Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
Data shromážděná během šestitýdenní expedice Arctic Sunrise po Galapážských ostrovech pomohou sesbírat podklady pro vznik nové chráněné oblasti na volném moři. Na expedici se podílí vědci z Jocotoco Conservation Foundation, Charles Darwin Foundation, Galapágského vědeckého centra, MigraMar a strážci parku Galapágy.
Vědci z expedice Greenpeace před několika týdny procestovali mořskou rezervaci kolem Galapág a u ostrova Isabela, největšího z tohoto ekvádorského souostroví, spatřili mladou samici kladivouna a označili ji. Vědci budou žraloka nadále sledovat, aby potvrdili, že se nacházel v oblasti rozmnožování.
Doktor Alex Hearn z Universidad San Francisco de Quito a MigraMar označuje žraloky, aby zdokumentoval jejich pohyb v rezervacích Hermandad a Galapágy a jejich okolí. Data o migračních trasách kladivounů pomohou k lepší ochraně jejich útočišť na volném moři.
Ekvádorské souostroví Galapágy je pro svou jedinečnou faunu a flóru zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrovy jsou domovem množství druhů, které jinde nelze nalézt, včetně želv obrovských, kormoránů galapážských či leguánů mořských. Mnohé z nich jsou ale ohroženy vyhynutím. Souostroví, které protíná rovník, tvoří zhruba 20 větších a stovky menších ostrovů sopečného původu. Jen pět z nich je trvale obydleno. Objeveny byly v 16. století.
Přečtěte si také |
Vědci bojují za záchranu podmořské "superdálnice" nedaleko Galapág
V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování vytvořil svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.
reklama
Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat
V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách