Britové zjišťují, že volné chovy nosnic ve skutečnosti vypadají jinak než v reklamě
Chovatelé slepic ve Velké Británii teď kvůli masivní epidemii ptačí chřipky musí povinně zajistit přesunutí drůbeže do zastřešených prostor, aby snížili riziko přenosu viru H5N1. Toto nařízení, platné od loňského listopadu, prakticky znamená i dočasný konec „vajíček z volných chovů“. V regálech tamních obchodů se žádné takové oficiálně vyskytnout nemohou, protože všechny dosud žijící nosnice mají být už dávno pod střechou.
Těžko říct, jak tuhle změnu snáší ony slepice, ale někteří spotřebitelé se k tomu staví dost nelibě. Přijde jim, že nákupem vajec od slepic bez přístupu k venkovnímu výběhu podporují něco nehezkého, neetického. Joel Mead, doktorand univerzity v Liverpoolu, který se dlouhodobě věnuje otázkám historie životního prostředí, zvířat, medicíny a potravin, se pokouší jejich skepsi mírnit. Poměrně svérázným způsobem.
Vysvětluje, že zavedená praxe produkce vajíček z volných chovů vypadá o dost jinak, než si spotřebitelé myslí. A že jimi tolik preferovaný model nejspíš nikdy moc etický nebo nezávadný stejně nebyl.
Kapitoly vajíčkové historie
Nedostatek zájmu o blaho zvířat Britům rozhodně vyčítat nelze. Královskou společnost pro prevenci týrání zvířat (RSPCA) založili už v roce 1824, celých devět let před definitivním zrušením otroctví. A tato společnost je od té doby jakýmsi respektovaným vnějším garantem toho, že se tu zvířatům děje o něco méně bezpráví než třeba v jiných koutech světa.
V případě volných chovů s nosnicemi je ale královská garance zvířecích práv přinejmenším rozpačitá. Dílem proto, že produkce vajíček prodělala v posledních dekádách bouřlivé změny. Předně, až do první poloviny čtyřicátých let minulého století RSPCA nějakou definici volných chovů neřešila. Do té doby prakticky z jiných než volných chovů totiž vejce nepocházela.
Léta padesátá předznamenal nástup novinky, chovů klecových. Mělo se za to, že tyhle fabriky na vejce zajišťují ten nejlepší standard péče i hygieny, a z racionálních hledisek to přitom byl velmi efektivní, ekonomicky výnosný model produkce. O třicet let později to už nikdo na ostrovech nedělal jinak, a vajíčka z volných chovů – podle definice RSPCA „od ptáků, kteří mají přes den neomezený přístup na venkovní pastviny“ – tvořila méně než jedno procento produkce.
Na konci 80. let se ale nálada ve společnosti začala měnit. A když Britové prohlédli, jak to vlastně v klecových chovech se slepicemi vypadá, přišlo jim to až odporné. Ten náhlý zájem o to, v jakých podmínkách žijí nosnice, nebyl náhodný. Časově se překrýval s nástupem syndromu BSE, tedy nemocí šílených krav. Průmyslové drůbežárny pochopily, že se vítr obrací a od půlky devadesátých let je tak 55-60 % vajíček na trhu (zhruba 11,3 miliard vajec) opět z volných chovů.
Z dvorečku do stodolyTahle čísla průběžně narůstala, vlastně až do loňského listopadu, kdy se kvůli probíhající epidemii ptačí chřipky z free-range eggs (vajec z volných chovů) stala barn eggs, tedy jakási kurníkově-stodolová produkce.
Slepice chované ve stodole se sice mohou volně pohybovat uvnitř zastřešeného objektu a provádět mnoho přirozených činností – popelení, hrabání a zobání – ale čerstvé povětří a denní sluníčko jim peříčka nenačechrá. A to spotřebitelům vadí. Přijde jim, že je to napůl cesty zpět do minulosti, návrat ke klecovým chovům.
Nu, a právě tady je třeba dát prostor Joelu Meadovi, který vysvětluje, že ani ten standard garantovaný razítkem a regulacemi RSPCA nečinil ty preferované „volné chovy“ zrovna pohodovým místem.
Běžný spotřebitel, ovlivněný líbivou reklamou, si totiž volný chov představuje něco jako malebný venkovský dvoreček, na němž si kvoká a hrabe jedno hejno slepic.
Ve skutečnosti má ale jedno takové hejno 3500 nosnic, a místo dvorečku jsou na zadrátovaném poli. Na noc jsou pak nosnice zaháněny do haly, kde – opět podle standardů RSPCA – sdílí prostor s dalšími 16 000 družkami. Ven se odtud ráno dostanou otevřenými otvory v obvodovém plášti budovy.
„I tyhle slepice z volných chovů mají zastřižené a kauterizované zobáky, aby si v důsledku stresu v tomto nepřirozeném prostředí neubližovali,“ dodává Mead. I když se u stodolových chovů slepic obvykle excesy chovů klecových nevyskytují, k nějaké přirozenosti slepičího života a hezkému obrázku reklamní drůbeže to má pořád hodně daleko.
Britové by si podle Meada zkrátka neměli stýskat po vejcích z volných chovů, protože stejně nebylo o co stát. A měli by spíš přemýšlet nad tím, jak to – až jednou skončí epidemie ptačí chřipky – udělat opravdu dobře. Ne nutně podle standardů RSPCA, ale dobře pro nosnice.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (56)
Katka Pazderů
27.3.2023 06:36To jsou ta pravá vejce. Ale 5 kč je tak akorát nákladová cena na tato vejce.
Slavomil Vinkler
27.3.2023 07:32 Reaguje na Katka Pazderůhttps://www.ceskestavby.cz/clanky/jedovate-slepice-a-vajicka-s-olovem-proc-muze-byt-domaci-chov-drubeze-problem-31861.html
Michal Uhrovič
27.3.2023 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
27.3.2023 08:49 Reaguje na Slavomil Vinklervladimír šmídl
3.4.2023 00:53 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
27.3.2023 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerNezkoumám, nedělám rozbory domácích produktů a žiju bez
strachu ze smrti z jedovatých potravin a životního prostředí
stejně, jak žili naši předci. Ti taky nic nevěděli o jedech
z potravin, o Radonu, o olovu z broků a vodovodů, pili z
pohárů ze slitin cínu a olova, "léčili" nemoci rtutí atd.
Nakonec zemřeli na něco jiného, ale nezemřeli strachem.
Slavomil Vinkler
27.3.2023 16:58 Reaguje na Michal UhrovičJarek Schindler
27.3.2023 09:35 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
27.3.2023 17:08 Reaguje na Jarek Schindlernanejvýše 2 roky(přesah do tří let jen tehdy, když současně
odděleně čekají u mladých slepic na snášku. Jako takzvanou
"vychovatelku" nechávám mladým krátce jednu starou, která
je naučí vše potřebné pro život v travnatém výběhu se
stromy, potokem, popelištěm a něco jako bažantím zásypem
pro úkryt v případě útoku dravců. Kurník je nastlán slámou
a senem a příchod k němu je vydlážděn a poslední travnatý
úsek je z pletiva naplocho na rámu cca 5 cm nad povrchem
půdy. Vyjímečně se setkám se znečištěným vejcem, protože
slepice si žádné bahno do kurníku na nohu nedonesou. Paní
slepice zjevně při svém ekomyšlení týrá v zabahněném a trusem zamořeném výběhu a měla by se spíše stydět a ne se
tu tím chválit. Toto jsou "ekochovatelé", kterým bych přál
být jedním z jejich zvířat, aby poznali jak se o ně stará.
HNUS !!!
Jarda Bobr
27.3.2023 23:00 Reaguje na Břetislav MachačekMimo potoku mám cca stejné podmínky jako Vy, zhruba 20slepic + kohout na 350 m2(od října do dubna 2500m2),příchod ke kurníku poslední 2m dláždění a při deštivém počasí je část vajec od bláta znečištěna(část zahrady je zoraná).Slepice beru každý rok po 5ti,stejné plemeno, vejce jsou různě vybarvená(od smetanové po hnědou) a jsou různě velká(starší slepice větší vejce),ted snáší cca 80 vajec týdne(v zimě cca 50 - slepice můžou ven, a taky jsou, a nepřisvěcuji jim) což celkem koresponduje s paní Katkou.Různě staré slepice se neterorizují(hierarchie samozřejmě funguje), to zabezpečí ten kohout.
Slepice a vlastní vejce chceme, ale ekonomický přínos pro nás není priorita.Slepice prostě k bývalému hospodářství patří, pro sebe vejce máme a zbytek použijeme na vesnický výměnný obchod.
Jarek Schindler
28.3.2023 09:08 Reaguje na Jarda BobrJarda Bobr
28.3.2023 18:15 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
28.3.2023 20:08 Reaguje na Jarda BobrBřetislav Machaček
28.3.2023 09:44 Reaguje na Jarda Bobrspojeno i s trusem v malých výbězích, které stačí slepice spásat a rozhrabávat. Pletivo je s tak
malými oky, že to nijak slepice nestresuje, což
mohu každému dokázat v praxi. Pokud přes něho běží
slepice stejně jako po okolním pozemku, tak jim
viditelně nepřivodí stres o kterém tu píšete. Mám
zkušenosti s "chovateli" v tak malých výbězích,
kde nevydrží ani stéblo trávy a samotný kurník se sestává pouze z hřadu a pár hnízd(viz. nabízené
kurníky pro domácí chovy včetně "výběhů "2-4 m2).
Váš systém postupné obnovy hejna jsem praktikoval
jako vy při chovu s kohoutem u hejna 10-12 slepic,
ale nyní při chovu 6 kusů (úbytek výběhu)kohouta
nechovám. Jinak i ve stejnověkém hejnu se pasuje
do role vůdkyně jedna ze slepic i bez kohouta.
Pokud se někomu nejedná o ekonomičnost chovu, tak
může chovat i 5 let staré slepice, ale jsem ze
staré školy, kdy se zvířata chovala pro užitek a
nikoliv ze soucitu nechávala umřít stářím. Vejce
mohou mít velikost a barvu(odstín) slupek jinou
i u stejnověkých slepic jednoho druhu a to dokonce
i podle počasí a množství potravy. Chtít vejce
jedné barvy a velikosti můžete pouze v obchodě,
kam se dostaly po třídění a desinfekci. Doma si
je můžete třídit taky(k prodeji 1. třídní a pro
sebe zbytek), ale taky nemusíte. Každopádně je
ale žádoucí mít vejce už z kurníku čistá, neboť
po umytí riskujete jejich kratší trvanlivost.
On ten přirozený povlak na skořápce je ochranou
skořápky, která je pórovitá. Znečištění se má
maximálně odstranit seškrábnutím a umývat těsně
před kuchyňskou úpravou. Totéž pak u násadových
vajec. Staré slepice díky stáří rády vysedávají
v hnízdech včetně kálení na vejce, což mladé a
zdravé slepice nedělají. Rychle snesou vejce a spěchají shánět potravu mezi ostatní. Krmit se
má hlavně navečer tak, aby před vypuštěním byla
potrava zkonzumována a nelákala hlodavce a ptáky.
Domácí chov má být o maximálním využití přirozené
potravy, což ve výběhu bez trávy jaksi nelze a
je to nakonec chov na stejných krmných směsích
jako ve velkochovech. To pak ty slepice nemusím
už ani chovat.
Jarda Bobr
28.3.2023 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.3.2023 09:44 Reaguje na Jarda Bobrnosnic z drůbežárny do venkovního chovu.
Kupte si k nim taky krmnou směs, kterou
tam konzumují a nejméně tři týdny je
od ní odvykejte do doby, než je stará
"vychovatelka" naučí zobat trávu, hmyz
a zrní. Naučí je koukat na oblohu, zda tam nekrouží dravci a naučí je třeba reagovat na vrznutí vrátek znamenající, že jim nesu potravu. Pokud je krmíte
navečer, tak je nemusíte nahánět ani při předčasném zavření do kurníku, protože touha dostat něco dobrého je přivede do kurníku i v poledne a nikoliv, až když
se už stmívá. Chovám slepice celý život
ve volném výběhu a pamatuji ještě dobu,
kdy se vypouštěly do lesa a na pole po
sklizni a orbě. To už dnes ale není
možné kvůli dopravě, psům a predátorům.
Bývaly to idylické doby, kdy slepice
byly opravdu volné a nepotřebovaly ani
moc přikrmovat. Nasbíraly si samy vše,
co potřebovaly a vejce byla téměř zdarma.
Jinak ani slepice není odpadkový koš,
aby žraly plesnivé pečivo, které mnohdy
dostanu na zkrmení. Poděkuji a raději
ho zkompostuji, než je dávat slepicím.
No a k velikosti zatravněných výběhů
si musí každý vyzkoušet, kolik slepic pozemek nezdevastuje a nebo ho rozdělit na dvě části a spásat střídavě. Já už
třeba vím, že 6 je optimum a 8 maximum.
Nenažranci pak mají z výběhu bahnitý
a trusem zasviněný výběh s vejci horšími, než těmi z velkochovů.
Radim Polášek
30.3.2023 13:34 Reaguje na Jarda BobrA pokud nebude příliš mokro, i na holé zemi slepice nějaké velké zabahnění neudělají a ta troška nečistoty na nohách se jim otře, pokud do hnízda půjdou přes nějakou suchou podestýlku.
Radim Polášek
28.3.2023 10:54 Reaguje na Jarek SchindlerJsou stará, málo prošlechtěná plemena nebo i plmena určená k okrasnému chovu nebo výhradně na maso nebo snad i u nás původně šlechtěná na kohoutí zápasy. Tyto plemena často produkují vajec mnohem méně a hlavně v optimální roční době, na jaře a časném létě. A potom už ne. Mohou mít i velmi málo vajec, 60 - 100 - 150 za rok.
Na druhé straně jsou plemena vyšlechtěná na produkci vajec, tyto lepice v přírodních podmínkách začnou snášet hned, jak se na jaře začne oteplovat a prodlužovat den a snášejí přes celé léto až hluboko do podzimu. Za rok snesou 200- 250 vajec.
A potom jsou hybridi vyšlechtění na produkci vajec. Ti snášejí ještě víc, v přírodním chovu začnou snášet ještě dříve a končí se snáškou až jak začnou teploty klesat k nule v listopadu až prosinci. Ti mohou produkovat za rok až 300 vajec, běžně za tři dny snesou dvě a občas tři vejce.
V umělých chovech potom produkují nějak v asi 6 měsíčních cyklech, pomocí proměnné délky umělého osvětlení, vytápění a modifikací potravy snášejí intenzívně ze 6 měsíců tak 5 a ve zbývající době cca 1 měsíce odpočívají a u nich probíhají zimní fyziologické procesy. Ten odpočinek a případně přepeřování.
V přírodním chovu více slepic pak vidím problém v tom, že je třeba identifikovat slepice, které nosí méně než by měly a něco s nimi dělat. V ekonomickém chovu jdou takové slepice na polívku a podobně. Znamená to každou slepici umět rozeznávat a evidovat, kolik snáší. Sedláci kdysi to +- nějak uměli a nějak dělali. Dneska by to šlo nějak vykoumat pomocí elektroniky. Hlavně když se chovají podromadě slepice různých plemen s různou snáškou, bylo by asi dost vhodné rozeznat od sebe slepici z plemena, které už přirozeně snáší málo a slepici z "vaječného" plemena, která už snáší málo nebo dokonce nějakou slepici, která z nějakých důvodů prakticky nesnáší vejce vůbec.
Jarda Bobr
30.3.2023 18:04 Reaguje na Radim PolášekMichal Uhrovič
27.3.2023 10:47 Reaguje na Katka PazderůZdeněk Kučera
27.3.2023 11:06 Reaguje na Katka PazderůRadim Polášek
29.3.2023 12:39 Reaguje na Zdeněk KučeraLubomír Vrána
5.4.2023 13:22 Reaguje na Katka PazderůPetr Brok
27.3.2023 11:55Slavomil Vinkler
27.3.2023 17:00 Reaguje na Petr BrokRadim Polášek
28.3.2023 09:45 Reaguje na Slavomil VinklerSpíš je ale podstatné, že tehdy z každého miliónu pracovalo asi 600 - 800 tisíc lidí na polích a pastvinách na produkci potravin. 2 - 4 lidi vyprodukovali potraviny pro sebe plus z přebytku uživili dalšího jednoho člověka. Pokud nebylo vm létě špatné počasí, potom byl hlad. Dalších asi 200 - 300 tisíc lidí jako řemeslníci produkovali věci denní potřeby lidí a obchodovali s nimi. Nepracovat na produkci potravin nebo věcí denní potřeby a současně být z nadbytku produkce jiných materiálově zajištěn si mohlo dovolit z miliónu tak pár desítek tisíc lidí, z toho většina vládla nebo dělali náboženství. Ve "výzkumu a vývoji", pro budoucnost společnosti, tehdy pracovaly tak nižší stovky lidí z miliónu.
Dneska, i díky tomu, že se chovy zvířat přemístily z pastvin do krytých prostor a staly se z nich velkochovy, uživí jeden člověk v zemědělství tak stovku dalších lidí. Z miliónu dnes pracují v zemědělství desítky tisíc lidí, v továrnách na výrobě nutných denních potřeb člověka tak 100 - 300 tisíc lidí. Na asi 300 tisíc lidí z miliónu dnes nemusí produkovat ani potraviny ani věci denní potřeby, protože to zvládnou ti ostatní a mohou se věnovat budoucnosti lidí, objevování, vynalézání a realizaci těch vynálezů ve všech možných oborech. Od třeba kosmické etchniky nebo chipů po třeba odstraňování hnoje z kravínu.
Radim Polášek
28.3.2023 08:36 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
28.3.2023 13:40 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
29.3.2023 12:41 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
30.3.2023 10:30 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
30.3.2023 13:08 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
31.3.2023 08:48 Reaguje na Radim Polášek20. díl - Proagro Nymburk a.s.
29. díl
ohledně kvality to říkala prof. Tůmová z ČZÚ, díl 29. Paradoxně nejnižší kvalita vajec je výběh (pevný) a nejvyšší kvalita vajec a nejnižší úhyn je z klece.
Radim Polášek
28.3.2023 09:48 Reaguje naAnimoid II
27.3.2023 20:42Výsledek se dá zhruba vypočítat , buď bude 1 vejce stát 1-2 eura, nebo to bude stát dotovat. Minimálně náklady na nákup pozemků a stavbu hal. Zaplatíme to ze svých kapes. A pak ty slepice, které byly v obohacených klecích v klidu a teple, vyženeme na déšť, mráz vstříc ptačí chřipce, NCD a taky parazitům, které z půdy ve výběhu už nic nedostane. A co bilance dusíku v půdě a další a další. Naši předci to s klecemi možná trochu přeháněli, ale nebyli padlí na hlavu.
Jarda Bobr
27.3.2023 23:20 Reaguje na Animoid IIAno, souhlasím s Vámi.
Radim Polášek
28.3.2023 09:58 Reaguje na Jarda BobrJarda Bobr
30.3.2023 18:12 Reaguje na Radim PolášekZbyněk Šeděnka
27.3.2023 20:48pavel peregrin
28.3.2023 08:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVáclav Hellebrand
28.3.2023 09:322) slepice takto chované jsou daleko méně stresované než slepice z volného chovu ( řeči rádoby ekologů, Jak jsou slepice v klecích stresované nejsou pravda. Mimochodem v klecích je nejnižší úmrtnost. Proč asi. Pro slepici je přirozený život řekněme v hejnu 10 jedinců. Takže hejno 3 500 slepic je proti všem pravidlům jejich života. Z toho vyplývá stres. Kdyby neměly krácené zobáky ( pro slepice další stresující zákrok) tak by úhyny z důvodu kanibalismu byly ještě následovně vyšší.
Radim Polášek
28.3.2023 10:31 Reaguje na Václav HellebrandCo se týká zkrácených zobáků, nelíbí se mně to. Takové vykladené slepice jsme kdysi měli, normálně fungovaly, ale ty zobáky je v krmení nějakým drobným nepevným krmivem, jako je uvařený šrot a zbytky jídla, dost mezovaly. Špatně se jim to bralo a z těch zobáků jim spousta kousků padala ven na zem. Ale zrní nebo venku hmyz a slimáci, pokud můžu posoudit, s tím neměly větší problém. Taky se i s těmi zobáky naučily lividovat si v peří čmelíky, což je ve venkovním chovu jedna ze zásadních věcí, kterou slepice musí umět, jinak se čmelíky nevydrží a rychle uhyne.
Jinak ale jsem později objevil v blízkosti drůbežárnu s podestýlkovým chovem slepic, kde využivali k chovu starou halu pravděpodobně s velmi nízkými provozními náklady. A tam zobáky slepicím nezkracovali, nechávali je tak. Ale zřejmě používali jiné metody, slepice asi pozorovali a přebírali. Chovali tam na podestýlce na podlaze běžného rezavého "vaječného" hybrida a zřejmě jak nějaká slepice byla příliš nesnášenlivá a klovala ostatní, šla pryč.
Jsem tam jednou jel, protože jsem potřeboval k slepici, co jsem měl doma doplnit druhou jako náhradu za tu, co v zimě odešla. A viděl jsm tam na dvorku v provizorní ohrádce jednu jedinou rezavou slepici a tu mně ochotně prodali. Doma jsem ji vypustil do chlévka a zavřel na tři dny s původní slepicí, protože asi tři dny trvá, než si zvíře začne zvykat na nové a přestane hledat staré a utíkat při každé možné příležitosti. A pokaždé, když jsem tam nahlídl, tak nová dominantní slepice stála u vody a krmení a původní nedominantní slepice stála v nejvzdálenějším rohu chlévku. Pochopil jsem, že mně prodali nějakou "VIP slepici" z hejna, která asi nějak zpychla a začala všechny ostatní jí "podřízené" slepice nějak inzentívně klovat a zahánět od krmení. Takže ji vyhodili z hejna pryč, snad původně do polívky, neb tak nějak. Ta dominantní slepice po pár dnech nakonec pochopila, že u mne se k jiným slepicím nedostane a když se s tou původní nespřátelí, tak zůstane sama, což je pro společenské zvíře jako slepice velký trest. A od té doby už byly "kamarádky".
Radim Polášek
28.3.2023 11:07Richard Vacek
29.3.2023 18:29Přitom slepici si člověk vybral a dále vyšlechtil ke kladení vajec právě proto, že není problém jí vytvořit podmínky, ve kterých se cítí perfektně, za což se odmění vysokou snůškou a perfektním zdravotním stavem.
Radim Polášek
30.3.2023 13:27 Reaguje na Richard VacekA přirozeně i proto, že se daly člověkem snadno odchovat, nebály se ho a neutíkaly do džungle a naopak dovolovaly člověku při odchovu mladých doslova spolupracovat.
Jarda Bobr
30.3.2023 18:16 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
30.3.2023 19:22 Reaguje na Jarda Bobrpomstily za to, že vyměňoval jejich vejce za chlast.
Jarda Bobr
30.3.2023 22:56 Reaguje na Břetislav MachačekMy máme slepice ochočené, žerou nám z ruky, pro vnoučata je to velká atrakce a důkaz hrdinství, nejraději jdou na slunečnici a hrách a samozřejmě do ruky zobákem trochu štípnou.Ještě milují listy čerstvého salatu a pokud vniknou v létě na zahradu tak rozklovou mladé cukety.
meluzína
31.3.2023 13:04Líbilo by se mi, kdyby na potravinách vyrobených v průmyslové živočišné výrobě bylo povinně nalepeno podobné varování s fotkami z reality, jako je na cigaretách.