Vědci zachraňují původní smrk ztepilý z Krušných hor
11.2.2025 05:41 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | J. Řezáč / VÚLHM
Při umělé obnově lesů je nutno sledovat i provenienční a genetická hlediska. Dosavadní výsledky potvrzují možnost využívání strestolerantních klonů, které mohou v budoucnu tvořit kostru nově zakládaných lesních porostů, a tím přispět ke stabilizaci lesních ekosystémů v extrémních horských podmínkách.
Klonový archiv krušnohorského smrku na lokalitě Jíloviště-Cukrák, 8. 9. 2020.
Foto | J. Frýdl / VÚLHM
Při využívání sazenic z autovegetativního množení je předmětem výzkumu i jejich srovnatelnost se sazenicemi generativního původu z hlediska ujímavosti, růstu a vitality, což dosavadní výsledky potvrzují.
Již koncem 80. a v průběhu 90. let byla v Krušných horách zahájena realizace šlechtitelských programů zaměřených na záchranu a zachování genofondu původních dřevin. Na vybraných lokalitách byl proveden průzkum genetických zdrojů zaměřený na vytipování cenných jedinců. V 6. a 7. lesním vegetačním stupni byly provedeny odběry reprodukčního materiálu smrku ztepilého, borovice lesní, dubu zimního a jilmu drsného pro vegetativní množení.
Další aktivity byly předmětem řešení výzkumného projektu GS Lesů České republiky, s. p., „Ověření geneticky podmíněných charakteristik výsadeb vegetativních potomstev rezistentních variant smrku ztepilého vegetativního původu na vybraných lokalitách Krušných hor“.
Směs klonů (matečnice) rezistentního krušnohorského smrku ex situ na lokalitě školky PEXÍDR, s. r. o., 31. 8. 2021.
Foto | J. Frýdl / VÚLHM
U čtyř vybraných dvojic výsadeb krušnohorského smrku z umělé obnovy založených období 1994–2001 byly v letech 2009–2011 vyhodnoceny rozdíly mezi růstem řízkovanců a generativních potomstev. Výsledky ukazují na srovnatelnost kvalitativních a kvantitativních charakteristik.
Doporučení pro využívání zdrojů zachovaných v podmínkách ex situ byla v dalším období částečně realizována v rámci výzkumného projektu NAZV „Využití vegetativních variant rezistentního krušnohorského smrku při obnově lesa v Krušných horách“.
Také jeho cílem byla záchrana a reprodukce unikátních genetických zdrojů krušnohorského smrku, které nejdéle odolávaly imisím a které se podařilo zachovat v podmínkách ex situ v klonových archivech ve středních Čechách.
Cílem vědců bylo také získání informace o jejich genetické variabilitě a experimentální ověření možností repatriace zachovaných klonů původní krušnohorské populace smrku.
Vitální sekundární řízkovanci rezistentního krušnohorského smrku ve školce PEXÍDR, s. r. o., 22. 5. 2024.
Foto | M. Pexídr / VÚLHM
Významnou součástí projektu bylo i vypracování metodických postupů zaměřených na produkci a využití vegetativně množeného reprodukčního materiálu rezistentního krušnohorského smrku.
V období let 2020–2024 byl řešen výzkumný projekt TA ČR SS01020076 „Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého v kontextu realizace opatření ke zmírnění dopadů sucha a probíhajících změn prostředí“.
Jeho cílem bylo mj. zapojení analýz DNA při ověřování identity zastoupených klonů, hodnocení výzkumných ploch založených v rámci předchozího projektu in situ, rejuvenilizace a rekonstrukce klonového archivu krušnohorského smrku.
Pro snížení ztrát vysazovaného materiálu byla vyvinuta a aplikována metoda rejuvenilizace klonů ze starších klonových archivů s využitím sekundárních řízkovanců.
Roubovanci rezistentních variant krušnohorského smrku ve školce LS LČR Klášterec, 29. 8. 2023.
Foto | P. Novotný / VÚLHM
Rekonstrukce klonového archivu Vernéřov byla realizována formou založení nového semenného sadu (směsi klonů) na lokalitě Vejprty (2024), kde byli spolu s rejuvenilizovanými klony z Vernéřova pro doplnění a zajištění vyšší úrovně genetické diverzity vysazeni i roubovanci rezistentního krušnohorského smrku z klonového archivu založeného v 70. letech 20. století v podmínkách ex situ na lokalitě Jíloviště-Cukrák.
Význam využívání genetických zdrojů rezistentního krušnohorského smrku
Ekonomický přínos je dán posílením biodiverzity, vyšší kvalitou výsadeb odolných variant smrku ztepilého, vyšší stabilitou jejich porostů a v dlouhodobém horizontu i předpokládanou nižší potřebou vylepšování a celkově nižších provozních nákladů na obnovu lesa.
Významný je i přínos pro životní prostředí, kdy využití dochovaných rezistentních variant smrku při obnově lesů v Krušných horách, příp. při rekonstrukci náhradních porostů poškozených v nedávné době např. kloubnatkou smrkovou, přispěje ke zlepšení jejich zdravotního stavu.
Výsadba semenného sadu/směsi klonů na lokalitě Vejprty, 9. 5. 2024.
Foto | J. Frýdl, / VÚLHM
Finalizace a zúročení dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit souvisejících se zachováním a reprodukcí rezistentních variant smrku v Krušných horách spočívá v nastavení provozního managementu vegetativních výsadeb a ve vytvoření ucelené koncepce repatriace.
Více informací najdete v článku „Zachování genetických zdrojů rezistentních variant smrku ztepilého v Krušných horách“.
reklama
Dále čtěte |
Arboretum Řícmanice na Brněnsku po roce přivítá milovníky přírody
V Bořím lese u Břeclavi začala jedenáctá etapa sanace od munice
Výborný: Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun
Další články autora |
Má smysl vychovávat březové porosty?
Dopady změn klimatu mění hospodaření v dubových lesích
Spárkatá zvěř poškozuje ohryzem a loupáním stále mladší smrkové porostyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
va
vaber
11.2.2025 09:14Nevím jaké jsou druhy smrků, ani kolik jich je. U nás jsem si všimnul několika velkých smrků které se mi zdají odlišné od jiných.
Jsou mohutné a vysoké, špička není ostře špičatá jak u normálního smrku ,ale spíš bambulka, kůru mají světlejší než běžný smrk. A co mi připadá zvláštní, neviděl jsem ,že by je napadl kůrovec nebo na nich byla hniloba kmene ,kterou mívají normální smrky.
Žádné malé stromy podobného druhu jsem nenašel, jen veliké a mohutné.
Možná jsou to dobře narostlé běžné smrky ,ale zdají se mi jak jiný druh smrku, velice odolný.
Odpovědět
Jsou mohutné a vysoké, špička není ostře špičatá jak u normálního smrku ,ale spíš bambulka, kůru mají světlejší než běžný smrk. A co mi připadá zvláštní, neviděl jsem ,že by je napadl kůrovec nebo na nich byla hniloba kmene ,kterou mívají normální smrky.
Žádné malé stromy podobného druhu jsem nenašel, jen veliké a mohutné.
Možná jsou to dobře narostlé běžné smrky ,ale zdají se mi jak jiný druh smrku, velice odolný.
JM
Ji Mi
12.2.2025 18:46 Reaguje na vaberTomu podivnému odlišnému smrku říkají botanici jedle ɓělokorá. A věřte nebo ne, i jí napadají kůrovci.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
13.2.2025 07:20 Reaguje na Ji MiJedle měla svoje problémy, to jsou již min. dvě generace lesa zpět. Proto se zaváděl smrk a jeden lesník známý, nemohu si vzpomenout na jméno, napsal, NĚMECKÁ ŠEDÁ EKONOMIKA ZAVEDLA DO LESA SMRK, to bylo začátkem 30 let. Mám tu lesníka o dvacet let staršího a ten mi říkal, že se dříve říkalo, slyšel to zase od starších kolegů. Jedle je matka lesa a bříze chůva lesa. Je to zajímavé. Já, když začal sloužit, tak se báli jedli ještě sázet, bránil jsem jí, měl jsem velký kotlík a ona odrůstala a ve čtyřiceti plodila. Dnes je to LČR a je zde krásná a silná jedlička a začínám mít obavy, že přijdou se zásahem tvrdého prosvětlení a zničí ji. Jedlí zde muselo být hodně, ptal jsem se na krovy na kostelích a zámcích, převažuje jedle nad smrkem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.2.2025 10:05 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo krovy z jedle daleko méně napadá dřevokazný hmyz.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
11.2.2025 10:23 Krušné hory navštěvujeme.Jako turisté a určitě nejsme vědcia dendrologové.Dříve se tu snad vysazoval smrk pichlavý,snad odolnější vůči tehdy vaššímu obsahu SO2 v exhalacích,ale elektřinu potřebujeme.Dnes mám dojem,že tyto "stříbrné"smrky poněkud zaostávají a přirozeně se daří asi původnímu smrku ztepilému.Dojem turisty a trampa.A sběrem semen a pěstováním semenáčků se zabývají lesníci.....
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 08:03 Reaguje na Emil BernardyAno máte pravdu. Poslední roky trpí smrk pichlavý malým motýlkem, nevzpomenu si jak se jmenuje, byl sem dovlečen po revoluci a nyní je to velký problém, smrk prosychá zevnitř. Měl jsem známé a kamarády z Krušných hor, kteří vyprávěli co se tam dělo. Hlavní příčina byl prach z dolů v Německu, hlavně. Nadměrné množství síry. Těžař vyprávěl, jak skácel strom a jen se zaprášilo, chodili domu jak kominíci. Proto se začal sázet smrk pichlaví, kterému v současné době přivezli dostatek škůdců a v Krušných horách začíná likvidace. Jinak nevím proč se stále užívá při zmínce o lese vědci. Naše věda neexistuje, protože dovolili likvidaci smrku ztepilého, důvod neznám, ale vše je organizováno, nevím proč si toho lidi nevšímají, možná se bojí. LČR jako státní organizace, úmyslně nezpracovala větrné kalamity a nechali namnožit kůrovce a pak se zdělávaly pouze stromy, kde již kůrovec nebyl. Dokázali za jeden rok ze sta kubíků, rozjet kůrovce do desítek tisíc a kde byli vědci? Ano chápu šlo jim o koryta, ale pak to nejsou vědci. Omlouvám se, že jsem to napsal na vaši recenzi, ale zmínka o vědcích mne rozčiluje. Nyní jsou chytří. Naštěstí snad zbytek Šumavy, vzchopivších se Krušných hor, Krkonoše, Jizerky, Jesníky a další budou ochráněny před agresí státu.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.2.2025 08:15 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKMám kamaráda na Šumavě,pro LČR pracuje snad jako OSVČ,nedovedu to přesně vysvětlit,ale "neschopnost" LČR prý je dána těžkopádností pravidel podle kterých musí tento státní podnik postupovat.Problém,pokud je , tedy se nejmenuje LČR,ale těžkopádný postup při rozhodování.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 08:50 Reaguje na Emil BernardyAno máte pravdu. Jenže i neschopnost jejich úředníků. Po revoluci, jsem byl u akciovky, byla zde dlouhodobá smlouva na deset let a fungovalo to. Dokonce mne nechali dělat lesařinu a ne jen diktát, já měl kádrováka revírníka. Takže na svim bývalim úseku jsem vyznačoval a vše si řídil, on se domlouval semnou kam se bude co zalesňovat a fungovalo to. Pak po desti letech byla nová smlouva, akciovky nám zvedli úseky a já měl tři revíry. Ještě předtím na jednom revíru se těžba navýšila z 600 kubíků na 25000. No a pak přišli kalamity v r.2008 a firma místo aby začala dělat dostala výpověď. V tu chvíli než byl někdo vybrán, se brouk který na jaře napadl kalamitní dřevo, tak se rozjel a za ten rok snad z 5000 m3 na 120000 m3. To byl děs. Pak následovaly kalamity 2017 až 2022, samí brouk. Tehdy jsem se dostal k člověku který dělal smlouvy a stále se vymlouval, že to jinak nejde, nakonec utekl, když jsem mu řekl, že je neschopný, protože jaký problém by byl zanýst do smlouvy klauzuli o tom, že pokud dojde ke kalamitám, se veškeré jiná práce nad 40 let věku zastaví a půjde se do kalamit. V případě velkého rozsahu nad rámec smluv, se zastaví těžby u dalších suběktů a sem budou ztaženy a ceny se stejně braly jako kalamitní, tedy rozlámané a jiné ze smluv. Šlo by to ale není vůle. Horší je, když vědci lžou radši o změně klimatu. Neslyšel jsem jednoho vědce, aby se zmínil jaký vliv má letectví a hlavně různé nosiče satelitů, rakety, když proletí onou ochrannou atmasférou, jakou oni udělají ozonovou díru, stovky km čtverečných , tisíce a možná to nebude co2, které rostlina potřebuje jako stavební prvek. Vědci říkají jen to co chtějí slyšet páni co mají peníze a my to zaplatíme, ale naše krásné lesy tu mohli stát, vždyť se říkalo,že Vysočina jsou plíce naší kdysi krásné republiky. LČR porušovali úmyslně zákony, pozor neházím to na revírníky i když by se domluvili tak by se mohlo něco dít, jinak jednoho lehce zlikvidují, viděl jsem likvidaci revírníků a správců, hnus.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.2.2025 14:02 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK....... rozumím.Do práce kecá kdekdo.Je to snad všude.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.2.2025 10:09 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo ministři přírody chtěli kůrovce, tak je sp LČR množil dle příkazum, stejně pak ředitele vyhodili. Takový například knížepám Kinský si své hajné podržel a běžte se podívat na ždársko, smrkky stojí na rozdíl od okolních lesů. Zbytek vysočiny je sežraný.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.3.2025 06:52 Reaguje na Slavomil VinklerAno máte pravdu, jezdily jsme sem od Lesnické společnosti a opravdu jsou zde lesy pěkné. Vedle je Lesní družstvo, což je výhoda. Sice zde měli problémy, ale to jen proto, že oni již s LČR sousedí a právě majetek Kynských je již uchráněn. Ale proč se to vše muselo stát?
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
11.2.2025 12:00Jako každá dřevina, i smrk při svém růstu od mládí směřuje aktivně vzhůru, a dynamiku tohoto jevu můžeme sledovat velkými výškovými ročními přírůsty od přeslenu k vrcholovému pupenu. Podle počtu přeslenů pak můžeme přibližně spočítat jeho věk. V tomto období se proto koruna jeví jako ostře špičatá. Jakmile strom dosáhne středního věku, a přiblíží se hranici výškového maxima (to se liší podle bonity stanoviště), ukládá se energie z fotosyntézy do přírůstu tloušťkového. Kmen nabírá na síle a vzdálenosti přeslenů ve vrcholu koruny se zmenšují. Pozorovatel pak vnímá, že se špička stromu zaobluje. Stadiálně mladé smrky proto mají špičku koruny ostrou, a stadiálně staré stromy jsou ve vrcholu oblé. S kůrovcem je to pak tak, že tam, kde si stromy prostorově konkurují, mají hladké kmeny bez větví, s výraznými výškovými odstupy přeslenů, což je pro vývoj brouka příznivé. Tam kde rostou jako solitéry, bývá kmen značně sukatý, a prostor pro požerek kůrovcových larev se problematizuje.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.2.2025 08:23 Reaguje na Josef StříteckýDíky za vysvětlení.Jako polovzdělaný pozorovatel také tuším boj o světlo,hustý les,vysoké štíhlé kmeny,řekl bych "stéblovité",na pasekách tyto zůstavší působí snad až komicky....
Ale k původnímu tématu.Opravdu při výletech do Krušných,v zimě,pro laika bylo nápadné snad zaostávání smrku pichlavého a pohoda s.ztepilého.
Odpovědět
Ale k původnímu tématu.Opravdu při výletech do Krušných,v zimě,pro laika bylo nápadné snad zaostávání smrku pichlavého a pohoda s.ztepilého.
HH
Honza Honza
11.2.2025 12:03četl jsem, že tzv. stříbrným smrkem se měl nahradit původní "zelený" (ztepilý) smrk. Stříbrný = smrk pichlavý více odolnější exhalacím.
My bychom spíše potřebovaly smrk odolnější kůrovci a suchu.
Zde mám tento názor: 1. je jasné, že odolnější druhy, které potřebujeme, v současnosti jsou vytlačovány původními, které mají dnes lepší vlastnosti, ale nebude to tak v budoucnu = tvrzení, že na Šumavě nic jiného neroste než smrk, je z tohoto důvodu pochybné. 2. až vnější podmínky dospějí, ev. již nastaly, pak tyto odrůdy se naopak budou chovat invazivně = dle přírodovědců cizorodě a nevhodně = opět pochybný názor přírodovědců z opačného důvodu.
Odpovědět
My bychom spíše potřebovaly smrk odolnější kůrovci a suchu.
Zde mám tento názor: 1. je jasné, že odolnější druhy, které potřebujeme, v současnosti jsou vytlačovány původními, které mají dnes lepší vlastnosti, ale nebude to tak v budoucnu = tvrzení, že na Šumavě nic jiného neroste než smrk, je z tohoto důvodu pochybné. 2. až vnější podmínky dospějí, ev. již nastaly, pak tyto odrůdy se naopak budou chovat invazivně = dle přírodovědců cizorodě a nevhodně = opět pochybný názor přírodovědců z opačného důvodu.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 08:30 Reaguje na Honza HonzaVíte smrk by touto kalamitou nebyl poškozen, pokud by u nás byli vědci. Ano všichni se oháněli vědou. A nyní. V devadesátých letech se začaly navyšovat těžby, měli jsme obrovskou zásobu. Doba obmýtí byla 110 let, takže první těžby mýtní se zařazovali kolem sta let. Vždy po několika letech se objevila větrná nebo sněhová kalamita. Tehdy se zastavily těžby nad 50let a vše se stáhlo do kalamit, takže kůrovec byl zažehnán, nejvíce se lesy zašetřily v rámci Východních Čech, kde se od května vše stěhovalo do Krkonoš, zde byla podobná kalamita, jako v Krušných horách, ale zde to byl průšvih z Polska. Vše se podařilo zažehnat, ale dole byly lesy zašetřeny. V devadesátých letech, chamtivost, snížila obmýtí a třeba co jsem dělal já, se navýšily těžby z 6000 m3 na 25 000 m3. Což znamenalo otevřená stěny, kde revírníci se držely hekteru a hloubky tedy dvě délky. Tím sebemenší větřík boural les. Ale v té době ještě se vše urychleně zpracovávalo a tím se kůrovci zabránilo se šířit. Pak přišli kalamity na Opavsku, kde jsem to poprvé viděl. Firmy dostaly výpovědi a výběrové řizení a brouk se rozjel. Směly se zdělávat jen souše, takže perfektně se brouk namnožil. Byl jsem při tom, kde jsme přišly na výpomoc. Poprvé, když jsem tu byl nám zakázali kácet vylítlý stromy a zdělávaly se jen suché, koncem srpna jsem tu byl zas, kde byl potřeba jeden těžař, byl harvestor, tak zhruba ze 100m3 bylo 2000m3 plus. Hnus. V r.2008 to bylo u nás a naše firma dostala výpověď, čekalo se a v říjnu zde bylo z 1000m3 desetitisíce. To se ale tehdy zvládlo a pomohli deště někdy v 2010. Odezva u LČR, jednoduchá za zvládnutí likvidace a výpověď pěti správců a výhružky revírníkům. Přišel rok 2017. Po lesích Českomoravské vysočiny, na Moravské straně je rozjetý kůrovec a nic se nedělá, jen výběrové řízení. V 17 u nás větrná kalamita, ale malá několik desítek kubíků, ale asi třikrát za zimu, lesy jsou příliš rozvolněné. Opět výběrové řízení a oklo lesů obcí a soukromníků množení kůrovce. Koukal jsem na všechny strany a sousedi LČR kůrovcové kolo, které se za rok z pár kubíků rozrostlo na tisíce a nyní již nešlo nic zachránit a u nás jsou lesy zdecimované. Kde jsou oni vědci, kde jsou Profesoři z lesnických škol, oni vědci. Slyším jen lži a nic již nelze dělat, jen zachránit zbytky Českých lesů, no a nyní se zavřel náš trh se dřevem a budem dovážet ze zahraničí, nebo krovy na domech budou jen beton. Je toho mnoho a stačí se jen dívat a u nás to vidí mnoho lidí a zůstali jen oči pro pláč.
Odpovědět
va
vaber
12.2.2025 09:14 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKViděl jsem mnoho malých lesíků stojícich samostatně sežraných od kůrovce i když další les byl daleko, min. stovky metrů i kilometr.
Nedaleko co žiji jsou smrky na prudkém svahu, obklopené listnáči a stejně jsou sežrané. Jak se tam kůrovec dostal, tam nikdo nejezdí ani těžit to nikdo nechce na takovém svahu. Teorii o záchraně lesů a smrků řádným kácením nevěřím.
Spíš by se mělo zkoumat proč některé stromy přežily. Odpověď je jednoduchá nebyl v nich kůrovec ,ale proč v nich nebyl?
Odpovědět
Nedaleko co žiji jsou smrky na prudkém svahu, obklopené listnáči a stejně jsou sežrané. Jak se tam kůrovec dostal, tam nikdo nejezdí ani těžit to nikdo nechce na takovém svahu. Teorii o záchraně lesů a smrků řádným kácením nevěřím.
Spíš by se mělo zkoumat proč některé stromy přežily. Odpověď je jednoduchá nebyl v nich kůrovec ,ale proč v nich nebyl?
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 09:34 Reaguje na vaberVíte sešel jsem se s jedním starým lesníkem a ten vyprávěl, že kdysi byl na školení, kde jim vědec vykládal, že kůrovec je nejlínější brouk a daleko neletí. Další rok se ozval a lesní závod opět svolal lesníky a tehdy řekl, že se musí omluvit, že není nejlínější. Měli nějaké balóny vypuštěné a v nich asi feromony to nevím, ale že jim řekl, že brouka mají nachytaného ve velkých výškách. To znamená, že ho větry zanesou velice daleko. Proto se najednou někde objeví. Vemte si, že LČR dokázali namnožit možná stamiliony brouků za rok, musí se živit, to jim nařizuje příroda. Jinak mám ve volnosti u cesty smrk, tak 60 let, opřeli se o něj stromy vytěžené kůrovcové a jemu se taky nic nestalo, myslím, že to má příroda dobře porychtované, něco musí přežít. Víte kdyby se vše dělalo jak nás učili předci, tam než byl vědec, byl hlavně praktik, tak by se tohle nemohlo stát. Je to les hospodářeký a ten potřebuje prostě ochranu. Mluvil jsem s lesníky dříve hodně starými, i můj strýc, umřel v 92 a ti zažili mnišku a likvidaci lesů, jak dnes. Jenže oni tehdy neměli techniku a v době, kdy potřebovali likvidovat kalamitu, byl sedlák na poli. Dnes si to dokonce dovolují srovnávat, jen aby obhájili svoji neschopnost a nebo to byl účel?
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.2.2025 10:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKTak jako vy to říká řada odborníků- je vidět kolaps, devastace, bezohlednost v řadě oblastí, i když dnešní společnost, vláda na správnou péči dbá více než za socializmu.
Ale doba se mění, nejsou lidi, v některých činnostech by si nevydělali, některé činnosti vůbec nelze dělat. Mění se klima, vše se zhoršuje. Situace není jednoduchá.
Právě proto si myslím, že je třeba se vracet zpět k přírodě- tj. tak, aby si to příroda zvládala sama. K tomu musí mít podmínky, musí být vhodné odrůdy, vhodný postup, který opět zařídí jen člověk.
Základem je svoboda, co nejméně příkazů, vyhlášek, aby lesníci měli podmínky, peníze, lidi, aby to vůbec mohli zvládnout. Přírodovědci by měli ukazovat cestu - návrhy řešení jak by to bylo nejlepší. No a drastické devastační postupy přísně pokutovat.
Odpovědět
Ale doba se mění, nejsou lidi, v některých činnostech by si nevydělali, některé činnosti vůbec nelze dělat. Mění se klima, vše se zhoršuje. Situace není jednoduchá.
Právě proto si myslím, že je třeba se vracet zpět k přírodě- tj. tak, aby si to příroda zvládala sama. K tomu musí mít podmínky, musí být vhodné odrůdy, vhodný postup, který opět zařídí jen člověk.
Základem je svoboda, co nejméně příkazů, vyhlášek, aby lesníci měli podmínky, peníze, lidi, aby to vůbec mohli zvládnout. Přírodovědci by měli ukazovat cestu - návrhy řešení jak by to bylo nejlepší. No a drastické devastační postupy přísně pokutovat.
EB
Emil Bernardy
12.2.2025 11:51 Reaguje na Honza HonzaPane Honzo.Lesníci prošli školou,většinou vysokou.Vystudovali obor.A jistě postgraduál a řekněme kontinuální celoživotní vzdělávání.Jako v jiných oborech.Po ukončení školy bývá praktická příprava absolventů než začnou pracovat samostatně.O toto ti co pokračují v pedagogické či vědecké práci přicházejí.No a pak je tu ještě diskutující lajcká veřejnost.A naši volení zástupci.
Aktivisté často když vzdělání tak příliš často žurnalistika nebo práva.
Odpovědět
Aktivisté často když vzdělání tak příliš často žurnalistika nebo práva.
HH
Honza Honza
12.2.2025 14:25 Reaguje na Emil BernardyDobře. Je to škola jak efektivně něco pěstovat. Přírodovědci zase více rozumějí přírodě, vztahům v přírodě- lépe ví, jak by přirozená příroda měla vypadat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.2.2025 17:33 Reaguje na Honza HonzaPromiňte,ale mám dojem,že všechny tyto pojmy znáte hodně zdaleka....
Přirozená příroda...... žertujete ?
Odpovědět
Přirozená příroda...... žertujete ?
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 22:11 Reaguje na Emil BernardyCo to znamená, pokud bude přirozená příroda, tak tudy neprojdete, nebude dřevo, max. na topení. A dřevo možná na rakev, krov těžko. Než se takový les srovná a bude to tak kdy přišli naši předkové, tak možná 300 let. Není to pole.....
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
12.2.2025 22:07 Reaguje na Honza HonzaTak za prvé za socialismu za takto zničený les by tito lesníci seděli, péče o les byla mnohem větší. Klima se mění? Nevím, ale myslim si, že je to jen další bod, kde jde vydírat občany. Pokud stoupla teplota v Praze. Podívejte se na fotky, dnes samý beton, kámen a doprava min 10 x vyšší, to se na teploměru objeví. Další, mizí příroda, keře i podle ochránců přírody je bordel, pole obrovské, tak i obrovské odvodnění a vše do trubek, voda umí okolí ochladit. No a letadla, stačil covid, necestovat a najednou bylo dost vody a co kdyby přestaly létat rakety a ničit ozonovou vrstvu, stejně bude roky trvat než se ony narušené vrstvy zacelí. Takto se to svádí na CO2 a může se buzerovat. Ještě pokud vím, tak i les monokultura byla příroda, jen se muselo více starat a ne to svádět na změnu klimatu. Lesníci podmínky mají jen u LČR hodně dělají něco co se stále nařizuje, protože tam nahoře nevidí a dole se bojí. Dnes se propaguje prosvětlení lesa, no důvod je jednoduchý, dostat se ke dřevu a že se ničí les, no děláme to vědecky. Ale kolik vědců bylo ve výrobě. Nejvíc se naučíte přímo v lese, každý les je jiný a vyžaduje jiné pěstební zásahy, to dnes LČR netolerují a hloupnou. Mimochodem lesník co má gimpl a jde na vejšku, ať zůstane v kanceláři a nemluví do lesa. TO NEMÁ CENU.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.2.2025 07:49 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKVpodstatě s Vámi musím souhlasit,jen nerozumím tomu,proč by všeobecné vzdělání mělo být překážkou aby hajný byl dobrým hajným.Prošel jsem nějakými školami a spolužáci se střední odbornou školou měli hodně velké potíže v předmětech,o kterých jsem ani nevěděl a tatínek,absolvent střední stavebí průmyslovka na VŠ vzpomínal,že hodně se nusel snažit ve fyzice a matematice,spolužáci z gymnazií na toto vyli připraveni lépe.Ale to už je fuk...
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.2.2025 12:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK1*. Výmyslu tzv. světlý les, bez zapojených korun, se děsím.
Odpovědět
