Na Šumavu se vrátili vzácní brouci tesařík javorový a trnoštítec horský
"Oba brouci jsou nesmírně vzácní a my jsme si dlouho mysleli, že na Šumavě je po nich veta. Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946, o trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali," řekl náměstek ředitele šumavského národního parku Martin Starý.
V případě trnoštítce jde podle odborníků o jeden z nejvzácnějších druhů brouka. Vyskytoval se zde už v období čtvrtohor. K životu potřebuje odumřelé dřevo. "V současnosti víme o třech nových lokalitách, kde se vyskytuje ve větším počtu. Přitom jsme na počátku mapování výskytu tohoto brouka, ale už nyní se dá říci, že trnoštítec se objeví na dalších místech, protože díky velkému množství odumřelého dřeva se stále rozšiřuje jeho biotop. Šumavská populace tak představuje životaschopnou a ve střední Evropě mimo Alpy asi jedinou prosperující populací tohoto vzácného druhu," uvedl Vladimír Dvořák z šumavského národního parku.
Loni se po více než 100 letech vrátil na Šumavu kornatec velký. Rovněž potřebuje pro svou existenci odumřelé dřevo. "Je evidentní, že tak jako v případě jiných druhů hmyzu funguje Šumava se svou rozlohou a hlavně pestrou nabídkou biotopů zahrnující bezzásahová území a území s přírodě velmi blízkým a šetrným managementem jako Archa Noemova zachovávající hmyzí pestrost pro budoucí generace," uvedl ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Jarek Schindler
24.11.2020 19:04No a jeden se vyskytl a hned je to po Alpách jediná životaschopná, prosperující populace. Druhý zmizel před více než padesáti lety a nyní " bůh ví odkud" se zase zázračně zjevil. Může mi někdo říci, když je to tak vzácný brouk, odkud se zase na té Šumavě objevil. No a další po sto letech. Ano, nyní to již můžeme říci i veřejnosti. Zázračná Noemova šumavská archa o které již mluví broučci na celém světě a houfně se do ni stěhují, existuje. A broučci, jsou šťastní a samozřejmě velebí pana ředitele Hubeného.
Břetislav Machaček
27.11.2020 09:42 Reaguje na Jarek Schindlerv ruksaku)a pouze je nikdo nepotřeboval použít jako důkaz jediné "správné" cesty kterou se Šumava ubírá. Je to takové slepování
mozaiky dokonalosti bezzásahovosti a "přirozeného" vývoje lesů.
Možná to bude tím, že už ho nemá co sezobnout jako kdysi, kdy byla
Šumava plná tetřevů, tetřívků atd. Ty žalostné zbytky populací
těchto ptáků jsou výsledkem toho dobrého hospodaření v NP. Je mi
z toho smutno, ale co naplat, momentálně je zde takový trend
i s těmito dosahy na flóru i faunu. My dožijeme, mládež si už
někdejší Šumavu nepamatuje a ty budoucí generace to budou brát
jako samozřejmost, která tu byla odjakživa. Chce to ještě staré fotky a filmy o Šumavě zamknout do trezoru a bude dokonáno.
Jakub Graňák
27.11.2020 17:36 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týče těch tetřevů, lze si jen těžko představit, jak tetřevi (jako nějací datli) dobývají tyto skrytě žijící druhy z vývratů a pařezů, důvod jejich úbytku je tudíž třeba hledat jinde. Osobně se domnívám, že jde o souběh vysoké míry zalesnění lokalit a nedostatku klidu způsobeného davy turistů. Nicméně si myslím, že na to jsou zde jiní kabrňáci, např. p. Zvářal
Břetislav Machaček
28.11.2020 09:04 Reaguje na Jakub Graňákpopisuje jako návrat vyhubeného druhu. A u těch
tetřevů to nebude o dobývání z pařezů a i ten brouk
v tom pařezu není celých 24 hodin po celý život.
No a o množství starého dřeva a pařezů v minulosti lze polemizovat. Kdysi, kdy bylo dřevo jediným
druhem otopu a z Šumavy se plavilo až do Hamburku a
nebo do Vídně, tak byly lesy "vymeteny"i od pařezů,
které staří lesníci povolovali dobývat chudině k
otopu. Já v té době nežil a ani vy. Můžeme se pouze
domnívat, jak tomu bylo doopravdy a počítat četnost
několika druhů hmyzu závislých na druhu dřeviny je
pouze o těch dřevinách. Bez nich by tu nebyli vůbec
a že tu jsou, nebude zásluha posledních pár let.Těm
stromům růst trval desetiletí a výsadba spadá tak
do období po 2.sv. válce, aby z nich dnes byli ti
tlející stařešinové. Takové ty aktivistické články
o návratech něčeho, pokud to nikdo prokazatelně
znovu nevysadil je pouze o tom, že se vychýlilo
kyvadlo omezeného výskytu k opačné straně, protože
se naskytly lepší podmínky se zvýšenou potravní
nabídkou a ta se u těch brouků naskytla zestárnutím těch stromů. Po vyčerpání potravní nabídky dojde
zase k poklesu a tak dokola. Mezitím dojde k těm
predačním tlakům ze strany datlů a ostatních ptáků sbírajících dospělce. U datlovitých bych byl ale
skeptický, protože jejich výskyt je vázán na stromy v zápoji lesa a ne na ty zbylé uschlé solitéry.
Nastalo tak období dostatku potravy, úbytek predace a vzestup populace. Po zmlazení porostů dojde opět k poklesu a bude tu zase článek o vymizení brouků.
Jakub Graňák
28.11.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček1. Ti brouci stráví téměř celý život ve dřevě, stádium imaga, žije jen pár týdnů, zatímco ve stadiu larvy stráví i několik let.
2. důvodem proč tu druhy byly i v minulosti patrně četnější je ten, že lidi nebyli schopni na některých lokalitách provádět těžbu z důvodu přílišné náročnosti a nedostatku kapacit. To je ostatně i důvodem výskytu těch brouků na lokalitě, kterou jsem uvedl výše, ve zkratce: nepřístupný terén.
3. ty stromy budou asi o dost starší, než termín který jste uvedl Vy.
4. co jsem vypozoroval na "své" lokalitě: Tragosomy preferují suché stojící stromy bez kůry převážně jedle (narozdíl od Šumavy) na jižní straně svahu, mimo hustý zápoj tudíž vystavené působení slunečího záření.