TreeTag poprvé v České republice: od kvantifikace ekosystémových služeb k jejich srozumitelné komunikaci

V září 2026 se Česká republika poprvé zapojila do evropské kampaně TreeTag, jejímž cílem je představit veřejnosti ekosystémové služby konkrétních městských stromů prostřednictvím informačních štítků umístěných přímo v terénu. Českou část kampaně koordinovala Arboristická akademie. Do prvního ročníku se zapojilo 14 měst a obcí se 98 stromy. V celoevropském měřítku bylo v roce 2026 v databázi evidováno 1 321 označených stromů. Kvantifikace vybraných služeb vycházela z modelového systému i-Tree Eco. Česká účast přitom nenavazovala na téma ekosystémových služeb od nuly. Naše předchozí zkušenost zahrnuje zejména vývoj systému EkoBenefity.cz ve spolupráci s CzechGlobe a následně práci na projektu LIFE TreeCheck a nástroji TreeCheck Pro. TreeTag se od těchto nástrojů liší především účelem: neusiluje o komplexní podporu rozhodování správce zeleně, ale o převod odborných výpočtů do několika snadno uchopitelných údajů spojených s konkrétním stromem.

První česká zkušenost potvrdila značný komunikační potenciál tohoto přístupu. Zároveň ale ukázala některé limity zjednodušování komplexních biologických procesů, nejvýrazněji na příkladu modelované produkce kyslíku u pozdně dospělých a senescentních stromů.

Od holandské iniciativy k evropské kampani

Myšlenka TreeTag vznikla v roce 2020 z iniciativy Treeconomics a Pius Floris Boomverzorging. Již při prvním větším ročníku byly informační štítky umístěny na stromy na více než 150 lokalitách v Nizozemsku, Belgii, Anglii a Švédsku. Princip byl od počátku jednoduchý: převést odborné údaje o funkcích stromu do formátu, který lze přečíst během několika desítek sekund přímo pod jeho korunou.

V roce 2024 se iniciativa posunula do podoby koordinované evropské kampaně. Dvanáct organizací z devíti evropských zemí tehdy uskutečnilo společný TreeTag den a stovky stromů dostaly vlastní informační štítky. Ročník 2026 na tento koncept navázal v podstatně větším měřítku a poprvé se k němu připojila také Česká republika. Současná iniciativa je navíc rozvíjena v rámci projektu Erasmus+ EUVETTreeTag, který propojuje arboristické organizace, odborné školy, univerzity, municipality a technologické partnery.

Společný evropský den kampaně v roce 2026 připadl na 18. září. V době závěrečného vyhodnocení zobrazovala evropská databáze 1 321 označených stromů, z toho 98 v České republice. Česká část tak při své premiéře představovala přibližně 7,4 % celého evropského souboru.

Česká zkušenost s ekosystémovými službami nezačíná TreeTagem

Pro náš tým nebyl TreeTag prvním setkáním s kvantifikací ekosystémových funkcí městské vegetace. V letech 2019–2021 jsme se společně s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe podíleli na projektu TA ČR „Tvorba nástrojů pro plánování a hodnocení ekologického benefitu městské vegetace“ (TH04030496). Jedním z jeho praktických výstupů je veřejně přístupný systém EkoBenefity.cz.

Tento přístup je výrazně širší než TreeTag. U stromů, keřů a travnatých ploch se zabývá mimo jiné chladicím efektem, ukládáním uhlíku, záchytem znečišťujících látek, snižováním hluku a kulturně-rekreačními a estetickými službami. Výpočty kombinují dendrometrická data s údaji o taxonu, vitalitě, meteorologii, koncentraci znečištění nebo prostorových charakteristikách stanoviště.

Na tuto zkušenost navázal evropský projekt LIFE TreeCheck a software TreeCheck Pro, vznikající ve spolupráci Nadace Partnerství, SafeTrees, CzechGlobe a dalších partnerů. Zde se pozornost soustředila zejména na zmírňování městského tepelného ostrova. Systém pracuje s pasporty zeleně, dendrologickými daty i analýzou dálkového průzkumu Země a umožňuje modelovat chladicí efekt vegetace a jeho změny v čase, například při různých scénářích vývoje zeleně.

TreeTag proto vnímáme spíše jako komunikační vrstvu nad tématem ekosystémových služeb než jako nový analytický přístup. Jeho síla spočívá právě v radikálním zjednodušení. Zatímco odborný software poskytuje tabulky, modely a scénáře určené správcům zeleně a projektantům, TreeTag přináší několik čísel přímo k člověku, který právě stojí pod konkrétním stromem.

Jak vznikají údaje TreeTagu

Metodickým základem kampaně je i-Tree Eco, dnes celosvětově používaný systém vyvinutý USDA Forest Service s dalšími partnery. Historicky vychází z modelu UFORE – Urban Forest Effects. Základním principem je propojení popisu struktury stromu nebo populace stromů s fyziologickými, meteorologickými a environmentálními modely. i-Tree Eco lze aplikovat na jednotlivé stromy, úplné inventarizace i statisticky vybrané plochy.

V rámci TreeTagu se u každého stromu zaznamenává taxon, průměr kmene ve výčetní výšce, celková výška, rozměry koruny, výška nasazení koruny, stav stromu a expozice koruny světlu. Tyto charakteristiky slouží mimo jiné k odhadu biomasy a listové plochy. Model je dále schopen pracovat s místními hodinovými meteorologickými údaji, srážkami a koncentracemi znečišťujících látek.

Uhlík uložený ve stromu je odvozován především z alometrických vztahů mezi taxonem, rozměry stromu a jeho biomasou. Je přitom nutné důsledně rozlišovat zásobu uhlíku a roční sekvestraci uhlíku. První údaj popisuje uhlík, který byl v biomase nahromaděn během dosavadního života stromu; druhý vyjadřuje přírůstek této zásoby za určité období. Jde o dvě biologicky i interpretačně odlišné veličiny.

Hydrologický model i-Tree Eco pracuje s intercepcí srážek listovou plochou a modeluje mimo jiné zachycení vody na vegetaci, její následný výpar a vliv stromového pokryvu na povrchový odtok. Výpočet není měřením skutečného množství vody v konkrétním roce, ale modelovým odhadem založeným na struktuře stromu a klimatických datech.

Obdobně je tomu u dalších parametrů. To je důležitá interpretační poznámka: TreeTag nezobrazuje přímo změřené ekosystémové služby, ale výsledky modelu založeného na změřených charakteristikách konkrétního stromu. Právě toto rozlišení je vhodné zachovat i při komunikaci s veřejností.

Český soubor v roce 2026

Do prvního českého ročníku se podařilo zapojit 14 měst a obcí a celkem 98 stromů. Hodnoceny byly stromy v Břeclavi, Čáslavi, Hořicích v Podkrkonoší, Chrudimi, Kolíně, Novém Městě nad Metují, Odrách, Olomouci, Pelhřimově, Prostějově, Rosicích, Slavkově u Brna, Vysokém Mýtě a Karviné.

Soubor obsahoval přibližně 29 taxonů a záměrně nebyl koncipován jako statisticky reprezentativní výběr české městské populace stromů. Vybírány byly především dobře přístupné a vizuálně výrazné stromy na veřejných místech, u nichž mohl štítek plnit svoji osvětovou funkci. Výsledky proto nelze extrapolovat na české městské stromy jako celek.

Součet modelových výstupů pro všech 98 stromů představuje přibližně 1,41 milionu litrů zachycené či zadržené srážkové vody ročně. Modelovaný kyslíkový benefit odpovídá 12 513 dnům roční spotřeby kyslíku jedné osoby. Ve sledovaných stromech odpovídá zásoba uhlíku přepočtená na CO₂ přibližně 813 tunám CO₂ a celková modelovaná listová plocha dosahuje asi 148 tisíc m². Ekvivalent automobilové dopravy uvedený na TreeTazích činí přibližně 7,47 milionu kilometrů.

I uvnitř poměrně malého českého souboru se ukázalo, jak velký vliv na výsledky mají rozměry, druh a stav jednotlivého stromu. Největší průměr kmene měl platan javorolistý v Karviné – 180 cm. Nejvyššími stromy byly 34metrový dub letní v Odrách a ořešák černý v Prostějově. Prostějovský ořešák měl zároveň nejvyšší modelový výsledek zadržování vody, přibližně 54 900 litrů za rok, a největší vypočtenou listovou plochu, přibližně 5 740 m².

Takové extrémy jsou komunikačně zajímavé, z odborného hlediska je však důležitější jiný závěr: výsledky názorně ukazují, že výkon jednotlivých stromů není lineární funkcí jejich počtu. Několik velkých a dobře vyvinutých stromů může u některých služeb představovat podstatnou část výsledku celé lokality. To je jeden z důvodů, proč při plánování městské zeleně nestačí sledovat pouze počty vysazených stromů.

Překvapivě snadná komunikace s městy

Z organizačního pohledu byla první česká zkušenost velmi pozitivní. Většina oslovených měst a obcí reagovala již na první pozvánku a princip kampaně nebylo nutné složitě vysvětlovat. Kombinace evropského projektu, konkrétního data společné kampaně a hmatatelného výsledku v podobě štítku na místním stromu se ukázala jako dobře srozumitelná i mimo úzkou odbornou komunitu.

Omezený počet českých účastníků proto podle našeho názoru nevypovídá o nedostatku zájmu. Významnou roli sehrál pozdní rozjezd české části projektu těsně před letními prázdninami. V tomto období již řada měst uzavírá komunikační plány, pracovníci odcházejí na dovolené a získat v krátkém čase potřebná rozhodnutí, seznam stromů, podklady a souhlasy je obtížnější. Pro další ročník proto považujeme za zásadní zahájit nábor obcí výrazně dříve.

Reakce měst, pracovníků správy zeleně i veřejnosti byly převážně pozitivní. Silnou stránkou kampaně se ukázalo zejména to, že se nehovoří abstraktně o „hodnotě stromů“, ale o stromu, který člověk zná ze svého náměstí, parku nebo cesty do školy. Strom tím získává individuální příběh.

Kyslík: největší komunikační paradox kampaně

Nejvíce odborných dotazů vyvolal parametr produkce kyslíku. A právě zde se ukázala zajímavá hranice mezi fyziologickou realitou, modelováním a intuitivním očekáváním veřejnosti.

i-Tree Eco nestanovuje hodnotu kyslíku přímým měřením fotosyntézy koruny. Čistá produkce O₂ je odvozena z čisté sekvestrace uhlíku podle stechiometrického vztahu

O₂ = C × 32/12.

Jinými slovy, výstup je svázán s množstvím uhlíku, které strom v daném období netto nově ukládá do biomasy.

A právě zde vzniká zdánlivý paradox. Mladý nebo rychle rostoucí strom může mít vysoký roční přírůst biomasy, a tedy i vysokou modelovanou čistou produkci kyslíku. U pozdně dospělého nebo senescentního stromu se relativní přírůst zpravidla snižuje. Strom může mít obrovskou korunu, vysokou zásobu uhlíku a poskytovat mimořádné množství dalších služeb, ale množství nově vytvořené biomasy za rok již nemusí být vysoké. V modelu proto klesá jak čistá roční sekvestrace uhlíku, tak od ní odvozená produkce kyslíku.

To může být pro laika kontraintuitivní. Stoletý strom je intuitivně vnímán jako „větší výrobce kyslíku“ než menší strom. Z hlediska hrubé fotosyntetické produkce koruny může skutečně probíhat značný tok plynů, zároveň však velké množství asimilovaného uhlíku spotřebovává samotná respirace stromu a pouze část zůstává ve formě čistého přírůstku biomasy. TreeTag pracuje právě s touto čistou bilancí, nikoli s hrubou fotosyntézou.

U populačních analýz může být čistá hodnota dále ovlivněna ztrátou uhlíku v důsledku mortality a následného rozkladu. Proto není správné nízké číslo na TreeTagu interpretovat jako důkaz malé ekologické hodnoty starého stromu. Naopak může jít o strom s obrovskou zásobou uhlíku, rozsáhlou listovou plochou, vysokou schopností zachycovat srážky a mimořádnou biologickou, historickou nebo kulturní hodnotou.

Zajímavé je, že samotní autoři metodiky i-Tree upozorňují, že produkce kyslíku není z hlediska kvality prostředí jednou z nejvýznamnějších ekosystémových služeb stromů. Atmosférická zásoba kyslíku je velmi vysoká a i-Tree proto produkci kyslíku nepřisuzuje ekonomickou hodnotu. Nowak, Hoehn a Crane ve své práci přímo konstatují, že jiné funkce městských stromů jsou z hlediska kvality prostředí a lidského zdraví podstatnější.

Přesto hodnotíme přítomnost tohoto parametru v kampani nakonec pozitivně. Museli jsme odpovídat na překvapivě mnoho dotazů typu „proč tento obrovský strom vyrábí méně kyslíku než menší strom?“. Jenže právě takový dotaz znamená, že se člověk u štítku zastavil, začal o fungování stromu přemýšlet a vstoupil do diskuse. Pro osvětovou kampaň to není neúspěch – právě naopak.

Pro další komunikaci bychom pouze doporučili výrazněji zdůrazňovat, že jde o modelovanou čistou roční produkci odvozenou z přírůstu uhlíku, a nikoli o přímé měření fotosyntézy.

Co TreeTag umí – a co od něj neočekávat

Za největší přínos kampaně nepovažujeme samotné absolutní hodnoty na štítcích. i-Tree Eco je odborně podložený model, ale stejně jako každý model pracuje se zjednodušením reality, vstupními předpoklady a nejistotami. Jeho výstupy je vhodné chápat jako odhady, nikoli jako laboratorně naměřené konstanty. Standardizovaný přístup je však velmi užitečný pro porovnání stromů a zejména pro převod jejich strukturálních parametrů do veličin, o kterých lze diskutovat při správě městské zeleně.

TreeTag navíc záměrně zachycuje pouze část hodnoty stromu. Obtížně do několika čísel převedeme biologickou rozmanitost, mikrohabitaty senescentních stromů, kontinuitu stanoviště, historickou hodnotu, vztah obyvatel ke konkrétnímu stromu nebo jeho význam pro charakter veřejného prostoru. Štítek proto nemá fungovat jako „cena stromu“, ale jako vstupní bod k širšímu pochopení jeho role.

Z pohledu arboristy je možná nejcennější právě kombinace obou úrovní. Strom můžeme současně posuzovat z hlediska vitality, stability, perspektivy a provozní bezpečnosti a vedle toho sledovat služby, které poskytuje. TreeTag tím nepřímo připomíná něco, co je při správě městské zeleně někdy opomíjeno: stav stromu a hodnota stromu nejsou synonyma. Strom se zhoršeným zdravotním stavem může stále poskytovat velmi významné ekosystémové služby a rozhodnutí o jeho dalším osudu musí vycházet z širšího hodnocení.

První rok jako začátek, nikoli výsledek

První český TreeTag hodnotíme pozitivně. Kampaň se ukázala jako organizačně zvládnutelná, pro města atraktivní a pro veřejnost dostatečně jednoduchá, aniž by bylo nutné úplně opustit odborný základ. Zároveň otevřela debatu o tom, jak výsledky modelů komunikovat tak, aby zjednodušení nepřerostlo ve zkreslení.

Pro příští ročník vidíme prostor především v dřívějším oslovení měst, ve výrazně širším geografickém pokrytí a v návazných materiálech, které vysvětlí rozdíl mezi jednotlivými typy ekosystémových služeb. Zajímavým směrem může být také dlouhodobé sledování stejných stromů a využití TreeTagu nikoli pouze jako jednorázového štítku, ale jako vstupu do digitálního záznamu stromu.

Zkušenosti z EkoBenefity.cz a TreeCheck nám ukázaly, že kvantifikace ekosystémových služeb může být velmi sofistikovaným nástrojem pro rozhodování. TreeTag k tomu přidává něco jiného: schopnost přenést část těchto informací z odborného reportu přímo do veřejného prostoru. Právě v této jednoduchosti vidíme jeho hlavní smysl.

Literatura a zdroje

1. Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C., Hoehn, R. E., Walton, J. T., Bond, J. (2008): A Ground-Based Method of Assessing Urban Forest Structure and Ecosystem Services. Arboriculture & Urban Forestry 34(6): 347–358. doi:10.48044/jauf.2008.048.
2. Nowak, D. J., Hoehn, R., Crane, D. E. (2007): Oxygen Production by Urban Trees in the United States.Arboriculture & Urban Forestry 33(3): 220–226.
3. USDA Forest Service / i-Tree Cooperative (2021): Understanding i-Tree: Summary of Programs and Methods.General Technical Report NRS-200-2021. Popis metod pro uhlík, produkci kyslíku, hydrologické procesy a další služby.
4. i-Tree Cooperative: i-Tree Eco v6 – Application Overview; Eco Methods, Model Descriptions & Journal Articles.Aktuální metodická dokumentace systému i-Tree Eco.
5. Pius Floris Boomverzorging / Treeconomics (2020): #TreeTag – Actie maakt het belang van bomen voor mens en omgeving zichtbaar. Dokumentace prvního ročníku evropské iniciativy TreeTag.
6. EUVETTreeTag / TreeTags.eu (2026): European TreeTag Campaign – methodology and project information.Informace o současné evropské kampani a metodickém využití i-Tree Eco.
7. EkoBenefity.cz – SAFE TREES, s.r.o. & Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Projekt TA ČR TH04030496 „Tvorba nástrojů pro plánování a hodnocení ekologického benefitu městské vegetace“, 2019–2021.
8. LIFE TreeCheck / TreeCheck Pro. Nástroje pro hodnocení chladicí funkce zeleno-modré infrastruktury a modelování scénářů vývoje městské zeleně.
9. Arboristická akademie (2026): TreeTag – česká část evropské kampaně. Český koordinátor kampaně TreeTag 2026.
10. Pius Floris Boomverzorging (2024): dokumentace rozšíření TreeTagu do společného evropského formátu v roce 2024.

---

reklama

---