https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedec-novy-zakon-by-mel-urcit-kolik-mrtveho-dreva-by-melo-zustavat-v-lesich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědec: Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

27.6.2024 01:15 (ČTK)
V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo.
V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny.
 
Zákon by také měl podle jeho názoru stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Řekl to v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.

"Ze středoevropských lesů jsou v nejhorším stavu lesy středních poloh po kůrovcové gradaci. Jejich složení navíc neodpovídá současnému klimatu. U nás jsou stále smrkové lesy, což se nejen nehodí do současného klimatu, ale současně jsou monokulturní a dlouhověké," uvedl Hruška.

Je podle něj potřeba změnit druhové složení lesů blíž k smíšenému lesu, a také tak, aby les obsahoval staré i mladší stromy. Legislativa by to podle Hrušky měla stanovit. Dodal, že novela zákona, kterou budou projednávat poslanci, to zohledňuje pouze částečně.

V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo. To je přitom podstatné pro přírodní rozmanitost. "Pro lesy je extrémně důležité mrtvé dřevo, které bylo posledních 200 let dokonale vysbírané. Do půdy se proto nevracejí živiny. Chybí tam substrát, který by mohli využít brouci. Zároveň je nezbytné ke klíčení nových semenáčů. Zákon sice říká, že by tam mělo být, ale už neříká konkrétně kolik. Budeme apelovat na poslance, aby novelu upravili," řekl Hruška.

Hruška také upozornil, že lesní zákon musí respektovat hodně různých zájmů. Role lesů jako produkce dřeva klesá, naopak se zvyšuje jeho celospolečenská role, stejně tak jako ta pro uchování přírodní rozmanitosti nebo například rekreační. Je podle něj nutné tento aspekt v novele zákona zohlednit. "Bezpochyby přijde v nejbližším desetiletí další kůrovcová kalamita, což otevře prostor dělat změny rychle a na velkých plochách. Tam by se dikce nového zákona měla uplatnit," míní.

Velkým limitem pro přirozenou obnovu lesa je podle přírodovědce přemnožená spárkatá zvěř, jako například prase divoké. "V Česku se lesy obnovují přirozeně z velice malého procenta, většina z nich se spíše sází. Například v Rakousku se naopak omlazují přirozeně," řekl Hruška. Novela mysliveckého zákona, která umožní větší lov spárkaté zvěře, je podle něj nezbytným doplňkem lesního zákona.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

27.6.2024 07:09
5--
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 08:36 Reaguje na Jarka O.
myslivec by se měl s biologií a rozmanitostí lesa z žívat ne si jen brát co se mu líbí.
Odpovědět
Ra

Radek

27.6.2024 10:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proto tvoříme nový zákon o myslivosti , aby mohl pachtýř , osoba co podniká na pronajatých pozemcích , bez dodržování hierarchie v tlupách černé zvěře , věkové skaldby a pohlaví u spárkaté . Požádat o povolenku a lovu a zabíjet na potkání co se mu zlíbí , na to mu bude stačit 30h pronajaté půdy , bez vztahu k ní a k tomu co na ní žije .
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.6.2024 15:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jde tu o normu brusele o obnově přírody, tj o „přírodních prvcích na 20% území“. Ve 114/92 atp. péče o přírodu je, tak cpát víc chaosu do zákonů není nutné. Dalo by se nechávat klestí na % lesa, pěstovat ořešáky, chrupky, jedlé jeřáby, duby, jasany, lípy … u lesa, cest a rybníků, chovat tam pár krav kvůli hmyzu jako v Rakousku. V 2030 soupis odešle státní krajinář do EU, a EU na to slíbila finance.
Asi by autor nechtěl zvyšovat byrokracii, nakazovat lesákům, nechávat klimaticky rizikový les, pomlouvat myslivce nebo trestat lidi za odnesení pár větví do kamen v tuhých zimách.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.6.2024 07:42
podle přírodovědce přemnožená spárkatá zvěř, jako například prase divoké.......
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

27.6.2024 07:48 Reaguje na Emil Bernardy
Wikipedia:
Spárkatá zvěř je označení pro větší nekožešinovou srstnatou zvěř, tedy lovné přežvýkavce z řádu sudokopytníků a pro prase divoké.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.6.2024 08:10 Reaguje na Kolemjdoucí
černá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.6.2024 20:48 Reaguje na Emil Bernardy
Prase divoké patří mezi spárkatou zvěř. Nevím, co vám na tom vadí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.6.2024 05:20 Reaguje na Majka Kletečková
No tak asi jo....
Odpovědět

Radek Čuda

28.6.2024 12:14 Reaguje na Emil Bernardy
Já když jsem se s tím poprvé setkal, tak mi to taky přišlo divné, ale pak jsem zjistil, že závada byla holt na mém přijímači.
Ale divné mi to přijde furt:-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 07:29 Reaguje na Majka Kletečková
No třeba to, že divoké prase v lesích aš tak zas moc neškodí a osobně bych chtěl vědět, před kolika hmyzími kalamitami lesy v posledních dvaceti letech ochránilo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 08:25
s textem článku v zásadě a zásadně souhlasím...
Odpovědět
Pe

Petr

27.6.2024 08:47
Je velmi smutné, že i takového základy musí určovat zákon, ale bohužel to asi jinak nejde. Ukazuje to jaký máme vztah k přírodě a ke světu. Ryze monetární.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

27.6.2024 09:18 Reaguje na Petr
Ryze monetárně stát podporuje a dotuje spalování biomasy. To "vymetá lesy" od "mrtvého dřeva" (= souší), klestu, potěžebních zbytků. seštěpkované dřevo se spolu s uhlím pálí v teplárnách a elektrárnách Co takhle s dotacemi přestat? Potom by to dříví hnilo v lesích. Takže ano. Ekonomická stimulace funguje. Nemůžete ale mít koláč a zároveň ho sníst. Musíte se rozhodnout podle priorit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 09:42 Reaguje na Dalibor Motl
mi ten kontext, který zmiňujete k tématu nedává moc smysl.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

27.6.2024 15:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vědec touží ponechat mrtvé dřevo v lesích. Stát nyní dotuje spalování biomasy (= také dřeva) v teplárenství. Vědec navrhuje stanovovat (a pochopitelně to někdo bude kontrolovat) kolik mrtvého dřeva v lesích zůstane. To je z mého pohledu naprosto nesmyslný byrokratický "opruz" a tvorba nových regulací, kontrolorů, formulářů... Funguje prostá ekonomická stimulace. Pokud přestaneme dotovat spalování biomasy, víc dřeva shnije v lesích (= nebude se vyplácet ho získávat z každého místa). Odpadne byrokracie, dosáhne se stejného kýženého výsledku, trh nebude pokřiven dotacemi. Jenom se společnost musí rozhodnout jestli chceme ze dříví stavět (zabránit rychlému rozkladu na CO2 a ušetřit beton, ocel...), nebo s ním chceme topit (uvolnit CO2 a ušetřit ropu, uhlí, laminát na větrníky a hliník na PV panely) nebo ho necháme hnít v lesích (uvolníme CO2 rychleji než vestavěním do budov a možná trochu zlepšíme diverzitu). Máme jeden koláč (jedny lesy s nějakým produkčním potenciálem, diverzitou a schopností vázat CO2). Nemůžeme si koláč nechat a zároveň ho sníst. Je to teď jasnější?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.6.2024 16:17 Reaguje na Dalibor Motl
Souhlas. Přitom v parcích se veškeré dřevo pečlivě uklízí spolu s uhrabným listím a stromy vesele prosperují.

Dnes šel dokument o megapožáru v Portugalsku, kde vědec ukazoval, jak dovezené eukalypty pro papírenský průmysl mají suchou kůru a spoustu opadanky, která ten silný požár rozjela. Takže v čase klimatické změny bych byl spíše pro méně hořlavého materiálu, v lese nikdo opadanku včetně listí neuklízí, což je dostatek hmoty pro půdní flóru i faunu. Nakonec stromy nemusí růst tak rychle, aspoň budou mít hustší dřevo.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.6.2024 23:22 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych to tak nehrotil. Sem tam nějaký doupný strom snad nevadí. A pokud spadne, tak z něj kulatina nebude. Větve, pokud o ně není zájem, tak ať shnijou. Na hromadách nebo i v porostu (pokud nebudou zavazet obnově). Na druhou stranu nevidím důvod vyplňovat kvůli tomu formuláře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.6.2024 06:02 Reaguje na Jan Škrdla
Nic nehrotím, doupné stromy jsou většinou zelené, a jsou mimořádně potřebné, nejznámější případ vrba, ale i buk, dub, ovocnáče. Větve v lesích běžně jsou, občas i padlé kmeny (na podzim více), toto chápu jako "Čehý" článek-) Kalamity samozřejmě uklízet, ne jak M.B. po Kirilu spokojeně pózoval na mohykánech.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 16:58 Reaguje na Dalibor Motl
co se týká CO2 tak se dělá z ničehgo aféra... CO2 je v atmosféře 0.04 % z toho by se dalo usoudit, že z toho se nic neoteplí.
Nicméně se domnívám, že jsou sice lesy produkční ale nemusíme se k nim chovat tak jak je dnes běžné.

jsem si říkal, jak uvažují lidi jako vy. Připadá mi, že všichni hledíme na stejnou slepici, akorát lidi jako je pan Macháček vidí z té slepice akorát tu řiť z které lezou vejce, to, že nevidí 90% toho co je slepice mu divné nepřipadá.

To, že to není pohodlné je zřejmé ale jinak se nikam neposuneme.

Mě v podstatě nezajímá co je CO2 ale aby se změnil narativ toho, jak tyto zdroje vnímáme, že je to domov spousty organismů a živočichů, zvířat a ptactva.


Domnívám se, že to co říká pan Hruška je navrat k přirozenému a udržitelnému, které tady fungovalo staletí.
NEMÁME PRÁVO PŘEHLÍŽET PŘIROZRNOST, KTERÁ KE ZDRAVÉMU LESU a udržitelnému lesu PATŘÍ A TO I S TÍM, CO JSEM JIŽ ZMÍNIL.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 17:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
abych narovnal to, co jsem napsal, tak chápu, že bychom se měli chovat celkově šetrně a pokud někdo bude chtít zelenější města, udržitelnější zemědělství čistější vzduch, tak mi zas tak nevadí jestli to bude kvůli CO2 nebo kvůli biologické rozmanitosti a udržitelnosti.
Zkrátka narativ CO2 není pro mě důležitý ale chápu aspekty, které by to mohlo přinést a to je lepší, odolnější zdravější prostředí pro všechny i pro ty co žijou na louce nebo v lese.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 07:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Co fungovalo staletí? To přece není otázka nějakých posledních 50 let. Dřív se klučily i pařezy a jíž za doby M-T bylo lesů nejen málo ale byly i "vysbírané". No a když už byla možnost nějaký ten "nepořádek tolerovat" tak moudrý ekolog zavedl termín ekopalivo a obnovitelný zdroj. Kde byl pan Hruška? Proč se proti tomuto nesmyslu již tenkrát neohradil?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2024 16:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Co vás mimo toho vejce u slepice zajímá? Mne
třeba i její trus a že mi vypásají zahradu.
Ale všeho s mírou! Úměrné množství trusu ru
trávu pohnojí, ale mnoho trusu trávu spálí.
Totéž udělá malé množství dřevní hmoty v
lese stačící se rozložit a naopak zlo udělá
jeho nadměrné množství. Copak jste se stále nepoučil z NP ČŠ, proč byl ten požár tak výhřevný, že praskaly i skály? A proč hoří intenzivněji všude, kde je nahromaděna dřevní hmota? Vy si přejete repete v jiných lesích toho co bylo v NP ČŠ?
Pan Hruška asi ano, protože ten zmar dnes
dokonce opěvuje jako příležitost pro nálety.
Všeho s mírou a i toho klestí a souší, což
už znali naši předci, kteří uměli hasit
požár hrabanky, ale souší nikoliv. Proto
klestí a souše darovali chudině, aby jim
kvůli tomu neshořel celý les. Jste schopen
pochopit o co jde třeba hasičům? Oni klidně
uhasí požár hrabanky, ale požár lesa plného
souší a klestí nikoliv. Příště se na to
"vědcům" vyprdnou a budou hasit pouze okolí
lidských obydlí a nechají "vědcům" dokonat
jejich pokus s přeměnou kdysi zdravého lesa na les plný souší a pak na spáleniště s nálety.
Odpovědět
Ra

Radek

27.6.2024 09:01
Jsou místa kde je zvěře řekněme víc . Tam je potřeba zvýšit lov , o tom myslím nikdo z myslivců nepochybuje . Co je ale důležité , zachovat věkovou strukturu , lovit slabé kusy a dodržet poměr pohlaví . Pokud nám ještě jde o zdravý les a biodiverzitu .
Odpovědět
Ra

Radek

27.6.2024 09:03 Reaguje na Radek
To vše máme v zákoně , kolik těch zákonů potřebujeme , nebylo by rozumnější začít dodržovat ty co už máme .
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

27.6.2024 09:03
"mrtvé dřevo" z lesů mizí kvůli dotacím na spalování biomasy. Tedy náš stát jeho odstraňování podporuje a dotuje z našich daní. Obchod s klestem a "potěžebními zbytky" díky dotacím na jejich energetické využití jen kvete. Stačí dotace omezit a uvidíme znatelné zlepšení. Zároveň je spousta lesů, o které se majitel nestará a ne kterých trouchniví stoleté mrtvé stromy nastojato. Díky voskovičce a dalším zavlečeným patogenům leží nebo stojí porůznu v lesích i remízcích mnoho mrtvých jasanů i dalších dřevin. V 19. století byly lesy vymetené i od šišek a drobných větviček. Takže suma sumárum to vidím tak, že stát hloupě vytváří problém a následně ho ještě hloupěji chce řešit. Současně by pan vědec Hruška měl zavítat do jiných než státních lesů a hájů a také se tam důkladně porozhlédnout. Já nedostatek mrtvého dřeva ve svém okolí vůbec nepozoruji. Zavádění falších regulací a povinností pouze vytvoří další úředníky a formuláře. Lesu zdar!
Odpovědět

Radek Čuda

28.6.2024 12:16 Reaguje na Dalibor Motl
" ... stát hloupě vytváří problém a následně ho ještě hloupěji chce řešit."

... a kdyby jen v tomto případě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.6.2024 10:55
Na pana Hrušku už nemíním reagovat. Má sice celou škálu titulů, ale to nikdy nezaručí, že se nemýlí a on se mýlí opakovaně. Les NIKDY nebyl o hromadění živin, ale právě naopak. Splachy lehkého humusu odjakživa les dotoval ostatní půdu v rovinách a nivách řek a potoků. Ty zúrodňovaly živiny vyprodukované stromy na kopcích a dokonce v lužních lesích, odkud
je povodně vyplavovaly jinam. Po požárech jeho živiny odvál jinam vítr ve
formě popela a nebyly to pouze živiny organického původu, ale i horniny
narušené činností kořenů stromů(praskání skal díky rozpínání kořenů).
Zakonzervování živin v lese je utopie, která nikdy nefungovala, mimo
pár výjimek jako rašeliniště a nějaké mokřady. Všude odkud odtékala
voda a kde byl vítr byla i eroze, která ty živiny posílala jinam. On
prosazuje nicnedělání od samovýsevu přes bezzásah po zmar, jako úlitbu
ve formě pralesů za podobné bezpracné plantáže na štěpku pro energetiku.
Vše je totiž o ekonomice lesa, který se bude více vyplácet 3x za dobu
klasického obmýtí vytěžit jako štěpku. To bude teprve ždímání živin
z lesů, pro které jsou už dnes vzorem pole s biomasou pro bioplynky a
kotelny. Soukromníkům to nařídit asi nepůjde a tak to stát nařídí
pouze LČR , které povinně změní lesy v pralesy, aby se vykompenzovalo
vydrancování lesů určených k produkci štěpky. Bohužel on ten rozklad
dřeva CO2 nekonzervuje na rozdíl od dřevostaveb a zuhelnatění a pouze
na velmi krátkou dobu zbrzdí. Mimochodem ví pan vědec, který strom je
odolný více větru, sněhovým polomům a taky suchu? No přece rostoucí
pomalu s minimem živin, vody a vystavený živlům od začátku, než ten
bujně rostoucí z živin po svém předchůdci. Strom z bezzásahu bude jako
hubená tyč a když přijde vítr a nebo těžký sníh, tak bude brzo potravou
pro jiné stromy. Za sucha jeden druhému v hustém lese, jakým bude ten
samovýsev v NP ČŠ vypije všechnu vodu a uschnou komplet díky tomu, že
jsou stejného druhu a stáří. Pak stačí zase "nadšený" ochranář a je tu
opakování požáru. Pouze to bude o jiném druhu stromů, které mimochodem
dobře hoří i mokré a živé. Kdyby platila teorie o hromadění humusu
i pro skutečné pralesy, tak nerostou v několikacentimetrové vrstvě
humusu, ale na desítkách metrů kvalitní půdy. Po vykácení, či vypálení
jsou úrodné pár let a pak jsou jalovinou dobrou tak leda pro traviny.
Je to pouhý koloběh živin s jejich vyplavováním a jinými druhy eroze.
To, že dřevo odtěžím, tak pouze dělám to, co sama příroda ve formě
odplavení rozložené biomasy a nebo ohně, při kterém biomasa shoří.
Ano nezbytně nutné množství by mělo v lese zůstat jako pokryv půdy,
ale to stačí i ve formě listí, jehličí a drobných větví. Vše navíc
stejně odplaví voda a nebo to při nahromadění shoří.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.6.2024 12:37 Reaguje na Břetislav Machaček
vaše fresh uvažování je sice možné, ale pro les tak trochu mimo.
Asi si představujete, že mrtvé dřevo se rozpouští rychle jako šumivá tableta ve vodě ale tak to není.

Píšete jako knížka až na to, že vše splácáte dohromady a tak z vašeho textu vypadnou docela podstatné skutečnosti.
Tvrdit, že les je místo pro naše bezuzdné rabování a slouží akorát k našemu oblažování touhy pro dřevě už je zastaralý pohled.

Les je společenství a jedině různoletý, druhově bohatý poskytující úkryt a životní prostor ptactvu jako jsou třeba sovy, které sídlí v dutinách stromů, který vy a vám podobným chcetě bezuzdně těžit, tak i biologie půdních mikroorganismů a hub vytváří závislá společenství a je stabilnější proti suchu i v případě vichřic.

Vy se omezujete na hmotu ale les je daleko více.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.6.2024 22:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jako obyčejně je Machaček i v tomto příspěvku konzistentně nekonzistentní. Tvrdí, jak na pana Hrušku už nemíní reagovat, a pak hned na článek pana Hrušky dlouze reaguje :-))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 07:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No když to tak ovládáte tak budete jistě schopen odpovědět na otázku, kde to rozpadající se dřevo v různých fázích rozpadu, ty doupné stromy, ty silné staré stromy atd. vezmete během dalších třiceti let na těch kalamitních plochách NP Šumava. Má to bý přes 36 km2.
No a potom můžete pokračovat v tom jak je možné, že největší současná kalamita vzniklá abiotickými vlivy je na Školním podniku Masarykův les. Ještě nedávno to bylo vydáváno za u nás podle současného trendu nejlépe pěstovaný les. No a ten by měl být i nejodolnější. A přišla jedna bouřka a kecy různých ekologů o stabilním lese vzaly za své. Jen mě napadá proč tu kalamitu ( převážně v listnáčích) chtějí zpracovávat. Proč pan Hruška a další ekologové už nekřičí, že je to příležitost pro přírodu a velká část toho " za chvíli mrtvého dřeva" by tam měla zůstat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 11:19 Reaguje na Jarek Schindler
S tím školním Masarykovým lesem jste trefil hřebík na hlavičku. Byl považován za vzorový smíšený les
různých věkových skupin a přesto vichřici neodolal.
Ony tomu neodolají ani pralesy a natož lesy, které
něco větru otevřelo. Ono stačí kvůli kůrovci pouze vykácet pár krajních stromů , které bránily vstupu
větrům a je zaděláno na větrnou kalamitu. A totéž může potkat každý les i kdyby byl vychvalován vědci
až do nebes jako odolný kalamitám a škůdcům. Až za nějakého sucha uschne listí těch přehuštěných
březových náletů v NP ČŠ, tak stačí sirka a bude tam nový požár. Bříza se totiž stejně jako jiné stromy suchu brání odumíráním částí listí a větví a v této
koncentraci to může být masivní zmar.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.6.2024 11:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Větrné kalamitě blížící se orkánu neodolá prakticky žádný porost. To jste trefil.
Zásadní rozdíl je v odolnosti proti suchu, normálnímu větru, biotickým činitelů. Taky proto tam měla ta vichřice co vyvrátit.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.6.2024 11:19 Reaguje na Jarek Schindler
Ptáte se proč největší větrná kalamita byla právě na ŠLP Masarykův les.
Jestli to taky nebude tím, že okolní lesy, zejména na jihu Drahanské vrchoviny (kolem Kalečníku) z velké části už dříve padly za oběť suchu a kůrovci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 11:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono hodně záleží při délce tlení na druhu dřeva, průměru
a vlhkosti. Mám na slunečné části zahrady část dubového
kmene o průměru 70 cm pokáceného před 60! roky a stále ne
a ne zetlít. Naopak břízy spadlé po napadení václavkou o průměru 50 cm se po 5 letech rozpadají na prach. Takže
dřevo a dřevo je rozdíl a větve ovocnáčů o průměru 3 cm
se v dřevnatém kompostu rozpadají během tří let. Když
jim pomůžete naštěpkováním, tak za polovinu té doby.
O nějakém dlouhém uložení CO2 tak nemůže být vůbec řeč
a o nějaké tvorbě vrstvy humusu rovněž. Je to tak malá
vrstva v řádech milimetrů a méně, protože něco zvětrá,
něco se odplaví a něco přejde ve formě živin do jiných
stromů. Ty si ale poradí i bez toho tlejícího dřeva
a uvedu hned dva příklady. Opuštěná pískovna bez gramu
tlejícího dřeva a z čistého písku porostlá náletovým
lesem. Druhý je bříza rostoucí ze spáry cihlové kostelní
věže. Že by se tam rozkládal nějaký zazděný dřevěný trám?
Prdlajs. Rostou z vody, vzduch, prachu a minerálů v půdě.
NEPOTŘEBUJÍ k růstu rozložené dřevo svých předchůdců!
Odpovědět
su

27.6.2024 15:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím s panem Řezáčem. Bylo by dobré abyste si o ekologii lesa něco nastudoval. Pro vás optimální je tato nová kniha - https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-biologie-ekosystemu/aktualne/nova-kniha-ekologie-lesa. Těch cca 600 stran určitě zvládnete nasát jak houba )).
Odpovědět

Jan Škrdla

27.6.2024 23:27 Reaguje na
To je zbytečné, on si to stejně nepřečte. Ikdyž snaha byla.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.6.2024 09:27 Reaguje na
Macháček zásadně nic takového nečte. On považuje jen a pouze sám sebe za největšího odborníka i když se stále jen plete a plete. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 11:53 Reaguje na
Každý z nás čte to, čemu věří. Někdo bibli, někdo korán a
někdo Strážní věž. No a napsat knihu může taky napsat kdekdo.
Záleží, kdo mu vydání sponzoruje a nebo to vydá na vlastní
náklady. Z VŠ a vědeckých pracovišť se dnes bohužel chrlí
množství publikací různých názorů na to, či ono. Za pár let
jsou uloženy do knihovny a nahrazeny novými nápady a názory. Praxe ale na rozdíl od teorie přetrvává a knihou knih o
přírodě je příroda sama. Stačí ji pozorně sledovat a ne
pouze vymýšlet nové a nové teorie. Víte kolikrát se už
teorie a koncepce pěstování lesů měnily? A kolikrát se
přišlo časem na to, že to byla hloupost? Čtěte si svou
"bibli" o ekologii lesa, ale já raději do lesa odpoledne
vyrazím studovat ho v praxi.
Odpovědět
su

29.6.2024 22:35 Reaguje na Břetislav Machaček
No, jak napsal prof. Tomáš Grim, známý to ornitolog - "ten kdo se odvolává na "vysokou školu života" je člověk, který zpravidla ví úplný ho*no, ale má potřebu někde mlátit hubou"...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2024 16:22 Reaguje na
Víte jak dlouho funguje na světě školství? Náš
profesor fyziky tvrdil, že největší fyzici v
dějinách fyziky byli samouci se ZÁJMEM o fyziku
a nikoliv vzdělanci, kteří dosáhli na titul.
On neuznával nabiflování mouder, ale pouze to,
že těm moudrům student rozumí a dál ta moudra
rozvíjí. Někteří si vystačí se zarámovaným diplomem
na zdi a zbytek života se jim pak ohánějí. Jiní se
učí sami celý život včetně té školy života stejně,
jako to dělali lidé tisíce let před vznikem VŠ
a univerzit. Jakýpak titul měl Archimédes, či
jiní vědci starověku? A copak vymyslela drtivá
většina současných vzdělanců? Opsala cizí moudra
do disertační práce a nebo do vědeckého časopisu?
Ohánět se titulem je sice dneska normou, ale
leckterý nadšený samouk je mi milejší, než ten,
kdo s titulem vymyslel tak leda nějaký formulář.
Vědět a znát ještě neznamená něco moudrého
vymyslet, či zjistit!
Odpovědět
su

30.6.2024 19:06 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo, jenže problém je v tom, že vy asi nebudete největší lesník, co? Samouk se zájmem o lesnictví, který udělal největší objevy? Kde je máte? Ani za nadšeného samouka vás považovat nelze. Samouk znamená, že se dokáže sám naučit (tedy správně se naučit) a to Vám se nepodařilo, to co totiž píšete jsou totální nesmysly a s nimi byste neobstál ani u nejzákladnější zkoušky, což by dobrý samouk obstát měl. A že jste praktik? Pokud jste praktik jako ti ostatní, tak jak to, že naše lesy jsou v tak katastrofálním stavu? Že by se o ně praktici celá ta staletí starali špatně??? No, zatím žádná sláva....
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.6.2024 06:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajímavé je, že vy jste kritizován za příspěvek, který v sobě má víc pravdy než článek vědce, který popírá význam lesa pro člověka. Ten tito lidé nekritizují, tak nevím, jestli v té nadbytečné normě EU není skryté nějaké zelené klima čertovo kopýtko. Vlastníci lesů by si ji měli asi v PS ohlídat, jde i proti zákonu o požární ochraně. Má jít údajně o obnovu "poškozených" ekosystémů, a to jsou ty bezzásahové, zarostlé nálety nebo brownfieldy, takže snad dojde na rekultivace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 12:08 Reaguje na Jarka O.
Já je ignoruji, protože papoušek neumí myslet a umí pouze
opakovat cizí moudra. S nimi se nedá diskutovat, protože
slepě věří "autoritám" a z praxe vědí kulové. Vědce podezírám z toho, že ty teorie vytvářejí na zakázku ekoenergetické lobby, která potřebuje, aby se les stal
obnovitelným zdrojem levné energetické štěpky a toho
lze nejsnáze dosáhnout nicneděláním jako samovýsev a
bezzásah. Než čekat na mýtní zralost stromů 70-100 let,
tak ty nálety za tu dobu semelou nejméně 3-5 krát.
Jaképak rozložené dřevo zůstane po takové těžbě? Nula!
No a jak ty lesy na tyto plantáže změnit? Nechat je
na pospas škůdcům, houbám, požárům a nálet tam bude
jako ta spása! Odtud vítr věje a sponzoring "vědců".
Pole už biomasou zničili(taky to "vědci" propagovali)
a teď jsou na řadě lesy(přesněji řečeno plantáže na
produkci energetické štěpky). To nevymýšlejí skuteční
ochránci přírody, ale zaprodanci ekoenergetiky, která
má k ekologii sakra daleko. Je to plundrování půdy!
Odpovědět
su

29.6.2024 23:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče, vy určitě věříte že je Země placatá...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2024 16:29 Reaguje na
Vy zase všemu, co vyplodí "vědci". Hlupák
rád dělá hlupáka z jiného a sám hledá konec
zeměkoule. Tím koncem je "správný" názor bez
možnosti o něm diskutovat. Prostě "vědec" má
pravdu a basta! No a kritik je hlupák, který
odmítá věřit tomu, co v praxi nefunguje.
Odpovědět
su

30.6.2024 19:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, vy se musíte smířit s tím, že váš názor má mnohem menší váhu, než názor těch co napsali tu učebnici co jsem vám poslal. A to poznáte podle toho, že vám z široké veřejnosti bude naslouchat a věřit mnohem méně lidí, než těm vědcům. Ale jinak můžete být spokojený, tady na této platformě panu "Prof. vševědu" Macháčkovi z Ekolistu alespoň dva lidé naslouchají.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.6.2024 14:42
Kadlík z Orlíku,
by to nejenom vědcům vysvětlil, jak to fungovalo za časů šlechty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.6.2024 22:27
Odumírající dřevní hmota je naprosto zásadní pro lesní biodiverzitu. Je zdrojem potravy xylofágním druhům hmyzu, prostorem k úkrytu a přežívání mnoha lesních organismů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 09:17 Reaguje na Majka Kletečková
A kolik je to správné? Jak to ten zákon ví?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 12:10 Reaguje na Majka Kletečková
Tak jest! Tak to píšou v příručce! Proto ji semelou ekoenergetici
pro kotelnu do poslední větvičky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2024 20:51 Reaguje na Majka Kletečková
Zákon přece není od toho aby se zaobíral takovými marginalitami. Na to jsou snad vyhlášky. Ale to by měl pan profesor snad vědět. No a už poněkolikáte se vás ptám kde se vezme za takových dalších 15,20 let to mrtvé dřevo na těch kůrovcových plochách v NP Šumava? Co tam ty xylofágní druhy hmyzu potom budou žrát a na čem bude přežívát to množství lesních organismů? Zatím na to nikdo uspokojivě neodpověděl. Tak prosím , když je to tak zásadní, tak máte slovo.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist