https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tune-jako-napajedla-divokych-koni-a-zubru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tůně jako napajedla divokých koní a zubrů

22.6.2020 12:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Co je dobré pro přírodu, je dobré i pro člověka. Ilustrační snímek.
Co je dobré pro přírodu, je dobré i pro člověka. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Blanka Mikátová / Česká krajina
Vodu z itenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
 
Listonoh letní.
Listonoh letní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina

„Rezervace velkých kopytníků velmi dobře ilustruje, že to, co je dobré pro přírodu, je dobré také pro člověka. Tůně slouží nejen jako zdroj vody pro velké kopytníky, drobnou zvěř či ptáky, vytváří domov pro ohrožené druhy korýšů, ale také omezují následky intenzivních a přívalových dešťů pro obyvatele níže položených obydlených oblastí,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Některé tůně vznikly v rámci Operačního programu životní prostředí, vznik dalších financoval Středočeský kraj.

Tůně přitom nejsou jediným přínosem rezervace pro zadržování vody v krajině. Trus velkých kopytníků totiž velmi výrazně přispívá k vytváření organické složky v půdě, která pak funguje jako houba a mnohem lépe vsakuje vodu.

Zubr u tůně, která zároveň slouží jako napajedlo.
Zubr u tůně, která zároveň slouží jako napajedlo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina

„Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva, podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků nebo prostředků proti parazitům. Díky tomu trus velkých kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organizmy, které pak trus rychle odstraňují,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky důležitý proces.

Právě chrobáci zahrabávají trus hluboko do země a pomáhají tak k přirozené recyklaci živin a kultivaci půdy. Tím chrobáci obohacují půdu o organickou hmotou obsaženou v trusu a zároveň ji provzdušňují svými chodbičkami. Dopravují tak živiny ke kořenům rostlin a prospívají také žížalám a jiným půdním organizmům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Chodbičky v půdě stejně jako živá, organická hmota jsou pak pro dobré vsakování vody do země klíčové.

Dalším efektem zdravé půdy je, že výrazně lépe váže uhlík a pomáhá tak s adaptací krajiny na změny klimatu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.6.2020 10:45
Pro pripadne nove ctenare pridavam linku na neziskovku ktera tuto rezervaci vytvorila:
https://www.ceska-krajina.cz/
kde je mnoho dalsich materialu od novinek po odbornejsi materialy na https://www.ceska-krajina.cz/publikace/ (zadarmo na stazeni proti zadani emailu)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.6.2020 11:45
JJ, zase ten blábol o jedovatých veterinárních léčivech.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.6.2020 23:41 Reaguje na Radim Polášek
Myslíte, že prostředky proti parazitům nebo jiná veterinární léčiva v trusu chrobákům nijak nevadí?
Proč to považujete za blábol?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist