hraně přežití ryb a nebo dokonce jejich hladovění.
Jsou to často dnes i řeky, které mimo recyklované
vody z čistíren jinou vodu ani nemají. Najít
v takové řece přirozenou potravu plůdku je zázrak
a tak se ani nedaří přirozená obnova rybí obsádky.
Nechci návrat výpustí ze žump, protože to už nejsou
ty žumpy s čistě organickými nečistotami jako kdysi,
ale ani směsi chemie po vyčištění v čističkách
nejsou důvodem k oslavě čištění odpadních vod.
Takže já ekologům nevytýkám jejich kritiku, ale to,
že neberou v úvahu všechny tyto aspekty podnikání.

Jinak za namnožení kormoránů nemůže nikdo jiný, než
jejich ochrana a stále ta nemožnost je účinně lovit.
Na to jsem si už ale zvyknul, že k vlastním chybám
se málokdo s nadšením hlásí. Sypání popela na hlavu
je ekologům cizí a snažím se na to upozorňovat,
dokud je čas a nebude to jako s těmi kormorány.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 21:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Pod to se podepíšu. Bohužel, takové věci se současným takzvaným ochráncům(likvidátorům) přírody těžko vysvětlují .Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2021 09:59 Reaguje na Jan Knap
Víte, já nelétám v oblacích a stojím oběma
nohama na zemi. Uvědomuji si to, že ideál
dnes neexistuje a ani nebude. Přírodě stále
více ukrajujeme a kosmetické zásahy to asi
nezachrání. Dnešní ochraně přírody stále
vytýkám tu polarizaci, kdy se pasují do
role zachránců a jiné se stejným zájmem
staví do role ropáků. Ti druzí jsou ti,
co stojí pevně na těch nohou a nelétají
v oblacích. V rámci možností zarybňují
opakovaně plundrované vody a už pouze
ryby pozorují a ani neloví. Druzí se
těší z toho, že mají predátoři co papat,
ale nepřispějí jim ani rybičkou či rakem.
Nejraději by vyhnali i ty rybáře a pouze
spínali ruce nad vymíráním živočichů. To
pak bude důvod žádat masivní dotace do
obnovy a nějaká ta funkcička při takovéto
činnosti. Jen u nás ve městě už má odbor
životního prostředí nejméně deset
vysokoškolsky vzdělaných úředníků a před
čtyřiceti léty tam nebyl žádný. Jinde to
je podobné a přibyli profesionální
ochránci i z dotovaných neziskovek. Stav
se ale nelepší a spíše se zhoršuje. Na
pohled čistá voda nemusí být voda živá
a naopak. Vzpomínám na řeku Bělu v
Jeseníku, kde pod výtokem z jatek byli
pstruzi jako polena a pod výtokem staré
čističky v Karviné v Olši půlmetroví
tloušti. Dnes je všude na pohled voda
čistá, ale bez potravy i ryb. Kolem
byly pastviny s ovády a mouchami a při
rojení jepic bylo nad hladinou černo.
Dnes je hmyz pro ryby vzácnost a pokud
se nevrátí toto, tak se nezlepší nic.
Tam je třeba začínat a ne u ochrany
vrcholových predátorů. Ti tu mají taky
své místo, ale nesmí zdecimovat zbytky
své potravy. Mnohde už tomu tak je
a stále ne a ne přijít k rozumu.
Odpovědět
DB

David Boukal

3.4.2021 21:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, souhlasím naprosto s vámi, že návrat hmyzu do krajiny je jednou z prvních prvních věcí, se kterou bychom měli začít. Jediná možnost tu je navrátit krajinu do stavu, kdy se v ní hmyzu bude dařit. Naše specializace je vodní hmyz a další bezobratlí. Vidíme, jak jich v krajině mimo jiné kvůli intenzivnímu chovu rybu ubývá. To byla jedna z hlavních motivací, proč jsme tento článek napsali.

K ochraně vrcholových predátorů ani k (ne)čistotě a úživnosti toků se v článku ale vůbec nevyjadřujeme. Jen poznámka na okraj: před čtyřiceti lety jsme tu měli komanče a ochrana přírody mimo chráněná území se moc nepěstovala... a vzpomínám si, jak jsme v osmdesátkách sjížděli Vltavu, kde pod výtokem z papírny Větřní jsem jen mohl doufat, že se necvaknem, takové věci v té řece tekly...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.4.2021 21:38 Reaguje na David Boukal
Také vzpomínám na to, že kdo se tam převrátil, tak pak na souši s ním nikdo nechtěl mít nic společného a musel jít 50 m za ostatními jako vyvrhel. Dobře, že teď už tam ta smradlavá voda z papírny není. (Možná ale, kdyby tam ten sajrajt stále vytékal, tak by Vltava nebyla v létě Václavák.)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.4.2021 16:09 Reaguje na Majka Kletečková
A hlavně se tam dařilo vážkám, které dneska uvidíte jen v musejních sbírkách. Ale i motýlům a dalšímu, "špínu" zřejmě milujícímu hmyzu. Dnes je tam tak čistá voda, že ani mouchu neuvidíte. Ono totiž, čeho je mnoho, toho je většinou příliš.
Odpovědět
V

V. Kolar

3.4.2021 10:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě dovětek k tomu hnoji - Vrbenské rybníky nejsou plůdkové ale hlavní, čili startovací dávka hnojiva je tam opravdu zbytečná, zároveň v hypertrofní soustavě, kdy se hnojí i rybníky na přítocích mimo rezervaci, je to opravdu úplně zbytečné.
Hnojení celkově je již pouze přežitek a pouze nahrává letním anoxiím, které pak přicházejí i dříve.

Ohledně kormoránů je situace mnohem složitější a zasloužila by si vlastní článek. Každopádně stručně: za jejich nárůst nemůže jen ochrana přírody, ale je to komplexní problém - výstavba třeba těch vašich výše zmiňovaných přehrad a nezamrzání vody v řekách. Naše řeky se tak staly vhodným zimovištěm pro severské populace + ty Novomlýnské nádrže, dále pak nárůst severské populace (díky přelovení severských moří), a nakonec i přerybněné rybníky, kapři a další druhy ryb v řekách a "vyčištěná" koryta řek a tedy vhodné prostředí pro lov - chce to vnímat komplexně ;-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2021 19:36 Reaguje na V. Kolar
U přehrad si dovolím podotknout pouze to, že
jejich negativa vyvažují pozitiva při záchytu
přívalových vod, naplavenin, nečistot,
nadlepšování průtoků řek za sucha a nádrže
vodárenské jsou dnes už nezbytné. Taková
Sl.Harta plní úkol zachycovat právě tyto
přívalové vody a naplaveniny a tím vylepšuje
kvalitu vody na vodárenském Kružberku. I ty
N.Mlýny mohou pomoci zemědělcům a rybářům
při dlouhodobém suchu. Je to vše třeba
posuzovat komplexně a ne pouze z pohledu
zaplaveného lužního lesa. Ten na Soutoku
naopak může být dotován vodou i v suchých
létech, kdy by k jeho zaplavení nedošlo.
Nechci být škarohlíd, ale ač se nyní nic
nestaví, tak v budoucnu to minimálně u
vodárenských nádrží bude nezbytné. Ono
to drancování spodních vod má horší
dopady než ty přehrady, protože vysychají
pak i různé vodní zdroje v místě čerpání.
Vysychají pak i lesy nad místy čerpání
a celý ekosystém. Prostě jsme moc nároční.
Zakonzervovat krajinu tak, jak je a nebo
ji vracet masivně do původního stavu je
utopie. Zahloubené a srovnané toky taky
nelze už nechat zanášet a meandrovat,
protože už jsou kolem silnice, tratě
a lidská obydlí. Nizozemci také nebudou
vracet půdu moři a ani my nebudeme
bourat a vypouštět přehrady. Prostě se
s tím musíme smířit a slevit ze svých
priorit. Bude taky stále více záležet
na vlastníkovi a jeho prioritách.
Obávám se budoucnosti, protože čekám
další kolo privatizace lesů, vod a nebo
nájmům úseků řek jako v zahraničí.
Nebojujme proti sobě( rybáři, myslivci,
zemědělci , lesáci, ekologové), ale
spojme síly a zabraňme tomuto nebezpečí,
které bude pro mnohé biotopy pohromou.
Osvícených vlastníků bude asi minimum
a ti druzí nás pošlou do háje.
Odpovědět
V

V. Kolar

4.4.2021 09:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne, v případě nádrží opravdu nepřevažují pozitiva - nadlepšování průtoků je pouze chiméra, kterou značně využívají zastánci (k tomu by více pověděl Jindra), naopak k zadržování vody by musely být přehrady poloprázdné a jestli že mají nadlepšovat průtok musí být naplněné. To si dost protiřečí ;) Ono by stačilo pouze přerušit meliorace na loukách, a zadržovat vodu v krajině a obnovit malý vodní cyklus atd. (o tom už toho bylo napsáno mnoho), přehrady by tak už nebyly potřeba...
A vyvedu Vás i z toho nebourání, jelikož k tomu už po světě dochází.
Francie: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zatimco-cesko-zvazuje-dalsi-prehrady-francie-pokracuje-v-osvobozovani-rek-demolici-dvou-prehrad
Čína: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cina-je-v-ochrane-velemloku-veleambiciozni-pustila-se-do-bourani-88-hydroelektraren
USA: https://plus.rozhlas.cz/na-rece-klamath-padnou-ctyri-prehrady-6657326

Takže nic není nemožné...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 05:03 Reaguje na V. Kolar
Co nenaprší a nenasněží to nemáme. Je celkem předvídatelné, že "vysoká voda" je hlavně doménou jarního tání. Na to se přehrady připravit mohou. No a stejně tak mohou, místo toho aby od nás voda rychle odtekla ( mnohdy se škodami)ji akumulovat a potom, v sušším období ji vypouštět a nadlepšovat tedy ten průtok. Stejně tak se dnes celkem přesně dají předvídat přívalové deště.
Ještě mě zaráží současná propagace suchých poldrů. Tam bude voda pouze na chvíli a může rychle vyschnout. Nestanou se náhodou ty suché poldry ve skutečnosti pastí pro desetitisíce obojživelníků a jejich snůšku?
Ještě mě zaujal jedna věc. " Až se navrátí přírodní biotopy do původního stavu". To dnes může někdo myslet vážně? No a pro toho co to vážně myslí je odpověď celkem jednoduchá. Až nás tady bude pouze padesát tisíc pane Kolár.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.4.2021 09:16 Reaguje na V. Kolar
Zcela komplexně je jediným řešením teto situace snizeni početních stavu kormorana na celoevropské úrovni a přestat dristat a hledat výmluvy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 04:23 Reaguje na V. Kolar
Vnímat komplexně? Neřekl bych, že by byl problém v těch 300 až 400 párech hnízdících na Třeboňsku a Nových Mlýnech. Problém nastal s těmi desetitisíci kormorány severské populace a s jejich ochranou až za hrob. Oni se u nás nevyskytli najednou ale začali se k nám stahovat postupně. No a ochranáři mající v rukách "Směrnici o ochraně volně žijících ptáků, Bernskou konvenci, Bonnskou úmluvu, Ramsarskou smlouvu a nevím co dalšího, začali bez rozmyslu chránit. Taková ta ochrana na věčné časy. Nám to škody nedělá a stát je zaplatí. Jen díky tomu se u nás naučilo zimovat nějakých 15- 20 tisíc severských kormoránů. A najednou je každá rada drahá. Hlavně že za toho kormorána mohou rybáři, volné vodní hladiny a vody plné ryb. Vždyť si ty kormorány rybáři vlastně k nám natáhli sami, že.
Navíc kormorán není jediný takto , až za hrob, chráněný druh. Bude se situace s jiným druhem opět opakovat?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 03:46 Reaguje na Jindřich Duras
Je tak nějak poslední dobou moderní poukazovat na intenzívnější využívání čehokoliv. Pokud je v rybníkářství ta intenzita stejná jako v lesnictví tak se asi není čeho bát. Stejně tak je stále "modernější" poukazovat na zisk někoho druhého.
2/ Ano Nové Mlýny, to je kapitola sama o sobě. Unikátní lužní les nahradila unikátní vodní plocha na které již po deseti letech byla vyhlášena NPR. Atd.
Je asi hodně zcestné považovat Nové mlýny za prapůvod problémů s kormoránem. To snad nemůže nikdo myslet vážně.
3/ Ano, je potřeba si uvědomit co všechno nynější "ochraně přírody" vadí. No a vadí ji každý kdo s přírodou nebo v přírodě ( volné krajině) hospodaří.
4/ Řekl bych, že oproti takovému 15, 16 století je u nás asi jen 1/3 rybníků. Pokud by měl Krčín ve své době nynější ekology, tak nemáme Třeboňsko.
Hospodaření bez odpovědnosti? Bohužel, za aktivity bez odpovědnosti považuji aktivity ekologů. Ten co hospodaří má té odpovědnosti až moc.
Je zajímavé a stojí to za zamyšlení , proč a v článku je to napsané, se AOPK sama nestará o svěřený majetek? Proč pronajímá rybníky k hospodaření a proč je pronajímá nejvyšší nabídce. Každému normálně uvažujícímu člověku musí být přece jasné, že komerční subjekt chce nebo vlastně musí vydělat. Proč tedy ekologové a ochranáři AOPK sami podporují devastaci naší přírody? Navíc když umí hospodařit, alespoň podle vašeho komentáře pane Duras, zodpovědněji a lépe.
Odpovědět
V

V. Kolar

3.4.2021 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den p. Machačku je potřeba si uvědomit, že většina rybníků vznikala na přírodních mokřadech, kterých je dnes pomálu - rašeliniště, podmáčené louky, prameniště, ale i stará jezera (např. jezero Švarcenberk na Třeboňsku). A když tyto lokality (+ mrtvá ramena řek) zanikly právě činností člověka (sic!) musela velká část organismů vzít "za vděkem" právě rybníky... Pro řadu organismů jsou to dnes jediné biotopy, jelikož ty přírodní zanikly a tím pádem si ochranu zaslouží a také i "ten křik ekologů". Až se navrátí přírodní biotopy do původního stavu, ať si v rybníkách klidně rostou kapři z hnoje ;-)
K výstavbě nových nádrží doporučuji náš článek z minulého roku
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-kolar-a-david-s.boukal-kazdy-den-jeden-rybnik-dalsi-hrebik-do-rakve-vodnim-broukum

Nad nádrží Nové mlýny bohužel příliš lidí nejásá, naopak tam zanikl unikátní lužní les na našem území a myslím, že většina biologů to bere spíše jako nenahraditelnou ztrátu...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2021 10:38 Reaguje na V. Kolar
Já vám to taky nevyvracím, ale stále opakuji jedno.
Přírodě ukrajujeme stále více a více(silnice, sklady,
městská zástavba). Zvyšující se množství obyvatel
potřebuje stále více potravin a tu jsou dvě cesty.
Buď tradiční hospodaření na nových plochách a nebo
intenzivnější chemizované na plochách menších. Tak
se zamyslete, která alternativa je reálnější? Já to
bohužel vidím na tu druhou alternativu. Nechme tak
část rybníků a vod v gesci orgánů přírody jako ty
rezervace a ten zbytek nechme intenzivní produkci
ryb. Ryb ubývá v mořích, klecové chovy jsou velmi
kontroverzní a rybníky omezeny navrženými omezeními.
Z kosmu rybí maso nepřiletí ,jakož i stejně velká produkce potravin z bio pole a pole klasického.
Kdo si toto myslí, tak ho musím nazvat nedoukem
a snílkem. Realita je taková a bude dokonce horší.
Základem je prostě narůstání lidské populace a tím
stále větší ničení původních biotopů. Já bych se spíše
zaměřil na intenzivní ochranu těch stávajících ploch
a zbytek pouze s rozumem reguloval. Bohužel mám ale
špatné zkušenosti s orgány ochrany přírody, které
se upínají pouze k ikonám na rozdíl od základny
potravního řetězce.
Jinak k zániku lužního lesa vám povím tolik, že
lépe skousnu jeho přeměnu na přehradu, než na město.
Koukněte třeba na mapy staré sto a více let a uvidíte
kolik lužních lesů, mokřadů a luk ustoupilo městům
a nenápadně se to děje stále. Asfaltová cyklostezka
ukrojí z přírody kolem řek nejen plochu asfaltu, ale
i okolí, které ztrácí klid pro všechny živočichy.
Pokud tam byla bahnitá cesta, tak ptáci hnízdili
v křoví až u ní. Nyní tam není ani to křoví a ptáci
se vytratili. Dostupnost ubírá zvířatům prostor a
to i díky všemožným naučným stezkám s tabulemi
a odpočívadly. Kdysi tam byl pro ty chráněné druhy
ráj a dnes se potýkají s rušením křikem, psy atd.
S tím vším ochrana přírody souhlasí a mnohdy je
dokonce iniciátorem přivést více lidí do těch
posledních oáz pro ty živočichy a rostliny. Pro
mnohé návštěvníky to je pouze povyražení a nemá
nic společného se skutečným zájmem o přírodu. To
je můj pohled na dnešní ochranu přírody, která
se orientuje na ikony a nereálné představy, jak
přírodu chránit. Bohužel stále k horšímu.
Odpovědět
V

V. Kolar

3.4.2021 15:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano poptávka po jídle se bude zvětšovat a intenzivní zemědělství je nevyhnutelné. Jenže intenzivní chov ryb zároveň přináší snížení kvality povrchových vod (stačí vidět Lužnici při vypouštění rybničních soustav a bojím se do ní jít i v holínkách...). Hnojení a krmení pouze přispívá k dalšímu zhoršení kvality (viz články Jindry Durase). Podle mého jestliže chtějí mít intenzivní chov měli by si postavit cirkulační akvakultury/akvaponie a chovat ryby v nich a vodu si přečisťovat a nezatěžovat tak řeky a další. Přeci jen ta voda patří nám všem ... A náš článek míří především na rybniční rezervace kde je někdy ta situace opravdu tristní.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.4.2021 14:49 Reaguje na V. Kolar
Tak navštivte psychologa a svěřte se mu. Třeba Vám pomůže, že se nebudete bát.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.4.2021 21:48 Reaguje na Jiří Daneš
Další, kdo podobně jako já dává nevyžádané dobré rady :-)
Odpovědět
DB

David Boukal

3.4.2021 21:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím s vámi, že celková destrukce vodních a mokřadních biotopů včetně říčních niv je velký problém. Rozhodně to přesahuje rámec toho, na co se snažíme poukázat v tomto článku. Jak už napsal Vojta Kolář, intenzivní produkce potravin je ve světle rostoucí lidské populace nevyhnutelná. V českém měřítku ale myslím hlad úplně řešit nemusíme a můžeme si dovolit "luxus" ptát se, nakolik je náš způsob produkce potravin nutný nebo opodstatněný v té míře, ve které se dnes děje. To znamená také ptát se, jestli bychom někde nemohli ubrat - například v těch rybničních rezervacích.

A jak píšou Vojta Kolář a Jindra Duras, rybníky i pole mají i další mimoprodukční funkce, které musíme respektovat, jinak buď v budoucnu postupně a nenápadně přijdeme i o ty produkční funkce (eroze vod, kontaminace půd a vod různými cizorodými látkami).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.4.2021 10:19 Reaguje na David Boukal
Pánové, vždyť my se celkem shodneme, ale to,
že nevystupuji dostatečně radikálně je proto,
že se dokážu vcítit i do těch vlastníků
a nájemců rybníků, kteří se musí řídit ziskem.
Oni živí sebe, rodiny, platí zaměstnance, daně
a tak je jejich primárním měřítkem zisk. To
by musely být ty parametry jinak nastaveny,
aby byl výnos pouze bonusem navíc. Stát ale
bohužel není pouze dojnou krávou a někdo tu
krávu musí krmit. Krmí ji ti ziskoví a nikoli
ti příjemci dotací. Těch krmičů ubývá a dojiči
by nejraději dojili i krev, jen aby dosáhli
svého. Jsem členem spolků, které se na dotace
nespoléhají a ty jsou tak pouze bonusem navíc,
který umíme smysluplně použít. Jsou ale spolky,
které se plně na dotace spoléhají a obávám se,
že při vyschnutí dotačních programů zaniknou.
EKO a BIO hospodaření by se mělo pokusit být
soběstačné a nebýt pouze odkázáno na dotace.
Může tak být jednou radikální krach a zklamání
pro ty, kteří této cestě věří. Já ji věřím
potud, pokud ryba z BIO chovu bude mít své
kupce ochotné zaplatit její pomalý růst a to,
že náklady na její produkci z ní udělaly VIP
produkt. Stejnou cestou by měli jít i farmáři
s BIO a EKO produkcí a najít si své odběratele
i bez nároků na dotace. Ty zdeformovaly už náš pohled na cokoliv a mnozí lidé už ani neznají reálnou hodnotu vlastní práce. To je pak často
příčinou nepochopení těch, kteří jsou vystaveni
trhu a nemohou se spoléhat na pomoc státu.
Přeji vám splnění vašich přání, ale jsem po
zkušenostech skeptický, že toho dosáhneme
právě takto. Ona košile je bližší než kabát
a dobrého bydla si lidé cení více, než všeho
jiného sebevíc ušlechtilého.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

4.4.2021 15:07 Reaguje na Břetislav Machaček
K tomu ''pozitivnímu'' záchytu splavenin: naopak, je to další negativum. Splaveniny jsou velmi důležitý prvek říční krajiny. Mimo to že různé např. štěrkové lavice které nestihnou díky ''splavování'' zarůst jsou velmi cenným ekosystémem, tak když je přehrada zachytí (naplaveniny se pak musí z přehrady velmi nákladně odstraňovat) se dále po proudu tvoří tzv. hladová voda. Voda materiál jen odnáší a žádný nepřináší. Koryto se zahlubuje, klesá spodní voda, takže studny a zamokřená místa vysychají. Jako příklad uvádím řeku Morávku.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.4.2021 17:56 Reaguje na Kajetán Hostička
Nechci se zbytečně přít, protože jsou
naplaveniny žádoucí a nežádoucí.
pokud se jedná třeba o neregulovaný
úsek řeky s možností přirozené eroze
a rozlivu, tak budiž, ale představte
si úzký říční profil středem města
se zaneseným korytem naplaveninami.
Tam z toho lidé nebudou nadšení, když
pak koryto nezvládne každou větší
povodeň. Odnos cenné půdy dnes tak hojně splavované do vodních toků
lze eliminovat těmi přehradami a
odtamtud ji těžit a vracet zpět
na pole. Je to stejné jako se
sedimenty v rybnících a naši
předci kdysi tak činili. O bahno
se doslova prali a rovněž tak o
těžbu naplaveného písku a štěrku
v korytech řek, kde bylo žádoucí
udržovat plavební hloubku a taky
ten dostatečný povodňový průřez
koryta řeky. Nehrajme si na to,
že neregulovanou řeku můžeme
vrátit do všech měst a vesnic.
Mnohde to není reálné ani mimo,
pokud sousedí se silnicí či tratí.
Pocházím ze soutoku Olše a Odry
a dědovo pole bývalo zaplavováno
s přínosem úrodných naplavenin,
ale často i odplavením úrodné
půdy. Každá záplava přinášela
osiva plevelů a ničila úrodu.
S regulací započatou už za
císaře pána ubylo povodní a
ještě děda těžíval písek a štěrk
z koryta řek. Naplavenou hlínu
z tíšin naváželi na pole tam,
kde jim ji řeka vzala a příroda
byla plná všemožných tvorů i při
takovéto činnosti. To nákladné
odtěžování sedimentů z přehrad
není nic proti ztrátě navěky
odplavené půdy do moře, kde jsou
pak problémy s přístavy v ústí řek.
Nakonec to bagrují oni a většinou
vyvážejí bez užitku na větší hloubky moře, kde to ničí místní ekosystémy.
Co je lepší a co horší je těžko
posoudit a je to o pohledu z té, či
oné strany. Zahlubování koryt lze
regulovat nízkými prahy a vodními
stupni, ale je otázkou, zda je to
hluboké koryto pro okolí žádoucí.
Na světě nejsou pouze ekologové,
ale i lidé, kteří netouží být
několikrát ročně zaplaveni díky
zanesenému plytkému korytu řeky.
Kdo nežil a nežije na břehu řeky,
tak může mít samozřejmě názor jiný.
Odpovědět
V

V. Kolar

5.4.2021 18:56 Reaguje na Břetislav Machaček
S tím využitím bahna to není tak jednoduché. Ano, je plné živin ale bohužel v dnešní době také plné těžkých kovů a dalších polutantů. Co jsem slyšel od lidí, co realizovali odbahnění měli dokonce někde problém sehnat zemědělce, který by to chtěl na pole ačkoliv to prošlo všema testama... A když to neprojde testama musí se kvalitní bahno odvést na skládku a platit za likvidaci nebezpečného odpadu, i když třeba na pěstování energoplodin by to využít monžá šlo(?). Myslím, že na využití rybničních sedimentů mělo projekt Povodí Vltavy...
Odpovědět
V

V. Kolar

5.4.2021 19:15 Reaguje na V. Kolar
Ale přehradama a kormoránem jsme trochu odbočili od tématu článku :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 05:31 Reaguje na V. Kolar
Nebude to tak, že ornitologové si Novomlýnské nádrže naopak pochvalují? Nic, svým rozsahem podobného, na Moravě není. Stalo se z toho nejen evropsky významné zimoviště vodních ptáků.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 13:02
Lednických rybníků bych se trochu zastal - situaci tam silně komplikuje vnos znečištění ze sídel nad rybníky. Pak se na těch rybnících nedá nijak moc šetrně hospodařit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.4.2021 13:12 Reaguje na Jindřich Duras
Měly by se ty sídla nad Lednickými rybníky tedy vysídlit?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

2.4.2021 13:17 Reaguje na Jiří Daneš
Měly by si postavit čističky a nebo majiteli rybníků platit za čištění odpadních vod ;)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 16:23 Reaguje na Jiří Daneš
To se vám moc nepovedlo, tenhle koment, co? Přece existuje i čištění odpadních vod. Spousta technologií. Také teze, že za znečištění je zodpovědný jeho původce. Také se jedná o otázku tzv odlehčovaných odpadních vod.
Všechno je dávno známé, jasné - jen to dělat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.4.2021 19:38 Reaguje na Jindřich Duras
A jak to s tím čištěním odpadních vod z domu máte Vy? Zřídil jste si kanalizaci Vy nebo Vám ji zřídila obec?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.4.2021 07:39 Reaguje na Jiří Daneš
Mám vlastní zkolaudovanou domovní čistírnu ;)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.4.2021 07:39 Reaguje na Jiří Daneš
Mám vlastní zkolaudovanou domovní čistírnu ;)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.4.2021 14:48 Reaguje na Jiří Daneš
Já jsem na městské kanalizaci. Ale to úplně nevím, co tu má za význam. Kdybych na městské nebyl, prostě bych si to nějak důstojně pořešil sám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 05:52 Reaguje na Jindřich Duras
Mohu vědět o jaká sídla nad Lednickými rybníky se jedná? Nějaký "vnos znečištění" by měly zachytit snad právě ty o kousek výše položené Novomlýnské nádrže.
Odpovědět
V

V. Kolar

5.4.2021 21:47 Reaguje na Jarek Schindler
řekl bych, že především Mikulov. Nové Mlýny jsou na Dyji mimo Lednické rybníky
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 13:32
S autory souhlasím. Normální rybníky byli budovány k intenzivnímu chovu ryb a pokud´ k tomu slouží, tak prosím. Ale rybníky vyhlášené jako rezervace nebo ležící v rezervacích by měly v první řadě sloužit k ochraně přírody včetně chovu ohrožených druhů ryb, popřípadě by se z nich měla doplńovat v tocích potrava pro rybožravé predátory. Petrův Zdar
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.4.2021 16:31 Reaguje na Jan Knap
Byl bych ještě malinko přísnější. Pokud někdo provozuje ekonomickou činnost a produkuje nějaké znečištění (odpad, odpadní vodu, znečištění vzduchu), pak je za něj logicky zodpovědný vůči všem ostatním. Při intenzivním chovu ryb se produkuje živinami bohatá voda a bahno, biomasa sinic - pak za to má přece někdo zodpovědnost a nepřijde mi to nijak nelogické. A na tom nic nemůže změnit ani fakt, že nějaké rybníky "jsou určeny k intenzivnímu chovu ryb". Fabrika "je určena" taky k něčemu a má za svůj odpad a zplodiny taky zodpovědnost (a taky se jí do toho nechce, pochopitelně).

Poznámka:
Intenzivním chovem zde rozumím postup s použitím hnojení, aplikaci krmiva v dávce větší než 2 kg zrnin na 1 kg přírůstku ryby a absenci nejen hrubého, ale i středního zooplanktonu i v první půlce sezóny. Aby se tu nikdo trapně neotáčel na tom, že všechno je to přece podle dávno prošlého metodického pokynu chov POLOintenzivní.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 17:06 Reaguje na Jindřich Duras
Tak s tím souhlasím ,na druhou stranu by se to mělo brát komplexně. Na rybnících, které jsou ve vlastnictví státních organizací, které mají ochranu přírody v popisu práce by se mělo hospodařit ekologicky. A na ostatních by se mělo řešit všechno komplexně. Zemědělství a nadměrné zanášení rybníků zeminou. Voda přitékající do rybníků, kde se nachází nadměrné množství chemických látek a hnojiv, jak ze zemědělství, tak z domácností a čističek odpadních vod. Prací prášky s fosforem. Nadměrně vysoké počty rybožravých predátorů, kdy se často přesazuje, aby se vykryli ztráty, které nejdou dopředu odhadnout a potom se to dohání krmením a td. Nejde pouze vytrhnout jednu věc z kontextu, tvrdit že za všechno můžou pouze rybníkaři a pomíjet všechny ostatní. Petrův Zdar
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.4.2021 14:51 Reaguje na Jan Knap
Jasně, máte pravdu. Slovo komplexně se sice používá často, ale málokdo chápe jeho skutečný význam...
Já to třeba vidím tak, že rybníky nejde řešit bez změn v zemědělství (eroze, pesticidy, bleskové povodně, ukrajování břehových porostů) a ve městech a obcích (odlehčované vody, čištění odpadních vod). To vypadá jako vysvětlení, že to nejde, ale já to chápu jako rozkazovací způsob k zahájení opravdových prací na všem...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.4.2021 05:56 Reaguje na Jan Knap
Stejná otázka jako na pana Durase. Proč AOPK tedy rybníky pronajímá? Proč je s největší pravděpodobností hlavním kritériem cena?
Odpovědět
V

V. Kolar

5.4.2021 17:30 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den pane Shindlere, odpovídám zde, jelikož toto byl jeden z hlavních důvodů proč jsme článek psali (ne kormoráni, říční toky, ani Novomlýnské nádrže a přehrady, o kterých se strhla celkem zajímavá diskuze výše). Kritika právě byla, proč se na některých rezervacích hospodaří intenzivně a to i na těch ve veřejném vlastnictví (obcí, krajů, AOPK) a tímto článkem jsme chtěli vyvolat o tomto tématu diskuzi a viditelně se nám to povedlo :-). Třeba se některé instituce např. magistrát Č. Budějovic chytí za nos a své vlastní firmě nařídí hospodařit extenzivněji resp. více v souladu s přírodou.
AOPK rybníky a další plochy pronajímá běžně (stejně jako nechává kosit orchidejové louky) - nemá podle mého kapacity na to hospodařit. Myslím také, že samotné AOPK vlastní pouze menšinu rezervací - většina z nich je buď soukromých a nebo je především vlastní obce či kraje.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist