“Pivařům z Bornea“ hrozí vyhynutí

Češi dvanáct let chrání 45 000 hektarů unikátního tropického pralesa, kde žijí vzácné opice kahauové nosatí nazývané též “pivaři z Bornea“. Nyní hrozí, že bude projekt na ochranu těchto unikátních obyvatel ostrova Borneo zastaven kvůli nedostatku finančních prostředků. “Pivařům“ na Borneu hrozí vyhynutí kvůli rozpínání plantáží palmy olejné a infrastruktury na úkor pralesa. Informovala o tom Koalice proti palmovému oleji.

Tajemní tropičtí "pivaři" mají nápadně vystouplé břicho připomínající “pivní pupek“ a veliký “pijácký“ nos. Samici a samce lze od sebe rozeznat právě podle nosu. Samec má nos ve tvaru okurky dlouhý až 10 cm, zatímco samice má nos krátký a otočený nahoru. Opice jsou charakteristické sedavým způsobem života a cholerickou, prudérní náturou. Zajímavostí je, že kahauové jsou dobří plavci a dokáží uplavat dvacet metrů pod vodou. Většinu času tráví opice v mangrovech, kde se živí listy, pupeny, semeny a plody určitých mangrovníků. Kahauové nosatí patří mezi bornejské endemity, tedy druhy, které nežijí nikde jinde na světě než na tropickém ostrově Borneo. Na řadě lokalit jim hrozí vyhynutí, neboť místa, která obývají, pohlcují průmyslové zóny i aktivity plantážníků, kteří na Borneu zakládají plantáže palmy olejné. Postřiky a hnojiva z plantáží se pak splachují i do Zátoky nosatých opic, kde ohrožují většinu živé přírody. Od ryb, delfínů a krokodýlů až po levharty, orangutany a medvědy, ale i místní rybáře a drobné rolníky. Češi i Slováci se snaží místo, kde kahauové žijí, konkrétně Zátoku nosatých opic na ostrově Borneo, co nejlépe poznat a zároveň chránit.

Zátoka nosatých opic není domovem jen kahaů nosatých, ale celkově patří mezi druhově nejbohatší místa naší planety. Zátoka leží poblíž města Balikpapan na východě indonéské části ostrova Borneo. Projekt na studium tropických “pivařů“ spustil přední český a celosvětově uznávaný vědec, primatolog Stanislav Lhota, vědecký pracovník Zoo Ústí nad Labem a ČZU v Praze.

“Během svého studia nosatých opic i dalších zdejších primátů jsem záhy pochopil, že buď musím místní opice studovat velmi rychle, nebo se musím pokusit o jejich záchranu, tím, že se budu snažit chránit unikátní prales, ve kterém žijí. Jinak za pár let nebudu mít co zkoumat ani já, ani nikdo jiný,“ vysvětluje zoolog Stanislav Lhota. Lhota se rozhodl pro druhou možnost a postupně se mu podařilo vystavět z místních rybářských a rolnických komunit tým lidí, kteří se snaží prales chránit, zejména jako zdroj své obživy. Projekt na ochranu Zátoky nosatých opic se jim snaží pomoci najít možnosti pro udržitelný ekonomický rozvoj, zaměřený na kompletní ochranu celého území. Realizuje strážní službu potírající nelegální aktivity, usiluje o rozvoj ekologicky šetrné turistiky a šetrné produkce potravin. Dále také provádí osvětu ve školách, podniká politický lobbing a svádí právní bitvy s firmami bezohledně ničícími zdejší přírodu.

Projekt na ochranu tohoto území vedený zoologem Stanislavem Lhotou se však dlouhodobě potýká s nedostatkem prostředků. A to i přesto, že je rozpočet na ochranu tohoto území nízký. “I když je na ochranu jednoho hektaru zdejšího pralesa potřeba 10 až 20 korun ročně, projektu se léta nedaří tyto prostředky sehnat. Nebýt dlouhodobé podpory Zoo Ústí nad Labem, Koalice pro ochranu biodiverzity a několika drobnějších dárců spolu s hrstkou dobrovolníků, byl by jeden z nejlepších českých ochranářských projektů v tropech zastaven už dávno,“ vysvětluje David Číp, známý český ochránce přírody, který aktivně pomáhá chránit mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin v ČR, na Slovensku i v Rakousku.

Spolupracovník projektu na záchranu Zátoky nosatých opic Petr Piechula vysvětluje zákulisí problémů: "Je skvělé, že projekt podporuje i popularizuje např. zpěvák Dan Bárta, který v místě nedávno natáčel pořad pro Českou televizi, ale i řada dalších podporovatelů. To však dlouhodobě nestačí. Proto se nyní snažíme oslovit firmy kvůli případné možnosti spolupráce.”

Díky několika dárcům z řad příznivců se podařilo shromáždit prostředky na obnovení práce týmu v květnu, ale červen je zatím opět na nule. Pokud budou podobné výpadky častější, celý projekt možná bude muset být po 12 letech usilovné práce úplně zastaven. Místní lidé si nemohou dovolit pracovat zadarmo jako dobrovolníci dlouhodobě. Bez strážců pralesa se rozbují kácení a vypalování pralesa a pytláctví, zastaví se také rozvoj ekoturistiky. I tento poslední ostrov života široko daleko tak pohltí z jedné strany palmové plantáže, z druhé překotně se rozšiřující průmyslová zóna. “Jedna z nejpočetnějších populací “pivařů z Bornea“ tak nejspíš přijde o svá místa k “vysedávání“ a trvalé existenci. V průmyslové zóně nebo na palmových plantážích přežívat nedokáží,“ uzavírá zoolog Stanislav Lhota.

---

reklama

---