Narušené výhledy rovná se pokažený výlet do přírody? Organizace upozorňuje na vizuální smog v krajině

Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině. Upozorňuje na to ochranářská organizace Česká krajina a Akademie věd ČR.

„Není to bohužel daň za nezbytný pokrok, ale spíše ledabylého zacházení s krajinou při umisťování infrastruktury v ní,“ hodnotí Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Inspirativní přístup k ochraně nenarušených výhledů do krajiny našli odborníci v Jihoafrické republice. „Tam je nedílnou součástí ochrany přírody termín „sightshed“ označující krajinný prostor, který člověk vidí při pobytu v přírodních rezervacích. V tomto prostoru jsou přísná pravidla pro umisťování infrastruktury. Ochrana krajiny před vizuálním smogem je dokonce automatickou součástí plánů péče o národní parky a jiné rezervace,“ popisuje Miloslav Jirků. Díky tomu lze i v rezervacích v těsné blízkosti lidských sídel či obklopených zemědělskou krajinou na chvíli zažít pocit opravdové přírody. „To je bohužel v českých přírodních rezervacích výjimkou,“ porovnává rozdíl s českým přístupem Jirků.

Jihoafrická republika přitom není žádným zaostalým státem, kde by menší množství různých objektů v krajině mohlo být dáno nižší ekonomickou úrovní. Naopak. Roční hrubý domácí produkt (HDP) této země je o 100 miliard amerických dolarů vyšší než HDP České republiky (údaje za rok 2019) a životní úroveň je srovnatelná s EU.

Jihoafrická republika zvládá citlivě i začlenění různých informačních prvků pro turisty v krajině. „Bohužel, v Česku jsou různé rozcestníky a informační tabule velmi křiklavé, ohromně početné, lépe řečeno všudypřítomné a mnohdy i nevhodně umístěné. Návštěvníky, kteří prchají před vizuálním smogem z měst do přírody tak pronásledují tyto rušivé prvky i v krajině,“ doplnil Miloslav Jirků.

Také v mnoha zemích Evropy prochází umisťování technických prvků v přírodě pečlivou úvahou. „Například vysílače pro mobilní sítě bývají v okolí západoevropských přírodních rezervací maskovány jako stromy,“ upozornil Miloslav Jirků.

Narušené pohledy na krajinu přitom neznamenají jen pokažený výlet do přírody. „Stále více studií z celého světa ukazuje na významný vliv přírodního prostředí na zdraví lidí. Nejde přitom jen o znečištění ovzduší nebo vody. Ale také o blízkost zeleně, klidu nebo prostředí, kde by lidé neustále nebyli zatěžováni různými informacemi nebo přítomností jiných lidí. Právě proto by Česká republika měla věnovat ochraně posledních míst s nenarušenými výhledy maximální pozornost. A také postupně obnovovat alespoň ta místa, kde byly výhledy necitlivě narušeny v posledních letech,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

---

reklama

---