https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/quotod-toho-aby-stali-v-prvni-rade-jsou-jiniquot
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stanislav Komárek: Od toho, aby stáli v první řadě, jsou jiní

23.12.1998 16:00 | PRAHA (EkoList)
Ekologické hnutí je podobné většině radikálních hnutí v historii, říká v rozhovoru EkoListu biolog, estetik, filosof, básník a esejista Doc. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
 

Byl byste ochoten zúčastnit se nějaké radikálnější protestní akce jakou byla například Global Street Party či blokáda JE Temelín?
K tomu bych ochoten rozhodně nebyl. Základní funkci intelektuála ve společnosti chápu nikoli aktivisticky, ale spíše jako roli reflektující.

Čili tím důvodem není vlastní charakter takových akcí, ale spíše váš názor na roli, kterou máte ve společnosti?

Neznamená to nutně nesouhlas s tím, čeho se chce dosáhnout. Od toho, aby "stáli v prvních řadách," jsou jiní. Nekryje se to s tím, jak si představuji náplň vlastního života.

Domníváte se tedy, že úkolem intelektuála není společensky či politicky se angažovat?

V tom smyslu, jak je to obvyklé v západní Evropě, ne.

Co si myslíte o ekologickém hnutí obecně?

Každá doba měla svá hnutí, která pro ni byla typická. Pomysleme na středověk a křížové výpravy, na karbonáře a anarchisty v minulém století, na první marxisty, atd. Máme vždy tendenci s odstupem doby vidět u radikálních hnutí jejich bizarní aspekt. Málokdy se ale tážeme na to, co je uvedlo v život. Něco tak silného, jako jsou současná ekologická hnutí, jistě nespadlo z oblohy. U všeho, co je ve společnosti silné, se musíme ptát po původu a kořenech. Vymírají poslední pamětníci 2. světové války a já vidím i u mých studentů prosakovat, byť ve velmi kultivované formě, myšlenky kdysi vlastní nacionálnímu socialismu. Vše, co je takto společensky silné, je pro nás tématem, kterým se musíme velmi intenzivně zabývat.

Nemůže být ale příčina, která vyvolala tak silné ekologické hnutí, objektivní? Řekněme hrozba ekologické krize?

Každá doba má dojem, že je dobou krizovou. Počínaje nejstaršími dobami nebyla žádná, která by se jako krizová necítila. Jeden z nejstarších nápisů na starobabylónských cihlách byl "ó běda, už není, jak bývalo." Čteme-li římské anály vidíme jeden za druhým komentáře o krizích. Jednotlivé doby pociťovaly to, co uvádělo do života silná hnutí, jako akutní a objektivní krizi. To, že muslimové dobyli Jeruzalém, byla pro středověkou křesťanskou Evropu záležitost natolik hrozivá a deprimující, že to vedlo k uspořádání čtyř křížových výprav, které značně vylidnily mnohé části Evropy a výrazně změnily její tvář.

Mají tato hnutí podle vás, kromě společného základu či impulsu, společné i formální stránky? To jak probíhají, jak vypadají, jak se projevují?

Vždy je tam snaha zastat se dobrého a potřít zlé. To, že kategorie dobra a zla jsou poněkud relativní a jedno vyrůstá z druhého, je věc sice relativně zřejmá, v širší veřejnosti však těžko akceptovatelná. Důležité je, že podstatnou složkou prosazování cílů těchto hnutí je boj. Někdy velmi jemný. Jindy velmi krvavý. Samozřejmě, že je tu vždycky nějaká "objektivní" okolnost. Hospodářsky odírat bližního lze jen do určité míry. Přírodní zdroje lze využívat též jen do jisté míry.

Považujete roli takových hnutí ve společnosti spíše za pozitivní nebo negativní?

Obojí zároveň. Takových věcí je většina, ne-li všechny. Ekologické hnutí upozorňuje na místa, kde nás "bota tlačí". Nepředstavujme si ale, že minulé doby neměly problémy ekologického charakteru. Celá řada kultur třeba velkoplošně vypalovala savany nebo lesy. Já se domnívám, že ekologická hnutí mají jednu nepřehlédnutelnou komponentu - pocit, že něco podstatného pro naše fungování je znečištěno. Tato součást byla vždy nesmírně silná například v německém myšlení. Už německá reformace cítila křesťanskou víru jako beznadějně znečištěnou lidskými dodatky, zvyky a nepravostmi. Německý romantismus cítil jako beznadějně znečištěný německý jazyk. Německý nacismus cítil jako poskvrněný německý genom, kdysi údajně čistý, do něhož se vplížily všechny možné cizorodé chromozómy. A není náhodou, že ekologická hnutí mají právě v Německu silnou podporu. Nechci nijak pocit, že životní prostředí je znečištěné, bagatelizovat. Jde jen o to, je-li to spíše problém technický anebo jej prožíváme jako problém ideový, v zásadě paranáboženský (rituální znečištění mělo v řadě kultů velký význam). Dalo by se říct, že to, co dnešní lidstvo skutečně vážně ohrožuje, je znečištění jeho vnitřního, duševního prostředí. Vidíme-li denně, co vtéká kalnými kanály masmédií do duší našich spoluobčanů, můžeme snadno dojít k názoru, že to, co vychází z komínů uhelných elektráren, je proti tomu pouhý žert a slabý odvar. Toto znečištění je mnohem hlubší. Je to znečištění systému jazyka a myšlení.

Týká se věcí jako je větná stavba, logika argumentace, výběru toho, co je a co není důležité. Domnívám se, že toto je základní nebezpečí, které nás dnes ohrožuje. Ekologická hnutí svoji činnost dobře míní, dobrá vůle však sama není omluvou pro nic, od dospělého člověka se žádá, aby dohlédl dopad svých počinů. Jejich výkřik znepokojení není vždy namířen tam, kde by to bylo nejvíce zapotřebí.

Je zajímavá věc, že člověk snadno pozná, že s ním není něco v pořádku. Co konkrétně to ale je, je pro něj velmi těžké lokalizovat. Když nám ale někdo cosi velmi usilovně naznačuje, chce tím také velmi naléhavě něco říci. Mám za to, že jedním z úkolů kontemplativního, rozjímajícího neakčního intelektuála je tuto zprávu dekódovat.

Ekologická hnutí většinou přistupují k živé přírodě jako k něčemu, co má svoji vlastní hodnotu, bez ohledu na význam pro člověka. Podobně na přírodu pohlížejí i některé směry ve vědě. Mohou vzájemně inspirovat?

Nikdy jsem nepochyboval o tom, že živé bytosti mají hodnotu samy o sobě a nikoli pouze takovou, jakou jim přisuzuje lidská ekonomika. Ona "hodnota sama o sobě" není také vyjádřitelná penězi, stejně tak jako hodnota člověka. Duch doby se také mění. Dnes by asi Hemingway se svými loveckými příběhy těžko uspěl. Násilí a zvířatech se stává věcí pobuřující.

Děkujeme za rozhovor


reklama

 
Jakub Kašpar, Jiří Neustupa
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist