https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/povodne-a-sucho-jsou-jen-dve-strany-mince-kterymi-splacime-minulost-rika-stefan-valo
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodně a sucho jsou jen dvě strany mince, kterou splácíme minulost, říká Štefan Vaľo

24.6.2020 04:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Koryto potoka v Břevenci.
Koryto potoka v Břevenci.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Před dvěma týdny zasáhly Břevenec v Olomouckém kraji povodně. Malá ves na dohled od Šumvaldu prakticky neměla šanci. Velká voda se před půlnocí přivalila bleskově a s brutální razancí vstoupila do životů zdejších obyvatel. Ničila domy, zahrady, auta. A zabíjela.
 

Ves se 140 popisnými čísly a třemi stovkami stálých obyvatel nebyla jediným místem zasaženým destrukcí. I obcemi v okolí se prohnala voda z přívalových dešťů a místní museli být v bezprostředním ohrožení života evakuováni. Domy pak našli zaplavené bahnem a pod nánosy plev z polí a strání.

Břevenec je usazen v úzkém zaříznutém údolí podél říčky Dražůvky, a tak dostal přímý zásah. Podemletá silnice, několik stavení naprosto zdemolovaných a na ostatních mohou obyvatelé začínat prakticky znovu od nuly. Pokud k tomu budou mít vůli. Protože nikdo jim není schopen garantovat, že se dvousetletá voda neobjeví znovu, třeba za deset let. Anebo příští sezónu.

Úzké údolí říčky Dražůvky.
Úzké údolí říčky Dražůvky.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Hledáme viníky. Hledejme raději řešení

Pod vlivem prožité přírodní katastrofy tu probíhající záchranné práce doplnilo ještě hledání odpovědí. A viníka. Protože někdo za to přeci může. A vzhledem k tomu, že voda do vsi přitekla z kopců, dílem porostlých hospodářskými lesy, ukazuje se teď prstem na lesní podnik.

Viděno očima místních, za to, že se z dvoumetrové říčky stala dvacet metrů široká lavina vody a bahna, může hospodářská praxe místních lesníků. Stav lesů z hlediska dlouhodobé vododržnosti skutečně nebyl nad Břevencem vyhovující, ale zrovna jako lesníkům se dá vina přičíst zemědělcům, hospodařícím na kopci nad lesem. Viníka ale také můžeme hledat dole v údolí, v obestavěném a upraveném říčním korytu, s nízkokapacitním průtokem a velkým spádem. A v neposlední řadě taky u obyvatel samotných, kteří si vystavěli domy až těsně po zařezané břehy potoka.

Štefan Vaľo. Kdysi lesní cesty stavěl, dnes to napravuje.
Štefan Vaľo. Kdysi lesní cesty stavěl, dnes to napravuje.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Ukazuje se, že hledání jednoho viníka k ničemu kloudnému nevede. Na vině je totiž celkový stav krajiny, na němž se svým dílem podílíme všichni.

Konstruktivní prvek a možné návrhy k řešení do debaty vnáší Slovák Štefan Vaľo, který kritické partie lesních porostů a navázaných území v okolí Břevence v pondělí 22. června prozkoumal. Se starosty, lesníky, hospodáři, experty v oboru. A pro někoho možná překvapivě, s nimi dospěl k určité shodě. Štefan Vaľo nemá žádné přírodovědné vzdělání, je ředitel slovenské společnosti Gratax. Pikantní je, že minulosti sám coby bagrista lesní cesty budoval. Nyní je coby samouk pomáhá odstraňovat. A přesto, že nemá odborné přírodovědné vzdělání, přímo v terénu je jasné, že ví, o čem mluví.

Lesy, které už neumí zadržet vodu

„Je třeba změnit způsob myšlení, způsob přístupu ke krajině, k hospodaření,“ říká Vaľo, který svůj život zasvětil „nápravě krajiny“. Byť si jej většina lidí spojí spíše s bojem proti suchu a nedostatku vody v půdě, ona neschopnost narušené půdy jímat srážkovou vodu, zadržet ji, je rovněž příčinou povodní. „Sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Mince, kterou plátíme za naši minulost.“

Už před lety prokázal, že nepoužívané lesní přibližovací cesty se zhutnělou půdou mohly mít na svědomí až poloviční podíl z celkového povodňového odtoku. Co se s tím ale dá dělat? Recept, se kterým přichází, překvapuje až selskou jednoduchostí. A v praxi otestovanou funkčností.

Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Rozrušením stávající sítě svážnic a manipulačních linek v lesích. Tedy, těch momentálně nepoužívaných. Což je drtivá většina. „Kvůli svozu dřeva se například otevře manipulační linka porostem, stahováním se povrch zhutní, a ten pak není schopný jímat vodu v původním rozsahu. Po týdnu práce pak ale taková linka zůstane v lese dalších deset, dvacet let, bez užitku. Stávají se z nich stružky, které odvádí vodu z lesa, zrychlují odtok,“ popisuje Vaľo. Kvůli týdnu svozové práce pak takový zhutnělý koridor odvádí vodu z lesa po desetiletí. Anebo urychluje její tok do údolí během přívalových dešťů.

Takových manipulačních linek se v lese může nacházet třeba po padesáti metrech odstupu stovky na každém kopci. Jeden metr krychlový normální lesní půdy zadrží 200-500 litrů vody. Pokud tedy nemá zhutnělý povrch, s porušeným systémem vsakovacích pórů. Tůně, vykopané na místě již nevyužívané svozové cesty či manipulační linky, by tomu předcházely. Názorný příklad toho, jak by to mělo vypadat, jde momentálně vidět na severním svahu Velkého Javorníku v Beskydech.

Když voda získá rychlost, získá i velkou sílu.
Když voda získá rychlost, získá i velkou sílu.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Zadržme vodu v krajině. Neproděláme na tom

Vykopání tůní po skončení etapy lesnické činnosti je určitě prací navíc, ale ne extrémně náročnou. Kilometr takových tůní s odstupem prý zbuduje bagr za dvě hodiny. A podpoří tím vododržnost celé krajiny, nejen lesů, ale i okolních pozemků. Boj proti suchu i povodním, za klimatickým změnám odolnější krajinu, může nabývat mnoha podob. A ta, kterou propaguje Štefan Vaľo, překvapuje svou snadno aplikovatelnou jednoduchostí. Obyvatele Břevence a dalších vesnic v okolí zasaženém povodněmi to teď sotva uklidní, ale pokud by tu tento přístup byl aplikován dříve, místo dvousetleté vody se mohli potýkat třeba jen s vodou padesátiletou.

Vaľo si nezakládá na hledání jednotlivých viníků, ukazování prstem a nenimrá se v minulosti. Věnuje se hledání možných řešení, nachází příležitosti ke změně tam, kde se po generace zaběhlá praxe dopouštěla provozních nedostatků. Co dělat? „Do začátku by bylo dobré zajistit, aby voda neopouštěla krajinu stávajícím tempem. V tom nám ale přehrady a velká vodní nepomůžou. Po povodních obvykle následují sucha. A zatím, co se tu bavíme, voda teče,“ říká.


reklama

Břevenec

předchozí    další
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz






Zadržování srážek pomocí narušení zhutněného lesního povrchu

předchozí    další
Nákres zadržování vody pomocí rozorávání lesních cest (1. část)
Nákres zadržování vody pomocí rozorávání lesních cest (1. část)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štefan Vaľo / Povodne.sk
Nákres zadržování vody pomocí rozorávání lesních cest (1. část)
Nákres zadržování vody pomocí rozorávání lesních cest (2. část)
Nákres zadržování vody pomocí rozorávání lesních cest (3. část)
Rozoraná nepoužívaná lesní cesta
 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.6.2020 05:35
Chlapík před kterým nutno smeknout klobouk. Ne kecy, ale konkrétními činy ukazuje co a jak zlepšit - a světe div se - ono to funguje.

Tady máte další odkazy:

https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw
https://www.youtube.com/watch?v=4Ytb7caKcDY

Nutno podotknout, že ho Slováci dostali i na slyšení do Bruselu.
Ale asi to nedopadlo,protože tam musí řešit "důležitější " věci : Babiše, gender, imigranty a multi-kulty plky.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.6.2020 08:35
Jako úvod do diplomové práce článek nemá chybu. V čem já vidím problém je, že náš konzumní způsob života nechceme změnit, vyrojilo se spoustu odborníků na všechno, chceme žít v hezké přírodě,měnit své okolí, překopáváme za velké peníze staletou krajinu, stavíme kanalizace, nové cesty i obydlí na místech kam voda určitě jednou přiteče...., pak máme problém a kecáme o klimatických změnách... Babička při velké vodě, když jsem nadával, vždy říkala: "holt voda teče z vršku, tak na to mysli". A ač jsme pod kopcem drobný systém a respektování historických zkušeností vodu velkých deštů zpravidla spolehlivě odvede.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2020 08:50
Lesní cesty představují zanedbatelné procento plochy lesa. Na nich je erozní činnost vody obzvláště patrná, proto je nutná jejich pravidelná údržba. Chtělo by to tůně (zasakovací jámy, příkopy) budovat spíše ve svahu lesa, ale tím by se narušoval kořenový systém a ne všude by to šlo provádět. Navíc většina cest je používaných, a to málo, co správce obětuje na budování tůní, vodní bilanci moc nevylepší.

Co bych asi více zvažoval, je budování těsných propustků, které při bouřce ucpou větve, listí, zemina, a voda se hrne vrchem, příp. podemele mostek. Lakatoš ani teréňák nebude mít problém projet mělkým brodem, proto bych viděl racionálnější přírodní koryto potoka, než nákladně pokládané roury, které stačí na malé srážky. Při těch velkých to někdy dopadne jak na přiložených fotografiích. To by se na zpevněném brodu nestalo.
Odpovědět
DK

Daniel Křenek

24.6.2020 09:58
Vodou v Beskydech se zabývám dlouho a potvrzuji ničivý dopad lesních cest na hydrologický režim. Když chodíte v deštích po těchto cestách zjistíte jak jak po nich valí voda pryč a jak rychle následně území vysychá. Co jsem si všiml při jiném výzkumu v pralesích je, že hospodařské lesy přišly o dokonalý zasakovací systém. Staré stromy v pralese se často vyvrací a po kořenovém systému vznikají jámy až metr hluboké a dlouhé i přes dva metry. Když jem procházel např východní svahy pralesa Mionší, tak jsem si všiml, že na svahu jsou takových mladých i starých vývratů stovky a fungují něco jako vodoholdingy. Jsou to záchytvé vsakovací jámy, kde steče povrchová voda, tam se zadrží a pomalu vsakuje. Druhým, už více známým faktorem je, že padlé tlející kmeny velkých stromů zachytí samy o sobě velké množství vody (podle našich měření více než 50% objemu rozkládajícího se kmene tvoří voda). Kromě toho se listí a mrtvá ogranizcká hmota hromadí u těchto padlých kmenů a vytváři další humus, který vodu zadržuje. Než se začalo odlesňovat tak takový zádržný systém měly všechny původní lesy ale vlivem hospodaření byl tento dokonalý systém zcela zlikvidován a ještě zhrošen sítí lesních cest. Není pak divu, že když zaprší, tak les není schopen vodu zadržet a ta rychle sjede do údolí. V hospopdářském lese se díry po vývratech likvidují a tím tento systém zaniká. Když do hospodářského lesa nevpadne vítr a nevytvoří vývraty tak při běžném hospdodaření nemají šanci vůbec vzniknout.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2020 20:17 Reaguje na Daniel Křenek
Vodozádržnou funkci v pralese Mionši jste popsal přesně,ale né
všude je to použitelné.V hospodářských lesích po kalamitní těžbě
pamatuji na jednoho lesníka z doby před 4O.roky,který po nás na
lesních brigádách požadoval vrstvit z klestí po těžbě ve svazích
vrstevnicové hrázky.Ty zachycují proudy vody včetně splachů
listí,jehličí a hunusu.Stromy se pak sázely pod a nad hrázky
a využily tak v prvních létech života zadrženou vodu,humus
a rozkládající se živiny z klestí.Dnešní nešvar vše naštěpkovat,
prodat a nebo spálit na hromadách je plýtváním organickou
hmotou vyrostlou v lese a patřící zpět lesu.Rovněž "rozumné"
zastínění sazenic buření on nijak neřešil a tvrdil,že chrání
sazenice před zvěří a spalujícím sluncem.Je pravdou,že mnohé
sazenice buřeň zadusila,ale ty přeživší(rostoucí vedle hráze
z klestí nebyly z jedné strany tak moc dušeny tou buření) po vykouknutí z ní už odolaly i té zvěři.Časem svým stínem buřeň zadusily ony a na lidech zůstala probírka s odstraněním
poškozených a nebo nežádoucích dřevin.Za svůj přístup k lesu
nebyl u šéfa oblíben a přesto tak poloilegálně konal dál.Zůstal
po něm les,který už ale bohužel ničí nesmyslné oddělení lesníků
od dnes privátních těžařů najímaných na základě výběrových řízení,
až už bývá někdy pozdě,ale i to se stavem vodozádržné funkce lesů souvisí.Les a les je rozdíl a jsou pozemky vhodné pro smrky,lesy
pro listnáče a pro lesy smíšené.Co lokalita to vhodnost pro jinou
dřevinu a generalizace nové modly listnáčů je opět extrémem.
Minimálně jako předřevina může být i ten haněný smrk,neboť
není terčem takového okusu jako listnáč.V porostech smrčin
tak přečká listnáč své kritické období a pak může zůstat
pouze on jako cílená dřevina.Striktní odmítání smrku a
ochrana sazenic listnáčů vybíjením spárkaté je opět jeden
z bludů některých mudralů.Stín a chlad v jarním smrkovém
lese zpožďuje odtávání sněhu a jeho vsakování do půdy.Sníh
v listnatém lese na jaře vystavený plnému slunci překotně
taje,bez zasakování odteče pryč i s humusem a za týden se
už v lese zase práší.Po olistění už to může být naopak,ale
i nemusí.Prostě nenařizovat opět pouze listnáče a nechat to
na znalcích místních podmínek,jaké použít dřeviny vhodné
pro danou lokalitu.V extrémním suchu na osluněné stráni se
splaveným humusem budou suché i tůně na revitalizovaných
lesních cestách a ze stromů snad přežije pouze nepůvodní
akát usilovně nyní likvidovaný.Je však lépe stráň s akáty
než nakonec stráň spláchnutá na holou skálu.Nejsem proti
některé lesní cesty a svážnice revitalizovat,nezapomeňme
ale na cesty potřebné k dojezdu hasičů při požárech lesa
či na cesty v budoucnu opět požadované.Budovat,pak
revitalizovat a znovu budovat je další z hloupostí.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

24.6.2020 13:23
Nezlobte se, ale to jsou strasne xxxxxxy.
Co je vlastne horsky nebo podhorsky potok ? Neni nahodou extremne zhutnenou lesni cestou, do ktere vody nevsakuji takrka vubec, takrka 100 % vody je odvadeno pryc (a velmi rychle) ?
Kam ta voda z tech cest pokracuje dal ? Nu bud vsakne nebo se vlije do potoka - ovsem ze by i eventualni agregat takovychto pritoku vody do potoka mel mit nejaky negativni vyznam, v procesu povodni....snad nekde, vyjimecne, silne o tom pochybuji, daleko vetsi , mozna az nesoumeritelny vliv ma mnozstvi srazek, jejich rozlozeni v case.

Nedavno jeden hydrolog tvrdil, ze neni prokazano, ze by listnace v horskych a podhorskych oblastech zadrzovaly vodu vice jak jehlicnany.
Ja k tomu pridavam to, ze i les zasazeny kurovcem plni sve hlavni funkce, cimz je napriklad pokracujici trvani porostu a dalsich struktur s biotopem lesa svazanych. Les zasazeny tezarem jiz tyto mnohe funkce neplni. No a jak dlouho rostou listnace a jak se vysazuji a ze jsou tedy snadnou potravou napr. pro sparkatou - to asi vsici vite. Stejne ale furt budete nadavat na komunisty, jakze to zmonokulturnili. Zde mala poznamka - neni nad ukryt zvere v porostech mladych jehlicnanu, pod mladym javorem se ukryje leda tak xxx.

Stale nevim co porad mate s tema bazinama, priroda nezaplnila po staleti vodou prirozenym zpusobem vznikle jamy, prohloubeniny atd... Vy ale chcete kopat umele, asi i dotovane, ne ?
Priroda ale (vesmes to byla priroda) dala vzniknout vodotecim. A ty proste kapacitne mnohde nezvladaji abnormalni srazky. Takze je treba jim pomoci. Nekde prehradami velkymi (panbu zaplat za Hartu a Kruzberk ...a dalsi !!!) , jinde kaskadami mensimi, nekde by stacil maly zachytny rybnik.
Z bazin vody k piti, zavlazovani nebo k rekreaci ci k rybareni jen malo uzijete si. Ano, mohou baziny bajecne slouzit k vedeckemu zkoumani komaru, to ano. To je zasah do cerneho !!!

Romantika , nekdy je to vskutku jen romantika. Remizky, bazinky atd...a v obdobi sucha pak zjistime, ze ve vodotecich mame po tamnim zivote. Protoze voda nepritekla, nemela odkud a kudy.

Prominte za vyrazivo, ale uz me to fakt namichlo. Mozna ze vyjimecne nekde muze ta zhutnena puda byt pricinou povodni, ja ale mam po lese nachozenych tisice kilometru, a velmi pracne bych hledal takovou lokalitu.
Jo, nejake mistni eroze to vyvolat muze, takovych lokalit bych dovedl vyjmenovat spousty. Stejne jako lokality, kde jsou ti lide bydlici dole (zasazeni povodnema) soucasne i majiteli tech lesu, respektive holin, nahore (tedy spolupuvodci tech povodni), coz kupodivu napr. pojistovny nijak nerozlisuji, to je velke svinstvo.
Odpovědět
va

vaber

24.6.2020 16:51 Reaguje na Joseph Chlor
někdy mi ti oficiální ochránci přírody připadají jak malé děti. Pro něco se nadchnou , obvykle co jim někdo jiný nasadí do hlavy a místo toho aby zvažovali pro a proti a hledali to nejsprávnější řešení, zuřivě bojují za svoji verzi a nic jiného nechtějí slyšet.
Říkám oficiální ochránci ,protože i já se považuji za ochránce přírody ale neoficiálního.
Odpovědět
ji

24.6.2020 21:54 Reaguje na Joseph Chlor
Opravdu doporučuji podívat se nejdříve na videa pana Štefana Vaľo na YouTube. Velmi dobře popisuje, kde je ten problém a co se děje. Má to hlavu a patu, dává to smysl. Doporučuji.
Naopak Vašemu komentáři moc nerozumím a nepřijde mi smysluplný. Pokud chodíte po lesích, tak jste si snad všiml usychajících porostů...
Odpovědět
va

vaber

25.6.2020 09:46 Reaguje na
ilustrační video a realita ,pan Chlor má praktický pohled a to mnohým aktivistům chybí.Nic proti práci S. Vaľo. Mluví se o cestách v lasích jako o záchraně hospodaření s vodou. Byl kdysi boj zda cesty asfaltové nebo ne,kdo vděl cesty třeba na Šumavě asfaltové a šotolinové, musí mít jasno jaké.Asfaltové bez pangejtů kde voda hned steče do lesa jsou ideální,žádná eroze. Na žádné cestě kde se jezdí nebo hodně chodí se nic nevsákne.To by se musely cesty v lesích zrušit,to je jediné účinné řešení. Proč dnes když dva měsíce prší, se stromy zazelenaly a bojují s kůrovcem lépe , vždyť podle všech odborníků se voda neměla vsáknout protože se nemůže vsakovat, asi to není úplně tak pravda. Hlavní problém je že pršelo málo a slunce ještě ten zbytek vody vysušilo. Retence půdy má taky svůj vliv, ale není primární příčina sucha a usychání stromů.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.6.2020 17:13
Pan Vaľo má velice důležité poznatky související s povodněmi i suchem a nabízí řešení.....

Realizace je na těch co zavdávají k vytváření všech erozních drah a následné drenáže vody z půd i povrchu v lesích i mimo ně. Hlavně to platí pro vrchovištní a horská polesí, která mají být zásobárnou vody z tajícího sněhu i dešťových srážek, protože tam jich je nejvíc a svou polohou zásobují celá povodí.

V tom je jedna z největších příčin povodní i sucha...
Odpovědět
JH

Jozef Hofman

25.6.2020 10:44
Je snadné polemizovat, ale podle mne chybí vůle něco dělat společně. Základní otázku kdo to zaplatí je třeba zodpovědět, My všichni, ale ve skutečnosti se každý snaží zaplatit co nejméně, jinými slovy dokud někdo nedá víc, nedávat raději nic. Jenže dotace jsou velmi opožděné za počasím. Sám jsem před nedávnem navrhoval vsakovací vrty jako jeden z prostředků pro hloubkové vsakování. Z odborných odpovědí jsem se dozvěděl, že se to dělá jinak, ale chudákům, kteří mají prázdné studny, nikdo zatím neporadil jak je naplnit. Při tom i soukromé studny jsou součástí hydrologického systému a pokud se z nich jen čerpá, je to faktor zatěžující. Pokud by však paralelní vsakovací vrt pomohl spodní vodu doplňovat, byl by to obecný prospěch.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.6.2020 11:38 Reaguje na Jozef Hofman
Není třeba dělat zasakovací vrty. To by zas jen dalo práci stavařům, ale přínos by byl sporný.

Příroda má svůj systém zasakování a čistění vody a to ZADARMO. Stačilo by jen nebojovat proti těmto přirozeným systémům a neustále nevnucovat přírodě co má dělat. Ona sama to ví nejlépe, jen jí člověk nepustí ke slovu a nedá jí téměř nikde prostor k realizaci všech svých potřebných funkcí..... i člověk na těchto přirozených funkcích závisí.... jen je lidské ego tak rozbujelé, že nevidí okolní svět a neustále mu něco vnucuje... pak se diví, že to nefunguje..... člověk je prostě dementní tvor....
Odpovědět
JH

Jozef Hofman

25.6.2020 13:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rozumné je tvořit a pracovat. Pasivita neprospívá ani lidem, ani přírodě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist