Ochránci přírody letos pomohli v Olomouckém kraji na svět téměř dvěma stovkám sov
Puštík obecný obsadil 44 budek. Ochránci odhadují, že z těchto hnízdišť vyletělo celkem 142 mláďat.
Sýc rousný, menší a vzácnější z obou druhů, obsadil 9 budek. I přes nižší počet párů vykázal vysokou úspěšnost – jedna snůška obsahovala v průměru více než 5 vajec. Celkově lesy posílilo odhadem 40 mladých sýců.
"Rok 2025 byl pro lesní sovy potravně spíše průměrný, což se projevilo lokálními rozdíly v hnízdění. Přesto celková obsazenost budek dosáhla 35 %, protože kromě sov je hojně využívají i sýkory nebo brhlíci," vysvětlují autoři projektu.
Více než jen věšení budek
Klíčem k úspěchu není jen instalace, ale především pravidelná péče. Během loňského roku
proběhla generální údržba celé sítě budek:
1. Čištění a opravy: Odstraňování starého hnízdního materiálu je nezbytné pro prevenci
parazitů.
2. Náhrada ztrát: V místech, kde proběhla těžba dřeva, byly zničené budky nahrazeny
novými na vhodných sousedních stromech.
3. Detailní monitoring: Každá budka má svou „kartu“, kde je zaznamenána její historie
a stav, což umožňuje přesné vědecké vyhodnocení populace sov v kraji.
Pravidelná údržba budek zajišťuje, že sovy mají v Olomouckém kraji stabilní zázemí i v hospodářsky využívaných lesích, kde přirozené dutiny často chybí.
Projekt v Olomouckém kraji probíhal v úzké spolupráci s vlastníky lesních porostů – zejména s Lesy ČR.
Projekt „Ochrana a hnízdní podpora lesních druhů sov v Olomouckém kraji“ se dlouhodobě zaměřuje na ochranu a hnízdní podporu našich lesních druhů sov, které jsou svými hnízdními nároky vázané na větší stromové dutiny, kterých je v hospodářských lesích nedostatek. Projekt realizuje TYTO, z. s., v roce 2025 ho finančně podpořil Olomoucký kraj a Lesy České republiky, s. p.
reklama
Dále čtěte |
Na skále Kozel v Chřibech zahnízdil sokol, ochránci přírody prosí o klid
Plzeňský kraj chce posílit divokou populaci sýčků, vybudoval vypouštěcí voliéru
Na komíně pivovaru v Mladé Boleslavi přibylo čapí hnízdo, upletly ho děti
Další články autora |
Populace sýčka obecného na Hodonínsku a Znojemsku dosáhla 25letého maxima
V Olomouckém kraji loni vyletělo do přírody 59 mláďat vzácné sovy pálené
Ochránci přírody loni ochránili 125 mláďat vzácných motáků lužních. Čelili však i útokům vandalůOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Slavomil Vinkler
28.2.2026 08:09Jaroslav Řezáč
28.2.2026 08:34Břetislav Machaček
28.2.2026 09:53a čekám na článek kolik zachránili jejich potravy a jak ji namnožili, aby
měli predátoři co žrát. Z logiky víme, že každý tvor potřebuje potravu a
bez ní se nebude množit a žít. Množí někde hraboše, drobné ptáky jako
potravu dravců a nebo pro rybožravé druhy ryby? To nechávají na jiných a
nebo pouze na přírodě? Mi to připomíná záchranu člověka lékařem, který po
propuštění ze špitálu skončí hladový pod mostem. Ano, lékař udělal co má,
ale mělo to smysl, když selhala následná péče? Postarejte se tudíž i o tu
potravu pro predátory a nenechávejte to na jiných, které navíc kritizujete.
Rybáři prý vysazují hloupé ryby, které se nechávají ulovit, ale kdysi, když
nikdo nechránil predátory, tak se ty ryby množily bez umělého výtěru a bez
chráněného odchovu. Já tu dobu pamatuji, jak z řek vytahovali pstruzi do potoků se vytřít a dnes tam jsou pouze zbytky z ryb po vydří hostině a v potocích není NIC!
smějící se bestie
28.2.2026 12:31 Reaguje na Břetislav Machačekpro ostatní predátory je potravy málo, zvlášť když jsou přemnožení a to pod ochranou vyznavačů zeleného náboženství, spasitelů světa.
Břetislav Machaček
28.2.2026 16:46 Reaguje na smějící se bestieminimum. V době hnízdění většinou za potravou ptáci nelétají
příliš daleko a tak se může úspěšnost odchovů značně lišit.
Někde jsou schopni odchovat maximum a někde minimum a nebo
dokonce nic. A může to být třeba náhle, kdy dojde k hubení přemnožených hrabošů lidmi a nebo je zlikvidují povodně,
jak se stává v mém okolí. Po povodních bývá hraboš a krtek
vzácností a po roce 1997 to trvalo dva roky, než se tu
objevily prvé krtince a hraboší nory. I zajíců přivezli
z Vysočiny 60 a bohužel 40 jich do dvou měsíců skončilo
pod koly aut, protože nebyli na hustou dopravu zvyklí.
Paradoxně to přežily kuny, lišky a jezevci a pokračovali
s dokonáním zkázy své potravy.
Petr Novotný
28.2.2026 21:50 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
1.3.2026 08:39 Reaguje na Petr Novotnýhttps://www.tyto.cz/o-nas/kontakt
