V Praze jako v Bulharsku. Nová aplikace ukazuje, jak se kvůli změně klimatu promění naše města
Podle aplikace Future Urban Climates se může podnebí českých měst podobat za šedesát let podmínkám, jaké dnes panují ve městech v Bulharsku, Srbsku nebo severní Itálii. V Praze, Brně i dalších městech může být v průměru o 5 až 6 °C tepleji.
Tedy za předpokladu, že budou emise skleníkových plynů dále růst současným tempem.
Pokud se podaří státům snížit emise tak, jak se k tomu zavázaly v rámci Pařížské dohody o klimatu, očekává se, že průměrná teplota v českých městech naroste „jen“ asi o 2 °C. A za šedesát let se budou zdejší podmínky podobat o něco jižněji položeným evropským městům.
„Za 50 let se města severní polokoule na severu stanou mnohem podobnějším městům na jihu. Všechno se v podmínkách přicházejících změn klimatu posouvá směrem k rovníku,“ říká profesor Matthew Fitzpatrick, autor aplikace.
Podnebí v New Yorku se bude v budoucnu podobat klimatu, jaké je dnes v severní Mississippi. Klima budoucí Šanghaje bude srovnatelné s podmínkami dnešního severního Pákistánu.
Čím blíže však leží město k rovníku, tím méně lze pro něj najít dobrých klimatických shod. Pro některá města severní Afriky, zemí Perského zálivu, Střední Ameriky dnes na Zemi neexistují žádná místa se srovnatelnými klimatickými podmínkami, jaké se v nich v budoucnu očekávají.
Aplikace vychází při znázornění dvou různých scénářů z nejnovějších dostupných dat od Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
První scénář, který mohou uživatelé prozkoumat, je podobný naší současné trajektorii a očekává nadále velmi vysoké emise skleníkových plynů. Předpokládá, že v tomto případě se Země do konce tohoto století ohřeje o asi o 5 °C. Druhý scénář přibližuje situaci, kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské dohody a emise skleníkových plynů způsobené člověkem se dramaticky snížily. Pak by se Země ohřála o přibližně 1,6 °C.
Přečtěte si také |
Jak mezera ve vnímání brzdí naši reakci na klimatickou změnu?Fitzpatrick doufá, že aplikace lidem pomůže lépe pochopit rozsah dopadů klimatické změny i znepokojení odborníků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Roman Smutny
15.7.2024 06:47Jaroslav Řezáč
15.7.2024 07:43 Reaguje na Roman Smutny0.04% uhlíku je v atmosféře a kvůli tomu se zlikvidujeme. Zlikvidujeme, protože jsme idioti, kteří se honí za blbostí.
v dnešním světě platí jak tu kdosi napsal " čím hloupější, tím lepší". A to tak je.
Petr Elias
15.7.2024 11:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Petr Elias
15.7.2024 11:23 Reaguje na Roman SmutnyJaroslav Pobeha
20.7.2024 12:48 Reaguje na Roman SmutnyCO2 a metán teploty ešte zosilnia. Pravdepodobne ho ten pridaný plyn predlži na niekoľko tisíc rokov.
Jaroslav Řezáč
15.7.2024 07:39Jaroslav Řezáč
15.7.2024 08:42 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
15.7.2024 09:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
15.7.2024 10:29 Reaguje na Ladislav MetelkaTo, že je více bouřek není náhoda. Setkává se tu teplý a studený vzduch a ten pás jde zhruba od severní hranice Alp.
Slaná voda má svoje fyzikální vlastnosti a sladká teké. Tepelný dopravník Golfského proudu odklání od Evropy.
Mořská voda " sládne". Tím jak se vlévá další sladká voda z řek a tím, jak tají ledovce.
Teplo se bude odpařovat v nějakém jižním pásu a tím, jak půsoví dvě síly teplého a studeného vzduchu tak bude nějaké rozhraní kde se bude setkávat studený a teplý vzduch. Bude to doasi podovné co předvádějí vodní srážky v tomto období. ČR je na nějaký hraně.
Objektivně bylo známo, že vše na planetě je v pohybu a v této souvislosti není jediný den stejný.
Ono ani ten ledovec na polu neodtává stejnoměrně. Proudící vzduch propadává ze severu na jih a pohybuje se na západ, východ.
Kondenzaci srážek výrazně napomáhá lesní porosty, tedy tepelný rozdíl mezi rozpálenou zemědělskou krajinou a lesem je několik stupňů rozdílu a to stačí. Jenž naše pidi lesy toho moc nezmáknou.
V této souvislosti mne napadlo, že Praha má obrovskou klimatizaci v podobě protékající řeky, jenže než se řeka dostane do Prahy je předehřívána ve vodních nádržích Orlík a Slapy. V Praze se kumulují ty energie, není náhoda, že jedno z nejteplejších míst v Praze je ohyb řeky v Holešovicích, kde se setkává vše, co popsal níže pan Macháček, ale taky rozpálená krajina po intenzivním zemědělstrví a obří obchodní centra silnice. Vše v Praze slouží ke kumulací tepla. V Praze v podstatě nenajdete skoro nic, co nekumuluje teplo, tedy mimo pár parčíků, který toho moc nezachrání.
MŽP dává hromadu peněz na adaptaci krajiny ale pak přijde MD což je pan Kupka a začne básnit o dálnicích a korydorech...si člověk připadá jak v blázinci.
POLITIKA TOHODLE STÁTU CO SE TÝKÁ ADAPTACE KRAJINY JE JEDEN KROK DO PŘEDU A DVA DO ZÁDU.
Tady se mává všude chemickou tabulkou prvků a bere se to za grtál Gren šílenství ale už se zapomíná, že uhlík je obsažen ve všem co tuhle planetu představuje a tam, kde se má používat fyzika zákonitostí a fyzikálních vlastností se používá uhlík.
Každý materiál má své fyzikální vlastnosti na které se kašle, které rozehrává následné " hry" proudění a cyrkulace.
Ladislav Metelka
15.7.2024 10:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
15.7.2024 11:08 Reaguje na Ladislav MetelkaAni to oteplování nefunguje všude stejně v intenzitě, protože v zásadě ani nemůže.
Vzdušné proudění a tepelný přepravník v mořích je zásadní. Jestli bude tolik uhlíku kde je nepodstatné.
U uhlíku mne spíš znepokojuje to, co vzniká spalování jeko je benzopyren nebo rtuť dusík apod.
Ale bát se uhlíku, který je v našich kostech je fakt blbost.
Nikdy klimatický systém nebyl v rovnováze, vždy se nějak projevoval, teď je to jen více intenzivní ale i to, že lidi svým dílem k oteplování přispěli ale ne kvůli uhlíku, který tu je miliony let ale to, co vše odlesnil jaký tepelný ostrovy vytvořil, co zlikvidoval.
Podstaté je zákon zachování energie a akce, reakce.
Dokud Zeměkoule bude roztovat kolem své osy, tak se procesy na Zemi nezastaví.
Ladislav Metelka
15.7.2024 11:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr Elias
16.7.2024 10:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA zkuste pochopit skleníkový efekt. Ušetříte si dost času s psaním těch blábolů. :)
Jaroslav Řezáč
15.7.2024 10:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSystém chladírenských věží už je přežitý, chladí se dusíkem ši solným roztokem.
Ladislav Metelka
15.7.2024 10:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
15.7.2024 11:20 Reaguje na Ladislav MetelkaOno totiž v tom solném roztoku to teplo můžete taky trochu usměrňovat a tedy z toho udělat teplárnu a tím jí pouštět do topení.
TO je otázka MMR.
Ladislav Metelka
15.7.2024 11:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pobeha
20.7.2024 12:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
15.7.2024 09:30nedočká pochvaly, ale hlavně pokárání za výsledek věštby. Toho se nedožije
on a ani ti, co propadají z jeho věštby panice. Dostane zaplaceno od těch,
co si takovou věštbu objednali kvůli svému byznysu při boji s CO2. Vítr
věje právě odtamtud a přináší obrovské peníze při změnách v energetice,
dopravě atd. Bohužel je to byznys postavený na hliněných nohou dotací a
dluhů. Takový byznys se ale může zhroutit stejně rychle, jako se rychle
rozvinul. Stačí uzavřít ventil penězovodům a je po byznysu. Bohužel voliči v EU se rozhodli pokračovat v nastolené cestě do hořkého konce ekonomiky.
Jinak města už jsou teplejší dávno nejen díky úbytku zeleně a nárůstu
zastavěných ploch, ale i díky jejich obyvatelům. Ona i ta klimatizace
totiž produkuje teplo pro venkovní prostor, aby vychladila ten vnitřní.
Ono se to nezdá, ale sečíst tepelný výkon všech klimatizací ve městě,
tak to je výkon hodný velké teplárny. No a pak auta se spalováky, které
svým odpadním teplem ohřívají své okolí. Ty hodnoty tepla navíc jsou
obrovské a musejí se při minimální cirkulaci vzduchu v zástavbě nějak
projevit. Stačí měřit teplotu ve městě a teplotu v okolní krajině, či
na vesnici a už je ten argument na hliněných nohou. Rozdíly několika
stupňů o lecčems vypovídají a bylo by dobré si to konečně přiznat. Ta
koncentrace lidí, budov, klimatizací a jiných zdrojů tepla se musí
projevit stálým narůstáním teploty v daném místě. Stačí udělat pokus
v tepelně izolované hale, kde zapnete uvnitř klimatizaci, ale ta celá
zůstane i s chladičem uvnitř. Taky umístíte vevnitř auto se spalovákem
a spotřebiče jako sporáky, trouby, bojlery, počítače atd. a vše zapnete.
Copak se asi tak stane? No přece bude narůstat teplota v uzavřeném
prostoru, kterými některá města díky své urbanizaci jsou. Schází tam
průvan a přistup chladivému větru. Vzduch tam stojí jako ve výhni a
nevychladí se díky akumulaci v asfaltu a betonu ani v noci. Města
mají opravdu zaděláno na tropy, ale které si vytvoří samy sobě.
Ladislav Metelka
15.7.2024 11:26 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
15.7.2024 19:09 Reaguje na Ladislav Metelkajsou filtrem pro sluneční záření. Stačí výbuch sopky a hned
se díky popílku v atmosféře ochladí. Ne že bych volal po
návratu smogu a kouří z průmyslu, ale i čistý vzduch má vliv na to, že se otepluje. Dokonce stačí obyčejné mraky a už je o mnoho chladněji, než za zcela jasné oblohy. Je dnes prokázána souvislost s ochlazením planety a neúrodou po
sérii výbuchu sopek, které vynesly do atmosféry miliony
tun CO2 a oteplení se nekonalo, ale díky prachu clonícího
sluneční paprsky došlo naopak k ochlazení a neúrodě.
Neříkám, že lidé ke změnám klimatu nepřispívají, ale je
to asi z hlediska planety podružný efekt. Hlavním jsou
cyklické změny na Zemi, které se konají miliony let, kdy
byly tropy i na Špicberkách a proto tam dnes těží černé
uhlí vzniklé zuhelnatěním tropických rostlin. Nebo se
přikláníte k teorii posunů zemské osy, kdy sever nebyl na severu, ale v oblasti rovníku? V době vzniku uhlí a ropy
muselo být v ovzduší tolik CO2, že se mohl do rostlin a
živých organismů uložit v tak obrovském množství a život
tu v nějaké formě byl. Co když se vrací doba, kdy se CO2
bude zase ukládat, jako kdysi do rostlin a uhelnatět? Co
pak? Nebude ho pro rostliny jiných pásem nakonec málo?
Odkud ho budou brát, když jej budou vázat rostliny ke
tvorbě uhlí? No a jenom na okraj jedinou věc. Zkusme se
na nové podmínky připravit a ne se je snažit marně brzdit,
když na to většina lidí na Zemi z vysoka tentuje. Oni mají
zcela jiné starosti, než klima. Oni mají starosti jak
uživit sebe a své děti, kde bydlet, jak se léčit atd.
Zkuste se jich zeptat něco na téma CO2, když žijí na
skládce plastů dovezených z Evropy, ty třídí, na nich
vaří jídlo a večer se zahřívají od ohně z plastů?
Nebo těch, kteří pro výrobu ekologického paliva pro EU
vypalují doma pralesy a pěstují palmy olejné. Naše
pseudoúspory jsou vinny daleko většími škodami,
které by bez naši pseudoekologie nikdy nebyly. Ano
jsme vinní, ale jinak, než se stále prezentuje! Ono
i u nás pálíme více biomasy a nebo ji zplyňujeme a
plyn pak zase pálíme, než v minulosti a pak chybí
půdě, která jako nemocná přispívá k dalším změnám
klimatu odtokem vody z krajiny a vypařování za vzniku
daleko horšího skleníkového plynu( vodní pára), než
je CO2. Ekologie v současné podobě je největší viník
negativ v přírodě, ale tvrdí, že je spasitel!
Ladislav Metelka
16.7.2024 07:51 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.7.2024 09:44 Reaguje na Ladislav Metelkazastavím domy, vybetonuju chodníky a cesty, tak
se průměrná teplota nezvedne? Změnou množství
zástavby se mění místně teplota a statistika to
bohužel nebere do úvahy. Praha při začátku měření
byla malým městem, kde se dostal lehce chladivý
vítr z okolní přírody, který se dnes stačí při
průchodu velkoměstem ohřát a zkreslit teplotu.
U nás měří teplotu amatér pro městskou statistiku
a už o dům vedle jsou hodnoty jiné. Stačí, že
u jednoho je měřící budka na průvanu a u druhého
v závětří a na celodenně osluněném místě obklopené
rozžhavenými budovami. Pokud se v čase mění i to,
tak se v čase mění i ty hodnoty. Ano, otepluje se,
ale co budeme dělat, když se vlivem například
slábnutí Golfského proudu a nebo poklesu sluneční
aktivity bude ochlazovat? To budeme vypouštět více
CO2 ? Věnujme raději úsilí se přizpůsobit a nejít hlavou proti zdi. Ekologové mi připomínají kněží
a zaříkávače, kteří modlením chtěli regulovat počasí místo budování nádrží k regulaci vody a
nebo chránit zemědělskou produkci před rozmary počasí skleníky a zasíťováním proti kroupám. Na
to peníze nejsou a přitom mají velmi rychlou a
jistou návratnost, což vám poví každý, kdo to
už vykonal. Ten sklízí dokonce více, než před
tím a naopak mu to teplo vyhovuje. Pláče pouze
ten, který nic nedělá a čeká na zázrak, že se
Gryndýlem podaří změny zastavit, či dokonce
vrátit zpět. Tůdle! Toho se nikdy nedočkáme!
Jaroslav Pobeha
24.7.2024 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekTakže pre vás - studenšie a teplejšie obdobia, kde teplota variuje o stupeň aj dva bývajú dlhé. V holocéne každé také obdobie trvalo 4-5 storočí. Nedávno skončila dlhá tz.v malá doba ľadová, nasleduje dlhé teplé obdobie. Kvôli pridanému CO2 bude teplé v miernom pásme (niekde sa zmení až na subtropické) a pravdepodobne o dosť dlhšie.
Jaroslav Pobeha
24.7.2024 11:04 Reaguje na Břetislav MachačekNa strechách domov som si moc zelene nevšimol a zásoby vody tiež nie.
Radek Čuda
15.7.2024 10:58Pokud tedy článek nemá na mysli, že v Praze bude bordel jako v Bulharsku, to je pak jiná, na to máme našlápnuto celkem dobře.
Jaroslav Pobeha
24.7.2024 10:55 Reaguje na Radek ČudaJiří Svoboda
15.7.2024 12:08A to by jako mělo nastat jakým způsobem? V antice to v dramatech řešili metodou Deux ex machina.
V současnosti se hraje na ochranu klimatu obří divadlo pro 8 miliard diváků a část z nich za to platí nemalé vstupné. Realita je ale velmi odlišná - závazky se na globální vůbec neplní. Lže se stále více.