https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/polnik-jasanovy-brouk-nebezpecny-pro-stromy-byl-objeven-250-km-od-ceskych-hranic
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Polník jasanový, brouk nebezpečný pro stromy, byl objeven 250 km od českých hranic

3.8.2026 04:17 | PRAHA (Ekolist.cz) | #PlantHealth4Life
Brouci polníka jasanového
Brouci polníka jasanového
Zdroj | #PlantHealth4Life
Polník jasanový, nebezpečný škůdce jasanů se v červnu poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Od Česka ho dělí jen 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zapojený do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
 
„Pro případ výskytu polníka jasanového na našem území máme zpracovaný pohotovostní plán a samozřejmě plně spolupracujeme s maďarskými a slovenskými kolegy, uvádí Michal Hnízdil, ředitel Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin ÚKZÚZ. „Chtěli bychom požádat občany, aby jakékoli podezření na tohoto škůdce hlásili ve formuláři na našem Rostlinolékařském portále,˝ dodává.

9. června 2026 byl první brouk polníka jasanového (Agrilus planipennis) v EU zachycen na území Maďarska, konkrétně v lapači v obci Beregsurány u ukrajinských hranic. Jen o několik dní později, 25. 6. 2026, zachytili na východním Slovensku v obci Streda nad Bodrogom v okrese Trebišov tamní úřady v lapači 18 dospělých jedinců, další úlovek byl pak oznámen dne 7. 7. 2026.

V současné době se už brouk vyskytuje již ve 22 katastrálních územích na jihu východního Slovenska. V obou zemích byly na základě následných průzkumů zjištěny i napadené jasany a byly spuštěny pohotovostní plány. V zasažených oblastech probíhá eradikace tohoto obávaného škůdce.

Larva polníka jasanového
Larva polníka jasanového
Zdroj | #PlantHealth4Life

Tento druh krasce napadá všechny evropské druhy jasanů a dokáže v krátkém čase zlikvidovat celé jasanové porosty. Napadá nejen oslabené, ale i zdravé stromy nejrůznějšího věku. Jeho kovově modrozelené klínovitě protažené tělo dosahuje velikosti 8–14 mm. Larvy se vyvíjejí pod kůrou, kde v oblasti lýka a povrchové části běle způsobují dlouhé esovitě zakřivené chodbičky.

Rizikový je dovoz hostitelských rostlin určených k výsadbě z území výskytu, dovoz dřeva hostitelských rostlin s kůrou, palivového dřeva, dřevěného obalového materiálu, štěpky a neošetřených dřevěných prokladů s kůrou. Mezi příznaky patří žloutnutí, řídnutí nebo usychání koruny jasanu, stejně jako výskyt klikatých chodbiček pod kůrou a výletových otvorů na kmeni a větvích ve tvaru písmene D.

Původně východoasijský druh – Čína, Japonsko, Korea, Tchaj-wan, Rusko (Dálný východ), byl na přelomu tisíciletí zavlečen do Spojených států amerických (Michigan) a Kanady (Ontario). Během dvou desetiletí se velmi rychle rozšířil a stal se v celé východní a částečně i střední části Severní Ameriky jedním z nejvýznamnějších lesních škůdců.

Evropská invaze polníka jasanového začala v roce 2003, kdy byl zjištěn v Moskvě. V následujících letech se postupně rozšířil v jižní oblasti evropské části Ruska, odkud v roce 2019 pronikl na východní část Ukrajiny. V roce 2023 byl hlášen z Kyjeva a v roce 2025 z Běloruska.

Poškození způsobené larvami polníka jasanového
Poškození způsobené larvami polníka jasanového
Zdroj | #PlantHealth4Life

Jak může pomoci veřejnost

Největší riziko zavlečení představuje jasanové dřevo, které v rámci celé Evropské unie podléhá přísným dovozním kontrolám, je však známa řada případů, kdy zavlečení škůdce došlo běžnou nákladní, popř. osobní dopravou. Přestože je nejbližší známý výskyt polníka jasanového vzdálen asi 250 km od českých hranic, zkušenosti ze Severní Ameriky ukazují, že se může objevit kdekoliv. Veřejnost může pomoci úřadům zjistit případný výskyt škodlivého brouka tak, že nahlásí podezření ÚKZÚZ.

Důležité je zajistit dokladový materiál (fotografie) a uvedení přesné lokality (prostřednictvím polohy telefonu). Následně lze informace zaslat na e-mailovou adresu karantena@ukzuz.gov.cz nebo je vložit do kontaktního formuláře Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ, který je dostupný v levém menu pod nabídkou „Fytosanitární rizika EU“ – položka „Podezření na karanténní škodlivý organismus“ (ŠO). Pracovníci ÚKZÚZ podnět následně prověří.

Významnou součástí prevence je také informovanost veřejnosti. Proto se ÚKZÚZ již počtvrté zapojuje do celoevropské kampaně #PlantHealth4Life, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s Evropskou komisí a národními organizacemi ochrany rostlin. Cílem kampaně je upozornit na souvislost mezi zdravím rostlin, potravinovou bezpečností, ekonomikou a životním prostředím. Vyzývá cestovatele, aby mysleli na zdraví české přírody a nevozili domů rostliny ze zahraničí.

Výletové otvory polníka jasanového
Výletové otvory polníka jasanového
Zdroj | #PlantHealth4Life

#PlantHealth4Life je víceletá osvětová kampaň vedená na doporučení Evropské komise. Je založena na analýze vnímání zdraví rostlin a chování občanů. Jejím cílem je přejít od informování k hlubšímu přemýšlení o vnímání rizik a změně individuálního chování, které ovlivňuje zdraví rostlin. Letos se do kampaně zapojily téměř všechny členské státy EU a i některé kandidátské země.

ÚKZÚZ jako národní organizace ochrany rostlin v Česku provádí rostlinolékařské kontroly zásilek rostlin dovážených ze třetích zemí, odborné šetření před vývozy rostlin do třetích zemí, aktivně zjišťuje případnou přítomnost nových patogenů a škůdců a monitoruje výskyt hospodářsky významných chorob a škůdců rostlin na našem území. Primárně se zabývá invazními druhy škodlivých organismů.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je agenturou Evropské unie, která byla založena v roce 2002, aby sloužila jako nestranný zdroj vědeckého poradenství pro manažery rizik a informovala o rizicích spojených s potravinovým řetězcem. Spolupracuje se zúčastněnými stranami na podpoře soudržnosti vědeckého poradenství EU a poskytuje vědecký základ pro právní a správní předpisy na ochranu evropských spotřebitelů před riziky spojenými s potravinami – od zemědělce ke spotřebiteli.


reklama

 
#PlantHealth4Life

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

3.8.2026 06:18
To není moc dobrá zpráva.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.8.2026 07:04
Další ukázka jedné z "výhod" globalizace. Zpomalit šíření se možná podaří, avšak eradikace těžko.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2026 07:15 Reaguje na Karel Zvářal

nový druh " homo stultus " - člověk hloupý
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2026 07:11
Příroda není tak hloupá, když do ní nezasahuje člověk, jenže to by nemělo být homo sapiens, takzvaně.

https://www.youtube.com/watch?v=x9pFKfbRrLo
Odpovědět
va

vaber

3.8.2026 07:46
Jasany usychají i bez tohoto brouka. U nás, ty co ještě neuschly, mají minimum listí a spousty zaschlých větví.
Rostou kolem mé vesnice ještě poslední jasany staré víc než 250 let, průměr kmene více než metr ,ovšem dlouho nepřežijí ,všechny vypadají bídně. Přes dvěstě let rostly krásně a najednou usychají. Odborníci pojmenují nemoc a vypadá to ,že je vše v pořádku , dostali nemoc. Ovšem proč ji nedostávali v minulých stoletích, proč takové nemoci dostávají dnes i další druhy. Nedaleko byl remízek s jasany starými 60 let. Vyrostly jak dlouhá bidla a dnes jsou všechny ,tyto mladé stromy, suché.
Zmizely jilmy,zmizely staré smrky na Šumavě, kolik stromů uschne po současném suchu. Staré stromy neusychají protože jsou staré, usychají protože je současný stav prostředí ve kterém, zabíjí.
Pro přírodu je nynější sucho katastrofa, kdy to začne být katastrofa pro člověka.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.8.2026 07:54 Reaguje na vaber
Nedivil bych se, kdyby na východ jezdily v busech s aktivisté a poutali se ke stromům. Podoba s černým broučkem čistě náhodná - oslabení suchem - výhoda pro škůdce.
Odpovědět
Pe

Pepa

3.8.2026 19:49 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud kaceni těch stromů bude opět v rozporu se zákonem, tak bude obdivuhodné když tomu pár jednotlivců opět zabrání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.8.2026 21:05 Reaguje na Pepa
Njn, dle dikce zákona ("dobrého hospodáře") byla sežrána polovina smrčin. Takový jsme koumácký národ, ušetříme korunu, ať to stojí kilo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.8.2026 09:06 Reaguje na vaber
Taky patogen z východu. Nekróza jasanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička Hymenoscyphus, čeledi voskovičkovité Helotiaceae. Choroba napadá především jasany, způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením, nebo odumírají během suchého léta.
Odpovědět
va

vaber

3.8.2026 15:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naznčil jsem ,že ty jasany rostly 250let možná i více ,bez nemocí a byly veliké a pěkné. Nyní jsou to opelichané skoro sušiny, které postupně usychají.
Dostaly nemoc,takové vysvětlení je k ničemu , prostě staletí rostly bez nemocí a nyní ne. To se týká i jiných druhů stromů.
Z té doby, před 250roky, tam rostlo mnoho druhů stromů , protože je vysázeli tehdejší majitelé panství, když dělali velkou přestavbu svého sídla. Dnes zůstaly jen duby a maličký zbyteček borovic. Ty borovice, přestože rostly dobře a byly to mohutné stromy , se nikdy nevysemenily i když šišky měly, ale nové mladé nevyrostly.
Většina tehdy zasazených stromů uschla v posledních 50letech a já je dobře pamatuji. Bylo to něco jako arboretum.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.8.2026 16:10 Reaguje na vaber
Odhadnete, kolik za 50 let přibylo studní, a kolik starých se kvůli suchu prohloubilo ? Strom potřebuje, krom obdivovatelů, ke svému životu hlavně vodu. Mmch, 250 let není (na jasan) zrovna málo.

Známý četl nějakou "záhodologickou" literaturu, a byl vybrkaný stejně jako autor, že na Sibiři nejsou stromy starší než 70 let... Pravím, no a ? Tvrdé podmínky...
Odpovědět
va

vaber

4.8.2026 09:06 Reaguje na Karel Zvářal
Nedaleko v lese je skála,vysoká tak 50m. Z jedné strany dobře přístupná,z druhé sráz. Jako děti jsme tam lezli. V jedné puklině roste borovice. Puklina je široká jen pár centimetrů . Ta borovice je padesát let prakticky stejná,silná jak klacek ,vůbec nepoporostla. Jak stará je netuším. Kruté podmínky.Po současných vedrech a suchu ,nevím zda přežila. Pokud najdu síly, půjdu se tam na podzim podívat zda přežila. Je to několik km daleko.
Ty uschlé jasany mají dřevo naprosto zdravé ,jen uschlé větve se ulamují. Myslím ,že mohly žít ještě mnoho let. Kořeny jsou něčím napadeny,že ztratily pevnost, přetrhly se a strom se vyvrátil. To se stalo těm mladým ,50let starým.
Nevím jaké stromy rostou kolem Bajkalu.Sibiř je veliká a někde nerostou stromy vůbec.
Odpovědět
Peter

Peter

3.8.2026 17:28 Reaguje na vaber
"Staletí rostly bez nemoci", lebo nemoc sa dostala do ČR až v r. 2008 (do Európy v r. 1992).
Odpovědět
va

vaber

4.8.2026 08:44 Reaguje na Peter
Již v dávnověku existovaly obchodní stezky kterýmy se převáželo všechno možné ,od Asie až do Západní Evropy.
Na mnoha panstvích, v zámeckých parcích si panstvo zasazovalo různé exotické rostliny a stromy.
Takže nemoci se mohly dostávat kamkoliv už kdysi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2026 09:14 Reaguje na vaber
S vojsky a senem pro koně se šířily "vzácné byliny", kulatina se těžila v místě. To až dnes máme prostředky (a nadšence pro globální obchod) udělat v diverzitě pořádný hokej.
Odpovědět
DA

DAG

3.8.2026 09:09
Jasany a Olše skončí stejně jako skončily jilmy. Co nezničí chalara, dorazí nově příchozí škůdci. Teď přichází i invazivní plíseň buková, takže nevím co budeme v budoucnu mít v lesích. Snad aspoň ten černý bez zbyde.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.8.2026 09:28 Reaguje na DAG
Koukám, že mám podobný komentář, aniž bych ten váš předtím četl;) No je to celý neradostný.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.8.2026 09:19
Přišel z rusácka - to se místním nebude líbit. :D

Bohužel Kanada od toho brouka dostává docela na zadek. Boj s broukem Kanada prohrála - na východě země jsou jasany prakticky vyřízené. Prvotní strategie - tedy plošné kácení - zcela selhala. Jediná místa, kde se na východě jasanům jakž takž daří, jsou městské parky.

V Kanadě nyní zkoušejí biologický boj (vosičky hubící larvy brouka), karanténní zóny, injektáž TreeAzinu, atd. A docela to funguje - tedy ve smyslu kontroly brouka.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.8.2026 09:21
Co nelehne klimatickou změnou, to dorazí zavlečení škůdci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2026 11:52
Globalizace je pravou příčinou prudkých změn v naši přírodě a nikoliv změna
klimatu. Pokud by se škůdci a choroby měli šířit pouze přírodní cestou, tak
to trvá desítky a stovky let, ale kamion je přiveze za týden. Tak rychle se
na ty škůdce nepřizpůsobí ani jejich predátoři a je třeba přivézt i je a
nečekat až doputují sami. Ano to je jediná možnost, pokud nejsme schopni
zamezit jejich šíření globalizací. Pamatuji si na svá léta po plyšáku u
celní správy, když se kontrolovala na hranicích převážená zemina a nebo
brambory, aby se k nám nezavleklo haďátko bramborové z Polska. Pamatuji
si i zbytečnou buzeraci za kilo brambor a přitom k nám jezdily a stále
jezdí kamióny brambor s namátkovou kontrolou. No a taky ty kamióny s
kulatinou z ukrajinských a ruských lesů se sibiřským kůrovcem. Prostě
kšeft, kdy u nás zůstávaly na Šumavě v lese statisíce kubíků dřeva a pily
musely navážet dřevo z Východu místo toho využití místních zdrojů. Z jedné
takové pily mi pak přivezli odkory jako palivové dříví a při zpracování
se slepice cpaly ještě žijícími larvami kůrovce. A to mělo být to dříví
odkorněno a zbaveno škůdců a nebylo a přežili stovky kilometrů cestování
i zpracování na řezivo na pile. Vše je totiž o penězích a o lidské
hlouposti a chamtivosti. Hloupostí bylo nevyužít naši surovinu a navážet
tu levnou z Východu. Nakonec byla tu i ta naše z ostatních lesů, ale
cena z Východu byla lepší zase pro chamtivce počítající každou korunu
bez ohledu na to, že naše dříví v lesích hnilo. Nostalgicky jsem tak
vzpomínal na izolacismus s využitím hlavně vlastních zdrojů, kde se ta
globalizace tak neprojevovala. Vlastní brambory= eliminace rizika si
namnožit háďátka, vlastní kulatina= eliminace namnožit sibiřské kůrovce
a tak lze pokračovat do nekonečna. Předci se bránili třeba moru pouze
tím, že zavřeli městské brány pro cizince do doby, než mor v okolí
odezněl. Totéž za covidu vyvolalo pád vlády, protože zhýčkaní lidé si
nechtěli odpustit lyžovačku v Alpách na rok, či dva a raději šířili tu
nemoc. Takoví mne tehdy nakazili a ani se neomluvili, že zapřeli to,
že přišli do styku s nemocnými a druhý den s námi. Vědět to, tak se
jim vyhnu a nemusím mít dodnes následky. I to je zápor globalizace!
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.8.2026 12:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Aha, takže za tou prudkou změnou fenologie živočichů a rostlin může globalizace, zajímavé... Nech si to patentovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2026 12:56 Reaguje na Petr Elias
Není to úplná blbost. Konkrétně mor se šířil po kupeckých stezkách mnohem rychleji, než by byl schopen přirozenou cestou. Takže globalizací ve středověkých podmínkách, samozřejmě v menším měřítku.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.8.2026 13:10 Reaguje na pavel peregrin
Tak ještě že jsem psal o moru a ne o fenologii. :D :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.8.2026 13:37 Reaguje na Petr Elias
To jsem reagoval na p.Machačka, týká se to choroby, jistě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.8.2026 10:02 Reaguje na Petr Elias
Teď jsem pročítal rostlinolékařský portál- jako zásadní pro rozšíření toho brouka ÚKZÚZ uvádí rozšíření pomocí dopravy- takže Machaček nebyl mimo.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.8.2026 13:01 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo, ale nikdy nevíme, na co se predátor škůdce zaměří, zda-li opravdu na toho škůdce nebo i na něco jiného. Jinak souhlas.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.8.2026 13:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže podle tebe byli i za socíku lidé hloupí a chamtiví? Protože i za toho socíku se k nám dostala celá řada invazivních druhů.
Odpovědět
Pe

Petr

3.8.2026 18:42 Reaguje na Břetislav Machaček
"Hloupostí bylo nevyužít naši surovinu a navážet
tu levnou z Východu."
Ano, vyplundrovat si vlastní je lepší. :-)
Odpovědět
Pe

Petr

3.8.2026 18:45 Reaguje na Petr
"a pily musely navážet dřevo z Východu místo toho využití místních zdrojů."
Jistě se zuby nehty bránily a to levnější dřevo odmítaly :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2026 19:25 Reaguje na Petr
Asi jste byl v té době ještě dítě a tak si nemůžete
pamatovat jak to bylo. Někde se ty kůrovcové stromy
netěžily kvůli aktivistům vůbec a to ani ty krátce po napadení, kdy je kvalita dřeva ještě dobrá. Po uhynu
stromu je už špatná a po roce jde o nestandardní dřevo. Z rozhodnutí vedení ministerstev měla přednost
těžba už mrtvých stromů a pily o nestandard nestály
a musely nakupovat ze zahraničí kvalitu. Z naší
kvality ještě živých napadený stromů se tak staly nekvalitní souše o které nebyl zájem. Na podřadné
řezivo se ale hodily, ale to se nevyrábí cíleně,
ale jako odpad při výrobě kvality. Nastal převis
nekvality a nedostatek kvality, který se chybným
rozhodnutím netěžit napadené stromy, ale až souše
přestal vyplácet. Za nekvalitu nechtěl nikdo dát
to samé jako za kvalitu z dovážené suroviny. Ono
pamětníci ví své a zvláště ti, co se o to zajímali
už tehdy. Kamarád revírník zuřil, když dostal ten
příkaz kácet až mrtvé smrky a nekácet preventivně
smrky napadené kůrovcem, který se tak množil stále
více a více, až zachvátil i třicetileté porosty.
Byl rád, že už šel do penze a hnusilo se mu jít
do lesa, které idioti a byrokraté ničili. Začalo
to likvidací vlastních pěstebních a těžebních čet
a i na pár stromů vypisovat zdlouhavá výběrová
řízení místo operativního zásahu vlastními četami.
Pak přišly ty nesmysly s přednostní těžbou souší
před čerstvě napadenými stromy a nakonec přišly
názory, že za to mohou oni, kteří ty smrky dali
zasázet, ale kdo mohl tušit, že povedou stát blbci,
kteří zlikvidují to co fungovalo i za císaře pána
a že přijdou suché roky. Ví dnešní teoretici jaké
budou za sto let při mýtní zralosti současných
mladých porostů podmínky růstu a hlavně odbytu těch
směsek? Co s nimi, když o ně nebude zájem a lesy
budou v mínusu na rozdíl od celé dosavadní doby hospodaření v lesích ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.8.2026 09:38 Reaguje na Břetislav Machaček
To jste to zase zamotal do něčeho úplně jiného a z byznysu s levnějším dovozovým dřevem jste udělal jakousi státní omáčku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2026 08:00 Reaguje na Petr
A že jste si odpověděl, co?" Ano, vyplundrovat si vlastní je lepší. :-)" A nejlepší je nechat kůrovci.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

4.8.2026 14:36
Tak se mi zdá, že je to nějaké divné.Kdo sem tyto škůdce roznáší, jaké jsou za tím zájmy, To není samo sebou. Podívejme se. Jírovec, neboli kaštan, ten naštěstí pustí list a pupen udělá a bude žít. Smrk pichlavý, za komunistů nic a najednou umírá všude, pěkně pomalu. Byl tu i dub, snad bude vše v pořádku, ale smrk stále likviduje tento stát pod hlavičkou LČR. Nechat kalmitu, namnožit a nechat rozjed. Tak to běží zhruba od roku 2005. Je to samozřejmě zájem Západu, měli jsme kvalitní dřevo a likviduje se konkurence. Vemte na Šumavě byla resonance, velice ceněné dřevo, muselo pryč, dokázalo konkurovat všem a hlavně Německu a USA. No a na to jsem vlastně zapomněl, Šumava v 90 letech. Probůh zastavte to.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist