Lenka Pocová: Invaze bolševníku je skutečný horor

Lenka Pocová vede odbor životního prostředí na mariánskolázeňském městském úřadu. Pracuje u stejného stolu, u kterého kdysi její manžel Pavel Poc začal boj s bolševníkem. S manželem i nadále úzce spolupracuje. „I když je europoslanec a má jiné starosti, bolševník ho nepustil. Je to takové naše rodinné hobby,“ říká s úsměvem Lenka Pocová. O zápasu s invazní rostlinou, která se může velmi rychle šířit a likvidovat původní druhy, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Ekolist.cz: Proč je vůbec potřeba bolševník hubit. Nebylo by lepší tento problém vůbec neřešit a nechat tu rostlinu být?

Lenka Pocová: Pokud by se problém neřešil, bude se bolševník ještě několik let, možná desítek let, šířit a pak u nás 'zdomácní', jako např. vlčí mák. Bolševník se ale v přírodě nechová tak mírně jako vlčí mák a místo květnaté louky vzniknou monokultury bolševníku neprůchodné pro zvěř i lidi. Okolo cest se vytvoří bariéry bránící motoristům v rozhledu a cyklistům a turistům ve výletech do přírody.

A nepůjde pak již jen o problém západních Čech, ale po vodních tocích, silnicích a železnicích se bolševník rozšíří všude, jak je to po povodních minulých let krásně vidět např. na Tachovsku. Největším nebezpečím je jeho fototoxická šťáva, která může způsobit silné 'požahání' pokožky. Nejohroženější skupinou jsou malé děti a nepoučená veřejnost. Bolševník je schopen růst i na pravidelně sečených trávnících ve stadiu listových růžic.

Jak se do západních Čech bolševník vůbec dostal?

Bolševník byl na mariánskolázeňsko poprvé přivezen patrně v polovině 19. století jako rarita do zámeckého parku v Lázních Kynžvart. K jeho rozšíření ve volné krajině docházelo zprvu postupně a vcelku nepozorovaně. Hlavní problém nastal po 2. světové válce a to zejména v důsledku přerušení určité kontinuity v hospodaření ve zdejší krajině. Mám na mysli odsun Němců, dosídlení pohraničí lidmi bez zkušeností se zdejšími podmínkami, nebo kolektivizace. První mapování jeho výskytu jsou ze 70. let minulého století.

Kdy se začal problém s bolševníkem řešit?

Město Mariánské Lázně se intenzivně zabývá likvidací bolševníku již od roku 1994. Tehdy byl vedoucím odboru můj muž Pavel Poc, který byl i spoluautorem celostátní metodiky na likvidaci bolševníku, z té doby existuje i video o metodikách likvidace. Nedávno se podařilo znovu získat jeho kopie. Našli jsme tehdy účinné metody likvidace, dokonce byla na spadnutí i dotace z MŽP, ale vinou zejména neochoty problém řešit ze strany některých osob a institucí se to v roce 2000 již nepodařilo realizovat a celý projekt zapadl. Město alespoň více či méně intenzivně likvidovalo bolševník na svých pozemcích. Od poloviny roku 2007, kdy jsem nastoupila na úřad, jsem prověřovala možnost získání finančních prostředků z dotací, v roce 2009 jsme připravili pilotní projekt pro oblast Kosího potoka a kolega Miroslav Trégler menší projekt pro oblast Sekerska. Dotace byly získány z Operačního programu Životní prostředí letos na jaře.

Jak se rozšíření bolševníku od roku 1994 vyvíjí?

Uvedu pár čísel. V roce 1994 bylo na stejném území zasaženo 'jen' 50 ha, dnes je to 700 ha.

A to tedy v té době nikdo bolševník nelikvidoval?

Naopak, snaha řady obcí, institucí a i rozmach ekozemědělství v posledních letech vedly k tomu, že se to alespoň někde a alespoň sekalo. Dynamika šíření bolševníku je obrovská a není šance, že se už dosáhlo stropu rozšíření. Obecně platí, že 2 roky staré mapování je již pro podání dotace nepřesné a věřte, že my, co tu v bolševníku žijeme, víme o čem mluvíme. Jiný pocit mají pochopitelně lidé z míst, kde je výskyt ojedinělý, v počátcích, zde je likvidace otázkou pár korun. V západních Čechách je ale invaze této rostliny opravdovým hororem.

Jak bude likvidace bolševníku dál probíhat a jaký je stav dnes, po konci léta?

Akce na likvidaci bolševníku pojedou až do roku 2013. Letos jsou všechny plochy ošetřeny chemicky nebo posečeny. Zbývá dosekat obrážející rostliny zejména na parcelách, kde se hospodaří v režimu ekozemědělství a kde je chemie úplně vyloučená. První dvě seče provádí zemědělci sami z jiných dotací. Letos by v plochách obou projektů již nemělo dojít k vysemenění žádných rostlin, v dalších letech by se rozlohy zasažených ploch měly začít zmenšovat.

Je jiná možnost než chemická cesta nebo posečení? Nedá se bolševník prostě vytrhávat?

Při vytrhávání by se asi nedalo zabránit potřísnění kůže fototoxickou šťávou. Navíc kořen je 'mrkev' a je možné ho jedině vyrývat ostrým úzkým rýčem. Je to velmi namáhavá a zdlouhavá práce, která se používá opravdu pouze výjimečně, například pokud by bylo potřeba likvidovat jednotlivé rostliny v 1. zónách CHKO. V hustě zapojených porostech by to byla práce hodně depresivní.

Jak je to finančně náročné a z čeho je akce hrazená?

Finančně byla náročná již příprava projektů, která stála celkem 1,5 mil. Kč, a to zejména proto, že šlo o první podobně rozsáhlý projekt. Vlastní likvidace stojí ročně přes cca 3 miliony Kč. Dotace je celkem 90 % přímých uznatelných realizačních nákladů plus 5 % z těchto nákladů lze získat zpětně na projektovou přípravu. Právě probíhají kroky vedoucí k podpisu smlouvy o dotaci, konečná čísla budou známa až po skončení této fáze.

Jsou vynakládané prostředky adekvátní?

Nedávno kdosi spočítal, co stojí jedna beruška - je to nesmysl, přírodu neumíme vyrobit, proto ji ani nemůžeme oceňovat. Příprava projektu a vlastní likvidace je prováděna za ceny vzešlé z řádných výběrových řízení a tak je zajištěno, že nedochází k plýtvání našimi ani evropskými penězi. Ta suma není nijak přehnaná, je to částka za 4 roky, celkové náklady budou do 12 milionů Kč. Každý, kdo si likvidaci bolševníku zkusil, má spíš pocit, že to za tak málo peněz nejde udělat.

Je nějaká možnost využít zkušeností z těchto projektů?

Nedávno proběhlo na popud hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného jednání o tom, že zkušenosti z pilotního projektu je třeba využít a byla vytvořena pracovní skupina, která má připravit podobný projekt z tohoto dotačního programu i pro zbytek kraje. S podáním žádosti se počítá na podzim roku 2011. Do přípravy projektu se zapojí všechny zainteresované subjekty, zejména velcí vlastníci či správci pozemků zasažených bolševníkem, obce i města. Je to jediný způsob, jak výskyt tohoto vetřelce omezit. Skupina se v budoucnu kromě bolševníku zaměří i na ostatní nepůvodní rostlinné druhy, hlavně křídlatky a netýkavku.

Jsou na Mariánskolázeňsku problémy s jinými invazními rostlinami?

Mnohem menší, ale jsou. Například okolo potoků na plochách, kde byl před lety bolševník vyhuben, dnes nastupuje velmi rychle netýkavka. Jde zatím o malé lokality, ale chceme je také co nejdříve řešit. Mapováním se začala zabývat i jedna studentka v rámci své školní práce. Pokud jde o křídlatky, máme na Mariánskolázeňsku pouze několik lokalit, horší problém je to jinde v Karlovarském kraji, například v Poohří.

---

reklama

---