Ryba překvapila vědce. Namísto stovek metrů migruje až desítky kilometrů
Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem Volary již silně ubývá. Může za to právě příliš intenzivní rybolov a konkurenční tlak ryb migrujících z Lipna.
Lipan podhorní se v roce 2019 dostal do zájmu odborníků z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze, kteří sledováním vybraných jedinců chtěli zjistit, na jaké vzdálenosti lipani migrují a kde se rozmnožují.
„Pro náš monitoring jsme si vybrali šumavské toky z toho důvodu, že právě ty jsou jedním z mála míst, kde je možné migrace ryb zaznamenat v původní formě,“ vysvětluje Ondřej Slavík z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze.
„Například pstruzi obecní z horního úseku řeky Otavy pravidelně migrují až k pramenům řeky Křemelné. Vydrou putují do Modravského a Roklanského potoka a odtud až do hraničních potoků jako jsou Březnický, Luzenský nebo Rokytka,“ popisuje Slavík.
„Velkou neznámou však pro nás byla migrace lipana podhorního. Literární údaje uvádějí, že lipani migrují většinou jen v řádech stovek metrů nebo několika málo kilometrů,“ vysvětluje Ondřej Slavík. „Proto jsme v roce 2019 vybavili vysílačkami 52 lipanů, které jsme vylovili u obce Hliniště v Řasnaté Vltavě (Řasnici), přítoku Teplé Vltavy, a vypustili je zpět do místa jejich původního výskytu. Následně jsme v průběhu celého roku sbírali data o jejich pohybu,“ dodává Ondřej Slavík.
V létě se označené ryby zprvu pohybovaly pouze mezi proudy a tůněmi v loukách, kterými řeka Řasnice u Hliniště protéká. K zásadní změně ale došlo při podzimním ochlazení. Většina lipanů začala sestupovat po proudu a jednotlivé ryby se brzy objevily v Teplé Vltavě u Lenory a Soumarského mostu.
„Překvapení ale narůstalo s dalším ochlazením okolo Vánoc a v lednu, kdy ryby Vltavou dále klesaly až k obcím Dobrá, Chlum, Pěkná a dokonce Slunečná nedaleko Lipna. Zde přečkaly zimu, aby v březnu a především v dubnu zahájily cestu zpět,“ popisuje Slavík.
„Překvapení nebralo konce, když se lipani v Řasnici objevili nejen u Hliniště, kde byli původně označeni, ale migrovali dále proti proudu Stráženskou slatí až k ústí Mechového potoka u Dolního Cazova,“ pokračuje zoolog.
Několik jedinců však minulo i toto stanoviště, aby se objevilo až v Hraničním potoce na hranicích s Německem. „Motivací pro podzimní a zimní migrace bylo bez vší pochybnosti nalezení bezpečných míst pro přezimování, a pro jarní migrace proti proudu pak nalezení stanovišť pro rozmnožování,“ sděluje zajímavé zjištění Ondřej Slavík.
Délka pozorovaných migrací lipana v Národním parku Šumava přesahovala v jednom směru tři desítky kilometrů, což je unikátní zjištění.
Nabízí se otázka, jak byly asi původně dlouhé migrace ryb na Šumavě v dobách, kdy přehradní nádrž Lipno neexistovala? Jsme tak mimoděk svědky na našem území již vzácně dlouhých migrací, které se svým rozsahem dají přirovnávat snad jen k migracím ryb na dolním úseku Labe mezi ČR a Německem.
Správa NP Šumava se snaží obnovovat v minulosti poničené populace lipana od roku 2002. Lipany z místní vltavské populace chová v polopřirozených podmínkách v rybí líhni v Borových Ladech a vysazuje je do šumavských toků. Navrací tak lipana pouze tam, kde již kvůli příliš intenzivnímu rybolovu z přírody vymizel. To se týká i rybářských revírů na území národního parku, ve kterých se od letošního roku nesmí lovit.
„Každý rok na přelomu dubna a května lipany řízeně rozmnožujeme. Ze stálého generačního hejna chovaného v průtočných nádržích na přirozené a umělé potravě lipany odlovíme, roztřídíme na samice (jikrnačky) a samce (mlíčáky) a suchou metodou vytřeme,“ popisuje chov lipana Zbyněk Janči z oddělení zoologie Správy NP Šumava.
„Nejdříve získáme jikry ze zralých jikrnaček, následně jikry osemeníme mlíčím a oplodněné jikry inkubujeme na takzvaných Zugzkých lahvích. Část vykuleného plůdku použijeme na posílení našeho generačního hejna a část vysadíme do přírodních nádrží s přirozenou potravou. Odrostlé ryby pak vysazujeme na podzim do našich rybářských revírů,“ pokračuje Zbyněk Janči.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Zvářal
17.5.2020 21:20Radim Polášek
18.5.2020 09:36Hodně by to mohlo být zajímavé s pstruhy. Třeba jak nízko do jak velkých řek se dospělé ryby odváží a jestli tak stačí třeba na obnovu zarybnění většiny drobných potůčků pstruhy v povodéí velké řeky pouze třeba jeden jediný potok s kvalitní a intenzívní pstruží odsádkou.
Problém asi bude obecně s jezy na menších řekách. Například tady u nás jsou jezy co pár stovek metrů, protože řeka má jinak slušný spád... Některé z nich jsou pro ryby i hodně neprostupné, zvláště za normálního stavu vody. Vysoké i víc než metr, mělké vývařiště tak do 50 centimetrů nebo vývařiště zanesené štěrkem, celý jez roztáhlý tak, že za běžného stavu vody přes jez teče jen minimum, takže ryby při jeho zdolávání si nemohou pomoct manévrováním v padající vodě. Běžný stav řeky je nějak 350 litrů za sekundu, šířky jezu jsou (dimenzované na běžné velké vody) 10 - 15 metrů.
Bude obrovsky investičně nákladné obnovit život a tím početnost migrujících ryb v takové řece, zvláště těch drobnějších, které nejsou schopny těch 50 - 100 centimetrů na jezu přeskočit. Neboli na většině těch jezů postavit nějaký rybí přechod.
Jaroslav Štemberk
18.5.2020 13:34Jiří Šimána
18.5.2020 14:17Ale jinak údaje o migraci jsou zajímavé. A takové migrující hejno ryb proti proudu je krásná podívaná... Tedy pokud je jez v průchodném stavu, což by byla kapitola sama pro sebe...
Jaroslav Štemberk
18.5.2020 17:00 Reaguje na Jiří ŠimánaHunter
18.5.2020 17:44 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkMartin Koňařík
19.5.2020 10:52david matoušek
21.5.2020 07:06 Reaguje na Martin KoňaříkJosef Mozek
21.5.2020 13:38 Reaguje na david matoušekVelké rybníky by měly být přírodními rezervacemi a malé chovné si zabezpečte. Když investujete do zabezpečení, každý rok dle vlastních slov desítky milionů ušetříte.