https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mimoradny-objev-ceskych-vedcu-doklada-ze-teplomilne-dreviny-preckavaly-posledni-dobu-ledovou-v-hydrotermalnich-oazach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mimořádný objev českých vědců dokládá, že teplomilné dřeviny přečkávaly poslední dobu ledovou v hydrotermálních oázách

4.6.2024 05:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oáza s teplomilnou vegetací na termálním prameništi u Hodonína.
Oáza s teplomilnou vegetací na termálním prameništi u Hodonína.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované v prestižním časopise Science Advances, do značné míry mění dosavadní představy o migraci druhů po skončení poslední doby ledové a poskytují nové informace o přizpůsobování rostlin klimatickým změnám.
 
K objevu došlo při geologickém průzkumu v okolí Hodonína na jižní Moravě. Vědci zde nehluboko pod povrchem odhalily vrstvu neobvyklých hornin, tzv. křemenných sintrů.

„Je to zvláštní typ sedimentu tvořený hlavně opálem, který vzniká u pramenů s teplou vodou bohatou na rozpuštěný křemen. Stejné horniny se dnes tvoří např. v okolí gejzírů v NP Yellowstone v USA,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

K vysrážení opálu dochází velmi rychle, takže se v těchto sedimentech často nacházejí dokonale zachovalé zbytky vegetace, která rostla v okolí pramenišť.

„Vzorky odebrané z moravské lokality jsou na rostlinné pozůstatky značně bohaté. Ve většině případů byla navíc zachována i organická hmota, což nám umožnilo pomocí radiouhlíkové metody spolehlivě zjistit absolutní stáří jednotlivých nálezů,“ dodává Hošek.

Výsledky datování ukázaly, že jsou fosilní rostliny 28 až 17 tisíci let staré. V tomto období zažívala planeta nejchladnější fázi poslední doby ledové, tzv. poslední glaciální maximum. Střední Evropa byla sevřena mezi alpským a skandinávským ledovcovým štítem, průměrné roční teploty byly o 10 °C nižší než dnes a povrch byl promrzlý do hloubky až několika set metrů.

V těchto podmínkách byly schopny přežívat jen ty nejodolnější druhy rostlin, zejména bylin. O to překvapivější pro vědce bylo, že se v sedimentu často nacházely pozůstatky dubu, lípy, jasanu a dalších dřevin vyžadující relativně vysoké průměrné teploty a dostatek vody.

„To, že zde tyto teplotně náročné druhy přežily glaciální maximum, si lze vysvětlit jedině tak, že hydrotermální prameny, kterých byly ve zkoumané oblasti desítky, podstatným způsobem ovlivnily mikroklimatické podmínky,“ vysvětluje Jan Hošek.

„Z analýzy izotopů kyslíku víme, že se teplota vody pohybovala okolo 25 až 35 °C. Tato konstantě teplá voda ohřívala půdu v okolí pramenišť, zvyšovala vzdušnou vlhkost a mohla tak udržovat v celé oblasti relativně stabilní klima,“ vysvětluje Jan Hošek. Analogicky to dnes funguje například na Aljašce nebo na Čukotském poloostrově.

Fosilní listy dubu ve vrstvě opálu.
Fosilní listy dubu ve vrstvě opálu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kvaček / Science Advances

„Důležitým faktorem také bylo, že rostliny měly celoročně k dispozici kapalnou vodu, které byl v tehdejší krajině kritický nedostatek. Byla to taková oáza uprostřed arktické pouště,“ říká Jan Hošek.

Podle autorů studie mohlo být podobných hydrotermálních oáz ve střední Evropě více. Dokládají to paleobotanickým záznamem z termálního mokřadu v Liptovské kotlině na Slovensku, kde v sedimentech datovaných do posledního glaciálního maxima objevili vysoké koncentrace pylu teplomilných dřevin.

Výsledky výzkumu zásadně mění dosavadní představy o přežívání organismů během ledových dob. Obecně se mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji, až ke Středozemnímu moři. Zde přečkaly až do počátku současné doby meziledové a zhruba před 10 tisíci lety se postupně šířily zpět na sever.

„Molekulární fylogenetická data sice naznačují, že některé teplomilné druhy dřevin přečkaly v malých populacích i v severnějších oblastech, tzv. severních mikrorefugiích. Faktický paleontologický doklad však zatím chyběl. O tom, kde a za jakých podmínek mohly tyto druhy přežít glaciální maximum, se tak doposud nic nevědělo,“ vysvětluje spoluautor studie Petr Pokorný z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

„Výsledky výzkumu považujeme za významné nejen proto, že poprvé přesvědčivě dokládají existenci severních mikrorefugií, ale zároveň vysvětlují i klimatické a geologické okolnosti, které to umožňovaly,“ doplňuje Hošek.

V současnosti u Hodonína k vývěru horkých pramenů nedochází. Že tomu tak bylo právě během nejchladnějšího období poslední doby ledové podle vědců může souviset se zaledněním Alp a tektonickými procesy.

„Lokalita se nachází na severním okraji velké tektonické pánve, která je systémem zlomů navázána na Alpy. Jižní část pánve je v současnosti tektonicky poměrně aktivní, což souvisí s kontinuálním výzdvihem Alpského horstva,“ říká Jan Hošek. Během posledního glaciálního maxima byly navíc Alpy zatíženy několik kilometrů mocným ledovcovým příkrovem, který celé horstvo zatlačoval.

„Při těchto protichůdných pochodech se pravděpodobně aktivovaly hluboce založené zlomové struktury, podél kterých mohlo z hloubek několika kilometrů docházet k výstupu geotermálně ohřáté vody. Ochlazení a s tím spojený růst alpského ledovce tak paradoxně napomohl setrvání teplomilné vegetace v oblasti,“ dodává Jan Hošek.

Studie, na které se mimo České geologické služby a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy podílela i Přírodovědecká fakulta UK, Národní Muzeum, Masarykova Univerzita, University of Minnesota a Universita Göttingen je volně dostupná.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

4.6.2024 08:59
Nejak se mi nezda ten obrazek :) V popredi arkticka poust se zbytky snehu/ledu/kaluzemi a v pozadi olisteny vysoky (!) strom uprostred bujne vegetace :) Neptam se na presne umisteni te zobrazene lokality (kdyby to bylo aspon v nejakem chranenem udolicku ale na rovne plani, kde fici mrazive vetry...) ale na presnou rocni dobu ano. Nosorozec je uz zrejme precpan tou zelenou pici a tak se milostive vystavil zaberu malire/fotografa. S tim vytlacovanim horke vody z podzemi tlakem ledu leziciho 300 km daleko mi to taky zni ne uplne presvedcive. Ale vazna otazka je, jake byly vlastne srazkove pomery v te dobe ve stredni Evrope a v Alpach. Polovyschle Cerne more te doby (dnes preteka v Bosporu v horni vrstve do Stredozemi) svedci o tom, ze v Dunaji (nemluve ani o Dnepru) bylo tehda malo vody coz vzhledem k tomu ze alpsky ledovec sahal hluboko do podhuri je docela prekvapive. Leto se prece konalo i v ledovych dobach, i dnes byva v Arktide v lete az 30 stupnu tepla. Je fakt ze treba na takovem Islandu taky lezi velky ledovec Vatnajokull vedle sopecnych pousti na sever od toho ledovce
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.6.2024 09:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Proste by mne zajimaly srazkove a odtokove pomery v ledovych dobach v bazenu Cerneho more. Na Sibiri tecou velike reky i v podminkach klimatu s celkove malymi srazkami. Srazky jsou tam tak male ze ani nejsou schopny vytvorit nezanedbatelne ledovce ve vetsine sibirskych pohori. A v kontrastu k tomu ten obrovsky alpsky ledovec a polovyschly Dunaj (a nejspis temer uplne vyschly Dnepr) Zajimave :)
Odpovědět
ez

erik zajíček

4.6.2024 10:07 Reaguje na Miloš Zahradník
centrum pro TEORETICKA studia....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2024 10:13 Reaguje na erik zajíček
Lidé čtěte. Vše je vysvětleno v článku viz odkazy nahoře. Někde (Vesmír, či Živa) to vyšlo i česky.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.6.2024 10:50 Reaguje na Miloš Zahradník
Jen jeste dodam ze o hydrologii bazenu Cerneho more v ledove a poledove dobe existuje mnoho zajimavych hypotez ale je tezke dobrat se toho, co jsou overena fakta a co jenom zajimave spekulace. Vedeckych pojednani na tohle neni kupodivu asi mnoho i kdyz maji dlouhou historii (napr. uz i potopa sveta popsana v Bibli a predtim zrejme po tisicileti udrzovana v lidske pameti) Nejak se mi ani nepodarilo vygooglit takovy zakladni udaj, jaka je (a byla v poslednich desetitisiciletich) minimalni hloubka Bosporu (pouhych 31 metru? jak pise encyclopedia Britannica) Jak je takovyto pojem vlasne definovan. Jako vyse hladiny Stredozemniho&Cerneho more pri ktere by bylo mozno z Asie do Evropy prejit temer suchou nohou - nebo jinak?

https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_deluge_hypothesis
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.6.2024 12:47
Obecně se mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji, až ke Středozemnímu moři. Zde přečkaly až do počátku současné doby meziledové a zhruba před 10 tisíci lety se postupně šířily zpět na sever:
tj. savany- tundry z doby ledové nevznikly asi proto, že by býložravce vyhubil neandrtálec a lovec mamutů, ale kvůli ochlazení. Při oteplení vzniká sukcesí zahuštěný Hercinský prales typický pro celou Evropu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2024 18:42 Reaguje na Honza Honza
Poněkud zaměňujete příčinu a důsledek. Býložravce nevyhubil neandrtálec, nýbrž ten byl vyhuben, včetně megafauny člověkem "moudrým".
No a mamutí stepi vznikly hlavně podnebím. Nicméně nástup lesa byl poněkud jiný, než v předchozích dobách meziledových, neb ti velcí býložravci byli omezeni či vybiti. Ale on je poměrně rychle nahradil pastevec, zemědělec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2024 08:01 Reaguje na Honza Honza
Pozor, dodnes zachovalé de fakto "mamutí" stepi zmrzlé na Sibiři produkují velké množství potravy. A v době ledové to nebylo jinak.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.6.2024 06:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobře, vliv člověka jistě byl důležitý, dle mne nikoli rozhodující (lidí bylo málo) ale to není důležité a je to předmět bádání a výzkumů, úplně stejně jako klimatické změny- kdo je způsobil.
A podobně jako klima- nemá cenu se hádat, kdo to způsobil- jako to dělají politici- má cenu se hádat, jak postupovat dál.
Nyní nejsou savany žádoucí, protože oteplují a vysušují a místo savan s tury a zubry máme rozsáhlá pole, stejně tak jako není žádoucí stejnověká smrková monokultura zafixovaná v NP jako bezzásahová zona.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.6.2024 07:10 Reaguje na Honza Honza
No nevěříte realitě. Megafaunu vybil člověk, to je jisté na všech kontinentech, přestože ho bylo málo, neb je
- moudrý, umí lovit a zabíjet
- je pohodlný megafauna hodí hodně masa
- megafauna neměla obrané mechanismy a velmi pomalu se množila.
-No a nyní končí i v Africe, kde přece jenom toho člověka znala 1-4 miliony let.
Ty poslední kousky savan v evropě jsou důležité zachovat z hlediska posledních zbytků takových biotopů.
Nicméně není třeba plakat na rozlitým mlékem a je třeba se klimatu přizpůsobit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.6.2024 07:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
megafaunu vybil člověk? To je typické v komentářích ekolistu, že všichni všechno ví. Jak vymřeli mamuti, jak zmizel neandrtálec? Vždyť se to definitivně neví, jsou to jen hypotézy! Mohlo za tím být oteplující se klima, jiné životní podmínky, nemoci, homo sap.
Indiáni v Americe megafaunu nevybili, vybil ji až kulturní člověk.
Indiáni v Amazonii taky neničí prales.
Jak to bylo v Africe, to nevím.
Každý (objektivní) by měl říct: neví se to, ale já mám takovýto názor!
Máte pravdu s posledními kousky savan, ale i spolu s poli je "savan" zvl. celosvětově moc. Máme úkol snížit teplotu, aby nám všechno nevymřelo. To musí být hlavní úkol!
A poslední věta: přizpůsobit se = dělat vše pro to aby se teplota nezvyšovala (zastiňovat, nikoli tedy pole, savany, svany ano ale třeba na úkor pole, ne lesa), zároveň samořejmě se přizpůsobovat(zachycovat vodu).
Všichni by se měli bát atomové války- dělat vše pro to, aby Putin prohrál, aby byl mír.
Stejně tak aby se planeta nepřehřála, nevznikla Venuše.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.6.2024 22:17 Reaguje na Honza Honza
Souhlas. Japonci např. teď zjistili, že solární panely zvyšují teplotu ve městech od 2,85-3,35 st.C. (zkoumali to celých 10 let). Nezodpovědní lidé jsou zodpovědní za hromadu problémů v přírodě i pavědeckých hovadin.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

11.6.2024 14:32 Reaguje na Honza Honza
Pane Honzo, samozřejmě jsou to všechno hypotézy, nicméně vymizení megafauny jednotlivých kontinentů následovalo bezprostředně poté, kdy na kontinent vstoupila noha druhu Homo sapiens. Počalo to v Australii, pak Evropa, severní Asie, obě Ameriky.. Ostrovy jako Madagaskar, Nový Zéland a další následovaly.. Za současné úrovně poznání se toto jeví jako jediný společný faktor všech kontinentů, jelikož na každém z nich k masovému vyhynutí megafauny probíhalo v různých dobách.. ale vždy ihned po příchodu člověka. Afrika a jižní Asie zůstala tohoto vymírání ušetřena až do moderní doby..Zde se nabízí proč tomu tak je. Afrika - tam je to jasné, zde se megafauna stíhala přizpůsobovat vyvíjejícímu se lidskému druhu.. V jižní Asii se nabízí Homo erectus.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.6.2024 08:35 Reaguje na Jan Hrbek
bezprostředně poté, co se začalo měnit klima a člověk byl nucen opouštět Afriku a nacházel lepší podmínky v Evropě, protože Evropa se začala oteplovat a neandrtálci ztráceli svoji výhodu
Afrika nyní vymírá ne díky člověku, ale díky oteplení a vysušování = klesá podíl stromů a narůstá podíl trávy = následně při snižujícím se ochlazování vegetací narůstá podíl písku a tím rozšiřováním pouště.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist