https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/navrat-kocky-divoke-do-ceske-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrat kočky divoké do české přírody?

6.6.2020 05:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kočka divoká zachycená fotopastí na konci května 2019 na Karlovarsku v Doupovských horách.
Kočka divoká zachycená fotopastí na konci května 2019 na Karlovarsku v Doupovských horách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vojenské lesy a statky
Po šedesáti letech se podařilo potvrdit výskyt kočky divoké v České republice. Vzhledem k tomu, že přirozeným biotopem kočky divoké jsou zejména listnaté a smíšené lesy vrchovin a pahorkatin (Stahl & Leger, 1992), se historicky kočka divoká vyskytovala v české přírodě ještě v 17. století téměř na celém území. V polovině 18. století se v důsledku intenzifikace lesního hospodářství a proměny přirozeného prostředí začala oblast jejího výskytu postupně zmenšovat. Ve stejnou dobu se stala kočka divoká lovenou zvěří, jelikož byla spolu s dalšími šelmami považována za škodnou. V polovině 19. století dochází k definitivnímu ústupu tohoto druhu a později ve 20. století se považuje v českém prostředí za vzácný druh (Kokeš, 1974).
 

Není jisté, zda k současnému pozorování kočky divoké v České republice dopomohly moderní monitorovací metody a ve skutečnosti se po našem území pohybuje již delší dobu, nebo je její návrat opravdu záležitostí posledních let. Každopádně se pravděpodobně jedná o toulavé jedince ze sousedních zemí. Pohyb kočky divoké byl zachycen především v horských oblastech blízko hranic se Slovenskem, Německem a Rakouskem. Jde zejména o oblast jihovýchodní Moravy, Šumavy, jihovýchodní části Českého lesa či Doupovských hor. Přestože byly zachyceny i mnohé další pozorování, důležitým faktem zůstává, že u nás neexistuje žádný důkaz o jejich rozmnožování (Pospíšilová, 2015).

Obecně je kočka divoká, podle červeného seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů, zařazena k nejméně ohroženým druhům s klesajícím trendem populace. Největším ohrožením jejich populací je především křížení a kompetice s kočkou domácí, ztráta vhodného prostředí i silniční doprava (Yamaguchi et al., 2015). V České republice je kočka divoká zařazena k zvlášť chráněným druhům s označením "kriticky ohrožené" a patří zde k nejméně prozkoumán savcům vůbec.

Málo prozkoumaný savec.
Málo prozkoumaný savec.

Zvýšený výskyt této šelmy v České republice s vidinou dalšího rozšiřování jen kopíruje evropský rostoucí trend populací. Tento druh se v posledních dekádách dostává do popředí zájmu odborníků mnoha zemí, kočka divoká je zároveň atraktivním živočichem i pro širší veřejnost a je vhodným adeptem na pozici vlajkového druhu. Je tomu tak například v sousedním Německu, kde její ochrana ovlivňuje plánování celonárodní sítě biokoridorů. Naopak ve východní části Evropy, kde je vzhledem k neporušenému prostředí Karpat její výskyt vysoký, dostává kočka divoká málo pozornosti. Geografické postavení České republiky má potenciál při šíření kočky divoké do původních a nových oblastí mezi západní a východní částí Evropy, které disponují relativně silnými populacemi. Situace vypadá opravdu příznivě, protože populace kočky divoké v sousedních státech prosperují a jejich areál výskytu se v některých místech rozšiřuje (Pospíšková, 2015). Potenciálním územím zvýšeného výskytu v Česku by mohlo být například německé pohraničí, kde populace v severním Bavorsku expandují v důsledku obnovených populací a kočka divoká se tam vyskytuje i na místech, kde byla předtím vyhubena (Friedrich, 2014).

Protože se kočka divoká rozšiřuje postupně i do českého prostředí, je důležité zamyslet se nad potenciálem její ochrany, která by mohla ovlivnit širší ochranu přírody, protože jde o ideální deštníkový druh nížinných lesních oblastí. Její ochrana může být dobrou motivací pro změnu hospodaření v českých lesích a celkové změny v krajině, protože vyžaduje rozmanité rozsáhlé a souvislé území. Z ochrany kočky divoké by v tomto případě mohly benefitovat i mnohé další druhy vázané na stejný typ prostředí. Populace kočky divoké vyžadují různorodé prostředí s hustou vegetací a přirozenou strukturou lesa, tedy s výskytem odumřelého dřeva. Z toho vyplývá, že je třeba udržovat lesy s určitým stupněm rozmanitosti a s přirozenou dynamikou ekosystému. Naopak intenzivní lesnictví způsobuje radikální úbytek úkrytů nejen pro kočky divoké, proto je důležitým aspektem z hlediska celkové druhové ochrany udržování přirozené struktury lesa spolu s udržováním různých stupňů vývoje. Kromě toho je pro úspěšnou ochranu kočky divoké v daných oblastech třeba zamezit i samotným rušivým aktivitám člověka (Jerosch et al. 2010).

Potenciál ochrany kočky divoké pro širší druhovou či územní ochranu je významný, ať už v pozici vlajkového nebo deštníkového druhu, kde mohou být inspirací zkušenosti ze zahraničí. Pro zvýšení pravděpodobnosti obnovení populací kočky divoké na našem území je třeba zlepšit podmínky v potenciálních oblastech a pro celkový úspěch ochrany kočky divoké může mít důležitý vliv i zájem veřejnosti.

Zdroje:
Friedrich, M. (2014). Wildkatzen in Bayern. LWF aktuell, 102, 44 – 46.
Jerosch, S., Götz, M., Klar, N., & Roth, M. (2010). Characteristics of diurnal resting sites of the endangered European wildcat (Felis silvestris silvestris): Implications for its conservation. Journal for Nature Conservation, 18(1), 45–54.
Kokeš O. (1974). Z dějin výskytu kočky divoké (Felis silvestris Schreber, 1777) v českomoravských krajích. Lynx, n. s. 15, 9–21.
Pospíšková J. (2015). Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. – Ms. [Diplomová práce; depon in: Katedra zoologie PřF UK, Praha, 88 pp.]
Stahl P. & Leger F. (1992). Le chat sauvage d'Europe (Felis silvestris Schreber, 1777). In: Encyclopédie des Carnivores de France; 17. Société Française pour l’étude et la protection des Mammifères, Puceul.
Yamaguchi, N., Kitchener, A., Driscoll, C. & Nussberger, B. (2015). Felis silvestris. The IUCN Red List of Threatened Species 2015. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2015-2.RLTS.T60354712A50652361.en


reklama

 
foto - Mantičová Mária
Mária Mantičová
Autorka je studentkou magisterského oboru Environmentální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

6.6.2020 09:13
kočka divoká nevím, ale toulavé kočky domácí střílet, jak se dělávalo kdysi
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.6.2020 12:56 Reaguje na vaber
Já myslím, že vy by jste ani nedokázal rozlišit kočku divokou od domácí, stejně jako většina lidí, včetně myslivců.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

10.6.2020 14:10 Reaguje na Čech M.
Otázka je proč to rozlišovat. Toulavých koček jsou stovky a tedy pravděpodobnost, že se divoká kočka zbastardizuje je velká.
V době karantény jsme byli na chalupě a skoro každou noc posloucháme, jak kočka morduje nějakého ptáka sedícího na vejcích. Loni si na stromě obrostlém břečťanem u naší chajdy udělal hnízdo kos, samička tam byla schovaná, ale mládata nevyvedla, protože jí nějaká toulavá bestie zlikvidovala. Koček je na můj vkus víc než dost a měly by se plošně redukovat, jinak v přírodě nezbyde žádný pták.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

6.6.2020 13:01
Další nesmysl, koška domácí zdivočela, přemnožila se a potlouká se po lesích. Neměli bychom jí ještě chránit? Vlka jsme tak zdegeneovali,že ztratil svou přirozenou plachost. Prochází se kolen obytných oblastí. Jedovaté zmije chováme a vypouštíme do přírody je jich u nás tolik, že v létě se vyhřívajé na terasách u obytných domů. Vemte si prosím tu havěť sebou do měst pak poznáte jak s těmi Vašimi miláčky žije.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.6.2020 13:29 Reaguje na Alena Lyskova
Mezi zdivočelou kočkou domácí a kočkou divokou je docela podstatný rozdíl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.6.2020 14:29
Celé 20. století přežila populace lidí v ČR bez kočky divoké, proč by tomu tak nemělo být nadále? Jaký užitek přináší do naší přírody návrat vlka, rysa, medvěda či té kočky divoké, když je nesmí nikdo nesmí rušit, tedy vlastně ani spatřit. Rys a divoká kočka loví navíc chráněné tetřívky. Je to celé, ta ochrana přírody, trochu jakoby postavené na hlavě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.6.2020 15:06 Reaguje na Jiří Daneš
Ta kočka divoká to bude mít u nás těžké, např. na Šumavě, neb je lovená rysem jako konkurent. Podobně jako (přemnožená) liška, která těch tetřívků má na svědomí řádově více. Jezdím do kraje s výskytem rysa, a tam najít stopu či trus lišky je vcelku rarita. Avšak od jezevců dost a dost. Buďto ho rys nezdolá, nebo mu jednoduše nevadí, bo zimu přespí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.6.2020 20:50 Reaguje na Karel Zvářal
Jezevec je podstatně mohutnější a silnější než liška. Vedle chrupu by měl mít i nebezpečné drápy.
Odpovědět
Anyr

Anyr

7.6.2020 10:55 Reaguje na Jiří Daneš
Protože společnost už snad přestává být tak blbá, jako v celém dvacátém století, milý Jiří.

Někdy mám chuť tu tvojí generaci jemně zaškrtit, ale zase jste nám svým chováním ukázali, jaké následky vaše hodnoty měly (a mají a ještě dlouho mít budou).
Takže se potácím na hranici neutrality. Neubližovat, nepomáhat - ovšem jsem jen slabý člověk a sem tam ze své neutrality uklouznu na tu či onu stranu. :)
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

7.6.2020 11:09 Reaguje na Jiří Daneš
Věř tomu, že by populace lidí přežila i bez tebe,aniž by to někdo postřehl.Hlavně bych rád věděl jakej užitek přinášíš přírodě ty,asi žádnej a taky ti nikdo neříká že tě odstřelí jako škodnou,kapišto !!
Odpovědět
ig

6.6.2020 17:55
Jak se pozná kočka divoká od kočky domácí z domova zdrhlé?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.6.2020 19:17 Reaguje na
Kratší tlustší ocas (s 3-5 pruhy) a výrazným černým koncem. Mourovatá domácí má asi 8 pruhů a ocas tenší, černá špička ocasu méně výrazná.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kočka_divoká
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.6.2020 19:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě lépe popsaáno zde.

https://www.selmy.cz/kocka/vzhled/
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

10.6.2020 13:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tak v tom případě je na obrázku zdivočelá kočka domácí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2020 20:30 Reaguje na Karel Zvářal
Domácí kočka je velmi variabilní a některé mají i velmi podobný ocas. Další a myslím jediný rozdíl, mimo nějakých drobných znaků, je to, že kočka divoká má kratší tenké střevo. Tuším metr a půl až dva metry, kočka domácí ho má nad dva metry.
Odpovědět
ig

6.6.2020 21:15 Reaguje na Karel Zvářal
Dík. Střevo si asi změřit nenechá, ale podle ocasu to půjde :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.6.2020 21:24 Reaguje na
Pan Polášek zřejmě rád kočičí klobásky, když to má takto zmáknuté:-) A zřejmě nebyl dlouho v polích, jinak by věděl, že John Deer a kol. má toho na svědomí tisíckrát víc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2020 18:34 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale vyrobil jsem sovník pro sovu půlenou a chci ji dát do opuštěné stodoly na chalupě, ale jak poznám, že je obydlená? Musím asi pořídit fotopast s nočním viděním bez blesku, ne? Nemáte s tím zkušenosti?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2020 19:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedno písmenko, a co to udělá s bránicí:-) Pálenka je relativně vzácná, jeden kolega má budek po Česku okolo 3,5 tis., ponejvíce na družstvech, obsazených je podle hrabošů cca 100-300. Budky musí být plechované (kolem vletu vikýřek), jinak mladé preduje kuna, častý obyvatel stodol. Je-li v nadm. výšce do 250 m, je určitá šance, že ji najdou. Pobytové stopy poznáte podle trusu, vývržků, vypadlých per, v noci po hlasu (hororové chrýýý). Koukněte na:

http://sova.tyto.cz/subdom/sova/index.php/fotogalerie/hnizdni-budky-a-objekty
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2020 20:04 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji. Chalupa je na vysočine ve výšce asi 500 metrů.
Budka je podle nějakého návodu, má "předsíň, prý právě proti kuně. Ale oplechování udělám. Ale asi je to nesmysl, ne? Nezahnízdí tam jiná sova nebo jiný dravec? Myší je v okolí dost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2020 20:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Kuna projde otvorem od 7-7,5 cm výše, lesačka i menším. Je-li blízko les (do 200m), je šance obsazení puštíkem, jinak poštolka. Pálenka Vysočinou protahuje a pár měsíců se i zdrží (pokud není sníh). Kdysi mi chlapi odtud dovezli vývržky, čí to prý jsou. Byla to to pálenka, ale 90% populace hnízdí v nížinách, výše jdou spíše ojediněle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2020 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý. Ale vleze kuna do díry, když neví konec? Sova prý ráda prolézá dírami atd.kdežto kuna ne. Ale hlad je sviňa. Každopádně udělám oplechování a uvidím, co se na jaře usídlí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2020 21:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Kuna je noční tvor, stejně jako sovy. Dutinu či půdní prostory prolézá pomocí hmatových fousů a po čichu, resp. sluchu. V naprosté tmě sova (kuna) nevidí. Kuna má své poznané ochozy, které nepravidelně kontroluje. Vedu při s většinou naší obce, že kuna (a jiní predátoři) je/jsou příčinou vyhubení některých druhů, včetně pálenky. Proto se jim nabízí oplechované budky, protože na půdách přežije minimální procento hnízd, lepší šance měly pálenky na kostelních věžích, ty jsou ale v současnosti opatřeny pletivem proti holubům...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.6.2020 12:21 Reaguje na Karel Zvářal
Kostelní věž nevlastním, ale oplechování udělám podle fotek a namontuji budku na půdu stodoly, je tam méně místa a z trámu má kuna doskok do vletového otvoru. Tak na trám namotám ostnatý drát, třeba ji to odradí. Pokud tam zahnízdí jakýkoliv dravec, asi vždycky dobře. Děkuji za radu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.6.2020 13:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten ostnáč bych tam nedával, může se o něj zranit i pták (propíchnout křídlo). Pokud je trám blíž než 2,5 m, dejte na něho též plech vytvarovaný do A či 1. Když na tu hladkou šikminu vleze, neudrží se na ní a spadne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.6.2020 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý, provedu. Díky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.6.2020 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Pálenka je ale tak velká, že kde proleze do budky a zahnízdí, stoprocentně proleze i kuna, ne?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 08:36 Reaguje na Radim Polášek
Zajisté, proto se také okolí vletu oplechovává. Mladé dříve vyváděla jen na kostelích (nepřístupné, vysoké stavby, zavřené dveře), neb stodoly kontrolovaly kočky a kuny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.6.2020 20:07 Reaguje na Karel Zvářal
Nebo čte odbornou literaturu.
Nárok na mňoukající klobásky přenechávám jiným.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2020 20:36
Dnes už je místo pro kočky divoké u nás maximálně pouze v chráněných oblastech. V běžně hospodářsky využívaných oblastech pro kočku divokou není místo, protože je příliš podobná kočkám domácím a byla by tak jako škodná zastřelena myslivci.
Navíc kočka divoká je prakticky stejný predátor jako kočka domácí, to znamená že likviduje mladé zpěvných ptáků na zemi, v keřích i na stromech a likviduje i mláďata lovné, zejména drobné zvěře. Na rozdíl od kočky domácí si troufá i na dospělou drobnou zvěř, zajíce, bažanta, kachnu...
Odpovědět
AM

Anežka M

7.6.2020 19:17 Reaguje na Radim Polášek
"Navíc kočka divoká je prakticky stejný predátor jako kočka domácí, to znamená že likviduje ... "

No a? Co to znamená kromě toho, že bude o pár zajíců míň, až si na ně zelené kamizolky půjdou bouchnout? Ano, kočka je predátor, světe div se. Utěšte se třeba tím, že ti zajíci, ptáčci a bažanti, co její "řádění" přežijou, budou díky selekčnímu tlaku o to chytřejší, rychlejší, nenápadnější. Jestli vám jde teda o ty zajíčky a ptáčky atd,. a ne o vlastní plný mrazák a břich.

Kdo jste vy, pane Polášku, abyste určoval, pro koho je nebo není na světě místo?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.6.2020 20:57 Reaguje na Anežka M
Tak záleží, jestli chcete kočku nebo jestli chcete drobné ptáčky, zvláště ty hnízdící na zemi nebo v nízkém křoví. Kočka ale taky umí dobře šplhat po stromech, umí docela slušně vylézt dost vysoko i po svislém kmeni, zvláště když má hrubší nebo trochu měkčí kůru a packou s drápy umí vylovit ptáčata třeba i z dutiny vytesané v kmeni hezkých pár metrů vysoko. Bezpečné jsou pouze hnízda na velmi tenkých větvích ve výšce a taková umí jen velmi málo našich zpěvných ptáků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.6.2020 08:06
Problémem může být křížení Kočka domácí x divoká. Nejen z hlediska výsledků, ale i toho, že kocour Kočky domácí končí v souboji o samici s kocourem Kočky divoké zpravidla druhý a s dost mastným účtem za následnou veterinární péči.

Jinak je jasné, že raději mít v přírodě Kočku divokou, která na člověka zaútočí jen při ochraně mláďat, než vlka, který v člověku vidí kořist a potravu.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

7.6.2020 14:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud budou v českých pahorkatinách smrkové monokultury nahrazeny lesy listnatými a smíšenými s hustým podrostem keřů, pak bude mít kočka divoká u nás opět svou niku a mohla by se masivněji rozšířit. Křížení s kočkou domácí hrozí u toulavých koček v lesích, ne že by se kočka divoká přibližovala k lidským obydlím (dosud nejsou pozorování nebo stopy kočky divoké ve vzdálenosti menší než 150 m od trvalých lidských obydlí).
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.6.2020 13:31 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Podle známého veterináře má nekastrovaný kocour kočky domácí akční rádius až 30 km.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.6.2020 21:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vlk vidí v člověku kořist a potravu?

To se moc díváte na pohádky.. než příště napíšete podobný blábol, tak si o tématu první něco zjistěte... zbytečně ze sebe děláte hlupáka...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.6.2020 22:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Karkulku sežral ... i s babičkou.
To ví každej, to nevokecáte!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2020 00:31 Reaguje na Svatá Prostoto
Zřejmě jste se stal obětí široce rozšířené dezinformace, která má zakrýt skutečný průběh události viz https://www.televizeseznam.cz/video/mraziva-tajemstvi/cervena-karkulka-283462. Nesmíte věřit všem pohádkám.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.6.2020 14:35 Reaguje na Majka Kletečková
Vám koukám taky není nic svatý!!!
Příště přijdete s čím? Jak šel Jeníček s Mařenkou do hospody?
Sodoma Gomora!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2020 00:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Potravou vlka a jeho oblíbenou kořistí jsou ve skutečnosti prasata viz Pohádka o třech prasátkách. Divoká prasata jsou u nás přemnožena a zelené kamizolky očividně nemají dost sil jejich počet zredukovat na přijatelnou úroveň. Proto je v současné době dobré si vlky předcházet a domluvit se s nimi na spolupráci ohledně snížení stavu černé spárkaté zvěře.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.6.2020 14:37 Reaguje na Majka Kletečková
No, čistě z nutričního hlediska nemusí být mezi prasátkem a Karkulkou zase takový rozdíl. Zejména když se courá po lese. Babička už bude tužší, to jo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.6.2020 21:03 Reaguje na Majka Kletečková
To je ovšem taky pohádka šířená zas pro změnu zelenými aktivisty. Divoké prase je, co se týká případného souboje na život a na smrt, o třídu výš než vlk.
Vlk se k masu divokých prasat dostane nejčastěji při uklízení kadaverů. Vzácně může ulovit nějaké sele, pokud z nějakého důvodu riskuje těžé zranění nebo i zabití bachyní.
Jinak vlk nemá na omezování počtu černé zvěře žádný vliv.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.6.2020 22:05 Reaguje na Radim Polášek
Viděla jsem film od National Geographic o vlčí smečce, kde hladoví vlci společně udolali dospělou bachyni, která chránila svoje selátka.
Odpovědět
dm

david matoušek

10.6.2020 01:32 Reaguje na Majka Kletečková
Podle rozboru trusu je hlavní složkou vlci potravy u nás srnec, divoké prase jen pár %. Takže v tomto směru jsou naděje zatim liché. Vypadá to že pro vlka je ulovení prasete až poslední možnost i když je ho násobně víc než srnce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 08:44 Reaguje na Radim Polášek
Vlk má zásadní vliv na redukci černé zvěře. Byl jsem v r. 2004 s kamarádem pomáhat s kroužkováním na vých. Slovensku a množství rozrytého (rozbuchtovaného) lesa se diametrálně liší od našich poměrů, Pořád mi to nešlo do hlavy, až jsem si uvědomil, že jsme na území vlkov. Vlci jsou u nás zatím v pohraničí (horských oblastech), prasata žijí v zem. krajině, která jim velmi vyhovuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.6.2020 13:33 Reaguje na Karel Zvářal
Dovoluji si předpokládat, že to nesouvisí s redukcí počtu divokého prasete, jako spíš s tím, že to stádo častěji přechází z místa na místo a tudíž nenadělá na jednom místě tak velkou škodu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.6.2020 15:15 Reaguje na Jan Šimůnek
A také parohatá spárkatá zvěř bude nucena častěji přecházet z místa na místo a neokouše na jednom místě tolik mladých stromků. Navíc díky selekčnímu tlaku bude zdravější a rychlejší.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist