https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vliv-zvere-na-zdravotni-stav-lesu-je-drasticky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vliv zvěře na zdravotní stav lesů je drastický

2.10.2019 01:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů ochrany lesů v Česku. Okusem vrcholu je v mladých lesních kulturách v současné době poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Foto: Ohryz spárkatou zvěří v listnatém porostu, Krušné hory, duben 2018, archiv VÚLHM

Ztráty způsobované zvěří na lesních porostech nejsou v rámci celého území rovnoměrné. Výskyt a typ poškození v dané lokalitě závisí na kombinaci celé řady vnějších faktorů, jako je konkrétní průběh povětrnostních podmínek (zejména v zimním období), způsob obhospodařování okolních zemědělských pozemků, charakter mysliveckého hospodaření a v neposlední řadě i výkon dozorové činnosti orgánů státní správy. Výsledkem je určující vztah mezi skutečnými počty zvěře na dané lokalitě ve vazbě na úživnost této lokality, což se rozhodujícím způsobem promítá do výše vzniklého poškození lesa.

V posledním období se mění charakter působeného poškození. Ve většině oblastí se spíše snižuje ohryz a loupání a naopak neúměrně zvyšují škody okusem. Narůstá tedy poškození v kulturách a mladých porostech a stagnuje či dokonce pomístně klesá poškození porostů starších.

Ve stále větší míře se také objevují novodobá (specifická) poškození černou zvěří, v souvislosti s její populační explozí. Některé projevy pobytu této zvěře v lesních porostech však nelze z pohledu ochrany lesa hodnotit pouze negativně, např. vyhledávání a ničení vybraných hmyzích škůdců, nalézajících se v půdě.

To, že stavy většiny druhů spárkaté zvěře jsou neúnosně vysoké, přesvědčivým způsobem dokládá část myslivecké statistiky, jež sumarizuje údaje o výši odstřelů v jednotlivých letech. Čísla o výši odstřelů, navíc bez zahrnuté nelegálně ulovené zvěře, jsou výmluvná a trend nárůstu či alespoň setrvalé neúnosné výše populačních hustot jednoznačně potvrzují.

Když z těchto údajů metodou tzv. zpětných propočtů odvodíme reálnou početnost jednotlivých druhů zvěře, zjistíme, že se diametrálně odlišují od vykazovaných tzv. jarních kmenových stavů. Skutečné stavy tak zpravidla několikanásobně převyšují stavy „úředně“ vykazované.

S přemnožením většiny druhů spárkaté zvěře přímo souvisí působené poškození lesa a náklady na ochranu před ním. Výsledky zjišťování škod zvěří ukazují, že okusem vrcholu je v lesních kulturách poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka! Výsadby lesních dřevin tak nelze řádně zabezpečit (zajistit) bez oplocování a nátěrů repelenty.

Foto: Opakovaný okus spárkatou zvěří způsobuje deformovaný a zakrnělý růst mladých stromků, Krušné hory, květen 2017, archiv VÚLHM

Výše škod zvěří na lesních porostech uplatněná vlastníky pozemků dosáhla podle evidence ČSÚ v roce 2017 částky cca 35 milionů Kč. V roce 2016 tato částka činila cca 33 milionů Kč.

Uvedené hodnoty ani jejich meziroční oscilace však nelze věrohodně vztáhnout k vlastnímu rozsahu poškození lesa zvěří, protože výše uplatněných nároků naprosto nekoresponduje se skutečně vzniklým poškozením. Nejsou v nich zahrnuty ani další ekonomické ztráty, které negativním působením zvěře vznikají, jako jsou prostředky vynaložené na ochranu kultur před zvěří, přírůstové ztráty či ovlivnění rozsahu a kvality obnovy jako takové.

Vzhledem k dramatickému nárůstu holin v posledních letech v souvislosti s velkoplošnou kůrovcovou kalamitou (odhady ke konci roku 2018 se pohybovaly ve výši nejméně 100 tis. ha) lze očekávat, že problémy s přemnoženou spárkatou zvěří v kalamitních oblastech dále narostou.

Foto: Opakovaný okus spárkatou zvěří způsobuje deformovaný a zakrnělý růst mladých stromků, Krušné hory, květen 2017, archiv VÚLHM

Pokud nebudou přijata koncepční a radikální opatření vedoucí k urychlené a prokazatelné redukci početních stavů zvěře, bude zásadním způsobem ohrožena úspěšná obnova těchto ploch, a to jak po stránce biologické, tak také z hlediska potenciální hospodářské využitelnosti vznikajících lesních porostů (o ekonomických nákladech a ztrátách nemluvě).

Více informací ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2019.


reklama

VÚLHM
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jaroslav Olšanský

2.10.2019 08:14
Za První republiky uměl své lesy a polnosti proti škůdcům chránit každý sedlák.Dneska armáda myslivců a vědátorů nedokáže nic než kecat.
Odpovědět
PV

Petr Vach

2.10.2019 09:57 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Dříve byl hajnej zároveň myslivec,dnes je myslivec majitel nějaké fabriky a hajnej bydlí v paneláku.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.10.2019 10:28
Chápu to správně tak, že VULHM veřejně přiznává neschopnost lesnicky hospodařit poté, co došlo k brutálnímu zanedbání péče o les v předchozím období pod vlivem tzv. saské lesnické školy? Takže je potřeba najít výmluvu?
Odpovědět
mr

2.10.2019 11:35 Reaguje na Hunter
Výmluvy, a to pořádně okatě hloupé, tu plodíte neustále hlavně vy. Nejkvalitnější lesy mají tam, kde hospodaří především vlci. Bylo to tak po miliony let, než došli zelení pošuci s pérkem za kloboukem a začali hospodařit dle své ujeté představy o fungování přírody. Jejich "úspěchy" popisuje článek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

2.10.2019 12:41 Reaguje na
Tak to přesně je....
Odpovědět
ZK

Zdeněk Kučera

2.10.2019 16:35 Reaguje na
Opravdu jste to viděl? Předloni jsem projel Toskánsko na koni a větší škody jsem ještě neviděl a to tam maji vlky divoké, ne ty odchované v klecích a vypuštěné jako u nás a v Německu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.10.2019 23:48 Reaguje na
České přísloví " horší Turka poturčenec" v tomto případě asi víc než sedí.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.10.2019 14:11 Reaguje na
Ale jděte milý mr náčelníku pevný kramfleku, kdopak tady asi začal sázet smrky do řádků a vydrželo mu to celá desetiletí? Smrk či borovice jsou dnes zcela na dně, pokud jde o jejich schopnost kompetice při současném zhoršení klimatických podmínek srážkovému deficitu,napadení škůdci apod. Tuhle smrkovou hladomornu, která je zároveň neuvěřitelně labilním porostem a vyžaduje neustálou péči a dohled vytvořil kdo? Smrk je de facto polo-pionýrská dřevina, která je schopná velmi rychle osídlit obrovské plochy, vytvořit tam stín a připravit půdu na následující, pro danou lokalitu už vhodnější a trvalejší porosty.
Saští lesníci toto nevěděli, pro ně byl smrk zázrak, který výborně roste na miliónech hektarů původních pastvin a vyklučených úhorů. Pro ně to byl dar z nebes, malý zázrak a neuvědomovali si ekologické limity této dřeviny v době, kdy se zvedala zalesněnost. Taky ekonomicky to byů zázrak. Podobně si to neuvědomuje řada současných expertů, kteří i nadále vytvářejí smrkové hladomorny od II. LVS ve starých oblíbených řádcích. A pak samozřejmě přijde rozpad těchto porostů z multifaktoriálních příčin a nastává panika, průser, někdo by nás mohl obvinit z této katastrofy. No a tak se hledá viník, výmluva. A samozřejmě ty vytěžené holiny nelze jednoduše zalesnit listnáčem, to prostě nejde, takhle smíšený les prostě nevzníkne. _A protože to vědí dopředu, tak je potřeba taky dopředu najít tu výmluvu. A o tom tenhle celý povyk je.
Odpovědět
mr

4.10.2019 10:56 Reaguje na Hunter
Kdysi jste se tu snažil oblbovat čtenáře svými mysliveckými "znalostmi", jak se rozliší pohlaví u zajíců běhajících po poli, dnes to zkoušíte s nesmysly o lesním hospodářství. Já vás ale uklidním - nevíte nic ani o jednom z těchto témat. Prostě vás to jednoduše nikdy "nepolíbilo". Nic si ale z toho nedělejte, nejste tu jediný Neználek.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2019 10:27 Reaguje na Hunter
No, hlavně by měli myslivci pochopit, že les není ani ZOO, ani Disneyland a ani prostor pro chov zvěře k dalšímu zpeněžení, nýbrž ekosystém, který musí i nějak přirozeně fungovat.
Chyby v péči o les nijak nerozporuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.10.2019 23:41
Je smutné, že se autor článku musí schovávat za VÚLHM, Další chrabrý anonym, co má potřebu si přihřát svoji polívčičku. Na článku mi hodně vadí přiložené fotografie mající dokumentovat závěry článku o škodách zvěří. První fotka „Ohryz spárkatou zvěří v listnatém porostu“ Já nevidím listnatý porost ve stáří přibližně dvacet let ale jabloňový sad. Víc než to dávat jako příklad škody zvěří bych spíš přemýšlel o způsobu dosavadního hospodaření. Druhá a třetí fotka. Buk naletěný do nějaké loučky, pastevní plochy a tedy spásaný. Na třetí fotce navíc nejde o , jak píše autor „ zakrnělý růst mladých stromků,“ Ty tři buky v louce jsou viditelně odrostlé zvěři.A boční okus ? Co je to za škoda a na čem? Osobně jsem za nejvážnější škodu vždy považoval ohryz a loupání. Také tyto škody byly finančně nejvyšší. Pokud se snižují je to víc než dobrá zpráva. Škody na kulturách ve výši 30%. Je otázkou jaká je to škoda ,když se v prořezávkách vyřeže dle dřeviny kolem 40%.až 50% jedinců?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2019 10:24 Reaguje na Jarek Schindler
Hele, nevím, jak se v čem vyznáte, ale:
1/ Jabloň jste zjevně buď nikdy neviděl nebo viděl a rychle zapomněl :o)! Jabloňový sad je ale fakt něco jiného!
2/ Ten okus znamená nejen zpomalení růstu, ale také obvykle deformace kmínku v té míře, že nic než roští už dál nevznikne. Totálně ohryzané stromky je samosebou vidět i uvnitř lesa, ale to jistě víte, ne?
Jde o to rušení přirozené obnovy lesa, tedy procesu, který bychom zrovna teď opravdu moc potřebovali...
Odpovědět
mr

3.10.2019 11:18 Reaguje na Jarek Schindler
Bez urážky - svým vstupem jste nám právě dokázel, že jste v lese naprosto mimo realitu. Ten jabloňový sad by ně nenapadl ani žertem po deseti pivech. Fakt dobrý fór. Musíme vás brát prostě s ještě větší rezervou, jelikož používáte rádoby odborně termíny, o kterých ani asi nevíte, co znamenají. Tak se leda zeptám - existuje něco, čemu fakt rozumíte?
Odpovědět
DA

DAG

3.10.2019 22:36 Reaguje na
Bez urážky. Jabloně je lesnický slang používaný lesníky v půlce státu. Jedná se o porosty které mají nízko nasazené koruny a je jedno jaká je to dřevina.
Obrázky jsou zvoleny opravdu nešťastně, protože z těch stromků by nikdy nic pořádného stejně nevyrostlo.
Myslím, že docela důležitý je odstavec pod prvním obrázkem. Vše je skutečně lokálně specifické. U nás zásadní problémy nejsou.
Jen mě zaujala ještě jedna věc. Teď budu trochu teoretizovat.
Ve článku se píše, že chceme vypěstovat lesy bez potřeby ochrany proti zvěři. A teď mi dovolte úvahu. Kdo má vlastně tento zájem?
Osobně si myslím, že jen lesníci. Potřebují totiž stejnověké homogenní porosty.
Když se zamyslím, jak vypadal les před příchodem člověka, tak si myslím, že to byl velice řídký les s rozvětvenými stromy. Proháněli se zde zubři, pratuři a divocí koně, kteří byli proti dnešní spárkaté zvěři daleko fatálnější.
Takže lesy s velkým zakmeněním jsou dle mého něčím nepřirozeným a k dosažení pěstování porostu bez ochrany to chce opravdu genocidu zvěře.
Další úvaha je, že poškození 20-30% porostu není problémové, protože se stejně poškození jedinci vyřežou.
Jinak samozřejmě nepopírám, že někde je zvěř přemnožená a brání založení kvalitního porostu, protože skutečně budeme potřebovat průmyslové lesy, abychom měli dostatek řeziva a peněz z této činnosti.
Odpovědět
mr

4.10.2019 10:45 Reaguje na DAG
Já teda žasnu. Vy si vymyslíte už snad kdejakou pitominu, abyste zakryli svoje neznalosti. Schindler jasně píše, cit.: " Já nevidím listnatý porost ve stáří přibližně dvacet let ale jabloňový sad." Já zase vidím listnáč (možná s náhodně vmíšeným SM) přibližně (+ -) dvacetiletý. Tak z těch stromů by nic nevyrostlo??? A na to jste jaksi došel jak??? Chybou je, že tu mnoho let mnoho lidí leda teoretizuje bez praktických znalostí zákonitostí růstu a potřeb stromů. Vysledkem je pak přemnožená spárkatá a zničené hospodářské porosty. Vaši úvahu o nepřirozenosti velkého zakmenění, vlivu velkých kopytníků a prořezávkách už ani nebudu rozebírat, jelikož je to zbytečné a marné. Je vidět, že jste tu další "vodborník" na lesní hospodářství. Pak se ale nelze divit těm ubohým výsledkům dnešního lesnictví. Dříve celkem prosperující obor dnes proto volá leda "DOTACE".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.10.2019 20:44
Je na místě otázka, jestli takový tragikomik, jak jste vy ,pane Mr, má na něco jiného nebo mu už zbývá pouze žasnout. Původně jsem měl na mysli jiný výraz ale v rámci té vaší slušnosti, bez urážky, jsem nakonec vyměnil slovo pitomec za tragikomik. Pokud máte potřebu mě citovat, tak to prosím odcitujte celé. Tedy i „Víc než to dávat jako příklad škody zvěří bych spíš přemýšlel o způsobu dosavadního hospodaření. O ten způsob hospodaření totiž jde. Není to náhodou tak, že to teoretizování je spíš vaší parketou? Prořezávky nebudete ani rozebírat? Proč ne? Musel byste totiž uvažovat a přemýšlení vás evidentně bolí. Pokud se sází minimálně 8000 listnáčů /ha tak kam se na první fotce ti jedinci poděli? Na té fotce odhaduji, že počet stromů na hektar se tam pohybuje kolem šesti až osmi set. To má být listnatý les ve věku dvaceti let? Jaká je škoda na kultuře 30% když během dalších deseti, patnácti let vyřežete s těmi poškozenými jedinci ještě minimálně 10% jedinců zvěří nepoškozených? A tak dál. Abych nezapomněl, tak i ta jabloň o které to vůbec ale vůbec nebylo je nakonec snad také listnatá dřevina. Na dalšího lesnického experta pana Durase bych měl otázku ohledně toho roští, ze kterého již nic nemá vzniknout. Tím roštím myslíte co? Jak to vypadá? A zpomalení růstu? On ten okusovaný strom nebude v mýtním věku stejně vysoký jako jeho šťastnější, neokusovaný kolega?
Odpovědět
mr

6.10.2019 10:50 Reaguje na Jarek Schindler
No, vy jste prostě komik. Dle té fotky vy poznáte, kolik je na lokalitě stromů na ha. Já to teda nepoznám, jelikož si dle té fotky ani nedovolím určit, jak jsou ty stromy daleko od sebe. Co je ale jasné a neoddiskutovatelné, tak je to realita poškození zvěří. A troufám si tvrdit, i leda z té fotky, že z toho porostu nakonec nedožije do mýtní doby nic a budou nuceni to vyřezat do paliva hned, takže těch vašich 10% nepoškozených je leda nesmysl od Neználka. Já kdysi pozoroval řešení s mnohem méně poškozeným BK porostem, asi 50-iletým, prý se zatřením ty stromy zachrání (tvrdili ti pitomci), nakonec těch několik ha se muselo mimořádně vykácet a šlo to vesměs do paliva, jelikož hniloba byla už i tam, kde jsme ji, kámoš ani já, nečekali. Samozřejmě, že příčinou škody je tu lesník, jež by už dávno seděl a vymáhal bych tvrdě na jeho rodině škodu do poslední kačky. Smiřte se už konečně s realitou, že hospodářský les a spárkatá jsou něco jako oheň a voda. A když ještě tu zvěř nic nepase (vlk, rys), tak z lesa žádný profit nezůstane. Nechat v lese spárkatou je stejná pitomost, jako sázet Sm pod 1100 m. Ten okusovaný strom se mýtní doby vůbec většinou nedočká (musel byste vybít domrtě zvěř a stejně by byl opožděný) a zůstane leda jako bonsaj. Už se konečně vzpamatujte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 10:24 Reaguje na
Já komik, Vy Mr jako nepovedená reinkarnace emeritního správce zase tragikomik. Pokud byste alespoň část energie , kterou jste věnoval snaze o likvidaci zvěře v Jeseníkách dal tomu, o co jste se měl starat, tedy lesu, byly by Karlovice lesnickým rájem. Jestli jste to nepochopil, tak těch 30% v článku, 40% vyřezaných jedinců v prořezávce se vůbec, ale vůbec nevztahují k porostu na první fotografii. Co byste tam ještě chtěl proboha vyřezávat. Ano ten porost je zralý akorát tak na rekonstrukci . Vy nejste schopen spočítat stromy, já zase nejsem schopen, na rozdíl od vás, určit viníka. Závěr kdo za to může je , jak je vidět vaší parketou. A trestat,pořádně potrestat. Jo. Jo, lidi jsou různí. Takže ještě jednou se zeptám. Jaká je škoda zvěří na kultuře ,pokud je zvěří poškozeno přibližně 30% jedinců cílové dřeviny když je následně v normálním porostu prořezávkami odstraněno přibližně 40 % jedinců?Prořezávkami navíc výchovné zásahy nekončí a škoda zvěří na vláknině či palivu??? Myslím si. že otázka je srozumitelná a tak očekávám i srozumitelnou odpověď. Děkuji.
Odpovědět
mr

11.10.2019 11:59 Reaguje na Jarek Schindler
Už jsem vám kdysi psal, že žijete v omylu. Koledujete tu dokola stejné nesmysly. Za porost může jednoznačně příslušný lesník a jeho nadřízený. Z prkotiny děláte vědu - nejste schopen určit viníka. Les se nevysazuje, aby skončil v palivu a vláknině. Předpokládaný výnos lze snadno spočítat, tak si tu nehrajte "Na slepou bábu". A řešení je jediné - nejprve domrtě co nejrychleji vybít zvěř, ta patří leda za plot. Pak můžete zalesnit dřevinami z příslušného stanoviště. Vše ostatní je jednoduše sabotáž, ekonomické diletantství a hazardérství. Ve státních porostech by to měl být trestný čin s pořádnou pálkou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 12:48 Reaguje na
Proč mě nepřekvapuje, že nejste schopen jednoduše odpovědět na jednoduchou, jasně položenou otázku. Nemusím ji snad opět opakovat. Jinak se omlouvám, já zapomněl. Koledovat stále stejné nesmysly o nutnosti vybít veškerou zvěř můžete pouze vy.
Odpovědět
mr

11.10.2019 13:13 Reaguje na Jarek Schindler
S tou přemnoženou zvěří jste to dopracovali tam, kam to nevyhnutelně jednou muselo přirozeně dojít. Výchova hospodářského porostu a jeho zničení zvěří jsou dvě naprosto protichůdné věci. První ho ekonomicky zhodnotí, ta druhá znehodnotí - zničí. Z praxe jsou obě dostatečně známé, tak si nehrajte na Naivu. Vy si tu drze hájíte svého koníčka (bouchalství) na účet lesa. Ostatní jsou leda jalové myslivecké kecy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 14:40 Reaguje na
Proč místo jasné odpovědi na jasně položenou otázku tu pořád nesmyslně kličkujete.?
Odpovědět
mr

11.10.2019 20:20 Reaguje na Jarek Schindler
Kličkujete tu vy. Probírku musí dělat odborně lesáci, ne zvěř (její výsledky máte na té fotce). Kdyby tomu bylo jinak, nepotřeboval byste odborný personál a lesní dělníky. Škodu vám spočítá na místě každý, kdo se vyzná trochu ve dřevě. Jenže dnes tam vládnou hlavně myslivci, a pak křičí o dotace. Jo, jo, to se to gazduje, když se nevyžaduje odpovědnost a ještě na cizím majetku. Svůj les byste si jistě zničit nenechal.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2019 06:21 Reaguje na
Tak ještě jednou a pro vás, abyste pochopil otázku, navíc hodně pomalu. Sázíte 8000 listnáčů na ha. Škoda na hlavní dřevině je v kultuře podle článku 30%. V prořezávce vyřežete +- 40%. Jaká je potom škoda zvěří a na čem? Probírky sem prosím zatím nepleťte.Ty na řadu přijdou ihned po prořezávkách. Pokud tedy podle vás spočítá škodu pomalu každý. ( Na les je u nás totiž pomalu každý odborníkem.) Tak pro vás by neměl být problém na otázku odpovědět. No a na fotce č 1, aby bylo možné říci jednoznačný závěr o příčinách současného stavu, vám chybí bohužel jedna podstatná věc. Takže, jak praví klasik: "hledej šmudlo, hledej."
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist