PřírodaOdolnost lesů vůči změnám klimatu závisí na jejich genetické rozmanitosti30.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících.Lesy ČR zrekonstruovaly menší lesní nádrž u Dětenic29.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Pro perlorodku říční zůstává kvalita vody v šumavských potocích riziková28.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.
Houboví farmáři s pestrou „zahrádkou“: Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze se vzácným broukem27.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.Hlídka strážníků odchytila v domažlickém parku tetřeva hlušce26.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Podle informací z dispečinku Městské policie Domažlice odchytila hlídka strážníků v pondělí (20. 4. 2026) dopoledne v parku nedaleko TJ Jiskra pravděpodobně po nárazu otřesenou dospělou samici tetřeva hlušce. Odchyt tak vzácného ptačího druhu, který byl v minulosti lidmi a jejich nešetrným hospodařením v lesích a krajině vyhuben, byl pro nás jednoznačně mimořádnou událostí, kterou jsme ještě neřešili. Navíc když pták byl odchycen městskými strážníky kousek od domažlického náměstí v parku, bylo jasné, že je třeba prověřit úplně všechny okolnosti.
Dobrovolníci a spolky na Šumavě pomáhají zachraňovat obojživelníky25.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy,
které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu,
do které kladou vajíčka. Někteří obojživelníci jako třeba skokani hnědí, nebo čolci obecní si
vystačí s hlubšími loužemi, naproti tomu třeba ropuchy vyžadují větší rybníky.Děti se zapojily do péče o orchidejové louky v Krkonoších25.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Příběh zeleného Lipna: Špinavá voda, čisté odpovědi. Co je příčinou znečištění Lipna? II. část24.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V první části článku jsme vás seznámili se způsobem sběru dat, která pro Studii příčin znečištění Lipna využila firma Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. provádějící analýzu na základě zadání od Jihočeského kraje. Dnes se zaměříme na identifikované příčiny problému a kvantifikaci jejich dopadů.
Příběh zeleného Lipna: Podaří se zachránit „jihočeské moře“? I. část23.4.2026 | Praha
(Ekolist.cz)
Obyvatelé i rekreanti si v posledních letech stěžují na zhoršování kvality vody v Lipně. Hlavním viníkem je masivní růst sinic, které zbarvují hladinu do zelena a přetrvávají nyní již od jara až do pozdního podzimu. Poslední zima se stala varovným signálem. Na jejím začátku se sešlo několik nepříznivých faktorů, které odhalily vážnost tohoto problému. Zelené Lipno bylo viditelné dokonce ze satelitů a v prosinci jsme byli svědky bezprecedentního jevu – sinice se ve vodě zamrzly a led na jezeře se zbarvil do zelena.
Vědci zachraňují vzácné jeřáby z české přírody. Pomáhá jim mikropropagace v laboratoři22.4.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vzácné druhy jeřábů patří k nejohroženějším stromům české krajiny. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i. (VUK) nyní ukázali, že moderní laboratorní metoda mikropropagace dokáže tyto unikátní stromy účinně množit a pomoci tak jejich ochraně. Nový postup umožňuje vypěstovat velké množství rostlin i z velmi malého počtu jedinců, což je pro záchranu ohrožených populací klíčové.
|
reklama |