https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ryba-prekvapila-vedce.namisto-stovek-metru-migruje-az-desitky-kilometru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ryba překvapila vědce. Namísto stovek metrů migruje až desítky kilometrů

17.5.2020 10:16 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Lipan podhorní.
Lipan podhorní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa NP Šumava
Na jaké vzdálenosti se pohybují v řekách a potocích lososovité ryby lipani podhorní? Vědci, kteří je na Šumavě zkoumali, zjistili mnohem větší vzdálenosti, než očekávali. Lipani migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně.
 

Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem Volary již silně ubývá. Může za to právě příliš intenzivní rybolov a konkurenční tlak ryb migrujících z Lipna.

Lipan podhorní se v roce 2019 dostal do zájmu odborníků z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze, kteří sledováním vybraných jedinců chtěli zjistit, na jaké vzdálenosti lipani migrují a kde se rozmnožují.

„Pro náš monitoring jsme si vybrali šumavské toky z toho důvodu, že právě ty jsou jedním z mála míst, kde je možné migrace ryb zaznamenat v původní formě,“ vysvětluje Ondřej Slavík z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze.

Správa NP Šumava se snaží obnovovat v minulosti poničené populace lipana od roku 2002.
Správa NP Šumava se snaží obnovovat v minulosti poničené populace lipana od roku 2002.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa NP Šumava

„Například pstruzi obecní z horního úseku řeky Otavy pravidelně migrují až k pramenům řeky Křemelné. Vydrou putují do Modravského a Roklanského potoka a odtud až do hraničních potoků jako jsou Březnický, Luzenský nebo Rokytka,“ popisuje Slavík.

„Velkou neznámou však pro nás byla migrace lipana podhorního. Literární údaje uvádějí, že lipani migrují většinou jen v řádech stovek metrů nebo několika málo kilometrů,“ vysvětluje Ondřej Slavík. „Proto jsme v roce 2019 vybavili vysílačkami 52 lipanů, které jsme vylovili u obce Hliniště v Řasnaté Vltavě (Řasnici), přítoku Teplé Vltavy, a vypustili je zpět do místa jejich původního výskytu. Následně jsme v průběhu celého roku sbírali data o jejich pohybu,“ dodává Ondřej Slavík.

V létě se označené ryby zprvu pohybovaly pouze mezi proudy a tůněmi v loukách, kterými řeka Řasnice u Hliniště protéká. K zásadní změně ale došlo při podzimním ochlazení. Většina lipanů začala sestupovat po proudu a jednotlivé ryby se brzy objevily v Teplé Vltavě u Lenory a Soumarského mostu.

„Překvapení ale narůstalo s dalším ochlazením okolo Vánoc a v lednu, kdy ryby Vltavou dále klesaly až k obcím Dobrá, Chlum, Pěkná a dokonce Slunečná nedaleko Lipna. Zde přečkaly zimu, aby v březnu a především v dubnu zahájily cestu zpět,“ popisuje Slavík.

„Překvapení nebralo konce, když se lipani v Řasnici objevili nejen u Hliniště, kde byli původně označeni, ale migrovali dále proti proudu Stráženskou slatí až k ústí Mechového potoka u Dolního Cazova,“ pokračuje zoolog.

Několik jedinců však minulo i toto stanoviště, aby se objevilo až v Hraničním potoce na hranicích s Německem. „Motivací pro podzimní a zimní migrace bylo bez vší pochybnosti nalezení bezpečných míst pro přezimování, a pro jarní migrace proti proudu pak nalezení stanovišť pro rozmnožování,“ sděluje zajímavé zjištění Ondřej Slavík.

Délka pozorovaných migrací lipana v Národním parku Šumava přesahovala v jednom směru tři desítky kilometrů, což je unikátní zjištění.

Lipanů dnes v České republice ubývá kvůli intenzivnímu rekreačnímu rybolovu, znečištění a oteplování klimatu.
Lipanů dnes v České republice ubývá kvůli intenzivnímu rekreačnímu rybolovu, znečištění a oteplování klimatu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa NP Šumava

Nabízí se otázka, jak byly asi původně dlouhé migrace ryb na Šumavě v dobách, kdy přehradní nádrž Lipno neexistovala? Jsme tak mimoděk svědky na našem území již vzácně dlouhých migrací, které se svým rozsahem dají přirovnávat snad jen k migracím ryb na dolním úseku Labe mezi ČR a Německem.

Správa NP Šumava se snaží obnovovat v minulosti poničené populace lipana od roku 2002. Lipany z místní vltavské populace chová v polopřirozených podmínkách v rybí líhni v Borových Ladech a vysazuje je do šumavských toků. Navrací tak lipana pouze tam, kde již kvůli příliš intenzivnímu rybolovu z přírody vymizel. To se týká i rybářských revírů na území národního parku, ve kterých se od letošního roku nesmí lovit.

„Každý rok na přelomu dubna a května lipany řízeně rozmnožujeme. Ze stálého generačního hejna chovaného v průtočných nádržích na přirozené a umělé potravě lipany odlovíme, roztřídíme na samice (jikrnačky) a samce (mlíčáky) a suchou metodou vytřeme,“ popisuje chov lipana Zbyněk Janči z oddělení zoologie Správy NP Šumava.

„Nejdříve získáme jikry ze zralých jikrnaček, následně jikry osemeníme mlíčím a oplodněné jikry inkubujeme na takzvaných Zugzkých lahvích. Část vykuleného plůdku použijeme na posílení našeho generačního hejna a část vysadíme do přírodních nádrží s přirozenou potravou. Odrostlé ryby pak vysazujeme na podzim do našich rybářských revírů,“ pokračuje Zbyněk Janči.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2020 21:20
Některé lososovité ryby podnikají mnohem delší cesty a nikoho to nepřekvapuje. Jak je uvedeno, důvodem je pravděpodobně bezpečí a potrava.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2020 09:36
Takových výzkumů by mělo být víc. Určitě by se objevilo plno podobných překvapení jako v tomto článku.
Hodně by to mohlo být zajímavé s pstruhy. Třeba jak nízko do jak velkých řek se dospělé ryby odváží a jestli tak stačí třeba na obnovu zarybnění většiny drobných potůčků pstruhy v povodéí velké řeky pouze třeba jeden jediný potok s kvalitní a intenzívní pstruží odsádkou.
Problém asi bude obecně s jezy na menších řekách. Například tady u nás jsou jezy co pár stovek metrů, protože řeka má jinak slušný spád... Některé z nich jsou pro ryby i hodně neprostupné, zvláště za normálního stavu vody. Vysoké i víc než metr, mělké vývařiště tak do 50 centimetrů nebo vývařiště zanesené štěrkem, celý jez roztáhlý tak, že za běžného stavu vody přes jez teče jen minimum, takže ryby při jeho zdolávání si nemohou pomoct manévrováním v padající vodě. Běžný stav řeky je nějak 350 litrů za sekundu, šířky jezu jsou (dimenzované na běžné velké vody) 10 - 15 metrů.
Bude obrovsky investičně nákladné obnovit život a tím početnost migrujících ryb v takové řece, zvláště těch drobnějších, které nejsou schopny těch 50 - 100 centimetrů na jezu přeskočit. Neboli na většině těch jezů postavit nějaký rybí přechod.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.5.2020 13:34
Daleko víc než rybáři v současné době lipana podhorního likvidují predátoři, zejména kormorán velký a vydra říční, menší jedince i volavka popelavá a čáp černý. Lipan podhorní na rozdíl od pstruha potočního nevyhledává úkryty, proto je pro predátory snadnější kořistí.
Odpovědět

Jiří Šimána

18.5.2020 14:17
Než jsem stihl zareagovat, tak už mě předběhl kolega. Vzhledem k tomu, že u rybářů - muškařů začíná být téměř hříchem si uloveného lipana ponechat, tak množství lipanů odnesených od vody rybáři se zvolna blíží k nule. Některé krajské rybářské organizace dokonce zkusily hájit lipana, aby se navýšily jeho stavy, ale kontrolní odlovy agregátem pak ukázaly, že vliv rybářů na populaci lipanů už je naprosto mizivý... Takže bylo znovu povoleno chytání lipanů, neboť úlovky na jednotlivých revírech jsou většinou jen v jednotkách kusů. Většinou na mnohem nižší úrovni, než je roční spotřeba jediného kormorána... Takže autor by si alespoň mohl o lipanech zjistit novější údaje než to, co se udávalo před 20 lety... Aktuálně je úbytek lipana opravdu v první řadě od kormoránů (po zimující hejnu je řeka v podstatě bez ryb, kormoráni vyžerou i pstruhy), a místy je podezřívána i vydra. Dále pak je problémem sucho a na některých řekách bych to odhadoval i na zásahy Povodí (vybagrování trdlišť, zničení tůní vhodných pro lipany - vše v rámci "boje" proti povodním).
Ale jinak údaje o migraci jsou zajímavé. A takové migrující hejno ryb proti proudu je krásná podívaná... Tedy pokud je jez v průchodném stavu, což by byla kapitola sama pro sebe...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.5.2020 17:00 Reaguje na Jiří Šimána
Ano. Podle statistiky ČRS, zatímco ještě počátkem tisíciletí si z jeho revírů rybáři odnášeli ročně přes 10 t lipana, od r. 2016 nepřekročili 500 kg, jde tedy v současnosti o zcela zanedbatelné množství a příčiny úbytku této ryby jsou jinde.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.5.2020 17:44 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Mohu jen potvrdit, co již zde bylo kolegy uvedeno. Na pstruhové vody jsem jezdíval dlouhá leta, v poslední době byla však přítomnost vydry znát čím dál více (pobytové znaky, kadávery pstruhů a lipanů u tůněk, přičemž ryby měly vyžrané jen hlavy a břicha). Už dříve jsem si bral jen jednoho lipana za sezonu,někdy ani to ne a zbytek šel zpátky a podobně se chovala naprostá většina dalších rybářů. Intenzivní rybolov příčinnou úbytku lipana není. Zato nesmyslná absolutní ochrana rybožravých predátorů zcela jistě negativní vliv má (mimo dalších faktorů).
Odpovědět
MK

Martin Koňařík

19.5.2020 10:52
Musím potvrdit, že "intenzivní rybolov" má vliv na populace, problém je, že neloví rybáři, ale volavky, černý čáp, vydry... Když jezdím kolem jednoho splavu na vsetínské bečvě pravidelně tam stojí volavka, zprávy o výskytu jsou prakticky na denním pořádku. Chytal jsem ryby na začátku 90. let hodně na rožnovské bečvě a lipanů tam bylo mraky a to jsme jich za sezónu hodně vylovili a přesto to na stavy mělo malý vliv, spousta rybářů, už na rožnovskou Bečvu přestala chodit, protože není co lovit, volavka v každé druhé zatáčce.. když byl 16.duben na každém druhém splávku rybář, dnes jich je desetina, přesto ryby nejsou. Odpověď je jednoduchá..
Odpovědět
dm

david matoušek

21.5.2020 07:06 Reaguje na Martin Koňařík
Pravda, kdysi si málokdo dělal hlavu s odnášením úlovků a ryby byly pořád. Dnes je trendem ryby pouštět, nasazuje se mnohem více, voda je čistější (aspoň od viditelného znečištění), je snaha revitalizovat změněné toky apod, ale ryb ubývá. Predátoři jistě nejsou tohoto stavu primární příčinou, ale jak psal Hunter jejich "absolutní ochrana" tomuto značně přispívá a zatlouká poslední hřebíčky do rakve. A tomu jak přirozeně ubude predátora, když ubude jeho potravy se v tomto případě lze jen smát. To by musel člověk úplně rezignovat na jakoukoli hospodářskou činnost. Ne náhodně a logicky, je hustota většiny rybožravých predátorů v národních parcích nejmenší. Člověk je svou činností živí, tak osobně nevidím důvod, proč by je nemohl i regulovat když jdou dnes škody do desítek miliónů ročně.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

21.5.2020 13:38 Reaguje na david matoušek
Je to jednoduché, na tocích ať rybáři vůbec neotravují, normální lidi tam chodí do přírody a ne aby obcházeli rybáře a překračovali udice.
Velké rybníky by měly být přírodními rezervacemi a malé chovné si zabezpečte. Když investujete do zabezpečení, každý rok dle vlastních slov desítky milionů ušetříte.
Odpovědět
PB

Petr Bedan

21.5.2020 22:51
Zkryplene chovy ryb, neplodne populace jsou právě výsledkem elementární neznalosti chování ryb i jiných živočichů. Učíte ryby plavat a ptáky létat, bohužel výsledkem jsou jen rozvracene populace živočichů včetně ryb.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.5.2020 06:32 Reaguje na Petr Bedan
No spousta ryb se vůbec nechová a nevysazuje a taky nejsou, což jistě jako praktik, který nejde pro silná slova daleko, jistě víte. Na neplodnost má hlavní vliv podle odborníků z našich univerzit znečistění vod např.hormonální antikoncepcí, reziduii pracích prostředků atd.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist