Proč se zabývat odlesňováním horských lesů v Africe více než zalesňováním
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiří Doležal / Botanický ústav AV ČR
Tropické horské lesy v Africe vážou ve své biomase daleko vyšší množství uhlíku, než se předpokládalo. Podle zjištění vědců se v nich zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Zároveň vědce překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Právě vzrostlé stromy a funkující ekosystém lesa jsou totiž pro ukládání uhlíku zásadní.
Podle studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli také vědci z Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a Přírodovědecké fakulty UK, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku. To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v dnešním čísle časopisu Nature.
„Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ říká Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Jiří Doležal během výzkumu. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiří Doležal / Botanický ústav AV ČR
Výsledky studie dále prokázaly, že africké horské lesy mají podobnou strukturu jako ty v nížinách. To znamená, že stávající informace IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) o afrických horských lesích, podle kterých je v horských lesích uloženo 89 tun uhlíku na jeden hektar, značně podhodnocují význam těchto lesů v rámci globální regulace klimatu.
Výsledky studie jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.
Vědci také zjistili, že na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Navzdory jejich očekávání se v horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn. stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. A právě vzrostlé stromy zachytávají velké množství uhlíku.
V horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn. stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jindřich Bednář
„Tato studie je další ze studií, které poukazují na význam primárních lesů z hlediska poutání uhlíku a na jejich důležitou roli při řešení klimatické změny. Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů nejen v oblasti rovníkové Afriky. Podobný problém se řeší i v jiných částech světa,“ doplňuje Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity.
Mezinárodní vědecký tým také zkoumal, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let. Autoři studie spočítali, že ubylo 0,8 milionů hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a Etiopii, což vedlo k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalšího půlmilionu hektarů těchto lesů.
Od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů. V některých zemích je to více než dvacet procent. Kromě toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotoppro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu. Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek.
V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování. Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů při odlesňování v tropických pohořích. Bohužel i v chráněných oblastech totiž odlesňování, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Docela převratný objev:-) To by ovšem musela pravá ruka vědět, co dělá ta levá...
Odpovědět
právě velké stromy vyhledávají dřevařské společnosti aby je pokácely a prodaly,
prales naroste, uloží 89t uhlíku na jeden hektar a dál zůstává uložené množství uhlíku konstantní a když prales zlikvidujeme zase se zpět uvolní v podobě CO2, nebo množství suchého dřeva na planetě roste a je skladováno v nějakých tajných skladech
takže narostlé pralesy žádný CO2 nelikvidují,
ať mi odborníci vysvětlí ,že se mýlím
Odpovědět
Suché dřevo je dlouhodobě "skladováno" v nábytku, parketách, dřevostavbách, hračkách nebo papírových knihách... To neznamená, že by v lesích neměla být trvale udržováná co nejvyšší porostní zásoba (dřevní biomasa) nebo že by mělo docházet k masivnímu odlesňování. Pro zajímavost v ČR je odhadovaná průměrná porostní zásoba (dříví o průměru nad 7cm bez kůry) okolo 270m3/ha.
Odpovědět
z pohledu klimatu ,několik desítek let skladování dřeva je bezvýznamné,po této době se drtivá většina dřeva spálí nebo shnije
Odpovědět
Nesouhlasím. Rozhodně to není bezvýznamné. Taková lidová roubenka a téměř každý dřevěný krov v sobě dřevo schraňují třeba 200let a i desítky let jsou významná časová období. 1m3 smrkového dřeva prý v sobě váže asi 0,7t CO2. Takže třeba tradiční krov rodinného domu včetně podbití v sobě dlouhodobě váže 3,5t CO2. Menší dřevostavba potom třeba 15-20t CO2. To nemluvím o parketách, nábytku, knihách. U domku altánek, kůlna ...
Odpovědět
vezmeme-li kalkulačku a vezmeme-li takovou typickou podkrkonošskou rozvolněnou zástavbu, roubenka na 2000 m2, potom máme na hektar 5 roubenek a tedy něco okolo 100 tun co2/hektar. když k tomu připočteme jablůňky, ploty, zásobu dřeva na otop na dvě sezony pro každou chalupu, stoly, židle, postele, knihy a kytary, potom jsme prakticky na stejném čísle, jako kdyby tam byl místo rozvolněné zástavby vzrostlý les.
Odpovědět
Nesmíte vidět jen dřevo a lidskou činnost. Fotosyntéza probíhá trvale. Les tedy jako úžasná automatická továrna trvale vyrábí výrobky ze vzduchu a dodává je do celého ekosystému, kde slouží jako surovina a materiál pro další výrobu (od výroby živočichů až po tvorbu různých půdních výrobků).
Bez zásahu člověka tento kontinuální a automatický proces vede k ukládání uhlíku do země. Množství takto uloženého uhlíku tedy trvale narůstá (pro člověka neviditelně). Planeta zároveň vzdušný uhlík neustále produkuje geologickými procesy a celý systém tak tvoří perfektní a skvěle seřízený koloběh.
Člověk ale tento koloběh zničil a v domnění, že příroda je tu pro něho, všechny výrobky fotosyntézy využívá pro svoji potřebu - většinou energetickou, čímž dochází k uvolňování uhlíku, který by jinak skončil v zemi a do vzduchu nepatří.
Odpovědět
A člověk nejen že přerušil koloběh, ale navíc ještě jako údajně nepotřebné zrušil a vykácel většinu lesních fotosyntetických továren, čímž zcela zničil nejen automatickou údržbu atmosféry, ale i systémy regulace teploty a udržování celého pozemského klimatu.
Odpovědět
Člověk žádný proces nezrušil (to bychom tu až dávno nebyli), ale přidal do něho fosilní uhlík, který vypadl před stamilióny let.
Odpovědět
trvalé ukládání uhlíku je nesmysl ,to už by musela být zem, za tu miliardu let samý uhlík,
stejný nesmysl, trvalá fotosyntéza sice probíhá, ale biomasa v pralese shnije ,to je rozloží se zpět na CO2,
on totiž funguje zákon zachování hmoty a to platí i v pralese
Odpovědět
S výjimkou rašelinišť, slatí, uhlíkatých hornin ...
Odpovědět
Naopak, nesprávná je představa, že se biomasa v lese rozloží zpět na CO2. Hnilobu (tlení) můžeme přirovnat k našemu trávení. Při trávení také není potrava rozložena na CO2, ale na jednoušší látky, které naše tělo může dál využít - buď energeticky, nebo jako stavební materiál, provozní náplně a podobně, a nějaký odpad. A i ten odpad se účastní dalšch procesů a přeměn, organických i anorganických.
Odpovědět
částečně máte pravdu ,ale už mě dál nebaví vysvětlovat
Odpovědět
Představa to vcelku správná je. Pro info, člověk za jeden den vydýchá skoro 1kg CO2 a to pochází právě z potravy. To je to, z čeho čerpáme samotnou energii a taky hlavní produkt. Růst a ostatní jsou proti tomu v podstatě zanedbatelné. Náš odpad si nedovolím posuzovat, protože nevím :) (po rychlé poradě s wikipedií, bude uhlík v našem odpadu pravděpodobně 1:10-15 dílům uhlíku odcházejícího dýcháním) a i ten náš odpad zase bude podléhat dalším rozkladným procesům, kde zase část uhlíku skončí jako CO2... Takže i v tom lese to vidím podobně, ale nikde jsem nenašel nic, co by toto vyčíslovalo. Všechny články jsou podobně vágní jako tento. Kde není jasné co přesně myslí 150tun CO2 na hektar (nemyslí tím právě tu maximální zásobu, tedy zásobu v přírodním lese). Pak se tu mluví o nějakém narůstání vzrostlých stromů.. Ok, kolik to je přesně? Kolik se uvolní zpět z tlení? Kolik až les dostatečně přeroste, aby ho mohl projet požár.. Za mě ano les ukládá uhlík do země, pokud se bavíme v horizontu minimálně stovek generací(stromů). Pokud se bavíme o jedné, tak zas platí že neukládá skoro nic :) (doufám, že se časem dopátrám)
Odpovědět
Dřevo se skutečně rozloží na CO2, protože je z CO2 původně vyrobeno.
A všemožné "procesy a proměny" tam samozřejmě ve velkém probíhají, ale výsledek je vždy stejný. CO2.
Odpovědět
V přírodě se dávno žádný uhlík sám neukládá, hnilobné procesy i termiti všechno sežerou a opět vypustí do vzduchu. V dobách ukládání do země tyhle systémy ještě neexistovaly.
Odpovědět
nemáte tip na nějaký článek/dokument, kde by vývoj těchto procesů byl více rozveden?
Odpovědět
Nemám, skutečně si neukládám každou ptákovinu......
Odpovědět
Nebo jinak a zcela jednoduše: Aby vzrostlý prales přestal ukládat uhlík, musela by se zastavit fotosyntéza.
Odpovědět
A já bych dokonce řekl, že je to naopak. Že teprve vzrostlý prales dosáhne své maximální výrobní kapacity a může jen na plný třísměnný provoz.
Odpovědět
Podle mé představy – co se týče produkce uhlíku – tak v případě lesního ekosystému se dnes jedná o víceméně vyrovnanou bilanci v pohlcování a produkci CO2, tj. co lesní ekosystém z celkového množství CO2 v atmosféře pohltí, to se o něco později do atmosféry při rozkladu biomasy houbami a mikroorganismy zase vrátí.
To, jak les ukládal uhlík do země v případě, kdy člověk vůbec nezasahoval, tím míníte jevy, kdy se rostlinná a živočišná biomasa dostane třeba v moři nebo po zemětřesení do prostředí bez přístupu kyslíku a pomalu se mění na fosilní paliva?
Odpovědět
Ano, například to. Malá výseč z přírodních procesů, něco jako světlo jako část elektromagetického spektra. Lidé mají tendenci oddělovat jednotlivé části a posuzovat je samostatně. Příroda, nebo spíš život na planetě Zemi je jeden velký, komplexní, souvislý a nepřetržitý proces, přeměna, koloběh. Veškerá biomasa (tedy i člověk) je více či méně tvořena původně vzdušným uhlíkem, a po svém funkčním období není zpětně zcela zplynofikována, ale účastní se dalších přeměn, až po fosilizaci a mineralizaci.
Odpovědět
Rozhodující je množství biomasy na ploše. Na betonovém letišti se limitně blíží nule, na trávníku to asi už něco bude, vzrostlý hospodářský les bude na ha vázat třeba 245t CO2 a prales dle druhu vegetace 100-600t CO2 na ha. Dokud ho nepozře požár je toto množství vázáno v biomase. Jejím spálením nebo zetlením se příslušný ekvivalent uvolní do atmosféry.
Odpovědět
|
|