https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-maji-unikatni-prilezitost-sledovat-premenu-pole-na-druhove-bohatou-louku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci mají unikátní příležitost sledovat přeměnu chemicky ošetřovaného pole na druhově bohatou louku

29.10.2018 01:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pole v době, kdy na něm byly chemicky ošetřovány porosty.
Pole v době, kdy na něm byly chemicky ošetřovány porosty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž od letošního roku k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
 

Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace z druhově bohatých luk, které sekají. Tuto biomasu stačí hned po sklizení rozprostřít na úhor a zbytek nechat na přírodě. Jak pokosená vegetace schne, vypadávají z ní semena. Díky tomu, že se sklízí celé rostliny, nedochází k velkým ztrátám jako u jiných způsobů sběru osiva. Na a obnovovanou plochu se tak dostanou semena vzácných rostlin, které jsou regionálně původní, ale přímo v Milovicích nyní nerostou, nebo se vyskytují jen řídce,“ popsal Miloslav Jirků proces, kterému odborníci říkají asistovaná sukcese.

Mezi plevelem se začínají objevovat první kvetoucí rostliny, postupně jich bude přibývat.
Mezi plevelem se začínají objevovat první kvetoucí rostliny, postupně jich bude přibývat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina

Přeměna bývalého pole na druhově bohatou pastvinu nepomůže jen vzácným květinám, ale také ohroženým druhům motýlů. Pro ně je důležité nejen to, že získají další hektary kvetoucích luk, ale také to, že s koncem hospodaření se již na bývalém poli nebudou používat chemické postřiky. „Podle odhadu vědců zmizelo z krajiny za poslední čtvrt století 75 procent hmyzu. Na vině jsou nejen změny klimatu, ale především používání chemie v zemědělství. Každý hektar půdy, který není zatížen umělými hnojivy a pesticidy je pro naši přírodu přínos. Jsme proto rádi, že můžeme vytvářet podobný ostrůvek v krajině, kde se daří motýlům a dalším druhům hmyzu,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Právě na vzácný hmyz je lokalita velmi bohatá. Vědci spočítali, že jen na první, čtyřicetihektarové části pastviny divokých koní u Milovic žije celých 42 procent druhů denních motýlů, které se vyskytují v celé České republice.

Připojení bývalého pole k rezervaci by mělo poskytnout nový domov ohroženým druhům i potřebný prostor pro divoké koně a pratury. „Chtěl bych poděkovat městu Milovice, že nám potřebný pozemek poskytlo. Pro rozvoj rezervace je to velmi důležité. Poděkování patří také společnosti Pěstitel Stratov, která pro projekt pole uvolnila, přestože měla s městem platnou nájemní smlouvu ještě na další období,“ ocenil Dalibor Dostál. „Rozšíření pastviny je velmi důležitý krok, protože stará hustá vegetace byla pastvou na původní čtyřicetihektarové ploše beze zbytku odstraněna a obnovily se zde květnaté trávníky. Nyní vstupujeme do další fáze, kdy stejný počet zvířat spásá větší plochu. Výsledkem je výrazné snížení intenzity pastvy téměř o polovinu. Držíme se tak plánu, se kterým jsme v roce 2015 začínali,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Rezervace velkých kopytníků vznikla u Milovic v roce 2015. Díky zájmu médií jako New York Times, Washington Post, BBC a dalších se stala celosvětově nejsledovanějším českým projektem realizovaným v České republice za několik posledních let. Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy – divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

29.10.2018 19:37
Krásný projekt. Fandím mu. Nyní ješte zakázat Bureše a jeho ekologisty s o ze, a příroda se vzmátoří.
Odpovědět
na

29.10.2018 23:40
Taky jsem měl možnost pozorovat přeměnu pole v louku. Přesně takhle to vypadalo první rok. Dominovaly pcháče, přesličky, bodláky, lopuchy, kopřivy a mezi tím bylo pár ostrůvků kopretin, na jaře zase pampelišek. Po pár letech kombinace sečení a vypásání koňmi se tam z tzv. plevelů drží hlavně bodlák a jinak přibylo travin, různých bylin a hlavně mraky náletů vrb jív a bílých. Pak máme ještě jinej pozemek kterej se nechal ladem, pouze se jednou za rok seká traktorem a tam pořád výrazně dominují pionýrské plevely. Ty zvířata tomu hodně pomůžou.
Odpovědět
lu

30.10.2018 08:06 Reaguje na
no, koně rozhodně nejsou ideální, lepší jsou přežvýkavci (nejlépe koza/ovce), kteří stráví i semena plevelů. intenzivně "koňská" louka se rychle mění na šťovíkovou plantáž.
Odpovědět
na

30.10.2018 12:57 Reaguje na
To určitě ne, spoustu toho nechají a když mají na výběr tak jen džibou tu mladou chutnou travičku do bezvědomí a jiných míst si nevšímají a pak se to stejně musí posekat. Nicméně šťovíků tam moc nemáme, spíš na jaře monokulturu pampelišek.
Odpovědět
ph

pavel hašek

4.11.2018 18:47
Tento projekt by měl otevřít oči našim zemědělským kormidelníkům. Mám osobní zkušenost se skotem. Skot roznáší svými výkaly semena zejména jetelovin (plazivý + štírovníky), ale je nutno sekat nedopasky. Stačí skot na zakládané pastvině přikrmovat senem z jiné lokality o požadovaném složení pastevního společenství. Není tedy nutno nijak složitě osévat. Pod pojmem "bodlák" je skryto mnoho druhů, některý řere i skot (pcháč oset, lopuch), jiné okusují kozy, ale některé bodláky je nutno ručně vyhubit. K ručnímu hubení plevelů měli naši předkové jednoduché ruční půdní vrtáky...
fous
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist