Vědci zkoumají možné využití nepůvodních listnatých dřevin v lesích
„U některých z těchto druhů již známe jejich ekonomický potenciál i přínos pro diverzitu lesů. Je však potřeba zjistit limity jejich využití, určit vhodná stanoviště a zmapovat skupinu patogenů, které je mohou ohrožovat nebo které by mohly být s těmito dřevinami zavlečeny,“ uvedl Otakar Holuša, řešitel projektu z FRRMS MENDELU. Součástí výzkumu bude také hledání optimální druhové skladby lesů, která by minimalizovala riziko výskytu chorob a patogenů a současně zajistila co nejvyšší ekonomický přínos a poskytovala v co nejvyšší míře ekosystémové služby.
Projekt reaguje na aktuální problémy spojené s klimatickou změnou a nabízí alternativní proaktivní přístup k lesnickému hospodaření. Pro využití vybraných druhů dřevin je nezbytné stanovit vhodné přírodní podmínky a vyhodnotit vliv některých faktorů, zejména hmyzích škůdců a houbových patogenů. Výzkum se proto zaměří nejen na produkční potenciál dřevin, jejich zdravotní stav a odolnost vůči škodlivinám, ale také na stanovení pěstebních modelů pro dané smíšené porosty a poté i založení porostů s těmito vybranými dřevinami.
Výsledky by měly komplexně zhodnotit využití vybraných druhů v lesnictví, definovat cílové skladby dřevin s jejich zastoupením, popsat zásady pěstění lesů a posoudit ekonomiku pěstování a uplatnění na trhu s dřívím.
„Výsledky budou zpracovány formou rámcových směrnic hospodaření, které bude možné zapracovat do aktualizovaných lesních hospodářských plánů. Již nyní máme první poznatky o výskytu hmyzích patogenů a také údaje o produkci ořešáku černého, který dlouhodobě sledujeme,“ doplnil Holuša. V roce 2026 bude pokračovat koordinace projektu a vznikne také webový portál, na němž budou průběžně zveřejňovány výsledky výzkumu i informace o realizovaných aktivitách. Důležitou součástí práce bude také rozsáhlá analýza odborné literatury zaměřená na produkční vlastnosti jednotlivých druhů a na výskyt hmyzích a houbových patogenů v různých stanovištních podmínkách. Na závěr projektu plánuje výzkumný tým vydání odborné publikace.
Aktivity projektu probíhají na dvou typech území. Prvním jsou majetky Biskupství brněnského a společnosti Arcibiskupské lesy a statky (ALSOL) v oblasti Chřibů. Cílem na tomto území bude připravit detailní podklady pro vlastní hospodaření. V druhé rovině jsou zkoumány další části České republiky a Evropy, kde bude podstatné získat co nejvíce informací o tom, jaké jsou růstové projevy vybraných dřevin, ale také kde bude možné tyto dřeviny využít v lesnickém hospodaření.
Na projektu spolupracuje tým z FRRMS také s odborníky z Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi. Projekt s názvem Využití vybraných listnatých nepůvodních druhů lesních dřevin jako adaptační opatření lesnického hospodaření s ohledem na klimatickou změnu byl zahájen v lednu letošního roku a potrvá až do roku 2030.
reklama
Dále čtěte |
ČSÚ: Plzeňský kraj má mezi kraji 2. nejvyšší podíl lesů, nové výsadby se snížily
Lesy ČR pokračují v projektu nového sídla, letos chtějí mít povolení
Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy?
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Petr
16.6.2026 18:18Slavomil Vinkler
17.6.2026 07:14 Reaguje na PetrPetr Dubský
17.6.2026 15:10Slavomil Vinkler
17.6.2026 17:18 Reaguje na Petr DubskýPřečtěte si tedy znovu a pořádně promyslete souhrnný článek https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/obnovujeme-prirodu-nebo-muzeum-polemika-nad-evropskym-planem-obnovy-prirody
On Konvička to studuje už dlouhé roky. A není zdaleka sám. To co píšete vy je od starýho Humbolta, asi 150 let staré.
Břetislav Machaček
19.6.2026 09:17navštívit takové lokality s různými nepůvodními dřevinami kvůli urychlení
výzkumu, který už byl kdysi prováděn těmi lesníky a vlastníky. Znám několik
takových míst, kde se dělaly pokusy s nepůvodními dřevinami a někde se to
osvědčilo, někde nikoliv a někde zasáhli zapřísáhli nepřátele nepůvodnosti.
Lépe je to právě před posledně jmenovanými tajit, aby to nezničili pouze
z fanatismu bez rozumné úvahy. V současné době se obávám jakékoliv propagace
pokusných lokalit, protože stačí jeden fanatik s AKU pilou a je po pokusu.
No a nebo jeden fanatik ve vedení a k pokusu ani nesvolí. Přeji úspěch při
hledání nových druhů dřevin odolávajících škůdcům, suchu a chorobám, aby
nebylo třeba neustále obnovovat porosty dříve, než dosáhnou zralosti jen
proto, že se lpí na původnosti, ač je jasné, že je to marné.
Břetislav Machaček
19.6.2026 09:28 Reaguje na Břetislav Machačekjeho dřevo výhodně prodal výrobci herních zahradních prvků. Sami si
pokáceli co chtěli a to tak, aby z výmladků narostly rovné kmínky
potřebné kvality, které si zamluvili, až jednou dorostou. Akátů na palivo je dost, ale cílené kvalitní kulatiny nedostatek a přitom
zahradní nábytek z akátu chrání pralesy kácené na takový nábytek.
My cennou surovinu pálíme, chemicky likvidujeme a nahrazujeme
dřevem z pralesů a plasty z ropy. Nezdá se vám to lidičky ujeté?
Jarka O.
19.6.2026 14:39 Reaguje na Břetislav MachačekA zatímco v okolních státech tyhle zmiňované stromy dávno sází, tak kocourkov započal výzkum vhodnosti:)





Čeští odborníci se zapojí do evropského projektu klimaticky odolného lesnictví
Vědci vyvinuli novou metodu detekce mikroplastů v zemědělské produkci
Dva vlci na Broumovsku sledovaní telemetrickými obojky vykazují běžné chování