https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-se-opet-vyskytuji-vzacni-brouci-tesarik-javorovy-a-trnostitec-horsky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavu se vrátili vzácní brouci tesařík javorový a trnoštítec horský

24.11.2020 14:44 | VIMPERK (ČTK)
trnoštítec horský
trnoštítec horský
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Skořepa / NP Šumava
Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
 

"Oba brouci jsou nesmírně vzácní a my jsme si dlouho mysleli, že na Šumavě je po nich veta. Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946, o trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali," řekl náměstek ředitele šumavského národního parku Martin Starý.

Tesařík javorový
Tesařík javorový
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Skořepa / NP Šumava

V případě trnoštítce jde podle odborníků o jeden z nejvzácnějších druhů brouka. Vyskytoval se zde už v období čtvrtohor. K životu potřebuje odumřelé dřevo. "V současnosti víme o třech nových lokalitách, kde se vyskytuje ve větším počtu. Přitom jsme na počátku mapování výskytu tohoto brouka, ale už nyní se dá říci, že trnoštítec se objeví na dalších místech, protože díky velkému množství odumřelého dřeva se stále rozšiřuje jeho biotop. Šumavská populace tak představuje životaschopnou a ve střední Evropě mimo Alpy asi jedinou prosperující populací tohoto vzácného druhu," uvedl Vladimír Dvořák z šumavského národního parku.

Loni se po více než 100 letech vrátil na Šumavu kornatec velký. Rovněž potřebuje pro svou existenci odumřelé dřevo. "Je evidentní, že tak jako v případě jiných druhů hmyzu funguje Šumava se svou rozlohou a hlavně pestrou nabídkou biotopů zahrnující bezzásahová území a území s přírodě velmi blízkým a šetrným managementem jako Archa Noemova zachovávající hmyzí pestrost pro budoucí generace," uvedl ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LS

Lukas Spitzer

24.11.2020 18:40
Popisky u fotek máte prohozené.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

25.11.2020 09:30 Reaguje na Lukas Spitzer
Chjo.
Díky, opraveno.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2020 19:04
Ono snad stačí pokud odborníci napíší, že se nějaký druh na Šumavě objevoval již v době čtvrtohor. Že by už nyní byly pětihory? Nějak jsem asi zaspal.
No a jeden se vyskytl a hned je to po Alpách jediná životaschopná, prosperující populace. Druhý zmizel před více než padesáti lety a nyní " bůh ví odkud" se zase zázračně zjevil. Může mi někdo říci, když je to tak vzácný brouk, odkud se zase na té Šumavě objevil. No a další po sto letech. Ano, nyní to již můžeme říci i veřejnosti. Zázračná Noemova šumavská archa o které již mluví broučci na celém světě a houfně se do ni stěhují, existuje. A broučci, jsou šťastní a samozřejmě velebí pana ředitele Hubeného.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2020 09:42 Reaguje na Jarek Schindler
Ti brouci tam byli zcela určitě pořád (pokud je někdo nepřivezl
v ruksaku)a pouze je nikdo nepotřeboval použít jako důkaz jediné "správné" cesty kterou se Šumava ubírá. Je to takové slepování
mozaiky dokonalosti bezzásahovosti a "přirozeného" vývoje lesů.
Možná to bude tím, že už ho nemá co sezobnout jako kdysi, kdy byla
Šumava plná tetřevů, tetřívků atd. Ty žalostné zbytky populací
těchto ptáků jsou výsledkem toho dobrého hospodaření v NP. Je mi
z toho smutno, ale co naplat, momentálně je zde takový trend
i s těmito dosahy na flóru i faunu. My dožijeme, mládež si už
někdejší Šumavu nepamatuje a ty budoucí generace to budou brát
jako samozřejmost, která tu byla odjakživa. Chce to ještě staré fotky a filmy o Šumavě zamknout do trezoru a bude dokonáno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 17:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasit se dá s první větou, po závorku. Každý, dokonce i amatérský entomolog ví, jak obtížné je najít podobné skrytě žijící taxony v terénu, to že se našly po takové době svědčí o jediném, a to, že došlo k rozšíření prostředí, které tyto taxony vyhledávají. Vaše úvahy o tom, co si bude mládež pamatovat, jsou zcestné, vy si totiž taky nepamatujete doby, kdy tam výše uvedené taxony byly běžnější, tudíž zjevně i okolní prostředí bylo pro tyto druhy vhodnější. Snadno lze dovodit, že dříve bylo na Šumavě daleko více mrtvého dřeva, než si chcete připustit. Mimochodem také znám jednu lokalitu v Jeseníkách, kde se Tragosoma vyskytuje. Jde o přímo ukázkovou lokalitu toho, jak by měl věkově a výškově diferencovaný horský les vypadat.
Co se týče těch tetřevů, lze si jen těžko představit, jak tetřevi (jako nějací datli) dobývají tyto skrytě žijící druhy z vývratů a pařezů, důvod jejich úbytku je tudíž třeba hledat jinde. Osobně se domnívám, že jde o souběh vysoké míry zalesnění lokalit a nedostatku klidu způsobeného davy turistů. Nicméně si myslím, že na to jsou zde jiní kabrňáci, např. p. Zvářal
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.11.2020 09:04 Reaguje na Jakub Graňák
Víte já reaguji na prvý odstavec článku, který to
popisuje jako návrat vyhubeného druhu. A u těch
tetřevů to nebude o dobývání z pařezů a i ten brouk
v tom pařezu není celých 24 hodin po celý život.
No a o množství starého dřeva a pařezů v minulosti lze polemizovat. Kdysi, kdy bylo dřevo jediným
druhem otopu a z Šumavy se plavilo až do Hamburku a
nebo do Vídně, tak byly lesy "vymeteny"i od pařezů,
které staří lesníci povolovali dobývat chudině k
otopu. Já v té době nežil a ani vy. Můžeme se pouze
domnívat, jak tomu bylo doopravdy a počítat četnost
několika druhů hmyzu závislých na druhu dřeviny je
pouze o těch dřevinách. Bez nich by tu nebyli vůbec
a že tu jsou, nebude zásluha posledních pár let.Těm
stromům růst trval desetiletí a výsadba spadá tak
do období po 2.sv. válce, aby z nich dnes byli ti
tlející stařešinové. Takové ty aktivistické články
o návratech něčeho, pokud to nikdo prokazatelně
znovu nevysadil je pouze o tom, že se vychýlilo
kyvadlo omezeného výskytu k opačné straně, protože
se naskytly lepší podmínky se zvýšenou potravní
nabídkou a ta se u těch brouků naskytla zestárnutím těch stromů. Po vyčerpání potravní nabídky dojde
zase k poklesu a tak dokola. Mezitím dojde k těm
predačním tlakům ze strany datlů a ostatních ptáků sbírajících dospělce. U datlovitých bych byl ale
skeptický, protože jejich výskyt je vázán na stromy v zápoji lesa a ne na ty zbylé uschlé solitéry.
Nastalo tak období dostatku potravy, úbytek predace a vzestup populace. Po zmlazení porostů dojde opět k poklesu a bude tu zase článek o vymizení brouků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Je vidět, že na věc máme relativně slučitelé názory. Nicméně si dovolím pár poznámek pro upřesnění, neberte to prosím jako nějaké poučování:
1. Ti brouci stráví téměř celý život ve dřevě, stádium imaga, žije jen pár týdnů, zatímco ve stadiu larvy stráví i několik let.
2. důvodem proč tu druhy byly i v minulosti patrně četnější je ten, že lidi nebyli schopni na některých lokalitách provádět těžbu z důvodu přílišné náročnosti a nedostatku kapacit. To je ostatně i důvodem výskytu těch brouků na lokalitě, kterou jsem uvedl výše, ve zkratce: nepřístupný terén.
3. ty stromy budou asi o dost starší, než termín který jste uvedl Vy.
4. co jsem vypozoroval na "své" lokalitě: Tragosomy preferují suché stojící stromy bez kůry převážně jedle (narozdíl od Šumavy) na jižní straně svahu, mimo hustý zápoj tudíž vystavené působení slunečího záření.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist