V nádrži Švihov právě vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých u nás
Vodní dílo Švihov na řece Želivce patří k nejdůležitějším přehradním nádržím v České republice, protože zásobuje Prahu a okolí pitnou vodou. Méně již je známo, že nádrž hostí velmi silnou populaci bolena dravého (Leuciscus aspius), což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. V brzkém jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření.
Vědci zde tah bolenů sledují už od osmdesátých let minulého století. Skutečnou revoluci ve výzkumu přinesla až v posledních letech pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí. „V Želivce máme označených deset tisíc bolenů, z toho dva tisíce jsou pohlavně zralé,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Jedná se tak o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v republice a patří i mezi nejrozsáhlejší v celosvětovém měřítku.
Díky rozsáhlému monitoringu zjistili vědci mnoho nových informací o životě a rozmnožování této dravé ryby. Například jak dlouho trvá tření. „Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ říká jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Celkově tření trvá zhruba měsíc.
Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci, a podařil se zjistit i pádný důvod proč. Na vině je ryba ouklej – po většinu roku oblíbená potrava bolenů, při jejich tření ovšem hrozba. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.
V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a rozsáhlý sledovací program slibuje další objevy z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.
reklama
Dále čtěte |
O praktické ochraně obojživelníků debatovali odborníci na herpetologické konferenci v Sokolově
Na pražském Petříně vědci objevili nový druh pavouka - šestiočku bezmužnou
Kočka divoká letos úspěšně vyvedla mláďata v Lužických horách
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Michal Ukropec
13.4.2021 18:09smějící se bestie
13.4.2021 19:58 Reaguje na Michal Ukropecv případě takto významné a strategické VN je to samozřejmě důsledek vybalancování priorit. nicméně je zajímavé a divukrásné, jak vypadá voda bez splachů sajrajtů z polí a jak by se v ní krásně koupalo - kdyby se to mohlo.
Michal Ukropec
14.4.2021 07:57 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
14.4.2021 11:15 Reaguje na Michal UkropecJindřich Duras
14.4.2021 11:13 Reaguje na Michal UkropecOchranné pásmo budí dojem, že vše je OK, ale v pořádku musíme mít celé povodí, nejen úzký pás okolo...
Michal Ukropec
15.4.2021 11:36 Reaguje na Jindřich DurasDaniel Fiala
14.4.2021 13:40 Reaguje na Michal UkropecZdeněk Kopřiva
13.4.2021 18:28karel krasensky
13.4.2021 19:09 Reaguje na Zdeněk Kopřivasmějící se bestie
13.4.2021 19:59 Reaguje na Jiří DanešJindřich Duras
14.4.2021 11:24 Reaguje na karel krasenskyLuděk Chuděj
13.4.2021 22:06 Reaguje na Zdeněk KopřivaJindřich Duras
14.4.2021 11:23 Reaguje na Zdeněk KopřivaNeřešeným problémům nezdrhnete. Takže mezitím se začalo projevovat rozorání (eroze), zvyšování intenzity hospodaření (dusičnany) a naposled přišla éra pesticidů. Jak to řešit? Zlepšením hospodaření v povodí? Kdeže, tam jen pokusy. Pořídily se speciální filtry s aktivním uhlím na vodárnu za 4 mldy...
Těžko někde hledat lepší příklad, jak řešit následky a nikoli příčinu :).
No, to jen na okraj k přehradám :)!
Jiří Daneš
13.4.2021 19:37 Reaguje na Jaqen HgharAle je to pro ty biology hezká zábava, jen nevím, proč ji musíme platit všichni.
smějící se bestie
13.4.2021 20:02 Reaguje na Jiří DanešMajka Kletečková
13.4.2021 21:21 Reaguje na Jiří DanešV Římovské přehradě, která zásobuje pitnou vodou např. Č. Budějovice, vědci a další odborníci také dlouhodobě sledují vodní ekosystém za účelem nastavení parametrů, aby kvalita vody byla dlouhodobě „samoudržitelná“ a pokud možno nevyžadující zásahy člověka. Přitom musí počítat i s tím, že tam někdy nějaký nezodpovědný zmetek nelegálně a tajně pohřbí lidskou mrtvolu, místo aby ji uklidil do některé z nádrží, ze kterých se pitná voda neodebírá.
Jindřich Duras
14.4.2021 11:26 Reaguje na Jiří DanešTo jste mě, jako biologa, dost pobavil :o)!!!
Jiří Daneš
15.4.2021 14:34 Reaguje na Jindřich DurasJ D
16.4.2021 01:11 Reaguje na Jiří DanešRoman Papík
14.4.2021 09:16Pavel Hanzl
15.4.2021 07:58 Reaguje na Roman PapíkBřetislav Machaček
15.4.2021 09:33 Reaguje na Roman Papíkv opačném gardu. Kdo nejde s námi, jde proti nám a když ne, tak ho
umlčíme. Opačný názor je škodlivý pro zdravý vývoj jednotného ovčího
stáda jdoucího za svým pastýřem klidně do propasti. Já to zažil taky
a myslím si, že možnost slyšet i jiné alternativy člověka obohacuje
a nutí ho přemýšlet. Slyšet pouze jednu jedinou pravdu je naopak
podhoubím si myslet třebas vadný, ale zcela opačný názor, což jsem
zažil taky.



Nízká hladina Lipna umožnila biologům odhalit desítky odpadních výpustí do nádrže
Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům
Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce 