Může nějaké zvíře přežít bez spánku?
Pravdou je, že se vědcům zatím nepodařilo najít tvora, který by vůbec nikdy nespal. Ale je spánek skutečně nezbytný pro přežití? Většina lidí potvrdí, že mají problém běžně fungovat i po jedné jediné probdělé noci. Špatný spánek během delšího období se pak spojuje s celou řadou negativních zdravotních následků, od srdečních onemocnění a mozkové mrtvice, až po přibývání na váze a diabetes.
Tyto vazby a skutečnost, že podle dosavadních zjištění všechna zvířata pospávají, naznačují, že spánek musí u zvířat hrát zásadní roli. Ale jaká je jeho funkce? Umožňuje spánek mozku opravit škody a zpracovat informace? Je nezbytný pro regulaci energie v těle?
Mnozí vědci a myslitelé v průběhu věků, počínaje řeckým filozofem Aristotelem, přišli s celou řadou vysvětlení toho, proč spíme. A přesto přesný smysl spánku zůstává otevřenou otázkou.
Od 90. let 19. století se konaly první pokusy se spánkovou deprivací u zvířat. Ať už byly prováděny na myších nebo švábech, výsledky byly vždy stejné - po určité době, kdy zvíře nemohlo spát, uhynulo. Ovšem samotná příčina smrti v těchto případech, a také to, jak je spojená se spánkem, zůstává neznámá.
Zatímco úplná nespavost se zdá být nebezpečnou, někteří tvorové si vystačí s pozoruhodně krátkým spánkem. A právě oni by mohli sehrát klíčovou roli při pochopení funkce spánku, míní vědci.
Studie zveřejněná v únorovém čísle časopisu Science Advances monitorovala spací zvyky octomilek. "Zjistili jsme, že některé mušky skoro vůbec nespí," řekl spoluautor studie Giorgio Gilestro, který přednáší systémovou biologii na londýnské Imperial College.
Gilestro a jeho kolegové zjistili, že šest procent samiček octomilek spí méně než 72 minut denně, v porovnání s průměrně 300 minutami, které prospaly jiné samičky. Jedna samička dokonce spala průměrně jen čtyři minuty denně.
V dalším experimentu vědci muškám odepřeli 96 procent jejich běžného času na spánek. Mušky ale nezemřely předčasně, jako zvířata z předchozích experimentů, která byla zcela zbavena možnosti spát. Žily stejně dlouho jako kontrolní skupina, která mohla spát běžnou dobu.
Gilestro a několik dalších vědců se začíná ptát, zda je spánek méně nezbytný, než si lidé myslí. "Zdá se, že některá zvířata přežívají s podstatně kratší dobou spánku, než se dříve předpokládalo," řekl Niels Rattenborg, který v německém Ornitologickém ústavu Maxe Plancka studuje spánek u ptáků.
V rámci studie z roku 2016 Rattenborg a jeho kolegové dali fregatkám obecným (Fregata minor) na Galapážských ostrovech malé zařízení, které měřilo elektrickou aktivitu v mozku. Monitorování ukázalo, že ptáci někdy spí jednou mozkovou hemisférou v době, kdy letí nad oceánem. A někdy dokonce za letu spali oběma hemisférami.
Ještě překvapivější ovšem bylo zjištění, že fregatky při letu průměrně spaly jen 42 minut denně, zatímco na zemi si dopřávaly více než 12 hodin spánku za den.
Spaní za letu může být běžné i u dalších ptačích druhů, jako je rorýs obecný, který dokáže létat deset měsíců, aniž by někde přistál - ovšem v tomto případě nemají vědci přímý důkaz.
Přečtěte si také |
Proč velryby a delfíni umírají na plážích? A máme je zachraňovat?
Najdeme někdy zvíře, které vůbec nespí? Podle Rattenborga není nic zcela vyloučeno. "Ovšem podle studií zvířat, která spí krátkou dobu, se spíše zdá, že žádné z nich se neobejde zcela beze spánku. Toto uchování krátkého spánkového období naznačuje, že existuje minimální množství spánku, které je nezbytně nutné i u těchto krátko-spáčů," dodal vědec.
reklama
Mezi nově objevenými druhy v amazonském pralese je také obojživelná myš
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí