https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/veteranizace-pollarding-a-krouzkovani-stromu-vs.jejich-ochrana
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Veteranizace, pollarding a kroužkování stromů vs. jejich ochrana

17.1.2020 01:30 | PRAHA (Ochrana přírody)
Veteranizace, pollarding a kroužkování stromů vs. jejich ochrana.
Veteranizace, pollarding a kroužkování stromů vs. jejich ochrana.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ochrana přírody
Přihlížíme proměnám krajiny probíhajícím nebývalou rychlostí. Nemáme nyní na mysli mnohokrát skloňované dopady změny klimatu, ale zejména důsledky změn v užívání krajiny člověkem. Ještě před sto lety, kdy se živila zemědělstvím a lesnictvím třetina obyvatel České republiky a průměrná velikost zemědělského podniku nedosahovala ani 5 hektarů (Kučera 1994), bylo využívání krajiny v řadě ohledů intenzivnější, ale zároveň mnohem mozaikovitější. V současnosti se na obhospodařování krajiny podílí desetkrát méně lidí, industrializované zemědělské hospodaření probíhá na rozsáhlých zcelených plochách a bylo upuštěno od obhospodařování ekonomicky marginálních ploch a od tradičních forem hospodaření náročnějších na lidskou práci.
 

Výsledkem je pokračující homogenizace krajiny, proměna a zánik řady biotopů a společenstev a alarmující plošný úbytek až vyhynutí řady druhů. Pokud máme tomuto trendu čelit, musí ochrana přírody usilovat o obnovu historických forem hospodaření nebo jejich účinků dosahovat realizací vhodných náhradních opatření. Součástí „ochranářského managementu“ je tak již standardně snaha o obnovu pastvy na vhodných lokalitách, provádění mozaikové a různě časově a plošně diferencované seče travních porostů usilující o náhradu pestrosti, kterou přirozeně generovalo maloplošné hospodaření apod. Součástí využívání krajiny však byla i pestrá paleta dalších činností, včetně mnoha různých forem využívání dřevin a jejich částí. Mezi opatření na podporu biodiverzity je potřebné zahrnovat i obnovu těchto historických způsobů hospodaření nebo náhradní postupy iniciace a vytváření biotopů pro druhy organismů (zejména pro saproxylický hmyz), které jsou na takové prostředí specificky vázané. V tomto příspěvku se budeme věnovat speciálně úpravě dřevin rostoucích mimo les.

V pařezinách byly ponechávány vysoké pařezy, přechod mezi pařezením a vrškovým hospodařením je nejednou plynulý. Obnova dříve osekávaného dubu.
V pařezinách byly ponechávány vysoké pařezy, přechod mezi pařezením a vrškovým hospodařením je nejednou plynulý. Obnova dříve osekávaného dubu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | K. Kříž / Ochrana přírody

Dřevní hmota byla před nástupem fosilních paliv mnohem vyhledávanějším zdrojem energie. Byla získávána i na vzdálených a obtížně dostupných místech, a to co možná nejjednodušším způsobem. Zároveň byl les využíván jako zdroj nejrůznějších materiálů a lesní i nelesní porosty dřevin jako zdroj doplňkové biomasy. Zejména obecní pastviny, někde i zádušní pozemky a světlé lesy, byly užívány intenzivně pro pastvu a hojně zde docházelo k pařezení, ořezávání větví apod. Využívala se i letnina a opad stromů. V případě stromů rostoucích podél cest, v plotech a na hranicích pozemků bylo běžně prováděno vrškové hospodaření. Zároveň byly dřeviny vystaveny působení dobytka a v neposlední řadě též ohně. Tyto činnosti, spolu s věkově a druhově více rozrůzněnými lesy a vyšším zastoupením věkovitých solitérních stromů (vč. starých ovocných stromů) v krajině byly zárukou kontinuálně přetrvávajících vhodných podmínek pro výskyt saproxylického hmyzu a dalších organismů vázaných na osluněné kmeny, dutiny, praskliny a další mikrohabitaty typické pro senescentní stadia dřevin. Dnes jsou bývalé obecní pastviny, vysokokmenné sady a pařeziny zarostlé hustými porosty dřevin, často převedeny na lesní půdní fond a obhospodařovány pasečně, případně tvoří lesy ochranné ponechané bez úmyslných těžeb. Od vrškového hospodaření a dalších způsobů získávání dřevní hmoty se upustilo (Szabó 2010).

Ořez hlavatých vrb by měl nejlépe probíhat v pravidelných, zhruba 5letých intervalech tak, aby se hlavy pod vahou větví nezačaly rozlamovat. Na snímku vrby v NPR Křivé jezero.
Ořez hlavatých vrb by měl nejlépe probíhat v pravidelných, zhruba 5letých intervalech tak, aby se hlavy pod vahou větví nezačaly rozlamovat. Na snímku vrby v NPR Křivé jezero.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | V. Riedl / Ochrana přírody

Náhradní opatření pro vytvoření biotopů

Mnoho druhů, živočišných i rostlinných, je na biotopy spojené s tradičními formami hospodaření svou existencí vázáno (Šebek et al. 2013). Zřejmě to souvisí s faktem, že přinejmenším některé z těchto forem jsou obdobou přírodních procesů, které stromy ovlivňovaly i bez člověka. Ořez stromů může být obdobou působení velkých savců, kroužkování a výmladkové hospodaření vytvářejí zase podobné biotopy jako oheň. O to větším problémem je fakt, že takto ovlivněné stromy z krajiny postupně mizí. Nevyhnutelně tak ubývají stanoviště nezbytná pro přežití mnoha ohrožených organismů (Čížek a kol. 2016). Moderní ochrana přírody proto hledá cesty náhrady tradičních forem hospodaření s cílem udržet podmínky nezbytné pro příznivý vývoj populací jednotlivých ohrožených druhů a společenstev. Mezi takové postupy patří také řízená veteranizace a další typy zásahů na dřevinách, které umožňují urychlit tvorbu stanovišť vázaných na pokročilejší fáze vývoje (stárnutí a rozpadu) dřevin (popis jednotlivých způsobů blíže viz box). Vzhledem k míře ohrožení jednotlivých druhů vázaných na odumírající dřeviny (či jejich části – dutiny), jejich zpravidla pomalému vývoji a nízké populační dynamice (např. u tesaříka obrovského, páchníka hnědého či roháče obecného s několikaletým vývojovým cyklem) a také vzhledem k nerovnoměrnému zastoupení „nástupnických“ dřevin v odpovídajícím stáří a stavu, je potřebné vytvářet biotopové podmínky s delším časovým výhledem a nelze se omezit pouze na konzervaci současného, často reziduálního stavu, kdy by po dožití a rozpadu, byť vhodně udržovaných dřevin, došlo také k zániku populací na ně vázaných druhů. Takový scénář bohužel v řadě případů hrozí a mnohdy bude obtížné mu zabránit (např. v případě výskytu druhů vázaných na aleje apod. skupiny dřevin, z nichž některé jsou i součástí soustavy Natura 2000) – o to větší význam pak má realizace opatření v územích, kde je potenciál k dlouhodobému udržení příznivého stavu jednotlivých druhů a podmínek jejich stanovišť.

Jedinec lípy srdčité dokáže díky pařezení přežívat staletí. Pařez může dosahovat i 10 m v průměru a je vhodným biotopem pro řadu druhů. Snímek pochází z NPR Děvín.
Jedinec lípy srdčité dokáže díky pařezení přežívat staletí. Pařez může dosahovat i 10 m v průměru a je vhodným biotopem pro řadu druhů. Snímek pochází z NPR Děvín.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladan Riedl / Ochrana přírody

V mnoha státech jižní a západní Evropy se tradiční formy hospodaření částečně udržely dodnes; v jiných (např. severských) již řadu let probíhá jejich obnova z iniciativy ochrany přírody (Alexander 2012, Cavalli, Mason 2003, Speight 1989, Read 1996, Unrau a kol. 2018, Vignon, Orabi 2003).

Vytváření biotopů není poškozováním dřevin

Zákonná omezení ochrany nelesní zeleně mají u nás základy již v prvorepublikovém okrašlovacím hnutí. Šlo o reakci na tehdejší až přílišnou exploataci krajiny (pastvou, ale i neregulovaným kácením dřevin) a cílem bylo co nejvíce ochranu dřevin posílit.

Tabulka - Způsoby biotopových úprav dřevin.
Tabulka - Způsoby biotopových úprav dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ochrana přírody

Současná zákonná úprava (od r. 1992 v § 7 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny) obecně zakazuje „poškozování a ničení“ dřevin. Zároveň zmocňuje MŽP, aby prováděcím právním předpisem vymezilo (konkretizovalo), které zásahy mají či mohou mít povahu „poškozování“ nebo „ničení“ dřevin, a je tedy nutné je považovat za „nedovolené“. Toto zmocnění logicky umožňuje vymezit druhy či případy takových zásahů také „negativně“, tedy stanovit, v jakých případech lze z legitimních důvodů dané zásahy považovat za dovolené. MŽP zohlednilo současné odborné poznatky a potřeby ochrany ohrožených druhů a v rámci vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, stanovilo (konkrétně v § 2 odst. 2 vyhlášky), že „o nedovolený zásah se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, v rámci péče o zvláště chráněné území prováděné v souladu s plánem péče nebo zásadami péče anebo v rámci péče o evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast prováděné v souladu se souhrnem doporučených opatření.“ Zatímco ve zvláště chráněných územích a obdobně v EVL či ptačích oblastech lze vycházet z plánovací dokumentace, tedy plánů péče nebo souhrnů doporučených opatření, neváže vyhláška „péči o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha“ na žádnou další formální podmínku (a to ani na skutečnost, že by se v dané lokalitě měl cílový zvláště chráněný druh/druhy vyskytovat před realizací zásahu).

Kroužkování (girdling, ring-barking) spočívá v odstranění borky po celém obvodu kmene stromu a přerušení vodivých pletiv (floému).
Kroužkování (girdling, ring-barking) spočívá v odstranění borky po celém obvodu kmene stromu a přerušení vodivých pletiv (floému).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladan Riedl / Ochrana přírody

V případě zvláště chráněných druhů živočichů či rostlin je tak potřebné vycházet z odborných podkladů, kterými mohou být nejen záchranné programy či regionální akční plány, ale i další odborné návrhy péče formulované v rámci konkrétních projektů či opatření (viz dále). V každém jednotlivém případě je obecně třeba posoudit, zda je zachován právní princip proporcionality. Tedy jestli je zásah vhodný (objektivně způsobilý vytvořit podmínky umožňující posílení populace cílových druhů v dané lokalitě), potřebný (v dané lokalitě nejsou možná jiná, alternativní opatření, která by umožnila dosáhnout v rámci péče o dané druhy srovnatelného cíle) a přiměřený. Odborné podklady pak tak měly poskytovat informace potřebné k zodpovězení těchto otázek. Samozřejmě je potřebné zásahy také vyhodnotit ve vztahu k dotčeným dřevinám – většinou bude možné považovat zájem na záchraně druhu za větší přínos než újmu vzniklou na běžných dřevinách, ale mohou existovat opačné situace (vzrůstem mimořádné exempláře dřevin, s vysokou kulturní hodnotou apod.). Pokud není iniciátorem opatření přímo orgán ochrany přírody, je vhodné, aby potřebnost a odbornost návrhu orgán ochrany přírody aproboval a iniciátor opatření měl jistotu, že zásahy nebudou kontrolními orgány vyhodnoceny jako nežádoucí a nepřiměřené. Doporučit je tedy možné předjednání opatření s AOPK ČR jako odbornou organizací ochrany přírody a mimo území CHKO a národních parků s příslušným krajským úřadem, do jehož gesce spadá zvláštní druhová ochrana.

Letnina je hmota určená pro zkrmení hospodářskými zvířaty získaná vysečením porostu na pasekách a světlinách tvořeného ostružiníky, výmladky necílových dřevin, travinami, kapraďorosty apod.
Letnina je hmota určená pro zkrmení hospodářskými zvířaty získaná vysečením porostu na pasekách a světlinách tvořeného ostružiníky, výmladky necílových dřevin, travinami, kapraďorosty apod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladan Riedl / Ochrana přírody

Nepodcenit přípravu projektu

Pokud opatření nevyplývá z plánovací dokumentace ochrany přírody (plán péče, souhrn doporučených opatření, záchranný program), je účelné zpracovat projekt, ze kterého bude patrný cíl realizace opatření, potřebnost a způsob sledování účinnosti. Je třeba také vyhodnotit, zda projekt nevyžaduje jiné posouzení a povolení (např. výjimky v ZCHÚ nebo s ohledem na přítomnost ZCHD) či zda dotčené dřeviny nepodléhají památkové ochraně (např. v zámeckém parku). Z hlediska ochrany dřevin se k samotným zásahům prováděným v souladu s § 2 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. povolení nevydává (nejedná se o kácení), nicméně je vhodné o zásazích informovat místní obec, resp. vhodným způsobem i širší veřejnost tak, aby byla zajištěna potřebná akceptace. Pokud se jedná o dřeviny v památkově chráněném objektu, je vždy nutná dohoda s orgány památkové péče1).

Vrškové hospodaření (pollarding) byl v kombinaci s pařezením nejběžnější způsob hospodaření v minulosti. Ořezávaly či osekávaly se vršky, výmladky dřevin.
Vrškové hospodaření (pollarding) byl v kombinaci s pařezením nejběžnější způsob hospodaření v minulosti. Ořezávaly či osekávaly se vršky, výmladky dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladan Riedl / Ochrana přírody

Projekt může vycházet z existujících odborných metodik, viz např. metodika AOPK ČR „Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jeho ochranu“ (Krása 2015) nebo „Metodika zajištění ochrany a lokalit výskytu vybraných druhů brouků“ (Konvička a kol. 2017), v případě evropsky významných, saproxylických druhů brouků pak z MŽP certifikovaných metodik pro tyto druhy (Čížek et al. 2015). V současné době se zpracovává standard „Péče o stromy jako biotop vzácných druhů organismů“ (Pešout, Štěrba 2013). Jsou také vhodné konzultace se specialisty, protože může být potřebné modifikovat/zpřesnit doporučené postupy dle potřeb konkrétního druhu.

Pařezení (coppicing) patří k nejstarším způsobům obnovy porostů dřevin. Pařezy (často vysoké) byly ponechávány k zmlazení.
Pařezení (coppicing) patří k nejstarším způsobům obnovy porostů dřevin. Pařezy (často vysoké) byly ponechávány k zmlazení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladan Riedl / Ochrana přírody

Nutná změna přístupu

Tak jak se mění užívání krajiny člověkem, musí se vyvíjet i nástroje soudobé ochrany přírody a krajiny. V tomto případě je zjevné, že konzervativní ochrana dřevin rostoucích mimo les a řada nástrojů ochrany lesa ještě z dob Rakouska-Uherska jsou v mnohém překonané. Je potřebné reagovat na současný stav a užívání krajiny, dopady změny klimatu, nové výzvy a aktuální poznatky.

Je také zřejmé, že naznačené biotopové úpravy dřevin bude vždy možné plánovaně realizovat z kapacitních a ekonomických důvodů jen ve velmi omezeném rozsahu a zejména v chráněných územích. Chráněná území však existenci mnoha druhů živočichů i při nejlepší péči nespasí. Je proto třeba tradiční formy využívání krajiny, které jsou ekonomicky realizovatelné zemědělci a lesníky, podporovat úpravou subvenčních nástrojů, případně i legislativy, aby mohly být realizovány mnohem plošněji. Pomoci zlepšit situaci může také environmentální osvěta informující o potřebě ponechávání neošetřených zlomů a jiných defektů neohrožujících stabilitu dřevin bez ošetření.

Poznámky:

1) Příkladem území s koncentrovaným zájmem památkové péče a ochrany přírody, kde bylo třeba dohodnout způsoby péče o dřeviny (vč. ošetření senescentních stromů, obnovy porostů, zajištění kontinuity biotopů saproxylického hmyzu apod.) je hřebčín v Kladrubech nad Labem (Beneš a kol. 2018) či zámecký park ve Vlašimi (Hejda, Kříž, Pašek 2017).

Poděkování:

Za přečtení a připomínky k článku děkujeme Lukáši Čížkovi (EntÚ AV ČR), Davidu Čípovi (ČSOP), Evě Mazancové (MŽP), Radku Hejdovi a Vladanu Riedlovi (AOPK ČR).

Použitá literatura

Alexander K.N.A. (2012): The IUCN European Red List of Saproxylic Beetles – working towards a European Saproxylic Beetle Conservation Strategy. In: Jurc M, editor. Saproxylic beetles in Europe: monitoring, biology and conservation. Ljubljana: Studia Forestalia Slovenica. pp. 7–10.

Beneš M. a kol. (2018): Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem. Nominační dokumentace UNESCO. 315 s.

Bengtsson V, Hedin J, Niklasson M (2012): Veteranisation of oak—managing trees to speed up habitat production. In: Rotherham ID, Handley C, Agnoletti M, Samojlik T (eds) Trees beyond the wood : an exploration of concepts of woods, forests and trees. Conference proceedings. Wildtrack Publishing, Sheffield, pp 61–68.

Čížek L. a kol. (2015): Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice. EntÚ AV ČR, České Budějovice. Certifikované metodiky MŽP. 219 s. http://baloun.entu.cas.cz/~cizek/BrouciNatura2000ManagementPopulaci/

Čížek L. a kol. (2016): Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy. EÚ AV ČR, České Budějovice. Certifikovaná metodika MŽP. 126 s.

Cavalli R., Mason F. (2003): Techniques for re-establishment of dead wood for saproxylic fauna conservation. LIFE Nature project NAT/IT/99/6245 «Bosco della Fontana» (Mantova, Italy), State Forestry Service, National Centre for the Study and Conservation of Forest Biodiversity, Verona – Bosco della Fontana, Rapporti Scientifici 2-2003. Gianluigi Arcari Editore, Mantova, 109 s.

Ford Ch.R., Elliott K.,J., Clinton D. B., Kloeppel B.D. a Vose J.M. (2011): Forest dynamics following eastern hemlock mortality in the southern Appalachians. Oikos 121/4:523 – 536.

Hejda R., Kříž K., Pašek O. (2017): Zastaví OPŽP ústup páchníka? Ochrana přírody 1:15 – 19.

Kolařík J. a kol. (2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les I. ČSOP Vlašim. 261 s.

Konvička O., Hauck D., Trnka F., Sekerka L., Vávra J., Straka M., Čížek L. (2017): Metodika zajištění ochrany a lokalit výskytu vybraných druhů brouků. Biologické centrum AV ČR. Certifikovaná metodika MŽP. 61 s.

Kozel J. (2010): Od borových monokultur k listnatým lesům. Lesnická práce 89/7:10.

Kučera M. (1994): Populace České republiky 1918 – 1991. Acta demographica XII. Česká demografická společnost ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. 198 s.

Krása A. (2015): Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jeho ochranu. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. – 156 s.

Noel A.R.A. (1970): The Girdled Tree. Botanical Review 36:162-195.

Percival G.C, Smiley, E.T. (2015): The influence of stem girdling on survival and long term health od English oak (Quercus robur L.) an silver birch (Betula pendula Roth.). Urban Forestry, Urban Greening 14:991 – 999.

Pergl J. a kol. (2014): Standard Likvidace vybraných invazních druhů rostlin. BÚ AVČR a AOPK ČR. 25 s.

Pešout P., Štěrba P. (2013): Standardy péče o přírodu a krajinu. Ochrana přírody 3:8-10. AOPK ČR.

Rackham, O.(2015): Woodlands. HarperCollins Publishers Limited. 220 s.

Read H.J, ed. (1996): Pollard and Veteran Tree Management II - Incorporating the Proceedings of the Meeting Hosted by the Corporation of London at Epping Forest in 1993. Berkshire: Richmond Publishing Company. 141 p.

Šebek et al. (2013): Is Active Management the Key to the Conservation of Saproxylic Biodiversity? Pollarding Promotes the Formation of Tree Hollows. PLoS One 8 (3), e60456.

Speight M.C.D. (1989): Saproxylic invertebrates and their conservation. Nature and Environment Series, 42: 81 s. Council of Europe. Strasbourg.

Szabó, P. (2010): Driving forces of stability and change in woodland structure: A case-study from the Czech lowlands. Forest Ecology and Management 259:650-656.

Szabó, P. (2012): "Wann es zw 7 jarn chumpt" Medieval and early modern woodland management in Moravia. Forum Urbes Medii Aevii 6, 252 – 259.

Unrau, A., Becker, G., Spinelli, R., Lazdina, D., Magagnotti, N., Nicolescu, V.N., Buckley, P., Bartlett, D., Kofman, P.D. (eds.) (2018). Coppice Forests in Europe. Freiburg i. Br., Germany: Albert Ludwig University of Freiburg. 75 s.

Vignon V., Orabi P. (2003): Exploring the hedgerows network in the west of France for the conservation of saproxylic beetles (Osmoderma eremita, Gnorimus variabilis, Lucanus cervus, Cerambyx cerdo). In: Bowen CP, editor. Proceedings of the second pan-European conference on Saproxylic Beetles. London: People's Trust for Endangered Species. pp. 36–38.


reklama

Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.
Pavel Pešout, Jan Šíma, Linda Stuchlíková
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.1.2020 10:29
Super článek, děkuji autorům
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2020 11:31
Od kdy se zde publikuje odpovědně? Dík moc!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist