Stromy v arboretu Americká zahrada potřebují více světla, bude se proto kácet

Stejně to platí i pro NP: o přírodu se máme starat tak, aby dle nejnovějších poznatků byla co nejlepší. Každý norm. inteligentní i neodborník musí vědět, že přehoustlý les není nejlepší, že uniformní monokultura nebude odolná proti škůdcům, že nastupuje prudké oteplování a příroda se bude muset tomu násilně přizpůsobovat. Potřebujeme i diverzifikaci- v našich podmínkách nemohou být stáda býložravců a mamutů, ale tuto diverzifikaci je nutno řešit uměle- např. ohražením a vypasením vhodných ploch. Je třeba více zadržovat vodu, rozšiřovat močály na úkor okolního lesa (ten v okolí vykácet- vřesy mezi stromy neporostou, stromy v zamokřené půdě samy uhynou), zřizovat jezírka.
Myslet si, že vytvořím přírodní prostředí, které se samo bude vyvíjet je v dnešních podmínkách naprosto naivní a pro přírodu škodlivý záměr. Lze to udělat experimentálně na pár hektarech - Boubínský prales, ne na celém území NP.
NP má jinou úlohu než zoologická zahrada pro zachování vzácných druhů. Nepřežije-li tetřev v normálním lese, nemá cenu ho uměle chovat v NP. Přírodu i tam je nutno chránit, vytvořit zóny se zákazem vstupu. Ale zakázat přístup do všech zajímavých míst, choďte si jen v normálním lese, je nesmysl- to do NP nemusím chodit. Lidi naopak mají vidět, jak má příroda správně vypadat, má to být příklad pro celou přírodu. I norm. les má mít prvky NP, aby se celá příroda zlepšovala. I v norm. lese nutno volit přírodnější postupy, ponechání části stromů na zemi apod. Je třeba se chovat rozumně dle selského rozumu a nevytvářet si své experimentální hypotézy a postupy.

V některých částech si dost odporujete.
Chcete volit přírodnější postupy, aby bylo vidět jak má příroda správně vypadat - a zároveň že je nutné přírodu uměle řídit, protože přírodní prostředí se samo vyvíjet nebude. Copak správná příroda je ta uměle řízená?
Nebo že je potřeba víc zadržovat vodu, a zároveň navrhujete lesy kolem vody vykácet a některé plochy vypást, což oboje způsobuje naopak vysychání - hlavně vypasení je extrémní vysušení půdy.

Močály si samy vytvoří to nejvhodnější prostředí i druhové složení - to je příroda. Uměle řízené močály nebudou močály, ale jen podmáčené louky, závislé na rozmarech počasí a neustálém čištění narůstajících dřevin. To že je příroda? Přirozené močály vznikaly na místech trvale zavodněných a zarostlých, ne obnažených. Příroda nezarostlá místa moc nezná, každé volné místo se ihned snaží samovolně zaplnit. Jen člověku toto vadí.

A také asi slučujete přehoustlý les a monokulturu. Ale to jsou dvě naprosto odlišné věci. Respektive nevím proč používáte slovo přehoustlý. Příroda přece nezná slovo přehoustlý. To je jen lidský výraz, protože lidem jde o něco úplně jiného, než přírodě. Příroda si sama určí ideální druhové složení i hustotu porostu a maximálně využije danou plochu i místní podmínky - tedy pokud jí do toho nebudeme neustále kecat a snažit se ji ohýbat podle naší představy, protože to pak ano, to pak neustále budeme mít dojem, že to příroda neumí, a že vše má být jinak a je nutné to řešit a provádět "údržbu a péči".

Já osobně se bojím lidí přesvědčených, že jediná správná příroda je ta uměle řízená. To je jeden z největších omylů dneška a moc nechápu jak se k tomu došlo, když i prostý člověk musí vidět ty absurdní rozpory - prudký úbytek diverzity a nefunkčnost řízené přírody - a naopak plné zdraví a plnou funkčnost přírody na místech lidmi opuštěných, neovlivňovaných a nijak neřízených.
A přesto lidé trvají na tom, že přírodu je potřeba řídit.

vůbec si neodporuju, škoda, že to tak vidíte, škoda, že to tak vidí ti, kteří o tom nerozhodují.
Samozřejmě, že je lepší přírodní vývoj, že příroda si vždy nějak poradí. Ale dnes už je příroda deformovaná, nemůže vše zvládnout sama (nebo je to pro ni příliž těžké nebo to pro nás není výhodné, čekat stovky let). Příroda má i funkci záchrany klimatu, nelze vyl., že úplně zkolabuje. Máme na to čekat?. Je-li les přehuštěný, stromy samy začnou schnout, samy se přizpůsobí, ale nemusíme na to čekat. Je-li les monokulturní, nemusíme čekat až ho sežere kůrovec, můžeme sami jej měnit na smíšený. Vždyť se to dělá i v NP, proč to dělají? Ale je třeba změnit přístup, nelpět nesmyslně na nějakých teorií ale snažit se přírodě pomoci, dělat prostě vše pro to, aby příroda prospívala.
Ale přehuštěný a monokulturní, málo diverzif. les není taková katastrofa. Ale katastrofa je váš názor, že nemusíme zavodňovat, že bažiny jsou jen podmáčené louky, kéž by byly! Bez umělého zavodnění, jezírek, rozšiřování stávajících přírodních močálů naše příroda 100% zkolabuje. Prostě sama sucho 100% nezvládne, vyschne a zhroutí se. Bez dostatečného zalesnění klima nelze zvládnout! O tom jsem přesvědčen. Člověk krajinu příliš zastavěl, nikdy už nebude moci plnit svoji funkci. Bude se vždy přehřívat i bez snížení CO2. Bez našeho zásahu prostě zkolabuje! Každý by si to měl uvědomit!I NP jsou součástí přírody, ani ty nelze vynechat.

Nikde nepíšu, že nemusíme zavodňovat a nevím jak jste k tomu došel, když kritizuji vaše plány na spásání a kácení, které oboje způsobuje vysychání. Stejně tak zde už dlouho mluvím o nevyhnutelné nutnosti zvyšovat zalesnění, bez kterého nelze stávající klima udržet. Ano, tyto zásahy jsou nutné. Ale to v podstatě nejsou zásahy do fungování přírody, to jsou omluvné nápravy našich chyb a omylů vzniklých z naší snahy řídit a ohýbat přírodu po našem, to je návrat a obnova přírodních procesů. Kdybychom přírodu respektovali už dříve, dnes bychom nic takového jako sucho řešit nemuseli. Vy to víte taky - a proto mě překvapuje, že současně s nápravami navrhujete i zhoršení - třeba vypasením nějakých ploch, které MOŽNÁ přinese životní prostor pro pár nějakých jedinců navíc, zato JISTĚ zhorší sucho všemu a všem. V dnešním prostředí a v dnešních podmínkách jsou jakékoliv kroky vedoucí k vysychání půdy a snižování zalesnění silně kontraproduktivní a problémy jen zhoršující. Sám píšete, že příroda je na hraně a hrozí její kolaps, přesto navrhujete kácení kolem vody a vypásání. A to je ten rozpor, který nechápu.

A je-li les "přehuštěný", pak je pro přírodu, biodiverzitu i půdo a vodoochranné funkce lepší nechat pár stromů samovolně uschnout, jak příroda sama potřebuje, než se do toho opět pokoušet nějak vměšovat a probíhající procesy přerušovat a ničit. To už jsou ty zásahy do fungování přírody, to jsem měl na mysli a těm bychom se měli vyhýbat. Protože to prostě neumíme a v podstatě vždy tím něco zhoršíme.

A přesně jak píšete - příroda není zoologická zahrada, zachování pár vzácných druhů přece nemůže mít přednost před fungováním přírody jako celku, který má mnohem důležitější funkce - stabilizace klimatu a vodního a teplotního režimu, tedy udržování životních podmínek pro vše živé - i pro ty ohrožené druhy. Proto nechápu to neustálé absurdní volání po spásání a ředění lesů, kterému jste podlehl už i vy (mamuti, velmi komické).

Lesy jsou dnes poslední a jediný jakžtakž ještě fungující ekosystém, a zároveň jediný systém schopný stabilizace klimatu. Nelze ho rozebírat a pokoušet se z něj dělat nějaké jiné ekosystémy jen kvůli pár vzácným druhům. To hraničí se zločinem proti přírodě. Na tohle jsou tu mraky jiných nelesních ploch, buď úplně nevyužitých, nebo využívaných dost absurdně. To jsou místa pro obnovu a vytváření chybějících a mizejících ekosystémů, záchranu ohrožených druhů, to jsou místa pro experimenty se spásáním a podobně. Tam lze vytvořit cokoliv, i další lesy, místa je na to dost. Ne si na to z nepochopitelných důvodů brát současný les. Ten už je obsazený. Tam lze jen navracet původní přírodní procesy, vracet vodu, obnovovat močály, jezírka... jak píšete.

Navážu na vaši diskusi pánové. Pročpak asi tak vznikla většina NP ?
Bylo to leckde kvůli zachování "divočiny", ale stejně tam musel člověk
přistoupit k regulaci některých druhů zvířat a k hašení "přírodních"
požárů. Prostě příroda se chová cyklicky od přemnožení některých druhů
zvířat k jejich radikálnímu úbytku následnou predací. Obojí má potom
vliv na rostlinstvo, které kolísá mezi zarůstáním a vypásáním. Totéž se děje po požárech, kdy po zkáze následuje obnova, ale ta může být
zcela jinými rostlinami, než byly ty původní. Pak jsou tu NP vzniklé
na místech "vytvořených" lidmi s původní myšlenkou zachovat ji ve
stavu, v jakém byl NP v den vyhlášení. Pak přichází ke slovu jiná
koncepce a tou je utopický bezzásah směřující k totální přeměně
popsané u prvého případu. Je nutné si ujasnit, proč NP vzniká a jak
by měl v budoucnu vypadat. Například u Českého Švýcarska byla
prioritou ochrana skal, které jsou základem NP a taky STÁVAJÍCÍCH
lesních porostů z velké části vzniklých lidskou činností. Při změně
na bezzásah po kůrovcové kalamitě došlo k požáru, který ohrozil a
poškodil prvotní cíl, kterým je ochrana skal a bezzásah byl rezignací
na ochranu lidmi vysazených lesů. U skal tak došlo často k urychlení
eroze a bezzásahem k čekání na náletového zalesnění. Spoléháme se na
náhodu, čím se NP zalesní a pokud to bude opět směs silně hořlavých
dřevin, tak se budeme po generace točit v bludném kruhu střídajících
se požárů se samovýsevem. Jako pokusy pro "vědce" paráda, ale pro
skály to bude urychlení eroze, když budou vystaveny žáru z dalších
požárů, obnažování splachy dešťů, kterému nebudou bránit spálené
stromy a nakonec i větrné erozi, kterou nebudou brzdit staré vzrostlé
stromy. Za pár desetiletí tak může dojít k něčemu, co zcela popírá
smysl původního cíle zřízení NP a tím byla ochrana skal před lidmi
a lesů před nadměrnou těžbou. Skály i lesy budou "ničeny" přírodou,
které člověk umožní konat podle svého. Budoucí generace budou asi
překvapeny, co jsme tímto konáním přírodě umožnili a asi přehodnotí pohled na bezzásahy, samovýsevy a jiné nyní propagované tendence.
Tento momentální módní trend představy NP jako divočiny je pouhou
epizodou v ochraně přírody, protože lidé záhy poznají, že cyklické
změny v přírodě nemusí být vždy pro přírodu v NP to nejlepší. Nyní
je zde diskuse o překotném přechodu lužního hospodářského dubového
lesa na Soutoku přes CHKO k NP. Doporučuji všem diskutérů nastudovat
historii současných lesů na Soutoku a ujasnit si, co se tam vlastně
chrání! Chránit se tam budou hospodářské dubové lesy původně vysazené
na výrobu železničních pražců a dřeva pro vodní stavby (baštování).
Pokud je záměrem bezzásah, tak se krajina doposud spásána zvěří z
obory zcela změní a bude záležet na tom, kolik zvěře tam nakonec bude. Bez spásání a okusu to bude záhy džungle a při absenci oplocenek se
zachováním spásačů dojde na změnu druhové skladby dřevin. Asi se už
toho nedožiji, ale opět si jako u ČŠ na Soutok raději zanechám pouze vzpomínky na dobu minulou, kdy se nedělaly pokusy, ale využívaly se zkušenosti předků, kteří nám tu ty nyní chráněné PARKY zanechali.