Popelka v české kotlině
To se na první pohled zdá správné, ale aby to bylo možné posoudit, je potřeba se podívat na biodiverzitu v již zmíněných sedimentačních nádržích. Již dříve totiž bylo zjištěno, že mají funkci sekundárních útočišť pro některé ohrožené druhy suchozemského hmyzu. Toto velmi neobvyklé uměle vzniklé prostředí je totiž obýváno mnohými ohroženými druhy, jejichž přirozené prostředí, jako jsou písčiny či slatiniště, z české krajiny téměř zmizelo, nebo bylo nenávratně pozměněno přísuny živin a dalších chemikálií ze zemědělství a rybářství. Naopak je tedy na zvážení, zda bychom neměli popílkoviště chránit.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.
Jak je ale možné, že se v popílkových lagunách nachází tolik organismů, když je v nich často zvýšená koncentrace některých těžkých kovů? Vědci to vysvětlují tím, že tyto kovy se v popílku často vyskytují v biologicky nedostupné formě a jejich množství je stále daleko pod hranicí, která by zjištěné organismy ohrožovala. Spousta z nich, například některé druhy bezobratlých živočichů, má ještě ke všemu adaptace, díky kterým se s těžkými kovy dokáží vypořádat. Těžké kovy totiž mohou představovat jakési síto, kterým prošly jen tolerantnější druhy.
Popílková odkaliště a zatopené těžebny se tedy mírně lišily ve složení organismů, které je osídlily. Těžké kovy v tomto rozdělení mohou hrát roli, jejich vyšší koncentrace ale stanoviště nedělá nutně neobyvatelným, a to dokonce ani pro jinak ohrožené druhy. Toto důležité zjištění je nyní potřeba zohlednit v praxi. Vědci již v předchozích studiích popsali, jak by měla být suchozemská stanoviště na popílkovištích v budoucnosti obnovena, tak aby byla zohledněna jak rizika pro okolní prostředí, tak jejich potenciál pro ochranu ohrožených druhů. Velmi podobné postupy je možné aplikovat i na vodní prostředí odkališť. Mimo jiné je u nich potřeba zabránit větrné erozi a úniku kontaminované vody do okolí zajištěním uzavřeného koloběhu vody. Jinak je ale dobré nechat v rámci ekologické obnovy co největší prostor přírodním procesům.
Nenechme se tedy zmýlit. Stejně jako se z nenáviděné Popelky nakonec stala princezna, původně odsuzovaný popílek z uhelných elektráren se ukázal být v našich ekosystémech přeci jen důležitý.
Kolar V., Chmelová E., Bílková M., Borovec J., Carreira B.M., Černý M., Ditrich T., Horká P., Hrivniak L., Hrubý F., Jan J., Landeira-Dabarca A., Lepšová-Skácelová O., Musilová Z., Otáhalová Š., Poláková M., Polášková V., Sacherová V., Špaček J., Sroka P., Vebrová L., Boukal D.S., Tropek R. (2023) Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons. Science of the Total Environment 900: 165803. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2023.165803
reklama
Další informace |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Dalibor Motl
31.10.2023 07:55Ivo Přikryl
31.10.2023 13:43Honza Honza
1.11.2023 06:43Topení dřevem otravuje ovzduší, produkuje CO2 a vytváří popílek, ale je to nejekologičtější postup: dřevo je přírodní fotovoltaika z přírodních surovin (i CO2 bere z přírody, žádný nový CO2 neprodukuje), popel ze dřeva je hnojivo a vliv emisí ve vzduchu např. na rakovinu plic není prokázaný, je zanedbatelný např.proti plastům, které jsou všude a budou brzy součást každé živé buňky. Produkce dřeva podporuje zalesnění a les spolu s vodou je jediný stabilizátor celé přírody, bez lesa nyní k a ž d á krajina vysychá a umírá (a to na celém světě: i oblasti, které dříve bez lesa prosperovaly: stepi, polopouště se svojí biodiverzitou, odlišnou od jiných oblastí, nyní bez lesa umírají). Dřevo je zároveň nejekologičtější a nejefektivnější baterie bez všech chemikálií, kovů, plastů, energii zachycenou v létě poskytuje v zimě, to žádná umělá baterie zatím neumí, proto význam fotovoltaiky pro energetiku je sporný.
Proto boj proti topení dřevem = boj proti přírodě.
Slavomil Vinkler
1.11.2023 08:44 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
1.11.2023 14:25 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.11.2023 18:10 Reaguje na Honza HonzaTakže pokud se budou doplňovat, halda se nepřestěhuje.
V. Kolar
2.11.2023 17:12 Reaguje na Honza HonzaMno a ten článek není o dřevě a ani o lese ... Jinak zarůstání lesem a hromadné vysazování stromů není ideální hlavně pro biodiverzitu, ale na to už tu bylo taky několik článků :-).