Polník jasanový, brouk nebezpečný pro stromy, byl objeven 250 km od českých hranic
9. června 2026 byl první brouk polníka jasanového (Agrilus planipennis) v EU zachycen na území Maďarska, konkrétně v lapači v obci Beregsurány u ukrajinských hranic. Jen o několik dní později, 25. 6. 2026, zachytili na východním Slovensku v obci Streda nad Bodrogom v okrese Trebišov tamní úřady v lapači 18 dospělých jedinců, další úlovek byl pak oznámen dne 7. 7. 2026.
V současné době se už brouk vyskytuje již ve 22 katastrálních územích na jihu východního Slovenska. V obou zemích byly na základě následných průzkumů zjištěny i napadené jasany a byly spuštěny pohotovostní plány. V zasažených oblastech probíhá eradikace tohoto obávaného škůdce.
Tento druh krasce napadá všechny evropské druhy jasanů a dokáže v krátkém čase zlikvidovat celé jasanové porosty. Napadá nejen oslabené, ale i zdravé stromy nejrůznějšího věku. Jeho kovově modrozelené klínovitě protažené tělo dosahuje velikosti 8–14 mm. Larvy se vyvíjejí pod kůrou, kde v oblasti lýka a povrchové části běle způsobují dlouhé esovitě zakřivené chodbičky.
Rizikový je dovoz hostitelských rostlin určených k výsadbě z území výskytu, dovoz dřeva hostitelských rostlin s kůrou, palivového dřeva, dřevěného obalového materiálu, štěpky a neošetřených dřevěných prokladů s kůrou. Mezi příznaky patří žloutnutí, řídnutí nebo usychání koruny jasanu, stejně jako výskyt klikatých chodbiček pod kůrou a výletových otvorů na kmeni a větvích ve tvaru písmene D.
Původně východoasijský druh – Čína, Japonsko, Korea, Tchaj-wan, Rusko (Dálný východ), byl na přelomu tisíciletí zavlečen do Spojených států amerických (Michigan) a Kanady (Ontario). Během dvou desetiletí se velmi rychle rozšířil a stal se v celé východní a částečně i střední části Severní Ameriky jedním z nejvýznamnějších lesních škůdců.
Evropská invaze polníka jasanového začala v roce 2003, kdy byl zjištěn v Moskvě. V následujících letech se postupně rozšířil v jižní oblasti evropské části Ruska, odkud v roce 2019 pronikl na východní část Ukrajiny. V roce 2023 byl hlášen z Kyjeva a v roce 2025 z Běloruska.
Jak může pomoci veřejnost
Největší riziko zavlečení představuje jasanové dřevo, které v rámci celé Evropské unie podléhá přísným dovozním kontrolám, je však známa řada případů, kdy zavlečení škůdce došlo běžnou nákladní, popř. osobní dopravou. Přestože je nejbližší známý výskyt polníka jasanového vzdálen asi 250 km od českých hranic, zkušenosti ze Severní Ameriky ukazují, že se může objevit kdekoliv. Veřejnost může pomoci úřadům zjistit případný výskyt škodlivého brouka tak, že nahlásí podezření ÚKZÚZ.
Důležité je zajistit dokladový materiál (fotografie) a uvedení přesné lokality (prostřednictvím polohy telefonu). Následně lze informace zaslat na e-mailovou adresu karantena@ukzuz.gov.cz nebo je vložit do kontaktního formuláře Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ, který je dostupný v levém menu pod nabídkou „Fytosanitární rizika EU“ – položka „Podezření na karanténní škodlivý organismus“ (ŠO). Pracovníci ÚKZÚZ podnět následně prověří.
Významnou součástí prevence je také informovanost veřejnosti. Proto se ÚKZÚZ již počtvrté zapojuje do celoevropské kampaně #PlantHealth4Life, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s Evropskou komisí a národními organizacemi ochrany rostlin. Cílem kampaně je upozornit na souvislost mezi zdravím rostlin, potravinovou bezpečností, ekonomikou a životním prostředím. Vyzývá cestovatele, aby mysleli na zdraví české přírody a nevozili domů rostliny ze zahraničí.
#PlantHealth4Life je víceletá osvětová kampaň vedená na doporučení Evropské komise. Je založena na analýze vnímání zdraví rostlin a chování občanů. Jejím cílem je přejít od informování k hlubšímu přemýšlení o vnímání rizik a změně individuálního chování, které ovlivňuje zdraví rostlin. Letos se do kampaně zapojily téměř všechny členské státy EU a i některé kandidátské země.
ÚKZÚZ jako národní organizace ochrany rostlin v Česku provádí rostlinolékařské kontroly zásilek rostlin dovážených ze třetích zemí, odborné šetření před vývozy rostlin do třetích zemí, aktivně zjišťuje případnou přítomnost nových patogenů a škůdců a monitoruje výskyt hospodářsky významných chorob a škůdců rostlin na našem území. Primárně se zabývá invazními druhy škodlivých organismů.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je agenturou Evropské unie, která byla založena v roce 2002, aby sloužila jako nestranný zdroj vědeckého poradenství pro manažery rizik a informovala o rizicích spojených s potravinovým řetězcem. Spolupracuje se zúčastněnými stranami na podpoře soudržnosti vědeckého poradenství EU a poskytuje vědecký základ pro právní a správní předpisy na ochranu evropských spotřebitelů před riziky spojenými s potravinami – od zemědělce ke spotřebiteli.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Karel Zvářal
3.8.2026 07:04Jaroslav Řezáč
3.8.2026 07:15 Reaguje na Karel Zvářalnový druh " homo stultus " - člověk hloupý
Jaroslav Řezáč
3.8.2026 07:11https://www.youtube.com/watch?v=x9pFKfbRrLo
vaber
3.8.2026 07:46Rostou kolem mé vesnice ještě poslední jasany staré víc než 250 let, průměr kmene více než metr ,ovšem dlouho nepřežijí ,všechny vypadají bídně. Přes dvěstě let rostly krásně a najednou usychají. Odborníci pojmenují nemoc a vypadá to ,že je vše v pořádku , dostali nemoc. Ovšem proč ji nedostávali v minulých stoletích, proč takové nemoci dostávají dnes i další druhy. Nedaleko byl remízek s jasany starými 60 let. Vyrostly jak dlouhá bidla a dnes jsou všechny ,tyto mladé stromy, suché.
Zmizely jilmy,zmizely staré smrky na Šumavě, kolik stromů uschne po současném suchu. Staré stromy neusychají protože jsou staré, usychají protože je současný stav prostředí ve kterém, zabíjí.
Pro přírodu je nynější sucho katastrofa, kdy to začne být katastrofa pro člověka.
Karel Zvářal
3.8.2026 07:54 Reaguje na vaberPepa
3.8.2026 19:49 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.8.2026 21:05 Reaguje na PepaSlavomil Vinkler
3.8.2026 09:06 Reaguje na vabervaber
3.8.2026 15:56 Reaguje na Slavomil VinklerDostaly nemoc,takové vysvětlení je k ničemu , prostě staletí rostly bez nemocí a nyní ne. To se týká i jiných druhů stromů.
Z té doby, před 250roky, tam rostlo mnoho druhů stromů , protože je vysázeli tehdejší majitelé panství, když dělali velkou přestavbu svého sídla. Dnes zůstaly jen duby a maličký zbyteček borovic. Ty borovice, přestože rostly dobře a byly to mohutné stromy , se nikdy nevysemenily i když šišky měly, ale nové mladé nevyrostly.
Většina tehdy zasazených stromů uschla v posledních 50letech a já je dobře pamatuji. Bylo to něco jako arboretum.
Karel Zvářal
3.8.2026 16:10 Reaguje na vaberZnámý četl nějakou "záhodologickou" literaturu, a byl vybrkaný stejně jako autor, že na Sibiři nejsou stromy starší než 70 let... Pravím, no a ? Tvrdé podmínky...
vaber
4.8.2026 09:06 Reaguje na Karel ZvářalTy uschlé jasany mají dřevo naprosto zdravé ,jen uschlé větve se ulamují. Myslím ,že mohly žít ještě mnoho let. Kořeny jsou něčím napadeny,že ztratily pevnost, přetrhly se a strom se vyvrátil. To se stalo těm mladým ,50let starým.
Nevím jaké stromy rostou kolem Bajkalu.Sibiř je veliká a někde nerostou stromy vůbec.
Peter
3.8.2026 17:28 Reaguje na vabervaber
4.8.2026 08:44 Reaguje na PeterNa mnoha panstvích, v zámeckých parcích si panstvo zasazovalo různé exotické rostliny a stromy.
Takže nemoci se mohly dostávat kamkoliv už kdysi.
Karel Zvářal
4.8.2026 09:14 Reaguje na vaberDAG
3.8.2026 09:09Jakub Brenn
3.8.2026 09:28 Reaguje na DAGPetr Elias
3.8.2026 09:19Bohužel Kanada od toho brouka dostává docela na zadek. Boj s broukem Kanada prohrála - na východě země jsou jasany prakticky vyřízené. Prvotní strategie - tedy plošné kácení - zcela selhala. Jediná místa, kde se na východě jasanům jakž takž daří, jsou městské parky.
V Kanadě nyní zkoušejí biologický boj (vosičky hubící larvy brouka), karanténní zóny, injektáž TreeAzinu, atd. A docela to funguje - tedy ve smyslu kontroly brouka.
Břetislav Machaček
3.8.2026 11:52klimatu. Pokud by se škůdci a choroby měli šířit pouze přírodní cestou, tak
to trvá desítky a stovky let, ale kamion je přiveze za týden. Tak rychle se
na ty škůdce nepřizpůsobí ani jejich predátoři a je třeba přivézt i je a
nečekat až doputují sami. Ano to je jediná možnost, pokud nejsme schopni
zamezit jejich šíření globalizací. Pamatuji si na svá léta po plyšáku u
celní správy, když se kontrolovala na hranicích převážená zemina a nebo
brambory, aby se k nám nezavleklo haďátko bramborové z Polska. Pamatuji
si i zbytečnou buzeraci za kilo brambor a přitom k nám jezdily a stále
jezdí kamióny brambor s namátkovou kontrolou. No a taky ty kamióny s
kulatinou z ukrajinských a ruských lesů se sibiřským kůrovcem. Prostě
kšeft, kdy u nás zůstávaly na Šumavě v lese statisíce kubíků dřeva a pily
musely navážet dřevo z Východu místo toho využití místních zdrojů. Z jedné
takové pily mi pak přivezli odkory jako palivové dříví a při zpracování
se slepice cpaly ještě žijícími larvami kůrovce. A to mělo být to dříví
odkorněno a zbaveno škůdců a nebylo a přežili stovky kilometrů cestování
i zpracování na řezivo na pile. Vše je totiž o penězích a o lidské
hlouposti a chamtivosti. Hloupostí bylo nevyužít naši surovinu a navážet
tu levnou z Východu. Nakonec byla tu i ta naše z ostatních lesů, ale
cena z Východu byla lepší zase pro chamtivce počítající každou korunu
bez ohledu na to, že naše dříví v lesích hnilo. Nostalgicky jsem tak
vzpomínal na izolacismus s využitím hlavně vlastních zdrojů, kde se ta
globalizace tak neprojevovala. Vlastní brambory= eliminace rizika si
namnožit háďátka, vlastní kulatina= eliminace namnožit sibiřské kůrovce
a tak lze pokračovat do nekonečna. Předci se bránili třeba moru pouze
tím, že zavřeli městské brány pro cizince do doby, než mor v okolí
odezněl. Totéž za covidu vyvolalo pád vlády, protože zhýčkaní lidé si
nechtěli odpustit lyžovačku v Alpách na rok, či dva a raději šířili tu
nemoc. Takoví mne tehdy nakazili a ani se neomluvili, že zapřeli to,
že přišli do styku s nemocnými a druhý den s námi. Vědět to, tak se
jim vyhnu a nemusím mít dodnes následky. I to je zápor globalizace!
Petr Elias
3.8.2026 12:28 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
3.8.2026 12:56 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
3.8.2026 13:10 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
3.8.2026 13:37 Reaguje na Petr Eliaspavel peregrin
4.8.2026 10:02 Reaguje na Petr EliasJakub Brenn
3.8.2026 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
3.8.2026 13:17 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
3.8.2026 18:42 Reaguje na Břetislav Machačektu levnou z Východu."
Ano, vyplundrovat si vlastní je lepší. :-)
Petr
3.8.2026 18:45 Reaguje na PetrJistě se zuby nehty bránily a to levnější dřevo odmítaly :-)
Břetislav Machaček
3.8.2026 19:25 Reaguje na Petrpamatovat jak to bylo. Někde se ty kůrovcové stromy
netěžily kvůli aktivistům vůbec a to ani ty krátce po napadení, kdy je kvalita dřeva ještě dobrá. Po uhynu
stromu je už špatná a po roce jde o nestandardní dřevo. Z rozhodnutí vedení ministerstev měla přednost
těžba už mrtvých stromů a pily o nestandard nestály
a musely nakupovat ze zahraničí kvalitu. Z naší
kvality ještě živých napadený stromů se tak staly nekvalitní souše o které nebyl zájem. Na podřadné
řezivo se ale hodily, ale to se nevyrábí cíleně,
ale jako odpad při výrobě kvality. Nastal převis
nekvality a nedostatek kvality, který se chybným
rozhodnutím netěžit napadené stromy, ale až souše
přestal vyplácet. Za nekvalitu nechtěl nikdo dát
to samé jako za kvalitu z dovážené suroviny. Ono
pamětníci ví své a zvláště ti, co se o to zajímali
už tehdy. Kamarád revírník zuřil, když dostal ten
příkaz kácet až mrtvé smrky a nekácet preventivně
smrky napadené kůrovcem, který se tak množil stále
více a více, až zachvátil i třicetileté porosty.
Byl rád, že už šel do penze a hnusilo se mu jít
do lesa, které idioti a byrokraté ničili. Začalo
to likvidací vlastních pěstebních a těžebních čet
a i na pár stromů vypisovat zdlouhavá výběrová
řízení místo operativního zásahu vlastními četami.
Pak přišly ty nesmysly s přednostní těžbou souší
před čerstvě napadenými stromy a nakonec přišly
názory, že za to mohou oni, kteří ty smrky dali
zasázet, ale kdo mohl tušit, že povedou stát blbci,
kteří zlikvidují to co fungovalo i za císaře pána
a že přijdou suché roky. Ví dnešní teoretici jaké
budou za sto let při mýtní zralosti současných
mladých porostů podmínky růstu a hlavně odbytu těch
směsek? Co s nimi, když o ně nebude zájem a lesy
budou v mínusu na rozdíl od celé dosavadní doby hospodaření v lesích ?

DPA: Restaurace ve Výmaru připravuje jídla z mývalího masa
V Praze úřady likvidují invazivní pajasany, požaduje to evropské nařízení
Ostrava bojuje s bolševníkem velkolepým v obvodu Slezská Ostrava