https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prime-seti-pohanky-do-zeleneho-mulce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přímé setí pohanky do zeleného mulče

23.8.2021 08:04 (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Matěj
Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství – vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty. Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Čirok se na farmě pěstuje úzkořádkově a jenom na těch několika hektarech, které jsou na rovině.
 

Dodržení nastaveného osevního postupu je každoroční výzva. Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok. Tyto rostliny jsou náchylné na chlad, takže se jejich porosty zakládají až v polovině května po tzv. „zmrzlých mužích“, kdy má půda přes den alespoň 10 až 12°C. Pohanka je náročná na vodu především v počátečním období vegetace.

Na farmě je pohanka dlouhodobě zařazena v osevním postupu po sklizni jetele nachového na semeno. Ten se sklízí přibližně v polovině června a díky krátké vegetační době pohanky 85–120 dní (velká odrůdová variabilita) je pohanku možné sklidit na podzim. Pohanka má vysokou potenciální produktivitu, ale nízkou reálnou produktivitu porostu, z květů vytvoří jenom 10–40 % nažek. Další výzva pro zemědělce je nerovnoměrné dozrávaní porostu: po sklizni je důležité zajistit sušení, protože ve sklizeném zrně se pořád nachází velké množství zelené hmoty. Dá se říct, že pěstování pohanky je vysoce rizikové, úroda nejistá a pohanka je náročná na včasné posklizňové ošetření (sušení a čištění). Po mnoha letech pokusů a omylů si troufáme říct, že s většinou nástrah si dokážeme poradit.

Přes mnohá rizika přináší pěstování pohanky i benefity. Jedná se o vhodnou plodinu do jakéhokoliv zemědělského systému. Díky agresivním výměškům z kořenů zpřístupňuje fosfor pro další plodinu, má fytosanitární účinek – není přenašečem významných škůdců ani chorob. Má dobrou konkurenceschopnost vůči jednoletým plevelům, protože relativně brzo zapojí porost, který stíní půdu a případné plevele. Na pozemku zanechává velké množství biomasy s užším poměrem C/N, která je po zapracování přístupná půdním mikroorganismům. Má využití jako plodina pro sklizeň zrna, nebo jako zelené hnojení.

Kvůli pozdnímu setí (v květnu/červnu) je potřebné adekvátně přistoupit k možné erozi půdy způsobené přívalovými dešti nebo větrem. Dalším determinujícím faktorem výnosu je výskyt suchého období v počátečním období růstu, které je v tomto období na lokalitě farmy obvyklé.

V roce 2020 na farmě proběhl pokus s přímým setím pohanky do zeleného mulče. Mulč by měl potlačit plevele, zabránit nadměrné evaporaci vláhy z půdy před zapojením porostu plodiny a napomoci lepší infiltraci vláhy, protože půda nebyla dodatečně mechanicky zpracována – utužena. O prokypření se postaral porost ozimé meziplodiny žito, vikev a jetel nachový, zejména žito, které má mohutný kořenový systém. Směs byla na podzim 2019 vyseta v poměru 100 kg/ha žita, vikev 60 kg/ha a jetel nachový 5 kg/ha. Cílem pokusu bylo ověřit možnost založení úzkořádkových jarních plodin do zeleného mulče. Je možné najít velké množství informací ohledně pěstování širokořádkových plodin v zeleném mulči ze zahraničí, zejména kukuřice a sóji, které jsou zasety přesnými sečkami. Dostupnost informací pěstování úzkořádkových jarních plodin je limitována.

Jelikož u pěstování hlavní plodiny v zeleném mulči neexistuje následná možnost odplevelení porostu, a to kvůli velkému množství zbytkové hmoty na povrchu půdy, je potřebné splnit tři zásadní aspekty pro úspěšné pěstování:

• Dostatečné množství biomasy, které rovnoměrně pokryje půdu a vytvoří pokryv zamezující evaporaci a prorůstání plevelů;

• Vhodný způsob terminace porostu meziplodiny – v systému EZ je možná pouze mechanická terminace – mulčování nebo tzv. krepování meziplodiny speciálními krepovacími válci, které po povalení hmoty zabrání transportu chlorofylu a rostlina zavadne bez dalšího obražení;

Pohanka po třech týdnech.
Pohanka po třech týdnech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Brezáni

• Důležité je načasování. U žita je to po vymetání a období mléčné zralosti, u leguminóz v květu. Když je terminace načasována špatně, porost meziplodiny má tendenci k regeneraci.

1,5 m vysoký porost ozimé směsky, který je připraven k terminaci.
1,5 m vysoký porost ozimé směsky, který je připraven k terminaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Matěj

Bylo testováno pět variant založení:

1. Přímé setí do strniště po sklizni ozimé směsky na senáž;

2. Klasická příprava půdy – strniště po sklizni ozimé směsky na senáž bylo dvakrát diskováno do hloubky cca 10–15 cm dle podmínek (kontrolní varianta – jedná se o klasický způsob založení);

3. Přímé setí do ozimé směsky, kde se využila hmotnost secího stroje k poválení směsky;

4. Položení a krepování ozimé směsky pomocí diskového podmítače Väderstad Carrier, osazeného disky Cross Cutter;

5. Mulčování ozimé směsky s následným přímým setím.

Přehled jednotlivých variant založení.
Přehled jednotlivých variant založení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pro setí byl použit zapůjčený speciální secí stroj BOSS značky SLY AGRISEM od firmy HM Hodonín se speciální diskovou botkou, která je schopná penetrovat přes značné množství posklizňových zbytků. Patka byla původně vyvinuta v Austrálii, kde mají s technologií no-till velké zkušenosti. Nutno poznamenat, že stroj nebyl osazen čističi řádků před botkou.

Rozteč řádku byla 16,7 cm a výsevek u všech variant byl 80 kg/ha pohanky, odrůda Zita.

Väderstad Carrier s vlnitými disky Cross Cutter.
Väderstad Carrier s vlnitými disky Cross Cutter.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Matěj

Pokus byl z velké míry ovlivněn příznivým průběhem počasí v červenu a v červenci. To znamenalo větší míru regenerace porostu ozimé směsky v případech její nedostatečné terminace. V případě třetí varianty, kde byla terminace porostu vykonaná jenom váhou secího stroje, se tento způsob ukázal jako nedostatečný. Po pár dnech bylo potřeba část znovu postavené ozimé směsky posekat s nadzvednutým mulčovačem ve výšce cca 20 cm od země, tak aby nedošlo k narušení vytvořeného mulče na půdě. Při mulčování v porostu vyklíčené pohanky vznikly koleje, které nebyl porost pohanky schopen dodatečně pokrýt a vznikly ložiska plevelů. Další nevýhodou je praktická stránka: v průběhu setí se hmota dostávala a zamotávala do botek, znamenáku atp., takže stroj bylo po použití nutno důkladně očistit. V případě nadměrného ucpání botky může nastat restrikce proudění osiva a výsevní botka nebude správně set. Varianta přímého setí do strniště vykazovala vysokou míru zaplevelení, vysokou míru obražení porostu ozimé směsky a nižší vzcházivost pohanky oproti jiným variantám. Varianta mulčování snížila míru regenerace porostu ozimé směsky na minimum, velkým problémem však bylo jemné nasekání hmoty a nerovnoměrné rozprostření po povrchu zejména v místech otáčení mechanizace. Nedostatky s heterogenní pokryvností je asi možné eliminovat s jinou konfigurací kladívkového mulčovače a lepší kázní řidiče, nejzásadnější problém jemně nasekané hmoty to však nevyřeší. Takto jemně nasekaná hmota na povrchu půdy nevydrží dlouho a po pár dnech se z velké části redukuje. To vytváří velkou konkurenci plevelů vůči pohance, protože v případě použití zeleného mulče je vývoj pohanky mírně zpomalen kvůli nižší teplotě půdy. Zelený mulč slouží jako izolace před nadměrným přehříváním v létě, navíc ale zabraňuje zahřívaní půdy na jaře. S tím je potřebné při využití obdobných technologií počítat.

Zaplevelený porost třetí varianty v důsledku vytvořených kolejí od traktoru v průběhu mulčování obražené ozimé směsky.
Zaplevelený porost třetí varianty v důsledku vytvořených kolejí od traktoru v průběhu mulčování obražené ozimé směsky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Brezáni

Pro terminaci porostu podmítačem Väderstad Carrier jsme se rozhodli kvůli dostupnosti mechanizace (farma podmítač vlastní), ale zejména proto, že jsme v okolí nesehnali krepovací válec. Ze zahraničí tento válec nebylo možné dovézt kvůli restrikcím spojeným s onemocněným COVID-19. Podmítač sloužil jako adekvátní alternativa ke krepovacímu válci a regenerace porostu ozimé směsky po terminaci tímto způsobem nebyla pozorována. Hlavní nevýhoda dvou pracovních operací je, že secí stroj se musí přesně trefit do položené biomasy ve směru předchozího přejezdu podmítače. Tohle je v praxi velice problematické a v zahraničí se využívají kombinace s čelním umístněním válce na traktoru a secího stroje za traktorem. Přejezd obdobné kombinace by zabránil jízdě proti směru poválené hmoty, kde hrozí nadzvednutí porostu meziplodiny a penetrace botky do půdy není tak dobrá. Porost pohanky byl konkurenceschopný a míra zaplevelení jednoletým plevelem byla nižší. Mulč neslouží jako ochrana před vytrvalými plevely typu pcháč nebo pýr.

Pokryvnost půdy mulčem z ozimé směsky v cca 60-ti denním porostu pohanky.
Pokryvnost půdy mulčem z ozimé směsky v cca 60-ti denním porostu pohanky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Brezáni

Nebyla pozorována výrazná redukce výnosu ve variantě s terminaci ozimé směsky podmítačem oproti kontrole.

Zakládání porostů pohanky do zeleného mulče má svoje specifika. Je nutné dodržet nastavenou hloubku setí a dostatečně zabezpečit zavírání výsevní rýhy ve značném množství mulče pro co nejlepší kontakt osiva s půdou. Meziplodina musí mít dostačující produkci biomasy pro zajištění kompletního pokryvu půdy. Nezbytně nutným předpokladem je výběr vhodné metody terminace porostu meziplodiny. Pěstování ozimé směsky za účelem následné terminace a ponechání zbytků na pozemku formou mulče může být cestou pro podniky bez živočišné výroby. Na druhou stranu je nutné pokračovat v ověřování metody i po ekonomické stránce oproti často využívané metodě pěstování pohanky jako druhé plodiny po sklizni raných plodin, jako je jetel nachový na semeno.

Kvetoucí porost pohanky ve variantě s terminaci ozimé směsky podmítačem.
Kvetoucí porost pohanky ve variantě s terminaci ozimé směsky podmítačem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Brezáni

Dalším krokem ověření by mělo být využití standardizované metody s krepovacím válcem anebo eventuálně s rotavátorem. Byly pozorovány rozdíly v rychlosti vývoje porostu, což mohlo být způsobeno slabším přehřátím půdy nebo alelopatickými účinky žita. Má snad žito alelopatické účinky pro následný porost pohanky? V neposlední řadě je nutné zabezpečit odrůdy pohanky, které budou výnosově stabilní, budou rovnoměrně dozrávat bez nadměrného nakvétání a budou konkurenceschopné vůči plevelům. V tomto ohledu pomáhá českým farmářům sesterská firma PRO-BIO obchodní společnost s r.o., která je partnerem evropského projektu H2020 ECOBREED (Grant Agreement 771367) v rámci kterého byly perspektivní odrůdy pohanek vytipovány a momentálně probíhá jejich testování v poloprovozních pokusech na různých ekofarmách napříč ČR. Firma PRO-BIO obchodní společnost s r.o. také v rámci projektu ECOBREED podpořila pokus přímého setí pohanky do mulče a evaluaci přínosu pro českého ekologického farmáře.

Konstrukční návody krepovacího válce vyvinutého v Rodale Institute s tzv. „chevron“ vzorem je možné zdarma stáhnout na https://rodaleinstitute.org/education/resources/roller-crimper-blueprints/.


reklama

 
Další informace |
Článek původně vyšel v časopise Nová Valeriána.

Adam Brezáni a Martin Hutař
Autoři zastupují PRO-BIO obchodní společnost s r.o.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

23.8.2021 14:47
Zajímavé, ale v té pohance vidím pcháče nad únosnou míru.
Odpovědět
DA

DAG

23.8.2021 17:11 Reaguje na pavel peregrin
A není to jen v počáteční fázi porostu? Potom ho tam už nevidím.
Netuším, jestli ho dokáže pohanka zadusit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 19:37 Reaguje na DAG
Taky bych řekl, ale těžko soudit oboje roste dost rychle. Na druhou stranu je super, že pohanku je vidět mimo kopečky (u nás se pěstuje tradičně a docela často) stále častěji i v nižších polohách. Je to nektarodárná plodina a hmyz ji tuze rád. Výsledný produkt je pak po nutriční stránce špica, obzvláště pak díky vysokému obsahu rutinu
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 19:40 Reaguje na pavel peregrin
Dovolím se zeptat, jak je to u pohanky s hmyzími škůdci a užíváním insekticidů, v místech kde je pěstována totiž díky své nektarodárnosti výrazně přitahuje opylovače
Odpovědět
JS

Jiří S

24.8.2021 07:01 Reaguje na Jakub Graňák
Insekticidy se do pohanky nevyužívají.

Nemyslím si, že by pohanka přerostla pcháč, prostě ten pcháč tam akorát nejde vidět.

Co by mne trápilo jako zemědělce více je, jak dostat pohanku z následujícího porostu. Proto i většina konvenčních zemědělců se této plodině vyhýbá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.8.2021 10:28 Reaguje na Jiří S
Díky za odpověď

To co popisujete bude asi problém u Vás na jihu, to si dovedu představit, že to stihne ještě z výdrolu vykvést. Tady v podhůří Jeseníků v nadmořských výškách kolem 400-500 m ten výdrol šlehnou první říjnové mrazíky. Pár kilometrů od nás je družstvo, které pěstuje pohanku celá desetiletí na poměrně velkých výměrách a nevšiml jsem si, že by jim to nějak zaplevelovalo. Do našich nadm výšek a skeletovitých půd, je řekl bych pohanka skvělá
Odpovědět
JS

Jiří S

24.8.2021 12:32 Reaguje na Jakub Graňák
Musím aktualizovat svoje působiště. Nyní pracuji na Vysočině, průměr 620 m, déšť (pořád prší :D)

Každopádně si spíše myslím, že to tam dělá nějaký velice zkušený agronom, ví z jaké plodiny, se nejsnáze dostane (má dobrý osevák) a hlavně ví, jak dosáhnout co nejmenšího výdrolu pohanky při sklizni, to bych řekl je základem úspěchu.

Naopak si myslím, že pohanka na jižní Moravě bude snáze eliminovatelná, rozhodně tam máte čas na opakovanou podmítku a její několikanásobně vzejití. Což třeba při srpnovém počasí zde u nás u Jihlavy by šlo jen velice těžko, je to dva dny co jsme teprve sklidili takovou řepku a zbytek stojí pořád na poli.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.8.2021 13:31 Reaguje na Jiří S
Hmm, u nás to letos dopadlo podobně, na přelomu července-srpna napršelo během pár dnů osm centimetrů vody, pak se do toho nedalo týden vjet a kdo to nestihl za pár dnů co potom bylo hezky, tak mlátil minulý týden, takže z řepky bylo kulové.

S tím agronomem to bude asi fakt, znám ho odmalička, je to vrstevník mého otce, takže má za sebou nějakých 40 let praxe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.8.2021 13:32 Reaguje na Jakub Graňák
Ale turkyňa letos bude jak na Ukrajině:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

24.8.2021 15:30 Reaguje na Jakub Graňák
To je fakt, porosty které nám nepomlátily kroupy jsou 3m a výš.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.8.2021 07:55
Jiří odpověděl za mne, insekticidy se nepoužívají a co se pcháče týká, v podstatě, snad s vyjímkou vojtěšky a intenzivně sekaných trav neexistuje plodina, která by ho dokázala potlačit. S ústupem a restrikcí účinných látek se lze nadít jeho opětovného šíření a to není vůbec dobré.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

24.8.2021 20:43
Skvěle, že se daří přenos švýcarských postupů k nám. Ale jak by to asi dopadlo v suchém roce?
Z vlastní zkušenosti bych se toho pcháče nebál, ale nestačí na něj ozimá směska. Chce to dvouletou...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.8.2021 08:53 Reaguje na Marek Drápal
Pcháč je natolik úporná plevel, že trvale ho držet na uzdě lze opravdu jen ve víceleté plodině. Problém je v tom, že tu víceletku tam nemůžete mít na věky a tak v další plodině typu obilí, řepka, hrách postupně zregeneruje a většinou i vykvete, pokud se nezasáhne herbicidně.
Na druhou stranu pcháč obsahuje protirakovinnné látky, ale v tomto směru jde o velmi málo probádanou rostlinu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.8.2021 18:10
Trochu se v té přemíře agro/technických údajů (na můj vkus) ztrácí pointa vtipu, a tou je ochrana půdy před erozí, kterou je JM kraj pověstný. Proto tento postup hodnotím jako velmi nadějný, mulč zadrží vláhu a kryje půdu před větrem. V podobných postupech vidím budoucnost zemědělství, neb pcháč nepcháč (ten byl a bude), je třeba brát prvořadý zřetel na ochranu půdy, byť i za cenu mírně zvýšených nákladů. Pohanka je na světových trzích dobře prodejná komodita, snad se ji tedy bude dařit nejen úspěšně pěstovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist