https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-hospodarskych-lesich-sumavy-jsou-zbytky-starych-pralesu-zjistili-vyzkumnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V hospodářských lesích Šumavy jsou zbytky starých pralesů, zjistili výzkumníci

29.9.2019 01:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Společným znakem většiny zkoumaných porostů bylo i to, že měly být už dávno vytěženy. Na ilustračním snímku smíšený les Radvanovického hřbetu u Českých Žlebů.
Společným znakem většiny zkoumaných porostů bylo i to, že měly být už dávno vytěženy. Na ilustračním snímku smíšený les Radvanovického hřbetu u Českých Žlebů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štěpán Rosenkranz / NP Šumava
Výzkumníci potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle výzkumníků je pravděpodobné, že takových starých pralesovitých porostů může být po Šumavě rozeseto mnohem více. Projekt potvrdil, že je možné, aby se lesnická a ochranářská organizace domluvily na hledání společných řešení, která na základě zkoumání navrhnou vědci – konkrétně odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Informuje o tom NP Šumava.
 
Na území Národního parku Šumava i jeho okolí jsou zbytky původních lesů

„Ze stovky navržených porostů starších 120 let vytipovaných podle lesnických hospodářských knih po celém území CHKO Šumava bylo vybráno 31 pro detailní výzkum. Ten měl odpovědět na otázku, jaká je současná biologická hodnota těchto lesů a jak s nimi hospodařit v budoucnu,“ vysvětluje Pavel Šamonil z mapovacího týmu VÚKOZ.

Ve finále byly zkoumány lesní porosty na pravém břehu Lipna, na Železnorudsku, v oblasti Hamrů a Dešenic a na Boubínsku.

„Některé zkoumané lesy se už na první pohled tvářily divoce, jiné byly i přes mohutné stromy zřejmě v minulosti dotčeny pilou hospodáře. Všechny každopádně patřily do pásu smíšených smrko-jedlo-bukových lesů, ne k horským smrčinám. Ty vládnou výše, na samém hřebeni Šumavy,“ sděluje vedoucí Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Společným znakem většiny zkoumaných porostů bylo i to, že měly být už dávno vytěženy. Jen některé z nich totiž patří do rezervací, u ostatních jsou lesnické plány neúprosné: požadují porosty dotěžit! Ochota vlastníka upustit od okamžitého zisku, respekt a péče lesnického personálu a už více než 55 let trvající ochrana území způsobily, že tyto tzv. „přestárlé porosty“ dosud stojí. Bylo ale jasné, že patová situace nemůže trvat věčně a bude nutné najít společnou dohodu, jak s nimi dál nakládat.

Čím silnější je pralesní kontinuita, tím více cenných druhů hub, mechů, měkkýšů i brouků. Ilustrační snímek.
Čím silnější je pralesní kontinuita, tím více cenných druhů hub, mechů, měkkýšů i brouků. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štěpán Rosenkranz / NP Šumava

„Vědecký tým měl proto exaktně zjistit, jaká je skutečná biologická hodnota těchto porostů a navrhnout takový způsob péče, který by zachoval biologické dědictví a současně umožnil majiteli zasahovat v porostech, kde pralesní kontinuita již byla v minulosti zcela přetržena,“ dodává Silvie Havlátková.

„V celé třetině zkoumaných porostů rostou potomci původních pralesů staří 200 až 450 let. Důležitá je ale i věková struktura lesa, tedy kolik generací stromů se v jednom lese vyskytuje. Zjistili jsme, že ve zkoumaných lesích je více generačních skupin. Bylo zjištěno, že 84 % z nich pochází z přirozené obnovy lesa, nikoli z výsadeb. Jsou tak pokračovateli původních divokých lesů,“ seznamuje s výsledky ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Součástí výzkumu bylo i vyhodnocení vlastností půd a vlivu stromů na půdy. A naopak. Některé procesy, které hospodář v lese často považuje za nežádoucí (např. vyvracení stromů) nebo dokonce škodlivé (např. napadení stromů kůrovcem) patří k „metabolismu“ horského pralesa.

„Půda v pralesích je až překvapivě v pohybu, je neustále hnětena působením stromů, a to ji omlazuje. Odumřelé stromy, ať stojící nebo ležící, jsou zdrojem živin, které strom vytahuje z půdy jedno či více století, a jakmile odumře, vrací je zpět. Pokud těžíme stromy dříve, než je vyvrátil vítr nebo se samy zlomí, zjednodušujeme a svým způsobem i znehybňujeme půdu v lese. Odvážíme-li z lesa celé generace stromů, půdu dlouhodobě ochuzujeme a měníme její schopnost zadržovat a vsakovat vodu,“ popisuje Pavel Šamonil

Odborníci přitom zjistili, že na zkoumaných plochách je podobná hustota vývratů a podobná pestrost půd, jako v Boubínském pralese. To naznačuje, že lidské zásahy mnohde dosud nestačily deformovat přirozené vzájemné působení mezi stromy a půdou.

Čím silnější je pralesní kontinuita, tím více cenných druhů hub, mechů, měkkýšů i brouků v něm lze nalézt. Odvážením veškerého dřeva z lesa a zjednodušením jeho struktury jsme nevyhnutelně ochudili pestrost stanovišť pro nejrůznější organismy a tím jsme přímo snížili jejich výskyt.

„Nejde přitom jen o druhovou pestrost ale zejména o zastoupení vzácnějších druhů, ukazujících na dlouhodobou zachovalost lesního prostředí. Zatímco v nejcennějších porostech se zachovalou kontinuitou vývoje jich bylo zaznamenáno až 17, ve srovnatelných, ale v minulosti více těžených lesích, bylo takových druhů nalezeno často i třikrát méně.“ upřesňuje Jan Běták, mykolog týmu.

„Ještě markantnější je to u mechorostů. Skutečně pralesní druhy přežily jen tam, kde prales nebyl nikdy zcela vytěžen. Tam, kde došlo k delšímu přerušení pralesní kontinuity některé druhy hub nebo kupříkladu mechorostů zcela zmizely,“ upřesnil Tomáš Vrška, vedoucí vědeckého týmu.

Vědecké důkazy s nálezy desítek druhů tzv. červeného seznamu tak vedly v nejcennějších porostech k doporučení jejich převedení do bezzásahového režimu.

„V ostatních porostech, kterých byla většina, byl doporučen způsob péče, který umožní částečnou samovolnost jejich vývoje, zachování stávající biologické hodnoty i finanční zhodnocení části dřevní hmoty. Byl tak vytvořen model hospodaření i pro další podobné lesy,“ popisuje výsledek studie Tomáš Vrška.

Společný projekt s názvem „Komplexní analýza biologické hodnoty přírodě blízkých lesních porostů v CHKO Šumava ve správě Lesů ČR, s.p. a návrh jejich multifunkčního hospodaření“ byl nastartován v roce 2016. Jeho cílem bylo odhalit skutečnou biologickou hodnotu starých lesů v Chráněné krajinné oblasti Šumava.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

29.9.2019 13:35
Na Šumavě jsou pralesy a v Beskydech řádí vlci utočí na stáda farmářů v blízkosti jejich obydli. Vlčice učí svá mláďata jak se dostat snadno k potravě a jejich potomci už to budou mít jako samozřejmost ale to asi nikoho nezajímá. Do parků ve městech se zatím vlk nedostal.
U sousedů na Slovensku už chráněný medvěd špacíruje i mezi obytnými domy je to pro něj normální. Jsem zvědavá kdy se o tom začne psát a hlavně kdy se to začne řešit.
Milí ochránci přírody zkuste se trochu nad sebou zamyslet. Člověk je také součást přírody nebo je to jinak?
Odpovědět
PV

Petr Vach

29.9.2019 14:18 Reaguje na
A těch zířat v obou komorách parlamentu ?!?!
Která zvířata nebudou v cirkusech? Začíná druhé kolo, na řadě jsou sloni a delfíni---
Tak ,co třeba zakázat drezůru parlamentu ?
Nebo ho rovnou zrušit ???
Odpovědět

Jan Škrdla

29.9.2019 19:52 Reaguje na
Člověče, autor článku o voze, a vy o koze.
Článek pojednává o zbytcích přírodních lesů na Šumavě, které by bylo škoda srubnout naholo, a vy sem taháte vlky v Beskydech.
Odpovědět
mr

30.9.2019 00:32 Reaguje na
Jak lidi nebudou mít vodu díky sežraným lesům od zvěře, tak se budou řešit i ti farmáři s jejich nezabezpečenými stády dobytka ... A že se jim to nebude vůbec líbit, tak to si pište.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.9.2019 16:16 Reaguje na
Za medvědy u lidských sídel jsou zodpovědni v první řadě ti bordeláři, co jim nechávají v nezabezpečených popelnicích dostatek potravy, aby se medvědům vyplatilo a zvykli si na to se u lidí živit.

Vlci nejsou za normálních okolností člověku nebezpeční. A že trhají ovce v nezabezpečených pastvinách je taky chyba člověka - chovatele.

Takže se laskavě zkuste zamyslet nad Vaší neznalostí a ignorancí reality...
Odpovědět

Jan Škrdla

29.9.2019 20:18
Je to paradoxní, ale těmto porostům může dočasně pomoc kůrovcová kalamita. Dokud se bude etát plnit a překračovat kalamitní těžbou, tak by se měla pozastavit úmyslná mýtní těžba.
Pak by stálo za to, tyto ostrovy uprostřed moře hospodářských lesů, vyhlásit jako rezervace (nebo aspoň přírodní památky) se specifickým plánem péče.
Odpovědět
ji

29.9.2019 23:40
To se nemělo stát. Jak se do toho zapojí tzv. ochránci a vědci, mají to pralesovité části porostů sečteno. I přes dlouholetou snahu místních lesáků utajit je před nenechavými prsty ekozoufalců.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.9.2019 16:13
Tak to je určitě dobrá zpráva.

Doufám a chci věřit, že ochranáři budou úspěšní...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2019 18:23
Asi by měli přestat být tajemní jako hrad v Karpatech. Pokud našli drobné plochy původního lesa na naprosto nepřístupných místech, tak to beru. Plochy se smrky a v nižších polohách mohou být leda zbytky uměle vysazených lesů, které zničila "Klostermannova" kůrovcová kalamita, a nikoli původních smíšených lesů. Maximálně by ns nich mohly být původní šumavské smrky, byť přenesené do nižších poloh.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

2.10.2019 12:46
A další malér na krku...
Odpovědět

Jan Škrdla

3.10.2019 19:04 Reaguje na Karel Padevet
To jako co? Že se z těch posledních zbytků přírodě blízkých porostů nestane smrková monokultura, na které si pak stejně smlsne kůrovec?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.10.2019 09:35 Reaguje na Jan Škrdla
Viz kousek výš: Pokud jsou to smrky mimo extrémní polohy, jsou to smrky, uměle vysázené někdy v 16. - 17. století, které přežily Klostermnnovu kůrovcovou kalamitu. IMHO asi pravdě nejblíž, protože o možnosti výskytu původních smrků v místech, kam se nedostali dřevorubci, se vědělo dávno (a možná místa, kde by se mohly vyskytovat, byla známá už dříve) a případné ostrůvky listnáčů, odpovídající původním šumavským lesům v nižších polohách, vykáceným na holoseče v raném novověku, by se našly už dříve.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.10.2019 18:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Pánové Vrška, Šamonil a spol. ví co dělají. Předpokládám, že poznají přírodní porost od hospodářského lesa vysazeného do řádků. V tom bych se s nimi nehádal.

S tou umělou výsadbou v 16-17. století jste trochu přestřelil. Počátky intenzivního lesnictví (spojené s výsadbou SM a BO) sahají někdy do doby Marie Terezie (tj. 2. poloviny 18. století). V tom 16. a 17. století se les obnovoval sám.

To že se jedná o extrémní polohy nerozporuji. Je pravděpodobné, že se tyto porosty zachovaly v místech, kde bylo obtížné nebo nevýhodné těžit nebo z tama vyvážet dřevo.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist