https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/drahy-by-mely-byt-vstricnejsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Moos: Dráhy by měly být vstřícnější

9.2.1998 10:54 | PRAHA (EkoList)
Útlum na železnici nahradit jejím rozvojem a začít se ucházet o zákazníka ministr prof. Ing. Petr Moos, CSc. (bezpartijní) v rozhovoru pro EkoList nastiňuje novou politiku ministerstva dopravy.
 

Stále platí usnesení vlády o rozvoji dálniční sítě z podzimu 1996. Jaký bude jeho osud v dnešní politické a ekonomické situaci?
My ovšem vycházíme z dědictví, které nám zanechala minulá vláda. Rozhodli jsme se aktualizovat dopravní politiku, kterou zastávala. Zejména vzhledem k těm aspektům, které jste zmínil, to jest vzhledem k takzvaným balíčkům i vzhledem k tomu, že naše vláda bude mít časově omezený mandát. A také s ohledem na to, abychom udrželi rovnováhu mezi investičními záměry v této oblasti a investicemi na železnici. Nechceme dál prohloubit podudržovanost silniční sítě na úkor nové investiční výstavby. Vidíme, že projektová připravenost staveb se liší. Zároveň dálniční stavby představují ohromné finanční nároky. Proto v současné době provádíme inventuru veškerých investičních záměrů a snažíme se racionalizovat vzájemné vztahy staveb, jejich časování a podobně. Chtěli bychom s omezenými finančními prostředky, které má stát k dispozici, vyjít co nejefektivnějším způsobem tak, aby uživatelé silniční sítě co nejméně strádali a aby nedošlo ke škodám a ke ztrátám tam, kde jsou již stavby rozpracovány.
Vedle toho máme i obrovské investiční záměry na železnici, například koridor. Je třeba provést inventuru, aby znovu nedošlo k tomu, k čemu na konci minulého roku, že najednou výrazně vzrostou vyžadované náklady na stavbu koridoru. Prioritu tedy vidím v tom, aby se nezastavily stavby, které běží, protože tím by vznikly nenapravitelné škody. Dále abychom nezastavili údržbu stávající sítě. A aby proporce mezi železniční a silniční dopravou odpovídaly zdrojům, které má vláda k dispozici.

Již v několika rozhovorech jste řekl, že chcete pomoci železnici. Zároveň ale nehodláte použít propouštění lidí jako jediný úsporný nástroj. Můžete ve stručnosti popsat strategii, kterou se budete řídit?
Rozhodně tlačíme management Českých drah (ČD) k tomu, aby se dráhy začaly chovat se mnohem vstřícněji k zákazníkovi. Aby si jej snažily získat, ať už v oblasti osobní, nebo nákladní dopravy. Protože pokud se toto nepodaří, musíme počítat s poklesem poptávky po železniční dopravě a tím i s poklesem zaměstnanosti. Chcemeli tento trend zvrátit a nahradit útlum projektem rozvoje, musíme rozšířit nabídku a kvalitu služeb a kontakty odpovědných lidí z ČD s obecními úřady. Musíme znásobit snahu alespoň jistým dílem si vydělat na činnost, kterou železnice provozuje.

Od června by měl začít platit nový jízdní řád, podle nějž by měl být snížen počet spojů o 10,5 %. Ekonomické údaje, jimiž argumentovalo Ministerstvo dopravy a spojů za ministra Římana, byly přitom z různých stran zpochybňovány. Budete se držet tohoto plánu?
Všechny projekty, které společnost takto citlivě vnímá a které výrazně ovlivňují kvalitu života lidí, se snažíme diskutovat, revidovat. Požádal jsem pana Duška, předsedu Odborového sdružení železničářů, aby mi vše, co by mi chtěl sdělit, dal k dispozici. Musím mít argumenty k jednání s vedením ČD, abych tam, kde bude třeba zjednat nápravu, to mohl udělat. Zatím čekám na druhou schůzku s panem Duškem, která proběhne 27. ledna. Dosud nemám v ruce žádné nové argumenty ani od představitelů odborů, ani ze strany občanských iniciativ. Samozřejmě pracujeme i s těmi materiály, které dostal již ministr Říman, ale rád bych znal aktuální data.

Občas zaznívá názor, že snížení počtu spojů je jen cestou, jak uměle snížit hodnotu tratí před jejich privatizací…
Ne. To odmítám. My si klademe jako hlavní úkol dříve, než přikročíme k privatizaci, provést dokonalou revizi majetku ČD. Tam, kde by se objevily náznaky podobných pokusů o snižování hodnoty majetku, vyvodíme důsledky. Lidé, kteří hospodaří s tímto majetkem, jsou za to odpovědní státu. My chceme jít v privatizaci cestou pilotních projektů, vycházejících nejprve z pronájmu trati. Tím zjistíme výnosnost trati, její efektivnost, funkčnost. Uvidíme jak inventární cenu využitého majetku, tak i tržní cenu trati. Nebudeme prodávat trať, aniž bychom znali její cenu jak tržní, tak i mimoekonomickou, její význam pro region.

Do funkce svého náměstka jste jmenoval Petra Formana, který je známý jako propagátor myšlenky kanálu Dunaj-Odra-Labe. Znamená to oživení tohoto projektu?
Vzhledem ke krátkosti mandátu této vlády jsme si nedávali za cíl žádné nerealistické projekty. Nechceme se samozřejmě stavět do cesty projektům, které budou překračovat naši působnost. Ale jenom pokud na to naše země bude mít. Nejsem vůbec proti vypracovávání studií, analyzování variant takovýchto vodních děl, zvažování jejich ekologických vlivů. Naší prioritou v tuto chvíli rozhodně taková stavba není.

Vy nejste politik, jste odborník. Jaký je váš názor jako odborníka, profesora dopravní fakulty ČVUT, na projekt tohoto projektu?
I když je projekt poměrně zajímavý a poměrně starý, má jeden velký nedostatek. Nebyl posouzen podle zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí, nebyla na něj provedena EIA. To musí být základní podmínka. Je třeba zhodnotit jeho dopady na přírodu a to nejen v oblasti, kudy kanál přímo povede, ale i ekologické náklady na dopravu materiálu či třeba to, že bude někde třeba získat vápenec na výrobu betonu. Pokud toto nebude součástí projektu, nelze o jeho realizaci vážně hovořit.

Děkuji za rozhovor


reklama

 
Jakub Kašpar
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist