Co platíte ve faktuře za elektřinu a jak platit méně

Faktura za elektrickou energii chodí většině z nás. A jako i u jiných věcí – je dobré vědět, za co platíte. Provedeme vás tím, z jakých položek se výsledná cifra za elektřinu skládá a podíváme se na to, na jakých položkách můžeme ušetřit. A nakonec jedna rada za všechny peníze!

10 % na obnovitelné zdroje

Začněme ale z trochu jiného konce. Před koncem minulého roku probíhaly vzrušené diskuse o tom, jak moc se zdraží v roce 2011 elektřina. Zdražení nakonec nebylo nijak dramatické, pro domácnosti s malou spotřebou (2000 kWh/rok) bylo zdražení asi jedno procento. (Pro průmyslové velkoodběratele je však zdražení výrazně vyšší.)

Hlavním důvodem zdražení mělo být zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje elektřiny. Jak to funguje? Provozovatel vodní, větrné, solární elektrárny (i některých dalších zdrojů) má od roku 2006 nárok na garantovanou výkupní cenu. Tato cena se vyplácí z peněz vybraných od nás, konečných spotřebitelů elektřiny, ve formě speciálního příspěvku. Několik let byl tento příspěvek zanedbatelný, okolo 1 % konečné ceny elektřiny.

Vlivem velkého rozvoje solárních elektráren, které měly až do letoška zaručenou velmi výhodnou cenu, bylo nutno od konečných spotřebitelů vybrat více peněz. V roce 2011 tedy činí příspěvek na obnovitelné zdroje okolo 10 % konečné ceny elektřiny. Přesná výše záleží na tom, kolik elektřiny domácnost spotřebovává.

Na tarifu záleží

Cena elektřiny závisí na zvoleném tarifu. Domácnosti, které elektřinou netopí ani neohřívají vodu, mají v drtivé většině tarif D02. Průměrná spotřeba takovéto domácnosti je cca 2000 kWh za rok, někdy i dvakrát tolik (průměrná spotřeba na osobu v roce 2009 byla v 1398 kWh, což by pro čtyřčlennou domácnost představovalo téměř 5600 kWh za rok; takto vysoká spotřeba vychází z toho, že do průměru jsou zahrnuty i domácnosti které elektřinou topí). Strukturu nákladů takové domácnosti ukazuje první graf. Jednotlivé položky grafu vysvětlíme dále.

Domácnosti, které na elektřinu i topí, mají průměrnou spotřebu 10 500 kWh za rok. A mají sazbu pro elektrické přímotopy, tj. D45. Ve skutečnosti má mnoho domů vyšší spotřebu, běžný nezateplený dům spotřebuje okolo 25 tis. kWh. Strukturu nákladů pro domácnost, která elektřinou i topí, ukazuje graf druhý.

Z grafů je vidět, že cena se skládá ze 4 druhů položek. Příspěvek na obnovitelné zdroje jsme již probrali výše. Podívejme se blíže na ty ostatní.

Daně

Mimo daň z přidané hodnoty (DPH) existuje i speciální daň z elektřiny (méně než 1 %). Byla zavedena jako nástroj, který by postupně znevýhodnil elektřinu z fosilních paliv; například elektřina z obnovitelných zdrojů je od této daně osvobozena. Stát tento nástroj zatím nevyužívá, takže daň se již několik let nemění. Je ale zajímavé, že DPH se vybírá i z této daně, tj. ke každé stokoruně zaplacené na dani z elektřiny si stát připočte další dvacetikorunu.

Náklady za silovou elektřinu

To je to, co skutečně pohání vaši televizi, pračku a další spotřebiče. Tato cena je tržní a již několik let si domácnost může vybrat, od koho elektřinu nakoupí. V současnosti nabízí elektřinu domácnostem asi 10 společností, včetně tradičních dodavatelů jako je E.ON, ČEZ a PRE. Při pohledu na grafy je zřejmé, že změnou dodavatele lze ovlivnit jen část celkových nákladů (žluté výseče). Obvykle je to méně než 10 % z celkových nákladů.

Konkrétní úsporu si lze jednoduše spočíst na on-line kalkulačce Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Pro domácnosti s tarifem D02 je úspora několik stokorun ročně. Pro ty, kdo elektřinou topí, to již mohou být tisíce. Změna dodavatele je obvykle jednoduchá, firma vše vyřídí za zákazníka. Je však potřeba pečlivě číst smlouvu a obchodní podmínky! Může se stát, že peníze ušetřené za elektřinu si firma vybere formou poplatků za různé další služby (například za zaslání faktury apod.).

Náklady na distribuci

To je cena za to, že elektřinu někdo dopravil z elektrárny až do zásuvky a že je tam k dispozici kdykoli v libovolném množství. Dopravu (distribuci) zajišťuje vždy společnost, které patří „dráty“ v daném regionu (E.ON, ČEZ, PRE a další). Kvůli monopolnímu postavení distributora jsou ceny za distribuci regulovány státem, konkrétně ERÚ.

Změnou distributora snížit náklady nelze, protože z povahy věci nelze přejít k jinému distributorovi. Pokud to velikost odběru dovolí, můžeme náklady na distribuci snížit tím, že si necháme nainstalovat menší jistič. Výměna jističe stojí několik stokorun, ale musí ji provést odborník.

Různé příspěvky

Kromě již zmiňovaného příspěvku na obnovitelné zdroje a kogeneraci platíme příspěvky pro zajištění chodu celé elektroenergetické soustavy – řízení, regulování aj. Výši těchto příspěvků stanovuje ERÚ a domácnost zde nemá šanci cokoliv uspořit.

A jaká je rada na nejlepší způsob, jak ušetřit za elektřinu? Nejspolehlivější cestou je prostě snížit spotřebu. Nejde zdaleka jen o obligátní zhasínání žárovek. Existuje mnoho dalších opatření, popsaných například na stránkách EkoWATTu nebo Zelené domácnosti. Například můžete Zkrotit domácí darmožrouty.

---

reklama

---