Britové zjišťují, že volné chovy nosnic ve skutečnosti vypadají jinak než v reklamě
27.3.2023 05:26 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Běžný spotřebitel si volný chov často představuje něco jako malebný venkovský dvoreček, na němž si kvoká a hrabe hejno slepic. Ve skutečnosti má ale jedno takové hejno 3500 nosnic, a místo dvorečku jsou na zadrátovaném poli. Na noc jsou pak nosnice zaháněny do haly, kde sdílí prostor s dalšími 16 000 družkami. A i tyhle slepice z volných chovů mají zastřižené a kauterizované zobáky, aby si v důsledku stresu v tomto nepřirozeném prostředí neubližovali.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Chovatelé slepic ve Velké Británii teď kvůli masivní epidemii ptačí chřipky musí povinně zajistit přesunutí drůbeže do zastřešených prostor, aby snížili riziko přenosu viru H5N1. Toto nařízení, platné od loňského listopadu, prakticky znamená i dočasný konec „vajíček z volných chovů“. V regálech tamních obchodů se žádné takové oficiálně vyskytnout nemohou, protože všechny dosud žijící nosnice mají být už dávno pod střechou.
Těžko říct, jak tuhle změnu snáší ony slepice, ale někteří spotřebitelé se k tomu staví dost nelibě. Přijde jim, že nákupem vajec od slepic bez přístupu k venkovnímu výběhu podporují něco nehezkého, neetického. Joel Mead, doktorand univerzity v Liverpoolu, který se dlouhodobě věnuje otázkám historie životního prostředí, zvířat, medicíny a potravin, se pokouší jejich skepsi mírnit. Poměrně svérázným způsobem.
Vysvětluje, že zavedená praxe produkce vajíček z volných chovů vypadá o dost jinak, než si spotřebitelé myslí. A že jimi tolik preferovaný model nejspíš nikdy moc etický nebo nezávadný stejně nebyl.
Kapitoly vajíčkové historie
Nedostatek zájmu o blaho zvířat Britům rozhodně vyčítat nelze. Královskou společnost pro prevenci týrání zvířat (RSPCA) založili už v roce 1824, celých devět let před definitivním zrušením otroctví. A tato společnost je od té doby jakýmsi respektovaným vnějším garantem toho, že se tu zvířatům děje o něco méně bezpráví než třeba v jiných koutech světa.
V případě volných chovů s nosnicemi je ale královská garance zvířecích práv přinejmenším rozpačitá. Dílem proto, že produkce vajíček prodělala v posledních dekádách bouřlivé změny. Předně, až do první poloviny čtyřicátých let minulého století RSPCA nějakou definici volných chovů neřešila. Do té doby prakticky z jiných než volných chovů totiž vejce nepocházela.
Léta padesátá předznamenal nástup novinky, chovů klecových. Mělo se za to, že tyhle fabriky na vejce zajišťují ten nejlepší standard péče i hygieny, a z racionálních hledisek to přitom byl velmi efektivní, ekonomicky výnosný model produkce. O třicet let později to už nikdo na ostrovech nedělal jinak, a vajíčka z volných chovů – podle definice RSPCA „od ptáků, kteří mají přes den neomezený přístup na venkovní pastviny“ – tvořila méně než jedno procento produkce.
Na konci 80. let se ale nálada ve společnosti začala měnit. A když Britové prohlédli, jak to vlastně v klecových chovech se slepicemi vypadá, přišlo jim to až odporné. Ten náhlý zájem o to, v jakých podmínkách žijí nosnice, nebyl náhodný. Časově se překrýval s nástupem syndromu BSE, tedy nemocí šílených krav. Průmyslové drůbežárny pochopily, že se vítr obrací a od půlky devadesátých let je tak 55-60 % vajíček na trhu (zhruba 11,3 miliard vajec) opět z volných chovů.
Z dvorečku do stodolyTahle čísla průběžně narůstala, vlastně až do loňského listopadu, kdy se kvůli probíhající epidemii ptačí chřipky z free-range eggs (vajec z volných chovů) stala barn eggs, tedy jakási kurníkově-stodolová produkce.
Slepice chované ve stodole se sice mohou volně pohybovat uvnitř zastřešeného objektu a provádět mnoho přirozených činností – popelení, hrabání a zobání – ale čerstvé povětří a denní sluníčko jim peříčka nenačechrá. A to spotřebitelům vadí. Přijde jim, že je to napůl cesty zpět do minulosti, návrat ke klecovým chovům.
Nu, a právě tady je třeba dát prostor Joelu Meadovi, který vysvětluje, že ani ten standard garantovaný razítkem a regulacemi RSPCA nečinil ty preferované „volné chovy“ zrovna pohodovým místem.
Běžný spotřebitel, ovlivněný líbivou reklamou, si totiž volný chov představuje něco jako malebný venkovský dvoreček, na němž si kvoká a hrabe jedno hejno slepic.
Ve skutečnosti má ale jedno takové hejno 3500 nosnic, a místo dvorečku jsou na zadrátovaném poli. Na noc jsou pak nosnice zaháněny do haly, kde – opět podle standardů RSPCA – sdílí prostor s dalšími 16 000 družkami. Ven se odtud ráno dostanou otevřenými otvory v obvodovém plášti budovy.
„I tyhle slepice z volných chovů mají zastřižené a kauterizované zobáky, aby si v důsledku stresu v tomto nepřirozeném prostředí neubližovali,“ dodává Mead. I když se u stodolových chovů slepic obvykle excesy chovů klecových nevyskytují, k nějaké přirozenosti slepičího života a hezkému obrázku reklamní drůbeže to má pořád hodně daleko.
Britové by si podle Meada zkrátka neměli stýskat po vejcích z volných chovů, protože stejně nebylo o co stát. A měli by spíš přemýšlet nad tím, jak to – až jednou skončí epidemie ptačí chřipky – udělat opravdu dobře. Ne nutně podle standardů RSPCA, ale dobře pro nosnice.
reklama
Dále čtěte |
Aktivisté obsadili farmu na Havlíčkobrodsku kvůli podmínkám chovu zvířat
Zemědělci obdrží z národních dotací 3,7 miliardy korun na welfare zvířat či modernizaci
Muži v Jižní Koreji hrozí kvůli úhynu plazů pokuta nebo až tři roky vězení
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Katka Pazderů
27.3.2023 06:3620 slepic různého stáří a plemen na dvoře vám dá +- 67 vajec týdně, různě velkých, různě barevných, sem tam i lehce špinavých, protože nosnice si neumí umýt nohy, než jsou snášet.
To jsou ta pravá vejce. Ale 5 kč je tak akorát nákladová cena na tato vejce.
Odpovědět
To jsou ta pravá vejce. Ale 5 kč je tak akorát nákladová cena na tato vejce.
SV
Slavomil Vinkler
27.3.2023 07:32 Reaguje na Katka Pazderůčlánek: Lidé čtěte.
https://www.ceskestavby.cz/clanky/jedovate-slepice-a-vajicka-s-olovem-proc-muze-byt-domaci-chov-drubeze-problem-31861.html
Odpovědět
https://www.ceskestavby.cz/clanky/jedovate-slepice-a-vajicka-s-olovem-proc-muze-byt-domaci-chov-drubeze-problem-31861.html
MU
Michal Uhrovič
27.3.2023 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerMáme jedovaté prostředí a v něm žijeme všichni ...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.3.2023 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerS olovem? Že by slepice také zobali oplověné broky.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
3.4.2023 00:53 Reaguje na Jarek SchindlerCelá desetiletí jsme jezdili na olovnatý benzín.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.3.2023 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerNejhorší smrt je ze strachu z něčeho o čem ví člověk prd.
Nezkoumám, nedělám rozbory domácích produktů a žiju bez
strachu ze smrti z jedovatých potravin a životního prostředí
stejně, jak žili naši předci. Ti taky nic nevěděli o jedech
z potravin, o Radonu, o olovu z broků a vodovodů, pili z
pohárů ze slitin cínu a olova, "léčili" nemoci rtutí atd.
Nakonec zemřeli na něco jiného, ale nezemřeli strachem.
Odpovědět
Nezkoumám, nedělám rozbory domácích produktů a žiju bez
strachu ze smrti z jedovatých potravin a životního prostředí
stejně, jak žili naši předci. Ti taky nic nevěděli o jedech
z potravin, o Radonu, o olovu z broků a vodovodů, pili z
pohárů ze slitin cínu a olova, "léčili" nemoci rtutí atd.
Nakonec zemřeli na něco jiného, ale nezemřeli strachem.
MU
SV
Slavomil Vinkler
27.3.2023 16:58 Reaguje na Michal UhrovičJá článek předložil k úvaze. Nic jsem neměřil a tedy ani nekomentoval.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.3.2023 09:35 Reaguje na Katka PazderůKdo chce různě velká a různě barevná vejce znečištěná bahnem či kuřinci? Není plemeno jako plemeno. Míchání plemen s různým temperamentem vede většinou k terorizování těch klidnějších, méně temperamentních slepic. Různá plemena znamenají také různé nároky, například na teplo. Málo kdo má také tak velký výběh aby došlo k většímu rozptylu.Větší rozptyl také sníží riziko teroru. To samé je potom u věku slepic, kdy nejlepší je mít hejnko od kuřete. Tedy hejnko stejně starých slepic. No a hlavně, pokud by mělo dát dvacet slepic jen +- 67 vajec týdně tak jsou to darmožrouti a je lepší vyměnit celá hejno. Jo a slípka si sice neumí mýt stojáky ale také se nemusí brodit bahnem nebo kuřinci. Sem tam vyměnit podestýlku v kukani by také neměl být problém. Vajíčka jsou potom, se všemi bonusy z toho plynoucími, o mnoho čistší.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.3.2023 17:08 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně tak, jak píšete. Slepice mají být stejně staré a to
nanejvýše 2 roky(přesah do tří let jen tehdy, když současně
odděleně čekají u mladých slepic na snášku. Jako takzvanou
"vychovatelku" nechávám mladým krátce jednu starou, která
je naučí vše potřebné pro život v travnatém výběhu se
stromy, potokem, popelištěm a něco jako bažantím zásypem
pro úkryt v případě útoku dravců. Kurník je nastlán slámou
a senem a příchod k němu je vydlážděn a poslední travnatý
úsek je z pletiva naplocho na rámu cca 5 cm nad povrchem
půdy. Vyjímečně se setkám se znečištěným vejcem, protože
slepice si žádné bahno do kurníku na nohu nedonesou. Paní
slepice zjevně při svém ekomyšlení týrá v zabahněném a trusem zamořeném výběhu a měla by se spíše stydět a ne se
tu tím chválit. Toto jsou "ekochovatelé", kterým bych přál
být jedním z jejich zvířat, aby poznali jak se o ně stará.
HNUS !!!
Odpovědět
nanejvýše 2 roky(přesah do tří let jen tehdy, když současně
odděleně čekají u mladých slepic na snášku. Jako takzvanou
"vychovatelku" nechávám mladým krátce jednu starou, která
je naučí vše potřebné pro život v travnatém výběhu se
stromy, potokem, popelištěm a něco jako bažantím zásypem
pro úkryt v případě útoku dravců. Kurník je nastlán slámou
a senem a příchod k němu je vydlážděn a poslední travnatý
úsek je z pletiva naplocho na rámu cca 5 cm nad povrchem
půdy. Vyjímečně se setkám se znečištěným vejcem, protože
slepice si žádné bahno do kurníku na nohu nedonesou. Paní
slepice zjevně při svém ekomyšlení týrá v zabahněném a trusem zamořeném výběhu a měla by se spíše stydět a ne se
tu tím chválit. Toto jsou "ekochovatelé", kterým bych přál
být jedním z jejich zvířat, aby poznali jak se o ně stará.
HNUS !!!
JB
Jarda Bobr
27.3.2023 23:00 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháček, to jste trochu přehnal, jak jste přišel na to, že paní Katka má slepice v zabahněném a trusem zamořeném výběhu?Oproti Vám slepice nestresuje chůzí po pletivu a zřejmě výnosnost není její nejvyšší meta a tak je po dvou letech nezabíjí.
Mimo potoku mám cca stejné podmínky jako Vy, zhruba 20slepic + kohout na 350 m2(od října do dubna 2500m2),příchod ke kurníku poslední 2m dláždění a při deštivém počasí je část vajec od bláta znečištěna(část zahrady je zoraná).Slepice beru každý rok po 5ti,stejné plemeno, vejce jsou různě vybarvená(od smetanové po hnědou) a jsou různě velká(starší slepice větší vejce),ted snáší cca 80 vajec týdne(v zimě cca 50 - slepice můžou ven, a taky jsou, a nepřisvěcuji jim) což celkem koresponduje s paní Katkou.Různě staré slepice se neterorizují(hierarchie samozřejmě funguje), to zabezpečí ten kohout.
Slepice a vlastní vejce chceme, ale ekonomický přínos pro nás není priorita.Slepice prostě k bývalému hospodářství patří, pro sebe vejce máme a zbytek použijeme na vesnický výměnný obchod.
Odpovědět
Mimo potoku mám cca stejné podmínky jako Vy, zhruba 20slepic + kohout na 350 m2(od října do dubna 2500m2),příchod ke kurníku poslední 2m dláždění a při deštivém počasí je část vajec od bláta znečištěna(část zahrady je zoraná).Slepice beru každý rok po 5ti,stejné plemeno, vejce jsou různě vybarvená(od smetanové po hnědou) a jsou různě velká(starší slepice větší vejce),ted snáší cca 80 vajec týdne(v zimě cca 50 - slepice můžou ven, a taky jsou, a nepřisvěcuji jim) což celkem koresponduje s paní Katkou.Různě staré slepice se neterorizují(hierarchie samozřejmě funguje), to zabezpečí ten kohout.
Slepice a vlastní vejce chceme, ale ekonomický přínos pro nás není priorita.Slepice prostě k bývalému hospodářství patří, pro sebe vejce máme a zbytek použijeme na vesnický výměnný obchod.
JS
Jarek Schindler
28.3.2023 09:08 Reaguje na Jarda BobrNevím jak vy ale já bych si ani lehce špinavá vajíčka nekupoval a ani je nikomu nenabízel. Když nic jiného tak se tím například výrazně snižuje doba jejich použitelnosti.No a když už se přihodí a nejde to jinak, tak je tu rejžák.V každém případě ta čistota je základ. Můžete mi říci, které plemeno snáší, tedy mimo rozdíly jako bílá a krímová, různě vybarvená vajíčka?Ten rozdíl ve velikosti u mladých slepic stejného plemene je minimální a velikost se celkem rychle srovná. No a pokud někoho nezajímá ekonomika chovu? Produkovat nákladově předražená vejce asi není smyslem domácího chovů slepic.
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
28.3.2023 18:15 Reaguje na Jarek SchindlerSlepice máme "kropenatý dominant" a vejce jsou od hodně světle krémové(psal jsem smetanová) po tmavě hnědou, lehce špinavá vajíčka nám nevadí a do 14ti dní je spotřebujeme, že by byla nepoužitelná jsem si nevšiml.Náklady na chov 20-ti slepic opravdu neřeším.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.3.2023 20:08 Reaguje na Jarda BobrKdyž mluvím o době použitelnosti tak určitě nemluvím o čtrnácti dnech. No a ten kropenatý dominant jsou hnědá vejce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.3.2023 09:44 Reaguje na Jarda BobrJe hezké, že jste se jí zastal, ale zabahnění je
spojeno i s trusem v malých výbězích, které stačí slepice spásat a rozhrabávat. Pletivo je s tak
malými oky, že to nijak slepice nestresuje, což
mohu každému dokázat v praxi. Pokud přes něho běží
slepice stejně jako po okolním pozemku, tak jim
viditelně nepřivodí stres o kterém tu píšete. Mám
zkušenosti s "chovateli" v tak malých výbězích,
kde nevydrží ani stéblo trávy a samotný kurník se sestává pouze z hřadu a pár hnízd(viz. nabízené
kurníky pro domácí chovy včetně "výběhů "2-4 m2).
Váš systém postupné obnovy hejna jsem praktikoval
jako vy při chovu s kohoutem u hejna 10-12 slepic,
ale nyní při chovu 6 kusů (úbytek výběhu)kohouta
nechovám. Jinak i ve stejnověkém hejnu se pasuje
do role vůdkyně jedna ze slepic i bez kohouta.
Pokud se někomu nejedná o ekonomičnost chovu, tak
může chovat i 5 let staré slepice, ale jsem ze
staré školy, kdy se zvířata chovala pro užitek a
nikoliv ze soucitu nechávala umřít stářím. Vejce
mohou mít velikost a barvu(odstín) slupek jinou
i u stejnověkých slepic jednoho druhu a to dokonce
i podle počasí a množství potravy. Chtít vejce
jedné barvy a velikosti můžete pouze v obchodě,
kam se dostaly po třídění a desinfekci. Doma si
je můžete třídit taky(k prodeji 1. třídní a pro
sebe zbytek), ale taky nemusíte. Každopádně je
ale žádoucí mít vejce už z kurníku čistá, neboť
po umytí riskujete jejich kratší trvanlivost.
On ten přirozený povlak na skořápce je ochranou
skořápky, která je pórovitá. Znečištění se má
maximálně odstranit seškrábnutím a umývat těsně
před kuchyňskou úpravou. Totéž pak u násadových
vajec. Staré slepice díky stáří rády vysedávají
v hnízdech včetně kálení na vejce, což mladé a
zdravé slepice nedělají. Rychle snesou vejce a spěchají shánět potravu mezi ostatní. Krmit se
má hlavně navečer tak, aby před vypuštěním byla
potrava zkonzumována a nelákala hlodavce a ptáky.
Domácí chov má být o maximálním využití přirozené
potravy, což ve výběhu bez trávy jaksi nelze a
je to nakonec chov na stejných krmných směsích
jako ve velkochovech. To pak ty slepice nemusím
už ani chovat.
Odpovědět
spojeno i s trusem v malých výbězích, které stačí slepice spásat a rozhrabávat. Pletivo je s tak
malými oky, že to nijak slepice nestresuje, což
mohu každému dokázat v praxi. Pokud přes něho běží
slepice stejně jako po okolním pozemku, tak jim
viditelně nepřivodí stres o kterém tu píšete. Mám
zkušenosti s "chovateli" v tak malých výbězích,
kde nevydrží ani stéblo trávy a samotný kurník se sestává pouze z hřadu a pár hnízd(viz. nabízené
kurníky pro domácí chovy včetně "výběhů "2-4 m2).
Váš systém postupné obnovy hejna jsem praktikoval
jako vy při chovu s kohoutem u hejna 10-12 slepic,
ale nyní při chovu 6 kusů (úbytek výběhu)kohouta
nechovám. Jinak i ve stejnověkém hejnu se pasuje
do role vůdkyně jedna ze slepic i bez kohouta.
Pokud se někomu nejedná o ekonomičnost chovu, tak
může chovat i 5 let staré slepice, ale jsem ze
staré školy, kdy se zvířata chovala pro užitek a
nikoliv ze soucitu nechávala umřít stářím. Vejce
mohou mít velikost a barvu(odstín) slupek jinou
i u stejnověkých slepic jednoho druhu a to dokonce
i podle počasí a množství potravy. Chtít vejce
jedné barvy a velikosti můžete pouze v obchodě,
kam se dostaly po třídění a desinfekci. Doma si
je můžete třídit taky(k prodeji 1. třídní a pro
sebe zbytek), ale taky nemusíte. Každopádně je
ale žádoucí mít vejce už z kurníku čistá, neboť
po umytí riskujete jejich kratší trvanlivost.
On ten přirozený povlak na skořápce je ochranou
skořápky, která je pórovitá. Znečištění se má
maximálně odstranit seškrábnutím a umývat těsně
před kuchyňskou úpravou. Totéž pak u násadových
vajec. Staré slepice díky stáří rády vysedávají
v hnízdech včetně kálení na vejce, což mladé a
zdravé slepice nedělají. Rychle snesou vejce a spěchají shánět potravu mezi ostatní. Krmit se
má hlavně navečer tak, aby před vypuštěním byla
potrava zkonzumována a nelákala hlodavce a ptáky.
Domácí chov má být o maximálním využití přirozené
potravy, což ve výběhu bez trávy jaksi nelze a
je to nakonec chov na stejných krmných směsích
jako ve velkochovech. To pak ty slepice nemusím
už ani chovat.
JB
Jarda Bobr
28.3.2023 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháček, zastal jsem se jí, protože jste se do ní pustili jako supi v podstatě kvůli banalitě.Vím, že Vy máte rozumné názory a tak jsem to směřoval na Vás.Vím, že to pletivo slepice nestresuje, to byla jen nadsázka.Máte pravdu v tom, že pokud máte slepice va výběhu který je zdupaný a totálně vypasený od trávy, slepice jsou krmeny jen kupovanou směsí, případně plesnivými zbytky pečiva, tak takový domácí chov je k ničemu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.3.2023 09:44 Reaguje na Jarda BobrChci pouze dodat radu po nákupu mladých
nosnic z drůbežárny do venkovního chovu.
Kupte si k nim taky krmnou směs, kterou
tam konzumují a nejméně tři týdny je
od ní odvykejte do doby, než je stará
"vychovatelka" naučí zobat trávu, hmyz
a zrní. Naučí je koukat na oblohu, zda tam nekrouží dravci a naučí je třeba reagovat na vrznutí vrátek znamenající, že jim nesu potravu. Pokud je krmíte
navečer, tak je nemusíte nahánět ani při předčasném zavření do kurníku, protože touha dostat něco dobrého je přivede do kurníku i v poledne a nikoliv, až když
se už stmívá. Chovám slepice celý život
ve volném výběhu a pamatuji ještě dobu,
kdy se vypouštěly do lesa a na pole po
sklizni a orbě. To už dnes ale není
možné kvůli dopravě, psům a predátorům.
Bývaly to idylické doby, kdy slepice
byly opravdu volné a nepotřebovaly ani
moc přikrmovat. Nasbíraly si samy vše,
co potřebovaly a vejce byla téměř zdarma.
Jinak ani slepice není odpadkový koš,
aby žraly plesnivé pečivo, které mnohdy
dostanu na zkrmení. Poděkuji a raději
ho zkompostuji, než je dávat slepicím.
No a k velikosti zatravněných výběhů
si musí každý vyzkoušet, kolik slepic pozemek nezdevastuje a nebo ho rozdělit na dvě části a spásat střídavě. Já už
třeba vím, že 6 je optimum a 8 maximum.
Nenažranci pak mají z výběhu bahnitý
a trusem zasviněný výběh s vejci horšími, než těmi z velkochovů.
Odpovědět
nosnic z drůbežárny do venkovního chovu.
Kupte si k nim taky krmnou směs, kterou
tam konzumují a nejméně tři týdny je
od ní odvykejte do doby, než je stará
"vychovatelka" naučí zobat trávu, hmyz
a zrní. Naučí je koukat na oblohu, zda tam nekrouží dravci a naučí je třeba reagovat na vrznutí vrátek znamenající, že jim nesu potravu. Pokud je krmíte
navečer, tak je nemusíte nahánět ani při předčasném zavření do kurníku, protože touha dostat něco dobrého je přivede do kurníku i v poledne a nikoliv, až když
se už stmívá. Chovám slepice celý život
ve volném výběhu a pamatuji ještě dobu,
kdy se vypouštěly do lesa a na pole po
sklizni a orbě. To už dnes ale není
možné kvůli dopravě, psům a predátorům.
Bývaly to idylické doby, kdy slepice
byly opravdu volné a nepotřebovaly ani
moc přikrmovat. Nasbíraly si samy vše,
co potřebovaly a vejce byla téměř zdarma.
Jinak ani slepice není odpadkový koš,
aby žraly plesnivé pečivo, které mnohdy
dostanu na zkrmení. Poděkuji a raději
ho zkompostuji, než je dávat slepicím.
No a k velikosti zatravněných výběhů
si musí každý vyzkoušet, kolik slepic pozemek nezdevastuje a nebo ho rozdělit na dvě části a spásat střídavě. Já už
třeba vím, že 6 je optimum a 8 maximum.
Nenažranci pak mají z výběhu bahnitý
a trusem zasviněný výběh s vejci horšími, než těmi z velkochovů.
RP
RP
Radim Polášek
30.3.2023 13:34 Reaguje na Jarda BobrJá právě chov slepic v menším výběhu zvažuji. Slepice trávu vypasou a jiné drobné rostliny mechaniky zlikvidují, odolají jím maximálně nějaké velké plevely a ty se dají zlikvidovat ručně. plocha je tak zbavena rostlin včetně plevelů, současně je prohnojena slepičími výkaly a třeba i zbytky z posekané rávy, která se jim tam hází. Tím je takový prostor ideální pro nový trávník. Který se nemusí složitě rýt a zbavovat plevelů.
A pokud nebude příliš mokro, i na holé zemi slepice nějaké velké zabahnění neudělají a ta troška nečistoty na nohách se jim otře, pokud do hnízda půjdou přes nějakou suchou podestýlku.
Odpovědět
A pokud nebude příliš mokro, i na holé zemi slepice nějaké velké zabahnění neudělají a ta troška nečistoty na nohách se jim otře, pokud do hnízda půjdou přes nějakou suchou podestýlku.
RP
Radim Polášek
28.3.2023 10:54 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týká produkce vajec, to záleží právě na plemenu slepic. A potom na kvalitě krmení. Ale taky na roční době.
Jsou stará, málo prošlechtěná plemena nebo i plmena určená k okrasnému chovu nebo výhradně na maso nebo snad i u nás původně šlechtěná na kohoutí zápasy. Tyto plemena často produkují vajec mnohem méně a hlavně v optimální roční době, na jaře a časném létě. A potom už ne. Mohou mít i velmi málo vajec, 60 - 100 - 150 za rok.
Na druhé straně jsou plemena vyšlechtěná na produkci vajec, tyto lepice v přírodních podmínkách začnou snášet hned, jak se na jaře začne oteplovat a prodlužovat den a snášejí přes celé léto až hluboko do podzimu. Za rok snesou 200- 250 vajec.
A potom jsou hybridi vyšlechtění na produkci vajec. Ti snášejí ještě víc, v přírodním chovu začnou snášet ještě dříve a končí se snáškou až jak začnou teploty klesat k nule v listopadu až prosinci. Ti mohou produkovat za rok až 300 vajec, běžně za tři dny snesou dvě a občas tři vejce.
V umělých chovech potom produkují nějak v asi 6 měsíčních cyklech, pomocí proměnné délky umělého osvětlení, vytápění a modifikací potravy snášejí intenzívně ze 6 měsíců tak 5 a ve zbývající době cca 1 měsíce odpočívají a u nich probíhají zimní fyziologické procesy. Ten odpočinek a případně přepeřování.
V přírodním chovu více slepic pak vidím problém v tom, že je třeba identifikovat slepice, které nosí méně než by měly a něco s nimi dělat. V ekonomickém chovu jdou takové slepice na polívku a podobně. Znamená to každou slepici umět rozeznávat a evidovat, kolik snáší. Sedláci kdysi to +- nějak uměli a nějak dělali. Dneska by to šlo nějak vykoumat pomocí elektroniky. Hlavně když se chovají podromadě slepice různých plemen s různou snáškou, bylo by asi dost vhodné rozeznat od sebe slepici z plemena, které už přirozeně snáší málo a slepici z "vaječného" plemena, která už snáší málo nebo dokonce nějakou slepici, která z nějakých důvodů prakticky nesnáší vejce vůbec.
Odpovědět
Jsou stará, málo prošlechtěná plemena nebo i plmena určená k okrasnému chovu nebo výhradně na maso nebo snad i u nás původně šlechtěná na kohoutí zápasy. Tyto plemena často produkují vajec mnohem méně a hlavně v optimální roční době, na jaře a časném létě. A potom už ne. Mohou mít i velmi málo vajec, 60 - 100 - 150 za rok.
Na druhé straně jsou plemena vyšlechtěná na produkci vajec, tyto lepice v přírodních podmínkách začnou snášet hned, jak se na jaře začne oteplovat a prodlužovat den a snášejí přes celé léto až hluboko do podzimu. Za rok snesou 200- 250 vajec.
A potom jsou hybridi vyšlechtění na produkci vajec. Ti snášejí ještě víc, v přírodním chovu začnou snášet ještě dříve a končí se snáškou až jak začnou teploty klesat k nule v listopadu až prosinci. Ti mohou produkovat za rok až 300 vajec, běžně za tři dny snesou dvě a občas tři vejce.
V umělých chovech potom produkují nějak v asi 6 měsíčních cyklech, pomocí proměnné délky umělého osvětlení, vytápění a modifikací potravy snášejí intenzívně ze 6 měsíců tak 5 a ve zbývající době cca 1 měsíce odpočívají a u nich probíhají zimní fyziologické procesy. Ten odpočinek a případně přepeřování.
V přírodním chovu více slepic pak vidím problém v tom, že je třeba identifikovat slepice, které nosí méně než by měly a něco s nimi dělat. V ekonomickém chovu jdou takové slepice na polívku a podobně. Znamená to každou slepici umět rozeznávat a evidovat, kolik snáší. Sedláci kdysi to +- nějak uměli a nějak dělali. Dneska by to šlo nějak vykoumat pomocí elektroniky. Hlavně když se chovají podromadě slepice různých plemen s různou snáškou, bylo by asi dost vhodné rozeznat od sebe slepici z plemena, které už přirozeně snáší málo a slepici z "vaječného" plemena, která už snáší málo nebo dokonce nějakou slepici, která z nějakých důvodů prakticky nesnáší vejce vůbec.
JB
Jarda Bobr
30.3.2023 18:04 Reaguje na Radim PolášekBabička když šla zabíjet slepici na polévku tak je ohledávala tak, že jim strčila do zadku prst, která měla v kloace vejce ta přežila, která ne, šla do polévky.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.3.2023 10:47 Reaguje na Katka PazderůZ vlastní zkušenosti chovatelky nebo čerpáte z nějakého výzkumu?
Odpovědět
ZK
Zdeněk Kučera
27.3.2023 11:06 Reaguje na Katka PazderůTen problém je, že pokud byste chtěla být ekonomicky efektivní, musíte mít ve snáškovém období 140 vajec týdně. Pokud byste si spočítala veškeré náklady, které vynakládáte na Vaše slepice včetně vašeho času, který tomu věnujete pak ta Vaše pravá vejce musí být zlatá. Ale chápu, že je to z větší části koníček.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.3.2023 12:39 Reaguje na Zdeněk KučeraTak ten výpočet je poměrně složitý. Pokud budete slepice chovat sama bez zaměstnanců a bez moderních vymožeností, jako je umělé prostředí s regulací doby osvětlen a teploty atd, tak nejspíš budete muset svou práci počítat jako málo hodnotnou , někde na úrovni minimální mzdy. Aby se všemi náklady, které s tím máte, krmením, cenami slepic, energie na přípravu krmení, materiál na ohrady atd byly vaše vejce cenově konkurenceschopné. A ještě nejspíš se napracujete mnohem víc než je běžná pracovní doba těch cca 160 pracovních hodin měsíčně.
Odpovědět
LV
Lubomír Vrána
5.4.2023 13:22 Reaguje na Katka PazderůJá to počítal trochu jinak. Při spotřebě mé manželky a mojí to vychází na 2,5 slepice na osobu (když tedy jedna slepice dá vajíčko obden). To je 3,5 vajíčka na slepici za týden. A jsem na Vašich číslech 67/20= 3,35. Co by Pražák, měl bych na balkonu 3 slepice. Nevím ovšem, zda-li EU z principu povoluje balkonový chov. Kočku máme hodnou, to by nebyl problém.
Odpovědět
PB
Petr Brok
27.3.2023 11:55Aby se měla všechna hospodářská zvířata dobře, tak by se musela bytelně oplotit třetina zemědělské půdy. Pastviny by musely být střídavé a zázemí ne jen na nocleh. Ceny by i přes dotace musely značně stoupnout. Jde to, když to dělá jen tolik hospodářů, kolik je zákazníků ceny akceptovat a když hospodář dokáže vzdorovat ochráncům všeho před vším.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.3.2023 17:00 Reaguje na Petr BrokNo a to tady ve středověku a počátku novověku bylo. Ale to nás bylo tak asi 1/2 milionu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.3.2023 09:45 Reaguje na Slavomil Vinkler1/2 miliónu na území dnešní České republiky bylo někdy na začátku středověku. Ke konci středověku už to bylo pár miliónů.
Spíš je ale podstatné, že tehdy z každého miliónu pracovalo asi 600 - 800 tisíc lidí na polích a pastvinách na produkci potravin. 2 - 4 lidi vyprodukovali potraviny pro sebe plus z přebytku uživili dalšího jednoho člověka. Pokud nebylo vm létě špatné počasí, potom byl hlad. Dalších asi 200 - 300 tisíc lidí jako řemeslníci produkovali věci denní potřeby lidí a obchodovali s nimi. Nepracovat na produkci potravin nebo věcí denní potřeby a současně být z nadbytku produkce jiných materiálově zajištěn si mohlo dovolit z miliónu tak pár desítek tisíc lidí, z toho většina vládla nebo dělali náboženství. Ve "výzkumu a vývoji", pro budoucnost společnosti, tehdy pracovaly tak nižší stovky lidí z miliónu.
Dneska, i díky tomu, že se chovy zvířat přemístily z pastvin do krytých prostor a staly se z nich velkochovy, uživí jeden člověk v zemědělství tak stovku dalších lidí. Z miliónu dnes pracují v zemědělství desítky tisíc lidí, v továrnách na výrobě nutných denních potřeb člověka tak 100 - 300 tisíc lidí. Na asi 300 tisíc lidí z miliónu dnes nemusí produkovat ani potraviny ani věci denní potřeby, protože to zvládnou ti ostatní a mohou se věnovat budoucnosti lidí, objevování, vynalézání a realizaci těch vynálezů ve všech možných oborech. Od třeba kosmické etchniky nebo chipů po třeba odstraňování hnoje z kravínu.
Odpovědět
Spíš je ale podstatné, že tehdy z každého miliónu pracovalo asi 600 - 800 tisíc lidí na polích a pastvinách na produkci potravin. 2 - 4 lidi vyprodukovali potraviny pro sebe plus z přebytku uživili dalšího jednoho člověka. Pokud nebylo vm létě špatné počasí, potom byl hlad. Dalších asi 200 - 300 tisíc lidí jako řemeslníci produkovali věci denní potřeby lidí a obchodovali s nimi. Nepracovat na produkci potravin nebo věcí denní potřeby a současně být z nadbytku produkce jiných materiálově zajištěn si mohlo dovolit z miliónu tak pár desítek tisíc lidí, z toho většina vládla nebo dělali náboženství. Ve "výzkumu a vývoji", pro budoucnost společnosti, tehdy pracovaly tak nižší stovky lidí z miliónu.
Dneska, i díky tomu, že se chovy zvířat přemístily z pastvin do krytých prostor a staly se z nich velkochovy, uživí jeden člověk v zemědělství tak stovku dalších lidí. Z miliónu dnes pracují v zemědělství desítky tisíc lidí, v továrnách na výrobě nutných denních potřeb člověka tak 100 - 300 tisíc lidí. Na asi 300 tisíc lidí z miliónu dnes nemusí produkovat ani potraviny ani věci denní potřeby, protože to zvládnou ti ostatní a mohou se věnovat budoucnosti lidí, objevování, vynalézání a realizaci těch vynálezů ve všech možných oborech. Od třeba kosmické etchniky nebo chipů po třeba odstraňování hnoje z kravínu.
RP
Radim Polášek
28.3.2023 08:36 Reaguje na Petr BrokAle to byste musel vybít vlka, vybít lišky, kuny, jezevce tchoře a podobně. A ty pastviny shora zakrýt sítěmi zase kvůli dravým ptákům nebo je taky vybít. Protože těmto predátorům říkají instinkty, že kvůli zachování své energie je mnohem lepší jít vyšlapanou cestičkou k ohradě a tam se podhrabat dovnitř, kde je plno zvířat coby žádané kořisti. Než hodiny pobíhat po lese nebo létat nad lesem, aby vubec predátor našel jedno zvíře, které je navíc velice schopné k tomu se skrývat nebo utíkat.
Odpovědět
PB
Petr Brok
28.3.2023 13:40 Reaguje na Radim PolášekAno píši bytelně oplotit a tím myslím to vše.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.3.2023 12:41 Reaguje na Petr BrokMyslíte takové ohrady, které takzvaní ochránci přírody navrhnou chovatelům a do pár měsíců se zjistí, že je vlci překonají a ti takzvaní ochránci zas navrhnou další dražší verzi?
Odpovědět
PB
Petr Brok
30.3.2023 10:30 Reaguje na Radim PolášekMyslím takové ohrady, které si navrhnu sám podle svých konkrétních podmínek.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.3.2023 13:08 Reaguje na Petr BrokS dnešními předpisy o ohrazování pozemků v extravilánu sotva.
Odpovědět
PB
Petr Brok
31.3.2023 08:48 Reaguje na Radim PolášekAno je to složité. Jako by ti, co o nás rozhodují si nevěděli rady. Argumentace typu- my víme, že to uděláte dobře, ale to by pak chtěli i ostatní,co to dobře neudělají - slyším už 30 let. Avšak se mi podařilo dostat do územního plánu už polovinu toho, co nyní potřebuji.
Odpovědět
ad
27.3.2023 14:26
Slepice z klecí mají méně stresu a kvalitnější vejce. Je to paradox. Byl o tom jeden díl Potraviny z domoviny. https://www.ecosia.org/search?q=potraviny+z+domoviny
20. díl - Proagro Nymburk a.s.
29. díl
ohledně kvality to říkala prof. Tůmová z ČZÚ, díl 29. Paradoxně nejnižší kvalita vajec je výběh (pevný) a nejvyšší kvalita vajec a nejnižší úhyn je z klece.
Odpovědět
20. díl - Proagro Nymburk a.s.
29. díl
ohledně kvality to říkala prof. Tůmová z ČZÚ, díl 29. Paradoxně nejnižší kvalita vajec je výběh (pevný) a nejvyšší kvalita vajec a nejnižší úhyn je z klece.
RP
RP
Radim Polášek
28.3.2023 09:48 Reaguje naNavíc jejich chov se dá považovat za ekologičtější, protože oproti jiným intenzívním chovům se na jedno vejce v klecovém chovu spotřebuje méně krmiva a méně nákladů na plochu, elektřiny, vody i stavebních materiálů.
Odpovědět
ev
1.4.2023 14:05 Reaguje na Radim Polášek
I kdyby to byla pravda...v tomto vlákně vidíte slepice pouze jako komoditu a neberete v úvahu, že jsou to živí tvorové, kteří primárně mají mít volný výběh na čerstvém povětří.
Odpovědět
AI
Animoid II
27.3.2023 20:42Kolik metrů čtverečních travnaté plochy na jednu nosnici (tak, aby tráva vydržela od jara do zimy) bude potřeba? A co v zimě? Zaženou se do haly? Do jaké?
Výsledek se dá zhruba vypočítat , buď bude 1 vejce stát 1-2 eura, nebo to bude stát dotovat. Minimálně náklady na nákup pozemků a stavbu hal. Zaplatíme to ze svých kapes. A pak ty slepice, které byly v obohacených klecích v klidu a teple, vyženeme na déšť, mráz vstříc ptačí chřipce, NCD a taky parazitům, které z půdy ve výběhu už nic nedostane. A co bilance dusíku v půdě a další a další. Naši předci to s klecemi možná trochu přeháněli, ale nebyli padlí na hlavu.
Odpovědět
Výsledek se dá zhruba vypočítat , buď bude 1 vejce stát 1-2 eura, nebo to bude stát dotovat. Minimálně náklady na nákup pozemků a stavbu hal. Zaplatíme to ze svých kapes. A pak ty slepice, které byly v obohacených klecích v klidu a teple, vyženeme na déšť, mráz vstříc ptačí chřipce, NCD a taky parazitům, které z půdy ve výběhu už nic nedostane. A co bilance dusíku v půdě a další a další. Naši předci to s klecemi možná trochu přeháněli, ale nebyli padlí na hlavu.
JB
Jarda Bobr
27.3.2023 23:20 Reaguje na Animoid IIVím, že je to úkrok stranou, ale představte si, jak to fungovalo před 100 lety.Z dnešního hlediska velkochovy prakticky neexistovaly a většina vajec pocházela z podmínek, které popisujete a to navíc hrabaly na hnojišti, kde se vyskytovaly i lidské exkrementy.Nevím jestli vejce v té době byla luxusem.Dnes se ale 30% populace zemědělstvím neživí a tak návrat k malochovům nehrozí.Klece jsou dle mého názoru nejefektivnější řešení a v případě klidných plemen to slepice ani příliš nestresuje(můj názor).
Ano, souhlasím s Vámi.
Odpovědět
Ano, souhlasím s Vámi.
RP
Radim Polášek
28.3.2023 09:58 Reaguje na Jarda BobrAle před 100 lety 50 % národa žilo na venkově a celý život produkovalo jenom potraviny. Dnes produkuje potraviny jen asi 5 % národa. Z toho zbytku, když odečteme nepracující důchodce, posílili lidi pracující na výrobě materiálních věcí ale taky lidi pracující na všemožném výzkumu a vývoji. Dneska na tom všemožném výzklumu a vývoji, v těch stovkách oborů, musí pracovat až desítky procent obyvatel. Jinak obor po oboru začneme zaostávat a jak v dnešní globalizované společnosti zaostaneme nad určitou hranici, ten obor u nás zkrachuje a místo vlastní naší produkce budemem muset všechno v tom oboru dovážet. A ten dovoz platit z výnosu za něco jiného našeho nebo to mít na dluh.
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
30.3.2023 18:12 Reaguje na Radim PolášekA to nepočítáte vědce přes gender, začlenování nepřizpůsobivých, multikulti obohacování, politologii,politickou a jinou korektnost,dotované umělce, profesionální sportovce atd atd.Těch, kteří vytváří skutečně nutné komodity pro život, je menšina.Lidská společnost je ve skutečnosti neskutečně rozežraná a plýtvá vším.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.3.2023 20:48Když tak sleduji diskusi pod tímto docházím k závěru, že vedení Eurosojuzu dlouho a intenzivně bojovalo za to, aby se slepice měly hůř a snášely horší vejce. A podařilo se. Slyšel už někdo pojem Pyrrhovo vítězství?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.3.2023 08:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJe to tím, že zvířatům se přisuzuje lidské myšlení a cítění, jenže tak to není. To samozřejmě neznamená zvířata týrat, ale i zde platí staré dobré-odsuď podsuď.
Odpovědět
RP
JB
ev
Václav Hellebrand
28.3.2023 09:32Právě proto v obchodech ZÁSADNĚ vyhledávám vajíčka z klecového chovu. 1) z hlediska hygieny ( nemohou přijít si stylu s podestýlkou, trusem atd) určitě nejkvalitnější
2) slepice takto chované jsou daleko méně stresované než slepice z volného chovu ( řeči rádoby ekologů, Jak jsou slepice v klecích stresované nejsou pravda. Mimochodem v klecích je nejnižší úmrtnost. Proč asi. Pro slepici je přirozený život řekněme v hejnu 10 jedinců. Takže hejno 3 500 slepic je proti všem pravidlům jejich života. Z toho vyplývá stres. Kdyby neměly krácené zobáky ( pro slepice další stresující zákrok) tak by úhyny z důvodu kanibalismu byly ještě následovně vyšší.
Odpovědět
2) slepice takto chované jsou daleko méně stresované než slepice z volného chovu ( řeči rádoby ekologů, Jak jsou slepice v klecích stresované nejsou pravda. Mimochodem v klecích je nejnižší úmrtnost. Proč asi. Pro slepici je přirozený život řekněme v hejnu 10 jedinců. Takže hejno 3 500 slepic je proti všem pravidlům jejich života. Z toho vyplývá stres. Kdyby neměly krácené zobáky ( pro slepice další stresující zákrok) tak by úhyny z důvodu kanibalismu byly ještě následovně vyšší.
RP
Radim Polášek
28.3.2023 10:31 Reaguje na Václav HellebrandTaky zásadně kupuji klecové vejce, pokud to je jenom možné.
Co se týká zkrácených zobáků, nelíbí se mně to. Takové vykladené slepice jsme kdysi měli, normálně fungovaly, ale ty zobáky je v krmení nějakým drobným nepevným krmivem, jako je uvařený šrot a zbytky jídla, dost mezovaly. Špatně se jim to bralo a z těch zobáků jim spousta kousků padala ven na zem. Ale zrní nebo venku hmyz a slimáci, pokud můžu posoudit, s tím neměly větší problém. Taky se i s těmi zobáky naučily lividovat si v peří čmelíky, což je ve venkovním chovu jedna ze zásadních věcí, kterou slepice musí umět, jinak se čmelíky nevydrží a rychle uhyne.
Jinak ale jsem později objevil v blízkosti drůbežárnu s podestýlkovým chovem slepic, kde využivali k chovu starou halu pravděpodobně s velmi nízkými provozními náklady. A tam zobáky slepicím nezkracovali, nechávali je tak. Ale zřejmě používali jiné metody, slepice asi pozorovali a přebírali. Chovali tam na podestýlce na podlaze běžného rezavého "vaječného" hybrida a zřejmě jak nějaká slepice byla příliš nesnášenlivá a klovala ostatní, šla pryč.
Jsem tam jednou jel, protože jsem potřeboval k slepici, co jsem měl doma doplnit druhou jako náhradu za tu, co v zimě odešla. A viděl jsm tam na dvorku v provizorní ohrádce jednu jedinou rezavou slepici a tu mně ochotně prodali. Doma jsem ji vypustil do chlévka a zavřel na tři dny s původní slepicí, protože asi tři dny trvá, než si zvíře začne zvykat na nové a přestane hledat staré a utíkat při každé možné příležitosti. A pokaždé, když jsem tam nahlídl, tak nová dominantní slepice stála u vody a krmení a původní nedominantní slepice stála v nejvzdálenějším rohu chlévku. Pochopil jsem, že mně prodali nějakou "VIP slepici" z hejna, která asi nějak zpychla a začala všechny ostatní jí "podřízené" slepice nějak inzentívně klovat a zahánět od krmení. Takže ji vyhodili z hejna pryč, snad původně do polívky, neb tak nějak. Ta dominantní slepice po pár dnech nakonec pochopila, že u mne se k jiným slepicím nedostane a když se s tou původní nespřátelí, tak zůstane sama, což je pro společenské zvíře jako slepice velký trest. A od té doby už byly "kamarádky".
Odpovědět
Co se týká zkrácených zobáků, nelíbí se mně to. Takové vykladené slepice jsme kdysi měli, normálně fungovaly, ale ty zobáky je v krmení nějakým drobným nepevným krmivem, jako je uvařený šrot a zbytky jídla, dost mezovaly. Špatně se jim to bralo a z těch zobáků jim spousta kousků padala ven na zem. Ale zrní nebo venku hmyz a slimáci, pokud můžu posoudit, s tím neměly větší problém. Taky se i s těmi zobáky naučily lividovat si v peří čmelíky, což je ve venkovním chovu jedna ze zásadních věcí, kterou slepice musí umět, jinak se čmelíky nevydrží a rychle uhyne.
Jinak ale jsem později objevil v blízkosti drůbežárnu s podestýlkovým chovem slepic, kde využivali k chovu starou halu pravděpodobně s velmi nízkými provozními náklady. A tam zobáky slepicím nezkracovali, nechávali je tak. Ale zřejmě používali jiné metody, slepice asi pozorovali a přebírali. Chovali tam na podestýlce na podlaze běžného rezavého "vaječného" hybrida a zřejmě jak nějaká slepice byla příliš nesnášenlivá a klovala ostatní, šla pryč.
Jsem tam jednou jel, protože jsem potřeboval k slepici, co jsem měl doma doplnit druhou jako náhradu za tu, co v zimě odešla. A viděl jsm tam na dvorku v provizorní ohrádce jednu jedinou rezavou slepici a tu mně ochotně prodali. Doma jsem ji vypustil do chlévka a zavřel na tři dny s původní slepicí, protože asi tři dny trvá, než si zvíře začne zvykat na nové a přestane hledat staré a utíkat při každé možné příležitosti. A pokaždé, když jsem tam nahlídl, tak nová dominantní slepice stála u vody a krmení a původní nedominantní slepice stála v nejvzdálenějším rohu chlévku. Pochopil jsem, že mně prodali nějakou "VIP slepici" z hejna, která asi nějak zpychla a začala všechny ostatní jí "podřízené" slepice nějak inzentívně klovat a zahánět od krmení. Takže ji vyhodili z hejna pryč, snad původně do polívky, neb tak nějak. Ta dominantní slepice po pár dnech nakonec pochopila, že u mne se k jiným slepicím nedostane a když se s tou původní nespřátelí, tak zůstane sama, což je pro společenské zvíře jako slepice velký trest. A od té doby už byly "kamarádky".
RP
Radim Polášek
28.3.2023 11:07Jinak v článku se natvrdo píše to, co já jsem mnohokrát v diskuzích s takzvanými ochránci zvířat a zelenými aktivisty uváděl, že podestýlkové chovy jsou horší než klecové a slepice v nich více trpí a produkují kvalitativně horší vejce za větší spotřeby zdrojů, potravy i prostoru.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.3.2023 18:29Nejen Britové, ale i spousta Čechů si myslí, že slepice je takový malý člověk a má i podobné potřeby.
Přitom slepici si člověk vybral a dále vyšlechtil ke kladení vajec právě proto, že není problém jí vytvořit podmínky, ve kterých se cítí perfektně, za což se odmění vysokou snůškou a perfektním zdravotním stavem.
Odpovědět
Přitom slepici si člověk vybral a dále vyšlechtil ke kladení vajec právě proto, že není problém jí vytvořit podmínky, ve kterých se cítí perfektně, za což se odmění vysokou snůškou a perfektním zdravotním stavem.
RP
Radim Polášek
30.3.2023 13:27 Reaguje na Richard VacekJá bych řekl, že člověk si ji vyvolil, vedle produkce vajec a masa, hlavně proto, že slepice je všežravec. Kromě čistě rostlinných odpadů s malou energetickou hustotou zkonzumuje prakticky všechno. Masné odpady, většinu hmyzu a drobných živočichů i část rostlinných odpadů s vysokých obsahem škrobu a všelijaká semena. Mohou dokonce rozklováním konzumovat i menší uhynulá zvířata včetně samotných uhynulých slepic a u větších mršin omezovat zápach a množství hmyzu konzumací larev toho hmyzu. V době, kdy je domestikovali, někdy před 3 - 6 tisíci lety v jižní Asii nebo jižní Číně, slepice asi významně zlepšovaly prostředí kolem tehdejších vesnických obydlí. Přitom na rozdíl od prasat, které měly podobnou funkci v Evropě a na Středním východě, se ve slepicích nemnožili paraziti lidí jako tomu bylo u prasat využitých k podobnému čištění okolí lidských obydlí od odpadků.
A přirozeně i proto, že se daly člověkem snadno odchovat, nebály se ho a neutíkaly do džungle a naopak dovolovaly člověku při odchovu mladých doslova spolupracovat.
Odpovědět
A přirozeně i proto, že se daly člověkem snadno odchovat, nebály se ho a neutíkaly do džungle a naopak dovolovaly člověku při odchovu mladých doslova spolupracovat.
JB
Jarda Bobr
30.3.2023 18:16 Reaguje na Radim PolášekPOtvrzuji, jsou schopny uklovat a sežrat myš nebo mladého potkana, slepýše, ještěrku - viděno na vlastní oči.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.3.2023 19:22 Reaguje na Jarda BobrHlavně neusněte u slepic, protože vám klidně vyklovou oči a pustí se i do obnažené kůže. Kdysi se to stalo jednomu opilci, probudilo ho až vyklované oko a byl potom terčem posměchu, že se mu slepice
pomstily za to, že vyměňoval jejich vejce za chlast.
Odpovědět
pomstily za to, že vyměňoval jejich vejce za chlast.
JB
Jarda Bobr
30.3.2023 22:56 Reaguje na Břetislav MachačekVěřím, že je to možné, stačilo by jedno pořádné klovnutí a máte po oku.
My máme slepice ochočené, žerou nám z ruky, pro vnoučata je to velká atrakce a důkaz hrdinství, nejraději jdou na slunečnici a hrách a samozřejmě do ruky zobákem trochu štípnou.Ještě milují listy čerstvého salatu a pokud vniknou v létě na zahradu tak rozklovou mladé cukety.
Odpovědět
My máme slepice ochočené, žerou nám z ruky, pro vnoučata je to velká atrakce a důkaz hrdinství, nejraději jdou na slunečnici a hrách a samozřejmě do ruky zobákem trochu štípnou.Ještě milují listy čerstvého salatu a pokud vniknou v létě na zahradu tak rozklovou mladé cukety.
me
meluzína
31.3.2023 13:04Je jasné že chovy na podestýlce jsou jen hodně malý krok, ale i tak jsou lepší než klecovky. Představa, kterou spotřebitelům překládají výrobci drůbeže, že kuřátka a slepičky ve volném chovu běhají na volno na zelené louce je lež jako věž. To je regulérní klamání spotřebitelů.
Líbilo by se mi, kdyby na potravinách vyrobených v průmyslové živočišné výrobě bylo povinně nalepeno podobné varování s fotkami z reality, jako je na cigaretách.
Odpovědět
Líbilo by se mi, kdyby na potravinách vyrobených v průmyslové živočišné výrobě bylo povinně nalepeno podobné varování s fotkami z reality, jako je na cigaretách.
