V nádrži Švihov právě vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých u nás
Vodní dílo Švihov na řece Želivce patří k nejdůležitějším přehradním nádržím v České republice, protože zásobuje Prahu a okolí pitnou vodou. Méně již je známo, že nádrž hostí velmi silnou populaci bolena dravého (Leuciscus aspius), což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. V brzkém jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření.
Vědci zde tah bolenů sledují už od osmdesátých let minulého století. Skutečnou revoluci ve výzkumu přinesla až v posledních letech pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí. „V Želivce máme označených deset tisíc bolenů, z toho dva tisíce jsou pohlavně zralé,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Jedná se tak o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v republice a patří i mezi nejrozsáhlejší v celosvětovém měřítku.
Díky rozsáhlému monitoringu zjistili vědci mnoho nových informací o životě a rozmnožování této dravé ryby. Například jak dlouho trvá tření. „Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ říká jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Celkově tření trvá zhruba měsíc.
Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci, a podařil se zjistit i pádný důvod proč. Na vině je ryba ouklej – po většinu roku oblíbená potrava bolenů, při jejich tření ovšem hrozba. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.
V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a rozsáhlý sledovací program slibuje další objevy z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.
reklama
Dále čtěte |
V CHKO Soutok připravují plán péče, na co se při ochraně přírody zaměřit
Šumavské louky mohou díky ČSOP využívat původní regionální luční směs
Přírodní památka Kočka v Brdech nově chrání unikátní naleziště zkamenělin z prvohor
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Michal Ukropec
13.4.2021 18:09smějící se bestie
13.4.2021 19:58 Reaguje na Michal Ukropecv případě takto významné a strategické VN je to samozřejmě důsledek vybalancování priorit. nicméně je zajímavé a divukrásné, jak vypadá voda bez splachů sajrajtů z polí a jak by se v ní krásně koupalo - kdyby se to mohlo.
Michal Ukropec
14.4.2021 07:57 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
14.4.2021 11:15 Reaguje na Michal UkropecJindřich Duras
14.4.2021 11:13 Reaguje na Michal UkropecOchranné pásmo budí dojem, že vše je OK, ale v pořádku musíme mít celé povodí, nejen úzký pás okolo...
Michal Ukropec
15.4.2021 11:36 Reaguje na Jindřich DurasDaniel Fiala
14.4.2021 13:40 Reaguje na Michal UkropecZdeněk Kopřiva
13.4.2021 18:28karel krasensky
13.4.2021 19:09 Reaguje na Zdeněk Kopřivasmějící se bestie
13.4.2021 19:59 Reaguje na Jiří DanešJindřich Duras
14.4.2021 11:24 Reaguje na karel krasenskyLuděk Chuděj
13.4.2021 22:06 Reaguje na Zdeněk KopřivaJindřich Duras
14.4.2021 11:23 Reaguje na Zdeněk KopřivaNeřešeným problémům nezdrhnete. Takže mezitím se začalo projevovat rozorání (eroze), zvyšování intenzity hospodaření (dusičnany) a naposled přišla éra pesticidů. Jak to řešit? Zlepšením hospodaření v povodí? Kdeže, tam jen pokusy. Pořídily se speciální filtry s aktivním uhlím na vodárnu za 4 mldy...
Těžko někde hledat lepší příklad, jak řešit následky a nikoli příčinu :).
No, to jen na okraj k přehradám :)!
Jiří Daneš
13.4.2021 19:37 Reaguje na Jaqen HgharAle je to pro ty biology hezká zábava, jen nevím, proč ji musíme platit všichni.
smějící se bestie
13.4.2021 20:02 Reaguje na Jiří DanešMajka Kletečková
13.4.2021 21:21 Reaguje na Jiří DanešV Římovské přehradě, která zásobuje pitnou vodou např. Č. Budějovice, vědci a další odborníci také dlouhodobě sledují vodní ekosystém za účelem nastavení parametrů, aby kvalita vody byla dlouhodobě „samoudržitelná“ a pokud možno nevyžadující zásahy člověka. Přitom musí počítat i s tím, že tam někdy nějaký nezodpovědný zmetek nelegálně a tajně pohřbí lidskou mrtvolu, místo aby ji uklidil do některé z nádrží, ze kterých se pitná voda neodebírá.
Jindřich Duras
14.4.2021 11:26 Reaguje na Jiří DanešTo jste mě, jako biologa, dost pobavil :o)!!!
Jiří Daneš
15.4.2021 14:34 Reaguje na Jindřich DurasJ D
16.4.2021 01:11 Reaguje na Jiří DanešRoman Papík
14.4.2021 09:16Pavel Hanzl
15.4.2021 07:58 Reaguje na Roman PapíkBřetislav Machaček
15.4.2021 09:33 Reaguje na Roman Papíkv opačném gardu. Kdo nejde s námi, jde proti nám a když ne, tak ho
umlčíme. Opačný názor je škodlivý pro zdravý vývoj jednotného ovčího
stáda jdoucího za svým pastýřem klidně do propasti. Já to zažil taky
a myslím si, že možnost slyšet i jiné alternativy člověka obohacuje
a nutí ho přemýšlet. Slyšet pouze jednu jedinou pravdu je naopak
podhoubím si myslet třebas vadný, ale zcela opačný názor, což jsem
zažil taky.



Vyšší teploty oslabují přirozené nepřátele hmyzu – drobné parazitické vosičky
Jaký je vliv kormoránů na úbytek ryb? Vědci zahájili terénní pokusy s provazo-fáborkovými zábranami
Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě