Tajemný čáp černý - vzácný druh, který úspěšně osídlil celou republiku
Podle Františka Pojera, vedoucího Správy CHKO Český kras z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který má sledování čápů černých jako koníček, jde o tajemné ptáky, u kterých zbývá mnoho otázek k zodpovězení. Dodnes například nevíme přesnou příčinu, proč se k nám rozšířili a šíří se dále na západ Evropy. Čápi černí žijící skrytě a většinou hnízdí na odlehlých místech a často v krásných přírodních lokalitách.
„Jejich sledování je dobrodružstvím poznávání,“ říká Pojer. „K tomu přispěl i projekt Africká odysea, jehož jsem byl spoluzakladatelem a aktivním účastníkem. Prostřednictvím čápů černých a jejich kroužkování jsme v kontaktu s mnoha podobně ´postiženými´ kolegy u nás i v zahraničí a ve spojení s mnoha zeměmi a místy, kudy čápi protahují do afrických zimovišť.“
V první polovině dvacátého století na našem území hnízdilo jen několik párů v lužních lesích jižní Moravy, po druhé světové válce se k nám začal šířit z východu přes severní Moravu a dále do Čech. První doložené hnízdění u Trutnova bylo v roce 1952. V 60. až 80. letech minulého století se rozšířil na vhodné lokality na celém území ČR.
Po roce 2000 byla jeho populace odhadována na 300–400 hnízdních párů, při sčítání v roce 2014 byl výsledný odhad 505 párů. To jsou odhady na základě celostátního sčítání, ale vzhledem ke skrytému způsobu života a zejména hnízdění čápů černých a vzhledem k tomu, že není celé území ČR perfektně pokryto sčitateli, jsou skutečná čísla pravděpodobně vyšší. S přesností podobnou výsledkům sčítání čápů bílých to asi nebudeme vědět nikdy (u bílých čápů jsou podchycena prakticky všechna hnízda).
Tradiční sledování ptáků pomocí kroužkování probíhá i u čápa černého, u nás je označován kroužky již od počátků jeho hnízdění a šíření. Od roku 1994 probíhá značení barevnými plastovými kroužky s unikátním kódem pro každého jedince, který je čitelný dalekohledem (i na větší vzdálenost) nebo na dobré fotografii. Díky tomu je možné přesně identifikovat konkrétní exempláře a udržovat přehled o jejich pohybu v případech opakovaného pozorování.
Označování barevnými kroužky je používáno u velkého množství druhů a díky tomu se získává velké množství údajů o našich čápech zejména v západní Evropě nebo v Maďarsku. Na Balkáně a celé jihovýchodní cestě je počet hlášených pozorování nižší. Je to způsobeno jiným zaměřením zájmů místních obyvatel a možnostmi pozorování i jejich ohlášení a hlavně nedostatečným vybavením potřebnou pozorovací a fotografickou technikou. Stejné důvody pravděpodobně vedou k mizivému počtu hlášení z Afriky. Jiným případem je Izrael, kde čápi protahují a někteří také zimují a monitoring je provozován evropskými vědci ve spolupráci s místní komunitou.
Neexistují nějaká jednotná pravidla, kterým směrem se čápi vydají do zimovišť. Dva hlavní směry tahu do Afriky jsou na jihozápad přes Gibraltar, na jihovýchod přes Balkán a Přední Východ, zejména Izrael. Mláďata z jednoho hnízda mohou letět z našeho území každé jiným směrem. Mladí čápi se většinou po vylétnutí z hnízda krátce zdržují v jeho okolí a pak se rozptylují všemi směry nezávisle na rodičích a většinou i sourozencích. V prvním roce jejich života, zejména krátce po opuštění hnízda a při prvním podzimním tahu, velké množství čápů černých zahyne.
Zajímavé je zjištění, že někteří čápi černí mají šanci na přežití, návrat do ČR a zahnízdění vyšší, a to podle místa původu. Pozorování ukázala, že v přežívání jsou opakovaně velmi „úspěšná“ některá hnízdiště a konkrétní hnízda, naproti tomu z jiných hnízd s obdobnými počty označených mláďat nebyla získána téměř žádná zpětná hlášení nebo pozorování. Zda je tento jev náhodný, nebo je dán odlišnou vitalitou mláďat z různých hnízd, je otázkou. Dobrá vitalita zřejmě souvisí s dostupností a množstvím potravy a může být i geneticky podmíněna.
Správně hnízdit je velká věda
Čápi černí se snaží zahnízdit co nejdříve po návratu ze zimoviště. Pokud se na hnízdišti nesetkají se svým původním partnerem, který se například opozdil nebo přišel o život, vytvoří poměrně rychle s jiným „dostupným“ čápem nový pár. Situace kolem výběru a obsazení hnízda může v některých případech probíhat i divoce. Hlavně v případech, kdy se objeví sok v lásce, nebo původní majitel nově obsazeného hnízda. Potom může dojít ke konfliktům, výměně partnera i ke zničení vajec původního páru a obsazení hnízda párem jiným.
Další důležitým hlediskem pro výběr místa je dostatek a dostupnost potravy, a hlavně klid v době obsazování hnízda. Čápi dospívají až ve třech letech a vzdálenost mezi místem narozením a oblastí nového zahnízdění se pohybuje od nuly, kdy využijí původní rodné hnízdo, až po několik set kilometrů. Blíže původnímu hnízdu se drží spíše samci než samice, jak plyne z dostupných pozorování.
Čapí klan z pralesa ve středních Čechách
V národní přírodní rezervaci Kohoutov na Křivoklátsku zahnízdili čápi černí poprvé na mohutném buku v roce 1975. Čápům se zalíbil zbytek pralesa a hnízdili zde mnoho let. Mláďata byla pravidelně kroužkována a jedno z mláďat označených na počátku 90. let bylo později objeveno hnízdící poblíž Volyně v jižních Čechách. Jeden z potomků tohoto křivoklátského čápa měl kroužek 63F a usadil se v jižních Brdech u Rožmitálu pod Třemšínem. A jaké bylo překvapení, když se jedna z dcer 63F v dospělosti objevila po boku našeho nejstaršího známého čápa černého na hnízdě opět směrem na jih na Strakonicku. Její partner zřejmě hnízdil v okolí již dlouho, protože při prvním seznámení mu bylo už 17 let.
„Společně oslavili ještě i 20. narozeniny čapího ´Metuzaléma´, ale v dalším roce jejich hnízdo obsadili krkavci a čápi se museli přestěhovat a my jsme je pak už neobjevili. Podobná byla situace i vloni a letos v zimě se hnízdo napůl zřítilo. Ještě před příletem čápů jsme hnízdo opravili a čekáme, zda se naši čápi znovu neobjeví,“ vypráví František Pojer.
Pražská zoo vrací čapí mláďata do přírody
V minulých letech v pražské zoo každý rok odchovávali mláďata čápů černých a poté je nechali volně odletět. Máme doloženo několik případů zahnízdění těchto mláďat v dospělosti na různých místech Čech - na Liberecku, Mělnicku či Rakovnicku, zde dokonce opakovaně a na různých hnízdech. Jde o velmi zajímavý a úspěšný experiment, který dokazuje, že vypuštěná mláďata od rodičů chovaných v lidské péči jsou schopna se zapojit do volně žijící populace, tedy přežívají v přírodě, normálně táhnou do zimovišť a v dospělosti vyvádějí mláďata.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
