https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-zkoumaji-mozne-vyuziti-nepuvodnich-listnatych-drevin-v-lesich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkoumají možné využití nepůvodních listnatých dřevin v lesích

16.6.2026 12:32 | PRAHA (Ekolist.cz) | Karolína Podborská
Kaštanovník setý (jedlý kaštan)
Kaštanovník setý (jedlý kaštan)
Výzkumný tým z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně zahájil výzkum zaměřený na reálné možnosti využití vybraných nepůvodních listnatých dřevin v lesním hospodářství. Cílem je zjistit, zda by některé druhy stromů a keřů mohly pomoci českým lesům lépe se přizpůsobit dopadům klimatické změny a zároveň přinést díky své produkci dříví reálný ekonomický užitek vlastníkům lesů.
 
Vědecký tým se zaměřuje na druhy, které mají díky svým růstovým vlastnostem potenciál pro širší využití v lesnictví. Patří mezi ně kaštanovník setý, ořešák černý, líska turecká, platan západní nebo ořechovec vejčitý.

„U některých z těchto druhů již známe jejich ekonomický potenciál i přínos pro diverzitu lesů. Je však potřeba zjistit limity jejich využití, určit vhodná stanoviště a zmapovat skupinu patogenů, které je mohou ohrožovat nebo které by mohly být s těmito dřevinami zavlečeny,“ uvedl Otakar Holuša, řešitel projektu z FRRMS MENDELU. Součástí výzkumu bude také hledání optimální druhové skladby lesů, která by minimalizovala riziko výskytu chorob a patogenů a současně zajistila co nejvyšší ekonomický přínos a poskytovala v co nejvyšší míře ekosystémové služby.

Projekt reaguje na aktuální problémy spojené s klimatickou změnou a nabízí alternativní proaktivní přístup k lesnickému hospodaření. Pro využití vybraných druhů dřevin je nezbytné stanovit vhodné přírodní podmínky a vyhodnotit vliv některých faktorů, zejména hmyzích škůdců a houbových patogenů. Výzkum se proto zaměří nejen na produkční potenciál dřevin, jejich zdravotní stav a odolnost vůči škodlivinám, ale také na stanovení pěstebních modelů pro dané smíšené porosty a poté i založení porostů s těmito vybranými dřevinami.

Výsledky by měly komplexně zhodnotit využití vybraných druhů v lesnictví, definovat cílové skladby dřevin s jejich zastoupením, popsat zásady pěstění lesů a posoudit ekonomiku pěstování a uplatnění na trhu s dřívím.

„Výsledky budou zpracovány formou rámcových směrnic hospodaření, které bude možné zapracovat do aktualizovaných lesních hospodářských plánů. Již nyní máme první poznatky o výskytu hmyzích patogenů a také údaje o produkci ořešáku černého, který dlouhodobě sledujeme,“ doplnil Holuša. V roce 2026 bude pokračovat koordinace projektu a vznikne také webový portál, na němž budou průběžně zveřejňovány výsledky výzkumu i informace o realizovaných aktivitách. Důležitou součástí práce bude také rozsáhlá analýza odborné literatury zaměřená na produkční vlastnosti jednotlivých druhů a na výskyt hmyzích a houbových patogenů v různých stanovištních podmínkách. Na závěr projektu plánuje výzkumný tým vydání odborné publikace.

Aktivity projektu probíhají na dvou typech území. Prvním jsou majetky Biskupství brněnského a společnosti Arcibiskupské lesy a statky (ALSOL) v oblasti Chřibů. Cílem na tomto území bude připravit detailní podklady pro vlastní hospodaření. V druhé rovině jsou zkoumány další části České republiky a Evropy, kde bude podstatné získat co nejvíce informací o tom, jaké jsou růstové projevy vybraných dřevin, ale také kde bude možné tyto dřeviny využít v lesnickém hospodaření.

Na projektu spolupracuje tým z FRRMS také s odborníky z Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi. Projekt s názvem Využití vybraných listnatých nepůvodních druhů lesních dřevin jako adaptační opatření lesnického hospodaření s ohledem na klimatickou změnu byl zahájen v lednu letošního roku a potrvá až do roku 2030.


reklama

 
foto - Podborská Karolína
Karolína Podborská
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzita v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

16.6.2026 18:18
Kaštanovník i ořešák mají výraznou alelopatii. Látky v jejich opadaných listech omezují růst ostatních rostlin.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.6.2026 07:14 Reaguje na Petr
Ano, ovšem i buk, dub, bříza a další....nejsou přátelské k podrostu. Lesy jehličnaté dělají podzol, listnaté hnědozem a spásané stepi černozem.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

17.6.2026 15:10
Vážený pane Vinklere, jak naprosto přesně píšete, o tom, co dříve rostlo v naší kulturní krajině vypovídá půda a černozemě, tedy původní přirozené stepi je u nás asi deset procent, takže představa, že naši krajinu formovali v první řadě velcí spásači, neodpovídá faktům. Zapomíná se také na velkou spotřebu dřeva, kterou by lesostep nepokryla.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.6.2026 17:18 Reaguje na Petr Dubský
Jistěže velcí spásači, následně člověk. Formovali i lesy nejen černozem.
Přečtěte si tedy znovu a pořádně promyslete souhrnný článek https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/obnovujeme-prirodu-nebo-muzeum-polemika-nad-evropskym-planem-obnovy-prirody
On Konvička to studuje už dlouhé roky. A není zdaleka sám. To co píšete vy je od starýho Humbolta, asi 150 let staré.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2026 09:17
Moudří lesníci a vlastníci to dělali už v minulosti a doporučují vědcům
navštívit takové lokality s různými nepůvodními dřevinami kvůli urychlení
výzkumu, který už byl kdysi prováděn těmi lesníky a vlastníky. Znám několik
takových míst, kde se dělaly pokusy s nepůvodními dřevinami a někde se to
osvědčilo, někde nikoliv a někde zasáhli zapřísáhli nepřátele nepůvodnosti.
Lépe je to právě před posledně jmenovanými tajit, aby to nezničili pouze
z fanatismu bez rozumné úvahy. V současné době se obávám jakékoliv propagace
pokusných lokalit, protože stačí jeden fanatik s AKU pilou a je po pokusu.
No a nebo jeden fanatik ve vedení a k pokusu ani nesvolí. Přeji úspěch při
hledání nových druhů dřevin odolávajících škůdcům, suchu a chorobám, aby
nebylo třeba neustále obnovovat porosty dříve, než dosáhnou zralosti jen
proto, že se lpí na původnosti, ač je jasné, že je to marné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2026 09:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jsem tu psal o dědici zahrady zaplevelené nenáviděným akátem, jak
jeho dřevo výhodně prodal výrobci herních zahradních prvků. Sami si
pokáceli co chtěli a to tak, aby z výmladků narostly rovné kmínky
potřebné kvality, které si zamluvili, až jednou dorostou. Akátů na palivo je dost, ale cílené kvalitní kulatiny nedostatek a přitom
zahradní nábytek z akátu chrání pralesy kácené na takový nábytek.
My cennou surovinu pálíme, chemicky likvidujeme a nahrazujeme
dřevem z pralesů a plasty z ropy. Nezdá se vám to lidičky ujeté?
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.6.2026 14:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to ujeté. Likvidace akátu mě taky mrzí.
A zatímco v okolních státech tyhle zmiňované stromy dávno sází, tak kocourkov započal výzkum vhodnosti:)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.6.2026 11:42 Reaguje na Jarka O.
V kronice,v obci Olovnice ,"agát"vysazovali někdy před více jak 100 lety.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.6.2026 18:59 Reaguje na Emil Bernardy
Mám z něj zahradní nábytek. Líbil se mi akát ve Slovinsku, kde hezky lemoval okraje lesů, hned jsem si koupila výborný med. Tak tenhle jihoevropský užitečný strom vyklučí a místo něj budou zkoumat a sázet jiné užitečné jihoevropské stromy, které se už pěstovaly, než se na ně vykašlali. Jak psal p . Machaček :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2026 18:34 Reaguje na Jarka O.
+Agát není jihoevropský ale severoamerický silně invazní. Na okraje lesů nebo do rezervací nepatří, pod agátem neroste skoro nic. Jen sveřep, svízel povázka, vlaštovičník ve vlhku kopřiva. Maďaři, neb jim tam nic jiného neroste, mají výjimku z invaze. Je pravda, že med je dobrá a kůly do vinohradu trvanlivé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2026 18:36 Reaguje na Emil Bernardy
Již císař pán vydal výnos, že agát se nemá vysazovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2026 18:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Mendelu má docela dost pokusných ploch s různými někdy i starými exotikami. A pražáci určitě taky
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist